Trh kapitálu

1. Mikroekonomie II Trh kapitálu Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Kapitál • Kapitálové statky, tj. výrobky, které nejsou použity ke spotřebě, ale k další výrobě (budovy, stroje, vybavení kanceláří apod.). • Finanční kapitál, který má podobu peněž či jiných finančních aktiv (obligace, akcie apod.). • Lidský kapitál, tzn. zásoba technických znalostí a dovedností ztělesněných v pracovních silách. • Společným rysem všech uvedených forem kapitálu je to, že obvykle přinášejí ekonomickému subjektu, který vynaložil v současnosti určité zdroje na jeho získání, v budoucnosti nějaký další dodatečný příjem.

3. Spotřební rozhodování • Současná spotřeba – ekonomický subjekt vynakládá svůj příjem na nákup statků, které běžně spotřebovává. • Úspory – část důchodu, kterou ekonomické subjekty nevynaloží okamžitě na svou spotřebu. • Motivy k tvorbě úspor jsou různé, např. zvýšení budoucí spotřeby. • Rozhodování spotřebitele – spotřebitel rozhoduje o spotřebě jednoho statku ve dvou obdobích.

4. Indiferenční křivky • Celkový užitek spotřebitele – funkce objemu současné a budoucí spotřeby statku C • Spotřebitel obvykle požaduje více jednotek budoucí spotřeby statku C za to, že se vzdá jedné jednotky současné spotřeby. Tento jev se označuje jako netrpělivost (impatience) spotřebitele, jako tendence spotřebitele dávat přednost současnosti před budoucností.

5. Linie tržních příležitostí • Bod H – spotřebitel se vzdal veškeré své spotřeby na úkor své budoucí spotřeby. • Bod J – spotřebitel se vzal veškeré své budoucí spotřeby a příjem z obou období používá pro svou současnou spotřebu statku C. • Úsečka HA – spotřebitel se nachází v roli věřitele • Úsečka AJ – spotřebitel se nachází v roli dlužníka • Bod A – disponibilní rozdělení spotřeby statku C v obou obdobích. Spotřebitel se nenachází ani v roli věřitele ani v roli dlužníka, jeho hospodaření je vyrovnané.

6. Optimum spotřebitele • Bod A – spotřebitel neuvažuje ani o půjčce ani o úsporách • Bod E – spotřebitel snížil současnou a zvýšil budoucí spotřebu a tím dosáhne vyššího celkového užitku než v bodě A • Τ = r – v bodě E platí: směrnice nejvyšší dosažitelné indiferenční křivky je shodná se směrnicí linie tržních příležitostí

7. Investiční rozhodování • Ekonomický subjekt stojí před otázkou, jaký kapitál koupit, kam své úspory nejvhodněji investovat. • Existují v podstatě dvě možnosti: • investor přepočítá svůj budoucí příjem z různých investic na jejich současnou hodnotu (presentvalue) • investor přepočítá hodnotu svého současného příjmu na jeho hodnotu k nějakému budoucímu okamžiku (futurevalue)

8. Investiční rozhodování při neexistenci kapitálového trhu • Ekonomický subjekt nemá přístup na kapitálový trh • Hranice výrobních možností se stává omezením při němž probíhá rozhodování ekonomického subjektu. • Výnos z investice – přírůstek budoucí spotřeby při posunu z bodu A do bodu F

9. Investiční rozhodování na dokonale konkurenčním kapitálovém trhu • Bod F – maximalizace užitku při neexistenci kapitálového trhu • H´J´ je tečnou hranice výrobních možností • Bod F1 – směrnice jsou shodnéa platí R = r • Podmínkou optima při investičním rozhodování je rovnost vnitřního výnosového procenta (R) a úrokové míry (r)

10. Kritéria investičního rozhodování • Rovnost vnitřního výnosového procenta a reálné úrokové míry • Současná hodnota aktiv – je třeba zvolit takovou investici, která přináší nejvyšší současnou hodnotu celkového příjmu. • Budoucí hodnota aktiv - zvolíme takovou investici, která přinese nejvyšší budoucí hodnotu aktiv.

11. Investiční rozhodování pro více období • Platí stejná kriteria jako při rozhodování v jednom období • investor může přepočítat své budoucí příjmy na jejich současnou hodnotu a vybere si tu investici, která mu přinese největší celkový příjem • investor může přepočítat hodnotu svých současných příjmů na jejich hodnotu k nějakému budoucímu okamžiku a opět ta samá volba • další možností je vypočítat vnitřní výnosové procento z jednotlivých investic a zvolí tu, která mu přinese nejvyšší míru výnosu • Mohou nastat dvě varianty • konečný počet období, příjem se nazývá doživotní renta, čili anuita • nekonečný počet období, příjem se nazývá věčná renta (perpetuita)

12. Současná hodnota anuity • Pro jedno období • r – úroková míra • Současná hodnota budoucího výnosu je částka, kterou bychom museli vložit do banky, abychom při očekávané míře získali po jednom roce částku, odpovídající předpokládanému výnosu z investice. • Pro více období

13. Budoucí hodnota anuity • Výpočet současné hodnoty aktiv můžeme nahradit přepočtem příjmů z různých období k nějakému budoucímu okamžiku. • Připočítáváme úroky, které bychom mohli získat, pokud bychom uložili příjmy z každého období do banky ihned, jakmile je investice přináší

14. Perpentuita • Pravidelný příjem, který investor získává po nekonečný počet let. • Současná hodnota věčné renty závisí přímo úměrně na velikosti budoucího výnosu a nepřímo úměrně na úrokové míře.

15. Investiční rozhodování s různými investičními náklady • NPV – čistá současná hodnota, počítá se jako rozdíl mezi současnou hodnotou všech budoucích příjmů (PV) a částkou, kterou musí dnes investovat (K0) • NFV – čistá budoucí hodnota, počítá se jako rozdíl budoucí hodnoty příjmů (FV) a budoucí hodnotou příjmů, které dnes investuje (Kn). Index (n) udává okamžik v budoucnosti, ke kterému přepočítáváme budoucí hodnotu

16. Reálná a nominální úroková sazba • Reálná úroková míra – vyjadřuje prémii v dodatečném objemu budoucího statku, která musí být na trhu nabídnuta ekonomickým subjektům výměnou za vzdání se jedné jednotky současné spotřeby tohoto statku. • Nominální úroková míra – dodatečná částka peněz, která musí být poskytnuta ekonomickým subjektům v budoucnosti (dI1) výměnou za poskytnutí určité částky peněz v současnosti (dI0)

17. Reálná a nominální úroková sazba • Cenová úroveň Pm – v obou okamžicích změříme jako množství peněz, které potřebujeme k nákupu dodatečné jednotky reálného statku: • Očekávaná míra inflace – poměr cenových hladin v obou okamžicích:

18. Investiční rozhodování a riziko • Předpoklady analýzy • investor s averzí k riziku • trh bez monopolní síly • rozhodování mezi dvěma obdobími • nezávislé investiční alternativy

19. Investiční rozhodování a snižování rizika diverzifikací • aktivum – něco, co přináší svému vlastníkovi příjem (např. byt, který pronajímám) • rizikové aktivum – přinášejí příjem, který není s jistotou znám • bezriziková aktiva – přinášejí jistý peněžní příjem • Výnosy z aktiv – cílem investic do aktiv je získat dodatečný peněžní příjem, který převýší míru inflace. • Reálný výnos z aktiva je jeho nominální výnos mínus míra inflace • Investor očekává určitý výnos, ale reálný se může více či méně lišit v různých obdobích. V dlouhém období by se měl v průměru očekávanému přiblížit. • Různá aktiva mají různou míru výnosu.

20. Linie rozpočtu a indiferenční mapa • Směrnice linie rozpočtu vyjadřuje cenu rizika – jak velký dodatečný výnos investor získá podstoupením rizika vyššího o jednu jednotku při dané výši investovaných prostředků • Za předpokladu, že preference investora závisí pouze na výnosu a riziku, je užitek dán funkcí • U = f(NP, P) • graficky vyjádřen indiferentními křivkami

21. Kritérium investičního rozhodování v podmínkách rizika • Za podstoupení rizika se požaduje riziková prémie, která se musí brát v úvahu při investičním rozhodování, potom tedy při výpočtu současné hodnoty očekávaného zisku E(t) po t letech dostaneme: • K = rf+rp • rf – bezriziková míra výnosu • rp – požadované prémie za podstoupené riziko

22. Kritérium investičního rozhodování v podmínkách rizika • Systematické riziko – riziko, které nelze diverzifikovat jako například za války může pojišťovna těžko očekávat, že každý rok zemře „průměrný“ počet jejích klientů, z toho důvodu pojištění nezahrnuje válku. • Nesystematické riziko – lze jej diverzifikovat, např. investicí do mnoha různých projektů nebo akcií, protože je možné ho eliminovat, nelze očekávat vyšší výnos než poskytuje bezriziková investice • Model oceňování kapitálových aktiv • CAPM (capital aaset pricing model) – měří rizikovou prémii kapitálové investice porovnáním očekávaného výnosu této investice s očekávaným výnosem celého akciového trhu.