140 likes | 376 Views
Rhenium. Poloha v periodické tabulce. VII.B skupina. Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla. [Xe] 6s 2 4f 14 5d 5 Oxidační čísla:,-I, I, II, III, IV, V ,VI VII. Výskyt. V přírodě – velmi vzácně
E N D
Poloha v periodické tabulce VII.B skupina
Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla • [Xe] 6s2 4f14 5d5 • Oxidační čísla:,-I, I, II, III, IV, V ,VI VII
Výskyt • V přírodě – velmi vzácně • Nalézá se v minerálech (rhenitRhS2 a tarkianit (Cu,Fe)(Re,Mo)4S8)jako ryzí kov • Obsah v zemské kůře okolo 0,00000001%
Rhenit RhS2
Vlastnosti • Odolný vůči většině minerálních kyselin (výjimka-HNO3) • Nereaguje s N ani H • Sloučeniny nejčastěji v ox.číslech IV a VII • Jeho sloučeniny se podobají nejvíce vlastnostem Mn
Příprava • z odpadních kalů při výrobě mědi a molybdenu. Kaly se nejprve podrobí oxidaci, rhenium přechází na rhenistany, přídavkem roztoku KCl se vysráží rhenistan draselný KReO4, redukcí sevodíkem připraví práškové rhenium
Výroba • slinování práškového rhenia nebo redukcí rhenistanu amonného NH4ReO4vodíkem
Bezkyslíkaté sloučeniny ReS2- tvoří černé trojklonné destičky Re2S7- vylučuje se jako černá sraženina
Kyslíkaté sloučeniny 1) OXIDY Re2O7-tvoří žluté krystalky ReO3-je červený ReO2-tvoří hnědočervený prášek
2) KYSELINY HReO4 kyselina rhenistá - dobře rozpustná - silná, jednosytná - její vodné roztoky jsou bezbarvé
3) SOLI Rhenistan draselnýKReO4 -zcela stálý v silně zásaditých roztocích -je výchozí látkou na přípravu ostatních sloučenin Rhenia -krystaluje bezvodý
Poznámky a zajímavosti -velmi vzácný prvek (vzácnější jsou jenom ty silně radioaktivní) -Požívá se k výrobě hrotů plnících per (jeho slitina spojuje tvrdost a odolnost) -objeven roku 1925 Noddackovi a Tackeové po řadě cílevědomých pokusů