230 likes | 434 Views
Tomáš Garrigue Masaryk. www.zlinskedumy.cz. Klíčová myšlenka. „nebát se a nekrást “ [ 1 ]. Život a dílo. 1850 Hodonín 1937 Lány „otec československé státnosti“ studia fil.a filologie ve Vídni a Lipsku, kde se seznámil s E. Husserlem
E N D
Tomáš Garrigue Masaryk www.zlinskedumy.cz
Klíčová myšlenka • „nebát se a nekrást “[1]
Život a dílo • 1850 Hodonín 1937 Lány • „otec československé státnosti“ • studia fil.a filologie ve Vídni a Lipsku, kde se seznámil s E. Husserlem • habilitoval u F.Brentana, soukromý docent na vídeňské univerzitě • přestoupil z ŘKC k evangel.reform.církvi • profesor filozofie na pražské univerzitě • podílel se na rozvoji čes.vědy a vzdělání
zakladatel čes.sociologie, vědecko-kritická revue Athenaeum • poslanec říšské rady vídeň.parlamentu • polemiky, diskuse, střety a společ.konflikty • boj o Rukopisy a hilsneriáda • exil, v čele protirak.zahraničního odboje • pobyt v Rusku 1917-18 a v USA, kde získal mezinár. podporu pro vznik ČSR • opakovaně volen prezidentem(1918-34) • 1935 abdikace
spisy o „české otázce“ ( Česká otázka, Naše nynější krise, Karel Havlíček, Jan Hus), v nichž se snaží rozvinout pozitivní národní program a opřít jej o filozofii čes.dějin vycházející z české reformace. Spolu s kritikou nacionálního radikalismu (obstrukční politiky vůči Vídni) odmítá i radikalismus sociální (kritika marxismu ve spise Otázka sociální), a to ve prospěch vnitřních reforem (Havlíčkovy „revoluce hlav a srdcí“) [2]
během přednáškových pobytů v USA (1902-07) se zabýval čes. a slovanskou (rus.) otázkou a problematikou necírkev. náboženství 2 sv. spis Rusko a Evropa 3.sv.o náb. a titánismu v rukopise do r.1996 • své představy o povaze války, o postavení českého národa, o založení samostatné ČSR a jejím místě v poválečném uspořádání Evropy ukládá do spisu Nová Evropa, později pak do knihy Světová revoluce
Filozofii M. vždy chápal nikoli jako systematickou teoretickou tvorbu, ale především jako součást praktické reflexe o naléhavých problémech soudobého člověka a společnosti, úvah o „krizích“ a „otázkách“ a o cestách k jejich řešení. Střídavě u něho vystupují do popředí dvě trvalé, navzájem se propojující a doplňující komponenty: filozofie člověka a filozofie dějin. [3]
Vstupní otázkou M. filozofie je téma krize moderního člověka, otevřené spisem Sebevražda (1881). Sebevražednost jako krajní projev krize člověka nelze dosta-tečně vyložit fakty přírodními, ekonomi-ckými nebo sociálními, nýbrž koneckonců psychologicky a kulturně historicky. Ztrátou harmonického názoru na svět, nenábo-ženskostí, polovzdělaností se rozpadá středověká organizace společnosti, její ucelený „katolický“ pohled na svět.[4]
M. však svým antropologismem (ve spise Rusko a Evropa použije termínu „vědecký a filozofický antropismus“), který od všech věd očekává především výpověď o člověku (člověk je pravým a posledním cílem všeho vědeckého bádání, člověk je vědě mírou všech věcí), požaduje od filozofie poznání „plnosti života a jednotlivých věcí“. Touto životně filozofickou (duchovědnou) orientací prolamuje hranice pozitivismu, hledá řešení v „konkretismu“ [5]
důraz na vědy „konkrétní“ a zejména v umění, v uměleckém poznání, které svým bezprostředním postřehováním nejvíce se blíží požadované „plnosti života a jedno-tlivých věcí“ , trvalá snaha postihnout pro-blémy čl. a společ.rozborem jejich obrazu v literární tvorbě. Významnou scelující roli (v jistém smyslu klíčovou) přisuzuje nábo-ženství, samozřejmě náb. „konkrétnímu“, novému, osobnímu, žitému, které má přispět k vřazování člověka do celku světa, do řádu – smyslu. [6]
Národ chápe jako přirozené, jazyk.kult. spole-čenství, emancipaci národní pak jako produkt novodobých dějin: nestačí prostý odkaz na minulost, kvalita národa (a tím spíše národa malého) je něco, co je třeba teprve utvořit – prací, výkonem, úrovní vzdělanosti a duchov. kultury. V tom smyslu je „česká“ otázka o. „světovou“, všelidskou, mravní, ba nábožen.: úroveň národa spočívá v otevřenosti světu, ve schopnosti osvojit si a rozvíjet ideály hu- manitní, tento univerzalismus evrop. a svět. dějin [7]
Na filozofii dějin navazuje M. filozofie demokracie. Demokracie není pouze jistým politickým a právním řádem, hrou politických stran, nýbrž určitým způsobem života (dokonce „životem sub specieaeternitatis“), pohledem na svět, jistou úrovní mezilidských vztahů, organickým prostorem pro realizaci humanitních ideálů. [8]
Vychází však z toho, že k základům demo- kracie patří vzdělanostní a mravní kvality občanské společnosti, péče o duch. klima dané společnosti, respekt k osobnosti druhého i snaha dobírat se konsensu o společných hodnotách, přesahujících dílčí stranické a skupinové zájmy. Pojem „náboženské demokracie“ týká se této duch. a polit.kultury a je míněn v širokém občanském, pluralitním a ekumenickém duchu. [9]
Pokud jde o náboženskou filozofii, M. věří v jistý prozřetelnostní řád, nás přesahující, klade však důraz na myšlenku synergismu – odpovědné aktivní spoluúčasti člověka na tvorbě tohoto řádu, který by byl bez ní jakoby neúplný. • M. měl na české myšlení mnohostranný vliv. Nejsilněji působila jeho filozofie humanity a demokracie, která byla vnímána jako ideový horizont demokratické republiky. [10]
Texty k zamyšlení • „Etice je podřízen člověk každý a celý, všecko, co prožívá a koná, tedy i poznávání. Poznání je mravní povinnost, stejně jako láska a služba bližnímu, jako kterýkoli z mravních příkazů. Na vědcích a filozofech neuctíváme jejich nadání, nýbrž to veliké usilování o pravdu – to je čin mravní. “[11]
Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie. • Špatné překonávat dobrým – to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším. • Honbou po štěstí nikdo se šťastným nestal • Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum • Šťastný je ten, kdo má bohatý obsah životní, šťastný je ten, kdo dovede poctivým úsilím zčásti uskutečnit své ideály.
Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi. • Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český. • Lid je jediný zdroj veškeré státní moci. Ano, ale jednotlivec nesmí se schovávat za lid a za masu. • Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.
Kdo pije nemyslí, kdo myslí nepije. • Filozofie je pokus o jednotný názor na svět a život, přírodu a ducha. • Člověk si musí najít svou cestu. Jestli ji opravdu hledá, najde ji velmi brzy. Potom se jí ale už musí držet, nebo zabloudí • Humanitní program neučí být pasivní, ale učí se bránit prací.
Bez skutečné nápravy srdce a hlavy, bez nápravy myšlení a mravů můžeme revolucí odstranit ďábla, ale Belzebuba posadíme na jeho místo • Humanita nevylučuje ani neoslabuje lásku k národu; mohu, ba musím milovat národ svůj pozitivně, ale nemusím proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, nýbrž jen láskou.
Práce T.G.M. s převahou fil.témat • Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty • Základové konkretné logiky • Stručný náčrt dějin filosofie • Ideály humanitní • Národnostní filosofie doby novější • Přehled nejnovější filosofie náboženství • Moderní člověk a náboženství
Otázky • 01.Chápe M.filozofii jako systematickou a teoretickou tvorbu? • 02.Co je M. antropismus? • 03.Vysvětlete M. vztah k revoluci-slide19 • 04.Klíčový mravní čin vědců a filozofů • 05.Na čem je založen M.konkretismus ? • 06.Jak M. charakterizuje demokracii ?
Citace • [1] Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky. cz/ historie -jak-vlastne-vzniklo-nebat-se-a-nekrast-f5d /p_spolecnost.asp?c=A110103_18 1548_p_spolecnost_wag • [2-10] GABRIEL, Jiří et al. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 376-8. • [11] Olšovský, Jiří. Masarykova prakti-cká filosofie: sborník přednášek. Praha: Masarykova společnost, 1993. s. 80.
Odkazy a zajímavosti • http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095687448-historicky-magazin/207452801280031/ • http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-jak-vlastne-vzniklo-nebat-se-a-nekrast-f5d-/p_spolecnost.asp?c=A110103_181548_p_spolecnost_wag