Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

1. Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2 tuto výukovou prezentaci : 4. M o n t á ž v ý r o b k ů

2. 4.1 Charakteristikamontáže • Montáží ve výrobě nábytku rozumíme postupné spojování jednotlivých montážních článků a dílců v konečný výrobek. • Montážní články jsou jednotlivé montážní součástky, jako např. lišty, vlysy, podpěry, kování, spojovací materiál, kolíky apod., které představují nižší montážní prvky. • Vytváříme z nich jednotlivé dílce nebo podsestavy ukončené v předmontáži, které představují vyšší montážní prvky.

3. Charakteristikamontáže • Spojením několika dílců a podsestav vytváříme sestavu budoucího výrobku (korpus). Sestava tvoří nosnou konstrukci skříňového nábytku, která se v poslední části montáže dokončuje na konečný výrobek. • Montáž ve výrobě nábytku představuje z hlediska pracnosti a důležitosti jeden z rozhodujících úseků. Montáží ukončujeme celý technologický proces výroby, proto budoucí výrobek a jeho kvalita závisí především na práci a zodpovědnosti pracovníků, kteří ji provádějí. Právě z tohoto hlediska je montáž jako poslední výrobní úsek velmi důležitá.

4. Charakteristikamontáže • Špatná nebo neodborná montáž se vždy na výrobku dříve nebo později projeví. Vadné spoje, případně nesprávné úhly apod., snižují kvalitu celého výrobku. Všechny chyby narušují estetický vzhled výrobku, jeho pevnost, stabilitu a trvanlivost. Proto montážní úseky a linky vybavujeme dokonalými stroji, nástroji a přípravky, stejně jako i zkušenými a zodpovědnými pracovníky.

5. Charakteristikamontáže • Montáž nábytku představuje poměrně náročný výrobní úsek. Náročnost montáže je podmíněna sortimentem výrobků. • Některé výrobky jsou velmi jednoduché, montují se jedním výrobním postupem - jednostupňová montáž. • Převládají však výrobky složitější, skládající se z velkého počtu dílců, které se montují v několika etapách- stupních.

6. 4.1.2 Etapy montáže Stupňová montáž má dvě základní etapy: • 1. předmontáž - částečná montáž, • 2. konečná montáž výrobku. Kromě základních stupňů do montáže ještě patří: 3. zkušební montáž - nasucho, 4. demontáž hotového výrobku.

7. 4.1.2.1 Předmontáž – částečná montáž • Představuje základní etapu montáže. Zde se provádí spojení montážních součástek a dílců do podsestavy a sestavy. • Mezi základní operace patří okolíkování dílců a předmontáž kování (závěsů, zámků apod.). • Jako spojovací prostředky se používají lepidla, šrouby, hřebíky apod. • Spojováním dílců ve stahovacích přípravcích do podsestavy a sestavy vytvoříme základní tvar - korpus budoucího výrobku (korpusy všech skříňových částí - zásuvky, podnože, rámy). Po ukončení předmontážních operací postupují sestavy na pracoviště konečné montáže.

8. 4.1.2.2 Konečná montáž • Při konečné montáži dochází k postupnému spojení všech montážních částí vytvořených v první etapě částečné montáže do konečného tvaru hotového výrobku. Tato část se skládá ze tří samostatných úseků: • osazení dveří, zásuvek a jiných pohyblivých částí, • uložení volných,výsuvných částí polic, skel, • konečné ruční přeleštění výrobku.

9. 4.1.2.3 Zkušební montáž (nasucho) • Zkušební montáž je v podstatě stejná jako konečná montáž. Zásadní rozdíl je však v jejím zaměření. • Cílem konečné montáže je spojit napevno jednotlivé části sestav do trvalého tvaru výrobku. • Zkušební montáží prověřujeme kvalitu a přesnost konstrukčních spojů, rozměrů a opracování. • Zkušební montáž je potřebná v sériové, ale především v kusové výrobě.

10. Zkušební montáž (nasucho) • V sériové výrobě montujeme zkušebně zejména ty druhy výrobků, které se dopravují nesmontované. U těchto výrobků se v některých sériích provede kontrolní montáž, kde se prověří přesnost spojů. Postup zkušební montáže je stejný jako u montáže konečné, spoje se však nelepí, dílce se spojují jen nasucho, aby se daly opět rozložit. • Pokud se stále mění sortiment výrobků, je potřeba zkušební montáží prověřit zejména nové typy výrobků. • Po zkušební montáži v kusové výrobě následuje konečná montáž. Při prověřování kvality proto nesmíme poškodit povrch dílců nebo samotný spoj.

11. 4.1.2.4 Demontáž výrobku • Ve výrobě nábytku se všechny výrobky nedodávají spotřebiteli, odběrateli ve smontovaném, pevném stavu. Některé výrobky se demontují tzn. po předcházející montáži nasucho (dílce se spojují jen šrouby) se opět rozloží na dílce. Tento způsob se uplatňuje zejména ve výrobě židlí a u skříňového nábytku. U židlí je výhodný především pro přepravě exportních zásilek určených na velké vzdálenosti. • Systém demontáže se zakládá na předcházejícím označení všech částí výrobků čísly, značkami (pro snadnější montáž na místě určení), po kterém následuje montáž..

12. Demontáž výrobků • Po rozložení výrobku se jednotlivé dílce balí do beden. Přeprava dílců (židlí) v bednách je levnější, protože se tak šetří prostor v dopravních prostředcích. • Demontáž skříňových výrobků se provádí především tehdy, jedná-ti se o výrobky rozměrné a těžké, které by se v celku velmi obtížně překládaly a dopravovaly. • Při manipulaci a přepravě rozměrných výrobků by se výrobek mohl poškodit, proto je výhodnější spojení např. na spojovací kování, aby mohla být provedena demontáž. Výrobky určené na demontáž se v konečné montáži spojují bez lepení. Pevnost korpusu zabezpečuje spojovací kování umístěné ve vnitřních rozích korpusu.

13. 4.1.3 Vliv organizace výroby na montáž • Organizace výroby (kusová, sériová) má vliv i na montáž, protože průběh montážních prací v kusové a sériové výrobě je odlišný. • Kusová výroba je charakterizována soustavně se měnícími typy výrobků, které mají zpravidla různý tvar, rozměry a konstrukci. Proto je velmi těžké připravit takové podmínky montážních prací, které by zaručovaly vysokou mechanizaci, organizaci práce a hospodárnost. V kusové výrobě proto nemůžeme zpravidla uplatnit vysoce produktivní stahovací přípravky, dopravníky a novou montážní techniku.

14. Vliv organizace výroby na montáž • Výrobními prostředky jsou většinou univerzální nebo málo produktivní stahovací přípravky a předmontážní práce se provádějí velmi pracně. Montáž je většinou individuální bez uplatnění dělby práce, každý pracovník provádí předmontáž a konečnou montáž sám. • Uvedená organizace se uplatňuje zvláště v menších závodech místního významu, kde se vyrábí většinou na zakázku. Hospodárnost výroby plně závisí na kvalitě jednotlivců a jejich odbornosti.

15. Vliv organizace výroby na montáž • Sériová výroba je charakterizována velkým množstvím vyráběných kusů s malým počtem druhů výrobků a výroba se neustále opakuje po sériích. • Sériová výroba plně umožňuje zmechanizovat všechny montážní práce. Montáž většinou probíhá v mechanizovaných Iinkách, kde se uplatňuje nejnovější montážní technika. Všechna technická zařízení (dopravníky, stahovací přípravky, montážní stroje) jsou přizpůsobené přímo jednomu typu výrobku. Tím se dají maximálně využít technické parametry mechanismů. • Sériová výroba se uplatňuje především ve větších podnicích, kde je výrobní program po delší dobu stabilní.

16. 4.1.4 Montážní prostředky a zařízení • Základním předpokladem produktivity montážních prací a dobré kvality výrobků je vhodně volené montážní zařízení a technické vybavení pracoviště. Mezi základní prostředky a zařízení patří: • Předmontážní a montážní dopravníky, • Stahovací přípravky, • Montážní stoly, • Montážní stroje, nástroje a nářadí.

17. 4.1.4.1 Předmontážní a montážní dopravníky • Dopravníky patří k základním druhům mechanizace výrobních postupů montáže. Zabezpečují přesun dílců, sestav a výrobků v celém průběhu montáže. Podle použití a způsobu přepravy rozdělujeme dopravníky na : • předmontážní hřebenové, • montážní laťkové,

18. Předmontážní a montážní dopravníky • Předmontážní hřebenové dopravníky jsou určeny pro přesun dílců z předmontážního pracoviště k montáži korpusů. • Přesun dílců se uskutečňuje až po skončení všech předmontážních úkonů. • Hřebenový dopravník je přizpůsoben rozměrům dílců tak, aby byly spolehlivě přepravovány.

19. Předmontážní a montážní dopravníky Dopravník je v celé délce rozdělen na dva úseky. • V prvním úseku se zasunují dílce po skončení předmontážních úkonů a v druhé části jsou vysouvány na pracoviště montáže korpusů. • Pohyb dopravníku je taktový, tj. řízený - k posunu dochází po uplynutí stanovené doby. • Montážní laťkové dopravníky se používají k odsunu smontovaných korpusů od montážních přípravků k pracovišti konečné montáže. Montážní úkony se provádějí přímo na dopravníku. Posun dopravníku je taktový, tj.řízený určeným časem. Z montážního dopravníku se vysunují hotové výrobky k balení a expedici.

20. 4.1.4.2 Stahovací přípravky • Jsou určeny k zajišťování polohy jednotlivých částí výrobků, nejčastěji při lepení. • Stahovací přípravky jsou přizpůsobeny tvarům a rozměrům dílců a jsou většinou určeny pro jeden typ výrobku. Upínáním a stahováním se výrobek udržuje v přesně určeném tvaru. • Přípravky jsou nejčastěji pneumatické. K upínání se využívá síly tlakového válce. Pneumatické upínání je velmi rychlé. Upínací síla je stálá a regulovatelná podle potřeby.

21. Stahovací přípravky Stahovací montážní přípravky rozdělujeme na dvě skupiny: • 1. přípravky pro plošnou montáž, • 2. přípravky pro prostorovou montáž. • Přípravky pro plošnou montáž (obr.na následující straně) . Jsou velmi jednoduché a používají se většinou ke stahování rámových konstrukcí při výrobě stolů, gaučů, lůžkového nábytku a různých plošných rámů. Plošnou montáží zpravidla stahujeme dílce vyrobené z masívů; úlohou přípravků je dodávat budoucímu výrobku pevnost a stabilitu. Montované výrobky se do přípravku vkládají předběžně sestavené. V přípravku se s důrazem na přesnost a kvalitu spoje stahují na požadovaný tvar.

22. Stahovací přípravky • Stahovací přípravek na plošnou montáž

23. Stahovací přípravky

24. Stahovací přípravky

25. Stahovací přípravky

26. Stahovací přípravky • Přípravky na prostorovou montáž. Jsou to jednoúčelové mechanismy různé konstrukční složitosti a technické vybavenosti. • Mezi nejdokonalejší patří otočné montážní přípravky pro sestavování skříňového nábytku, u něhož je větší počet montážních operací (montáž hřbetů, podnoží, příček). Tento nábytek je zpravidla rozměrný a prostorově náročný.

27. Stahovací přípravky • Montážní přípravky se skládají z těchto hlavních částí: a) zdvíhacího zařízení, b) rámu, c) opěrné a upínací patky. • Ovládání zdvíhacího zařízení a upínacích patek se provádí pneumaticky. Přítlačné a opěrné patky musí být potaženy plstí, aby se plochy nábytku při stahování nepoškodily.

28. Stahovací přípravky • Přípravky jsou řešeny tak, aby se smontované výrobky, které jsou poměrně těžké a velkých rozměrů, mohly snadno uvolňovat a z přípravků vysunovat. Jsou proto řešeny jako otočné okolo své horizontální osy s přístupem z obou stran. Po vysunutí z přípravku se výrobky přepravují k dalším montážním operacím. • Pokud je potřebná delší doba k vytvrdnutí lepidla, necháme výrobky určitou dobu v klidu. Technicky dokonalé přípravky na stahování korpusů jsou vybaveny zařízením na urychlené vytvrdnutí montážního spoje v průběhu několika minut (dielektrický ohřev). • Přípravky na montáž zásuvek a koster sedacího nábytku jsou přizpůsobeny tvaru a konstrukci montované části.

29. 4.1.4.3 Montážní stoly • Montážní stoly mohou sloužit buď k ukládání dílců, nebo k ukládání nářadí. • Odkládací stůl se používá k uložení dílců pro přípravné práce před lepením korpusů. Skládá se z dřevěných podstavců spojených třemi vrchními Lištami, které jsou potažené plstí proti poškození dokončených ploch. Lišty jsou přišroubované v různé vzdálenosti od sebe, aby bylo možné uložit i malý dílec, • Stůl a nářadí je určen k odložení nářadí při práci a k uložení a uzamčení nářadí po pracovní směně. Je vyroben z trubkové svařované konstrukce.

30. 4.1.4.4 Montážní stroje, nástroje, nářadí • Na montážní práce se používají rozličné stroje a nářadí, které slouží k urychlení a zpřesnění práce a odstraňují namáhavost a pracnost jednotlivých operací. Montážní stroje. • Dílce pro montáž, zejména v sériové výrobě, musí být připraveny tak, aby se již dále nemusely opracovávat jejich rozměry. V průběhu montážních prací je občas potřebné některý dílec nebo součástku ještě strojově upravit. Mezi montážní stroje proto zařazujeme stejné stroje, jaké používáme při konstrukčním opracování, pouze s tím rozdílem, že pro montáž musí mít tyto stroje menší rozměry, musí být snadno přenosné, přesné, málo hlučné, lehce ovladatelné a úplně bezpečné. Patří sem především pásové pily, srovnávací frézky, kotoučové a pásové brusky apod.

31. Montážní stroje, nástroje, nářadí Elektrické mechanismy jsou : a) elektrické ruční vrtačky, b) elektrické šroubováky, c) pneumatický zarážeč hřebíků (obr. dále). • Elektrické ruční vrtačky se používají zejména na předvrtávání otvorů pro vruty. Šroubováky urychlují průběh šroubování, které patři mezi hlavní montážní operace. Pneumatické zarážeče hřebíků se používají především pro montáž zad u skříňového nábytku.

32. Montážní stroje, nástroje, nářadí • Pneumatické sponkovačky a zarážečky hřebíků

33. Montážní stroje, nástroje, nářadí Montážní nástroje a nářadí. • Mezi základní montážní nářadí a nástroje zařazujeme zejména skříňku s ručním nářadím. Jako další montážní nářadí používáme: • vrtáky s různým průměrem na předvrtávání otvorů pro šrouby a vruty. • záhlubníky na zapouštění šroubových a vrutových hlav, • ztužidla na všestranné montážní použití, zejména v kusové výrobě, • přítlačné lišty patří mezi montážní pomůcky, které se používají k montáži korpusů; rozkládají tlak působící v jednom bodě, a tím je spoj stlačován rovnoměrně; jsou z tvrdého dřeva; plocha lišty dotýkající se povrchu dílce musí být hladká a rovná, s povrchem potaženým plsti proti poškození dílce.

34. 4.1.5 Spojovací prostředky • Spojovacími prostředky zabezpečujeme stabilitu a pevnost montovaných výrobků. • K základním prostředkům patří: • lepidla, • kolíky, • hřebíky, • šrouby, • vruty, • sponky aj.

35. 4.1.5.1 Lepidla • Jsou to nejrozšířenější prostředky ke spojování nábytkových dílců. Umožňují pevné, spolehlivé a snadné spojení. Dílce spojené lepidly již není možné rozebrat. Ne všechna lepidla, která se v nábytkářství používají, jsou vhodná pro montáž. • Montážní lepidla musí být pevná a pružná, bez vnitřních napětí. Pevnost a pružnost lepidel jsou základní požadavky na montážní lepidla, protože lepidla musí odolávat i mechanickému namáhání. • Další vlastnosti montážních lepidel jsou: • možnost zpracování za různých teplot, • odolnost proti vodě a mikroorganismům, • jednoduchý způsob přípravy a zpracování.

36. Lepidla Mezi nejpoužívanější montážní lepidla patří především tato syntetická lepidla: a) Disperzní lepidlo PVAc je jedno z nejvhodnějších montážních lepidel při výrobě nábytku. Vyrábí se na bázi vodních disperzí polyvinylacetátu. Má bílou barvu, obsahuje asi 60 % sušiny. Je to jednosložkové lepidlo. Vytvrzování lepidla na dřevě probíhá tak, že lepené materiály odebírají disperzní vodu, lepidlo houstne a vytváří se souvislý lepidlový film. Je možné s ním lepit za studena i za tepla a poměrně rychle schne. Za normálních lepicích podmínek vykazuje lepidlo PVAc dobrou přilnavost ke dřevu a vysokou pevnost. Spoje dostatečně odolávají vodě a mikroorganismům.

37. Lepidla b) Fenolformaldehydové lepidlo Umacol B je lepidlo s dobrou lepivostí a odolností proti vodě, organickým rozpouštědlům, teplu a mikroorganismům. Je dostatečně pružné. Je to dvousložkové lepidlo, pracuje se s ním za studena. Za nevýhodu je možné považovat jeho tmavou barvu, částečnou zdravotní škodlivost a korozivní účinky na kovy. Nejvíce se používá ke spojování stavebních konstrukcí, dřevěných staveb a výrobků vystavených vlhkosti. K montáži nábytku není vhodné.

38. Lepidla c) Živočišná lepidla. V současnosti nejsou vhodná pro montáž nábytku v sériové výrobě, protože mají náročné podmínky lepení. To je také základní nevýhoda těchto lepidel. Mají dobrou lepivost a pružnost v případě, když jsou dodrženy všechny lepicí podmínky (teplota lepidla 60 °C, teplé prostředí minimálně 28 °C, teplota dílce jako prostředí). Další nevýhodou je, že nejsou odolná proti vodě a mikroorganismům. Používají se nejvíce v kusové výrobě, kde se dají zabezpečit podmínky lepení.

39. 4.1.5.2 Dřevěné kolíky • Při montáži skříňového nábytku představují dřevěné kolíky (ve spojení s lepidlem) základní montážní prvek. Umožňují spojení všech plošných dílců na pevný korpus. Kolíkové spojení je v současnosti nejvíce rozšířeným montážním spojem při výrobě skříňového nábytku, zejména pro rychlost provedení tohoto spoje. Kolíky se vyrábějí z kvalitního bukového dřeva, protože kvalita materiálu ovlivňuje pevnost kolíkového spoje. Průřez mají kruhový, nejčastěji o průměru 6,8 nebo 10 mm. Vyrábějí se v různých délkách a je možné je zkracovat na potřebnou délku příslušného spoje.

40. Dřevěné kolíky • Povrch kolíků je rýhovaný nebo hladký. Rýhami se vytlačuje nadbytečné množství lepidla a vzduchu natlačeného do převrtaného otvoru. Rýhy mohou probíhat podél osy kolíků nebo ve spirále, Rýhované kolíky mají v porovnání s hladkými kolíky vyšší pevnost, proto jsou výhodnější než kolíky hladké. Oba konce kolků musí být zkosené (pro lepší zarážení do předvrtaných otvorů). Vlhkost kolíků má být o něco nižší ( (5 až 6 % ), než vlhkost spojovaného materiálu v důsledku bobtnání a absorbování vody z lepidla.

41. Dřevěné kolíky • Kvalita a především pevnost kolíkového spoje závisí na : - přesnosti průměru předvrtaných otvorů, těsnosti zaražených kolíků, - množství kolíků, - správnosti nanesení lepidla do otvorů, - kvalitě lepidla, - délce kolíků. .

42. Dřevěné kolíky • Délka kolíků, které vyčnívají z boční plochy, patří mezi základní činitele, které ovlivňují pevnost rohového nebo středového spoje na skříňovém nábytku. Je určována tloušťkou spojovaného dílce. Například nejběžnější tloušťka plošných dílců u skříňového nábytku je 20 mm, a proto délka kolíků pro zapuštění do dané tloušťky musí být min. 15 a max. 16 mm. Při délce vyčnívání méně než 15 mm je ohrožená pevnost spoje. Délka zapuštěných kolíků do bočních ploch pevnost spoje neovlivňuje. Průměr kolíků na bocích s tloušťkou 20 mm bývá 8 mm a u zvlášť namáhaných konstrukcí až 10 mm. U ploch tenčích než 16 mm se doporučuje průměr kolíků 6 mm.

43. 4.1.5.3 Kovové spojovací prostředky a) Šrouby do dřeva – vruty. Spojování vruty se používá k připevnění různých dřevěných součástek na dílce nebo na sestavy výrobku a k připevňování nábytkového kování (zámků, závěsů, úchytek, apod.). Vruty se zpravidla vkládají do předem vyhloubených otvorů. Otvory pro menší vruty se vyhlubují špičákem, pro větší se předvrtávají. Vruty se nasazují do předvrtaného otvoru a kladivem se mírně zarážejí, aby měly správný - kolmý směr pro šroubování. Aby byl spoj pevný, musí se vruty celé zašroubovat. Aby se při šroubování nepoškodil zářez v hlavičce vrutu ani dílec, musí rozměr a ostří šroubováku odpovídat rozměru vrutu.

44. Kovové spojovací prostředky Spojení vruty je výhodné, protože spoj je pevný a můžeme jej kdykoliv uvolnit (demontovat). Známe několik druhů vrutů a rozlišujeme je podle tvaru hlavy a druhu povrchové úpravy. Vyrábějí se v různých velikostech.

45. Kovové spojovací prostředky b) Šrouby s matkou. Skládají se ze dvou částí - ze šroubu, který má hlavu a dřík se závitem, a z matice, která může mít různý tvar. Šrouby se do dřeva nezavrtávají, ale jen zasunují (často i s hlavou) do předvrtaného otvoru. Šrouby s maticí se často používají u demontovatelného nábytku. Šrouby a kování k tomuto účelu mají mít dokonalou povrchovou úpravu a jsou často různě tvarované z estetických a funkčních důvodů.

46. Kovové spojovací prostředky c) Hřebíky. Při montáži nábytku se hřebíky používají jen tam, kde to nekazí vzhled výrobku (k upevňování zad skříňového nábytku, na dna zásuvek apod.). Pevnost spoje je menší, než je tomu u vrutů a šroubů, protože je jen výslednicí tření mezi dřevem a hřebíkem. Pevnost spoje závisí i na směru vláken, vlhkosti a tvrdosti dřeva a na druhu, rozměrech a počtu přibitých hřebíků.

47. Kovové spojovací prostředky d) Sponky. Mají podobné upotřebení jako hřebíky - slouží ke spojení tenkých konstrukčních desek. Výhodou spojování sponkami je jejich mechanické zarážení. Zdrojem zarážecí síly je vzduchový válec s různým pracovním tlakem. Při sponkování je potřeba regulovat zarážecí sílu tak, aby sponky po zaražení nevyčnívaly na ploše připevňovaného díIce. Sponky se zarážejí rovnoběžně s dílcem nábytku a mají být od sebe rovnoměrně vzdálené.

48. Kontrolní otázky • 1. Co je to montáž? • 2· Proč patři montáž mezi rozhodující úseky výrobní činnosti? • 3. Které pracovní operace se uskutečňují v předmontáži? • 4. Které pracovní operace se uskutečňují v konečné montáži ? • 5. Charakterizujte zkušební montáž na sucho. • 6. Co je demontáž? Kdy ji provádíme? • 7. Charakterizujte průběh montáže v kusové a sériové výrobě s uplatněním mechanizace montážních prací.

49. Kontrolní otázky • 8. Jakou úlohu mají předmontážní dopravníky v průběhu montážních prací? • 9. Jakou úlohu mají montážní dopravníky v průběhu montážních prací? • 10. Jakou funkci mají při montáži montážní stoly ? • 11. Charakterizujte stahovací přípravky pro plošnou a prostorovou montáž. • 12. Které elektrické mechanismy se používají při montáži? • 13. Vyjmenujte hlavní montážní nástroje a nářadí a jejich použití.

50. Kontrolní otázky • 14. Charakterizujte současná montážní lepidla používaná pro montáž nábytku a stavebně truhlářských výrobků. • 15. Jaké parametry má mít dřevěný kolík (délka, průměr, vlhkost, počet) pro vytvoření kvalitního rohového spoje? • 16. Vyjmenujte a popište jednotlivé kovové spojovací prostředky.