1 / 22

Zlínský kraj

Dějiny HUDBY. Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž. Zlínský kraj. Christoph Willibald Gluck (2. července 1714, Erasbach – 15. listopadu 1787, Vídeň). Anotace.

zack
Download Presentation

Zlínský kraj

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

  2. Christoph Willibald Gluck(2. července 1714, Erasbach – 15. listopadu 1787, Vídeň)

  3. Anotace Text s názvem Christoph Willibald Gluckslouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

  4. V roce, kdy se Christoph Willibald Gluck narodil, měla již opera za sebou více než stoletou existenci. Od prvopočátků, spjatých s MonteverdihoOrfeem a přes jeho Korunovaci Poppeinu, přes vývojové etapy opery římské, benátské a neapolské, se tato populární forma dostala na rozcestí, jež nutně přijít muselo. Převaha virtuozity nad dramatičností dostala jak operu buffu, tak operu serii, dva hlavní proudy v opeře mimo ideál operního divadelního představení. V díle Chr. W. Glucka se objevila možnost, jak znovu dostat do rovnováhy text a hudbu.

  5. 1. Christoph Willibald Gluck

  6. Chistoph Willibald Gluck se narodil 2. července 1714 v Erasbachu v Horní Falci, dnes je to čtvrť města Berching. Jeho dědeček i otec pracovali ve službách Lobkowiců, v rodině se dědilo lesnické povolání z generace na generaci. V roce 1717 se přestěhovali do severních Čech, kde byl otec přijat jako lesník do služeb velkovévodkyně Anny Marie Toskánské, v letech 1722 – 1727 byl ve službě u hrabat Kinských v Horní Chřibské a pak opět u Lobkowiců v Jezeří u Mostu.

  7. Studia • první vážnější kontakt s hudbou a základy hudebního vzdělání získal Chr. W. Gluck pravděpodobně na zámku v Jezeří • ve svém životopise píše, že odmítl pokračovat podle přání svého otce v rodinné tradici a odešel tajně z domova • vydělával si zpěvem a hrou na varhany v kostelích na venkově o nedělních bohoslužbách • první zastávkou byla Praha, zapsal se na studia filozofie, studoval asi do roku 1735 a studia pravděpodobně nedokončil • není vyloučeno ani potvrzeno, že byl v kontaktu s Bohuslavem Matějem Černohorským

  8. vydal se na cestu do Vídně • po asi ročním pobytu ve Vídni byl roku 1736 angažován do orchestru v Miláně • stal se žákem Giovanniho BattistySammartiniho 2. Giovanni BattistaSammartini ( asi 1700 – 1775 )

  9. Kariéra operního skladatele • 1741 byla v Miláně provedena první Gluckova opera Artaserse • byl úspěšný, získal další objednávky na operu seriapro Milano, Benátky a Turín • 1745 dostal objednávky na operu pro londýnské královské divadlo Covent Garden, kde před tím působil G. Fr. Händel, s ním se také v Londýně setkal • 1746 uspořádali v Londýně společný koncert • v Londýně provedl opery Artemene a La cadutade´giganti a vydal šest triových sonát • 1746 se přidal k italské operní společnosti PietraMingottiho a vystupovali v evropských městech, kde stálá opera nebyla

  10. Chr. W. Gluck a Praha • v roce 1746 uvedla Mingottiho společnost v Praze v Divadle v Kotcích Gluckovu operu - pasticcio La Finta schiava • v roce 1749 přijel do Prahy jako kapelník operní společnosti Giovanniho BattistyLocatelliho, pro pražskou sezónu 1750 napsal operu Ezio, tu také při premiéře dirigoval • úspěch byl mimořádný, v archivu katedrály sv. Víta je dodnes opis sedmi árií a tercetu, pro potřeby kostela jsou melodie podloženy odpovídající textem • v Praze roku 1750 provedl Gluck také další svoji operu - Impermestra

  11. v roce 1750 se Chr. W. Gluck ve Vídni v kostele sv. Ulrycha oženil • roku 1751 se vrátil do Prahy, kde připravil k premiéře novou operu Issipile.

  12. Vídeň, Řím a Paříž • roku 1746 napsal Gluck operu Semiramidericonoscuita, určenou k oslavám narozenin Marie Terezie • další provedení při příležitosti znovuotevření dvorního divadla znamenalo otevřenou cestu ke dvoru • ke čtyřicátým narozeninám byl jmenován kapelníkem dvorní opery a dvorním skladatelem komorní a operní hudby • roku 1756 byla uvedena v Římě jeho opera Antigono a byl mu udělen papežský Řád zlaté ostruhy • význam francouzské opery comiquerostl, Gluck začal psát tyto opery na francouzské texty

  13. bývalá Gluckova žačka Marie Antoinetta, manželka francouzského krále Ludvíka XIV., jej pozvala do Paříže • v roce 1774 podepsal smlouvu na šest oper pro Paříž • vytvořil model heroické opery • roku 1774 přepracoval operu Orfeo, hlavní roli už nezpíval kastrát, ale tenor • spor s NiccoloPiccinim, který zhudebnil stejný námět jako Gluck • 1777 byly provedeny v Paříži dvě opery - PiccinihoRoland a Gluckovodrama héroique - Armida, zvítězil Gluck • kvůli zdravotním problémům se vrátil do Vídně, v Paříži jej zastoupil Antonio Salieri

  14. 3. NiccoloPiccini (1728 – 1800)

  15. roku 1728 byla v Paříži provedena opera Les danaidesjako společné dílo Glucka a Salieriho, tím Gluck Paříži představil svého nástupce, v rozhovoru pak uvedl, že celé dílo napsal Salieri • ve Vídni pracoval méně hekticky, přesto znovu onemocněl a dne 15. 11. 1787 zemřel • slavnostní mše za skladatele byla v dubnu 1788, jeho žák Ant. Salieri dirigoval GluckovoDe profundis a Jommelliho Rekviem.

  16. Dílo Chr. W. Gluck je autorem množství instrumentálních skladeb a baletů, ale především napsal 35 oper, jež ovlivnily tvorbu dalších autorů od W. A. Mozartem až po R. Wagnera. I když nenapsal žádnou německou operu, byl příkladem právě pro německé skladatele Webera a Wagnera. U nich dochází k naplnění principů operního dramatu, jimž dal Gluck základ.

  17. Opery (výběr) • neapolská tradice: Ezio (1750), La clemenza di Tito (1752) • opera comique: La Cythereassiégée(1759), LeRencontreimprévue (1764) • reformní opery: Orfeo (1762), Alceste (1767), Ifigenie v Aulidě (1774), Ifigenie na Tauridě(1779), Armida (1777)

  18. Gluckova operní reforma • italská opera buffaa opera seriaztrácí dramatičnost, převažuje virtuozita, forma má přednost před obsahem • je třeba vrátit operu divadlu • text má být rovnocenný hudbě • pozornost na city a osudy • hudba má podporovat báseň, podporovat city, podporovat děj v jeho různých fázích • proto je třeba omezit koloraturu, používat sbory, zavést „vzpomínkové motivy“, recitativ secco nahradit accompagnato.

  19. Seznam vyobrazení • Christoph Willibald Gluck, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Christoph_Willibald_Gluck_painted_by_Joseph_Duplessis.jpg 18. 11. 2013 • Giovanni BattistaSammartini ( asi 1700 – 1775 ), http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Giovanni_Battista_Sammartini.gif 18. 11. 2013 • NiccoloPiccini (1728 – 1800), http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Piccinni%2C_Niccol%C3%B2_1.JPG 18. 11. 2013

  20. Doporučený poslech 1. Ukázky oper Ifigenie v Aulidě, Ifigenie na Tauridě

  21. Otázky k ověření znalostí • V čem spočívá Gluckova operní reforma? • Jaké názvy mají Gluckovy reformní opery. • Byl Gluck v Čechách?

  22. Doporučená literatura 1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha 2001 2. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia2002 3. Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, EuromediaGroup - Ikar, Praha 2012

More Related