Radioamat éři

1. Radioamatéři Vypráví se škodolibý vtip: “Otec měl tři syny, dva byli normální a třetí byl radioamatér”. Musím přiznat, že na tom vtipu něco pravdy je. Uznejte sami, mohl by normální člověk vstávat ve dvě hodiny v noci a se sluchátky na uších se snažil zaslechnout a spojit se s amatérem na ostrůvku v dalekém Tichomoří nebo s operátorem vědecké stanice poblíž jižního pólu? Řeknete si, že určitě ne. Radioamatér to udělá pětkrát za týden a stále mu to připadá normální a diví se, že Vám ne.

2. Tak vypadá můj pracovní stůl. Ten větší přístroj vedle televizorku je hlavní radiostanice.

3. O čem amatérské vysílání je a proč mne to tak baví? • Na celém světě je asi 2.5 milionu radioamatérů, kteří podle svých možností zapínají své radiostanice a trpělivě prohledávají krátkovlnná pásma a snaží se navázat spojení s jinými radioamatéry. Díky slunečním erupcím se zionizuje ionosféra a krátké vlny se od ní odráží jako od zrcadla. Tak lze s malým výkonem navázat spojení po celé zeměkouli. Komunikace probíhá pomocí Morseovy abecedy, mluveným slovem a v poslední době pomocí signálů vytvořených počítačem, ne prostřednictvím Internetu!! Co je pro normálního člověka nervy drásající pískání, je pro radioamatéra rajská hudba. • Aby mohl vysílat, musí složit úřední zkoušku a dostane mezinárodní licenci. Pak dostane přidělenou volací značku, podle které se pozná, ze které země vysílá. Při spojení si oba operátoři pomocí číselného kódu řeknou jak se vzájemně slyší, jak se jmenují a ve kterém městě žijí. Podle svých jazykových schopností se pak mohou rozpovídat, až na malé výjimky, o čemkoliv. Universální dorozumívací jazyk je angličtina, kterou si radioamatéři trochu jednodušili, která však stačí na popis vysílacího zařízeni a sdělení drobných osobních zpráv. V dobách reálného socialismu musel být radioamatér i zdatný technik, protože si musel své vysílací zařízení postavit sám. • Za každé spojení si radioamatéři vyměňují písemná potvrzení, tzv. QSL-lístky. Ty musí obsahovat značky obou stanic, datum, čas a vlnovou délku na které se toto spojení uskutečnilo. Lístky se neposílají poštou, ale prostřednictvím národních radioamatérských organizací. Za přesně stanovené kolekce lístků se vydávají různé diplomy. Na lístcích se často vyskytuje slovo „island“ - to je anglický výraz pro „ostrov“. Island jako ostrovní stát se píše „Iceland“. • Musím poděkovat své ženě a vlastně celé rodině, protože bez jejich pochopení, trpělivosti a podpory se tento koníček provozovat nedá.

4. Všechna spojení se zapisují do staničního deníku, dnes už většinou vedeného na počítači, který poskytuje obrovský komfort při zápisu nebo vyhledávání spojení, k získání informací o provozu na pásmech, evidenci QSL lístků. Samozřejmostí je vysílání Morseovou abecedou nebo různými číslicovými módy a sledování radioamatérských družic. Většina deníků umožňuje i ovládání radiostanice přímo z klávesnice počítače.

5. Obrazovka programu pro přenos obrázků radiem. Celé spojení probíhá pouze pomocí obrázků. Přenos jednoho snímku trvá dvě minuty. Galerie obrázků ve spodní polovině jsou snímky předem připravené k vysílání. Přijatý snímek je v levém horním rohu.

6. Lístky afrických stanic obvykle ukazují krásu divoké africké přírody nebo zvířat. Údaje o spojení jsou na druhé straně lístku.

7. Lístky, na které je každý radioamatér právem hrdý - ostrov Petra 1. za jižním polárním kruhem, ostrov Aves v Karibiku a ostrov Chestersfield v Tichém oceánu. Na indických ostrovech Andamany a Nicobary bylo amatérské vysílání dlouhá léta zakázáno kvůli ochraně vzácných zvířat. Při první několikadenní expedici na Vánoce 2004 došlo k tragedii, když vlna tsunami zničila celé východní pobřeží Indického oceánu. Operátoři této expedice přerušili vysílání a své síly a techniku dali do služeb záchrany lidských životů. Pod dojmem této události indická vláda zrušila zákaz radioamatérských expedic. Dva spodní QSL lístky jsou za spojení se stanicemi, které se zůčastnily prvního velkého mezinárodního setkání amatérů na Andamanech v roce 2006.

8. I méně luxusní a méně barevné jednostranné lístky jsou vzácné

9. Svět je malý…..

14. Na zeměkouli je ještě mnoho neobydlených míst nebo míst, kde žádný radioamatér nežije, které však splňují podmínku, aby byly uznany za samostatnou zem. Čas od času se domluví skupina radioamatérů, kteří obětují úspory, najdou sponzory a vyrazí na expedici do vzácné lokality, odkud několik dnů až týdnů navazují spojení a dají desítkám tisíc radioamatérů možnost si tuto zemi “udělat”.

15. Na expedice do Tichomoří jezdí i čeští amatéři. A všechny skončily úspěchem. První expedice byla na ostrovy Fiji a Rotuma v Tichém oceánu….. ….a pokračovala na Americkou a Západní Samou Při druhé expedici jeli do republiky Kiribati, na vzácné ostrovy Tarawa a Banaba

16. Amatérským vysíláním se bavím asi 51 let. Za posledních 15 roků jsem navázal přes 38 tisíc spojení se stanicemi z 319 států celého světa. Ze všech států a za přibližně jednu třetinu spojení mám lístky doma. Všechny lístky uvedené v této presentaci jsou uloženy v mé sbírce.

17. Zkuste si na mapě světa najít ostrov Chatham… myslím, že vzdálenější kout na Zemi už asi nenajdete. Království Tonga - “kde začíná čas”. Na lístku z Montseratu jsou dvě fotografie, zobrazující stejné místo před a po výbuchu sopky

18. V současné době nejvzácnější lístek pro každého radioamatéra - Severní Korea, jejíž totalitní režim nepovolil na svém území žádný radioamatérský provoz. Muž na snímku je pracovník úřadu OSN, který v Koreji řídil rozdělování potravinové pomoci a povolení k vysílání na krátkou dobu získal. Později byla jeho radioamatérská činnost násilně ukončena a Ed musel Koreu opustit. Další dva vzácné lístky - levý je z ostrova Heard kde žijí jen tučňáci a pravý z ostrova Temotu v Šalamounově souostroví. Ta evropsky vypadající paní je německá radioamatérka, která odtud společně se svým manželem vysílala

19. Jeden z nejcennějších diplomů se vydává za spojení s ostrovy. Je jich asi 1100 a mnoho z nich je neobydlených. Opět se organizují amatérské expedice, které mnoha amatérům umožní spojení. Každý ostrov má své označení, složené ze dvou písmen a čísla. Písmena jsou zkratky světadílu, například NA-225 je v severní Americe.

20. Operátoři vědeckých expedic po splnění služebních úkolů navazují spojení s amatéry. Často je to jediná možnost, jak s touto lokalitou navázat spojení. Nahoře jsou polské základny - vlevo na Špicberkách, vpravo za jižním polárním kruhem . Polární základny Ukrajiny a Uruguaye Německá a japonská vědecká základna

21. K O N E C