1 / 19

Polymorfismus

Polymorfismus. lidské DNA. Genetický. polymorfismus. Vylučuje : negenetické znaky, kontinuitní variabilitu, polytypismy, zřídkavé znaky (dědičné choroby) Typy polymorfismů: morfologický funkční serologický biochemický

zita
Download Presentation

Polymorfismus

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Polymorfismus lidské DNA

  2. Genetický polymorfismus • Vylučuje: negenetické znaky, kontinuitní variabilitu, polytypismy, zřídkavé znaky (dědičné choroby) • Typy polymorfismů: • morfologický • funkční • serologický • biochemický • DNA: je nejčastejší, protože většina polymorfismů DNA nemá fenotypový projev • Definice (Ford): Geneticky podminěný znak s nejméně dvěma diskontinuitními variantami • v jedné populaci, přičemž četnost zřídkavější varianty je vyšší než 1%

  3. Typy DNA polymorfismů • Bodový polymorfismus (substituce jednotlivých bází; SNP) • Variabilní počet tandem. repeticí • mikrosatelity (STR) • minisatelity (VNTR) • makrosatelity • Přítomnost/nepřítomnost sekvence (Alu, L1 a i.) na specifickém místě (indel)

  4. Bodový polymorfismus (Single Nucleotide Polymorphism, SNP) ▼MspI▼MspI ▼MspI 5´-... A C C G G T A C A ... A T C C G G T T A G C C G G T A ...-3´ ▼ MspI X ▼ MspI 5´- ...A C C G G T A T A ... A T C A G G T T A G C C G G T A ...-3´ I...~1000 bp ...I • Četnost odlišností: cca 1 : 1000 bp; v genomu cca 30 mil. SNP, t.č. registrovaných více než 10 mil. (2004), ale jen část je definitivně potvrzených; • Výskyt: introny, nekódující oblasti (většinou žádný fenotyp); jen asi 50 000 v kódujících sekvencích genů • Vznik: mutace + genetický drift (někdy selekce); neznáme původní stav, jen nepřímo (ze sekvence u primátů); • nejčastěji v dinukl. CpG • Možný důsledek: přítomnost/nepřítomnost restrikč. místa (v rozpozn. sekvenci RE, asi 20%): vznik RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism)

  5. Detekce SNP polymorfismu • RFLP (restriction fragment lenght polymorphism) - restrikční štěpení genomické DNA s následným Southern blottingem (dny) - PCR amplifikace s následným restrikčním štěpením (den) • DNA array (čipy) analýza až 100 tisíc SNP v jedné analýze sonda

  6. ....(TGAC)(TGAC)(TGAC)....... ....(TGAC)(TGAC)(TGAC)(TGAC)(TGAC)......... Detekce PCR amplifikací repetitívního úseku a separací na gelu: Polymorfismus variabilního počtu tandemových opakování (VNTR, STR)

  7. Polymorfismus variabilního počtu tandemových repeticí Mikrosatelity (STR) • Délka základní repetície 2 - 6bp • Počet opakování repetice 2 – 100 • Výskyt rovnoměrněv genomu • Odhadovaný počet řádově 105 • Jednoduchá detekce: PCR • Vznik nových alel: replikační chyby • Mutační frekvence: cca 10-3 • Využití: rozsáhlé; individuální identifikace, nepřímá DNA diagnostika, identifikace génů • Biologický význam: neznámý • Výjímka: expanze trinukleotidů u některých chorob • Najčastejší: „CA-repeat“ (asi 50 000 x v genomu) Minisatelity (VNTR) • Délka základní repetice >6bp • Počet opakování repetice 10 – 100 (1000) • Výskyt preferenčně v telomerických oblastech ( bohaté na GC páry) • Odhadovaný počet: cca 104 • Jednoduchá detekce: Southern, PCR • Vznik nových alel: nehomologický crossover • Mutační frekvence: vysoká, až 10-3 • Využití: omezené; individuální identifikace • Biologický význam: neznámý • Spec. případ: minisatelit (TTAGGG)n - telomery

  8. Typy mikrosatelitů Typy: • Perfektní (jednoduché) (CA)n • Imperfektní (CA)n TTT (CA)m • Složené (CA)n AAA (AT)m V genomu: (CA)n - 0,5% (nejméně 50 000) (TC)n – 0,2% ostatní dinukl. – skoro 0% tri- a tetra: zřídkavé, ale najčastěji používané v praxi

  9. Inzerčno-deleční polymorfizmus (indel) • Indel od 1 bp po několik Mb • inzerce Alu, L1 – retrotranspozice • Velmi zřídkavý jev: inzerce jsou unikátní události • Známe původní stav (bez inzerce) • Inzerce (Alu, L1) také do kódujúcích sekvencí → patologie inzerčně-deleční polymorfismus Alu-sekvence (300 bp) v Y-chrom. DNA:

  10. Využití polymorfismů DNA • Identifikace osob/vzorek DNA (A. Jeffreys 1985) • Určování paternity (VNTR, STR) • Nepřímá dg. monogénních chorob • Hledání nových genů (poziční klonování genů) • SNP a multifaktoriálníchoroby?

  11. Individuální identifikace „DNA fingerprint“ • Alec Jeffreys, 1984 • Restrikční štěpení genomické DNA → elektroforetická separace → Southern blotting s VNTR sondou (GGGCAGGAXG)

  12. PCR amplifikace VNTR polymorfismu • amplifikace konkrétního polymorfismu/lokusu pomocí specifických primerů( leží mimo repetice) + elektroforéza primery

  13. Multiplex PCR • Amplifikace více lokusů v jedné PCR reakci vlevo - separace na akrylamidovém gelu a vizualizace stříbrem vpravo - fluorescenční značení primerů a kapilárová elektroforéza

  14. Mikrosatelity: variabilita v populacii • Genotypy třech lidí v čtyřech STR polymorfismech (fluorescenční značení a kapilárová elektroforéza) D8S1179 D21S11 D7S820 CSF1PO Jedinci 1. 2. 3.

  15. Identifikace osob • Multiplex PCR 16 fluorescenčně značných mikrosatelitových polymorfismů • Pravděpodobnost identity dvou náhodných jedinců 10-17

  16. Polymorfismus mtDNA Polymorfismy mtDNA: • Mimo D-kličky 10x častější než v gDNA • V rámci D-kličky až 100x častější než v gDNA • Žádná rekombinace: haplotypy; haploskupiny • Matrilineární dědičnost • Využití: studium evoluce lidských populací

  17. Přenos mtDNA, Y-chromozální DNA a autozomální DNA mtDNA a Y-DNA: žádná rekombinace Před 5 generacemi měl každý jedinec 25 = 32 předků, z nich jen od jednoho zdědil Y, od jednoho mtDNA, ale od každého část autozomální DNA přenos „en bloc“ přes generace Každý má právě jednoho Y-předka a jednoho mt předka v kterékoliv předešlé generaci Matka Otec Dítě

  18. Koalescence linií mtDNA a Y-DNA„mitochondriální Eva“ • Možné najít společného předka pro členy populace, protože • v každé generaci dojde k zániku a naopak k zmnožení některých linií, • a po čase v rovnovážné populacii převládne mt/Y DNA odvozené od jednoho spoločného předka

  19. Polymorfní haplotypy • Haplotyp: soubor alel na jednom chromozomu, které se jen zřídka oddělí rekombinací • Haplotypové bloky v lidském genomu: rekombinační „cold spots“ • Využití: studium „věku“ mutací

More Related