Drcení a mletí

1. Drcení a mletí Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

2. Charakteristika DUM

3. Náplň výuky (obsah hodiny) Drcení a mletí Princip drcení a mletí Válcový drtič Kladivový drtič Kuželový drtič Talířový mlýn Tlukadlový mlýn Nožový mlýn Kulový mlýn

4. Drceníje proces kdy se surovina působením úderu, tlaku, rázu, smyku, řezu a jejich kombinací namáhá až do porušení soudržnosti a rozpadá se na menší částečky. V některých případech se drtí i odpad z výroby nebo zmetky. Drť se přidává jako plnivo do směsí (kaučukových ale i plastových). Drcení a mletí jsou podobné technologie, liší se jen velikostí zrna. Drcení – vznikají drobné kousky – drtiče Mletí – vzniká moučka (prach) – mlýny Princip Obr. 1: mletí

5. Způsob namáhání se volí podle charakteru materiálu Namáhání Obr. 2: použití dělicích sil

6. K drcení a mletí se používá řada zařízení válcový drtič kladivový drtič kuželový drtič talířový mlýn tlukadlový mlýn nožový mlýn kulový mlýn Zařízení Obr. 3: drcení a mletí

7. Jedná se o klasický dvouválec občas opatřený rýhovanými válci – jeden rýhovaný podélně a druhý šikmo Materiál je drcen ve štěrbině mezi válci Velikost částic se určuje šířkou štěrbiny Válcový drtič Obr. 4: kalandr

8. Pro materiály do 15 % vlhkosti (barviva, plniva, odpad PVC) Horizontálně otočný rotor s pevnými nebo výkyvnými kladivy Velikost frakce je dána velikostí ok perforovaného plechu ve dně Kladivový drtič Obr. 5: kladivový drtič

9. Používá se hlavně k drcení pryžového odpadu a sběru při výrobě granulátu, na výstupu jsou částice cca 20 mm Rotor i stator ve tvaru zvonu, šroubovitá litá žebra s břity, ke spodnímu okraji se snižují Odvod tepla zajišťuje vodní chlazení Velikost částic se mění posuvem rotoru ve směru osy (svisle) Kuželový drtič Obr. 6: kuželový drtič

10. Tvoří druhý stupeň při mletí pryžového odpadu pro výrobu granulátu, dále používaný k mletí odpadu měkkých plastů (např. koženka) Velikost částic 1 – 5 mm Rotor (spodní díl) má žebra ve tvaru přerušovaných soustředných kružnic, která zapadají do přerušovaných žeber statoru (horní díl) Profil žeber se k okraji snižuje Talířový mlýn Obr. 7: talířový mlýn

11. Především v plastikářské technologii Stator i rotor opatřen kolíky v soustředných kruzích K okraji se mezery zmenšují, velikost částic je určena mezerami v poslední řadě Přívod z násypky do středu Obvyklý rozměr rotoru 150 – 600 mm, otáčky 4 500 (velké) až 12 000 (laboratorní) Tlukadlový mlýn Obr. 8: tlukadlový mlýn

12. Používán pro dělení houževnatých, elastických a vláknitých materiálů nízkých pevností Dělení materiálu mezi rotorovými a statorovými noži Nožový mlýn Nožový mlýn s horizontálním rotorem (dělení termoplastů a pryžového odpadu), nejčastěji tříramenný, někdy nože uspořádané do sekcí, vzájemně pootočené dmax= 400 mm, délka 1 – 2 d Nožový mlýn s vertikálním rotoremdmax= 800 mm, výška 0,3 – 0,6 d Nožový talířový mlýn – mnohabřitýrotorový a statorový talíř, velikost částic určuje štěrbina mezi nimi. d = 400 – 1200 mm Obr. 9: horizontální nožový mlýn

13. Slouží k drcení materiálu na extrémně jemný prášek Kulový mlýn • Komora ve tvaru válce, mírně nakloněná, • v níž je umístěn drcený materiál  • spolu s tvrdými koulemi z oceli či kamene. • Válec rotuje a padajícíkoule drtí mezi sebou. • Důležité je přesné dávkování  • málo materiálu – koule narážejí na sebe materiál je pod nimi • mnoho materiálu – koule spadne „na měkko“ a nenarazí do sebe Obr. 10: Funkce koloidního mlýnu

14. Kulový mlýn Obr. 11: Mlecí koule Obr. 12: historický kulový mlýn na rudu a uhlí

15. Kontrolní otázky: Jaká zařízení se používají k výrobě regenerátu? Popiš činnost kulového mlýnu Popiš činnost nožového mlýnu

16. Seznam obrázků: • Obr. 1: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com • Obr. 2: vlastní • Obr. 3: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com • Obr. 4: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 • Obr. 5: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 • Obr. 6: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 • Obr. 7: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 • Obr. 8: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 • Obr. 9: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 • Obr. 10: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ball_mill.gif • Obr. 11: anonym, Mlecí koule, propagační materiál firmy Sibmet, Novokuznetsk, Rusko • Obr. 12: anonym, Historický kulový mlýn, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.hornictvi.info/prirucka/up_rudy/s017.jpg

17. Seznam použité literatury: [1] Vašíček Emil, Gumárenská technologie, druhé vydání, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 [2] Vašíček Emil, Stroje a zařízení, učební texty SOŠ Otrokovice, 2010

18. Děkuji za pozornost