Vzdělávání zaměstnanců

1. Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci realizace projektu č. CZ.2.17/1.1.00/34309 s názvem „Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb“, jehož realizace byla zahájena 1.6.2012 a bude ukončena 31.1.2014. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávání zaměstnanců

2. PřednášejícíBc. Lenka Hasnedlová Téma přednáškyZákladní ošetřovatelská péče v sociálních službách

3. je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností a sebeobsluhou (věk, chronické onemocnění, zdravotní stav a postižení), která vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. • poskytuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy – dovoz obědů a zajištění nákupů, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. • posláním služby je umožnit osobám se sníženou soběstačností zůstat co nejdéle ve svém vlastním domácím prostředí a necítit se sami. • Pomoc a podpora při zvládání každodenních činností je poskytována s důrazem na respektování důstojnosti uživatelů této služby, podle jejich individuálních potřeb PEČOVATELSKÁ SLUŽBA § 40 zákon 106/2006 Sb. O sociálních službách

4. Dle § 49 „poskytuje pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“ • základní činnosti při poskytování služby v DS jsou mimo jiné poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti,pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. DOMOV PRO SENIORY § 49 zákon 106/2006 Sb. O sociálních službách

5. Stárnutí je dlouhodobý individuální, fyziologický a nezvratný proces, který se neopakuje. • Každý člověk stárne již od narození a je na stárnutí jinak připravený a jinak ho prožívá. Člověk stárne v biologické, psychické a sociální oblasti. • Stárnutí popisuje Pacovský (1990) jako přechodnou vývojovou periodu mezi dospělostí a stářím. Stárnutí představuje děj, který je cestou do stáří. STÁRNUTÍ

6. je poslední etapa vývoje člověka, která je stejně důležitá jako kterákoli jiná. Na charakteru stáří se podílí řada faktorů, např. zdravotní stav, životní styl, vlivy sociálně ekonomické a psychické. • Haškovcovápoukazuje na fakt, že společnost pokládá za starého toho člověka, který má vzhledem ke svému věku nárok na starobní důchod. • Členění stáří, které navrhla Neugartenová (1966): mladí senioři: 65-74 let staří senioři: 75-84 let velmi staří senioři: 85 let a výše STÁŘÍ

7. Výška těla se snižuje, meziobratlové ploténky mizí, ubývá kostní hmoty (větší náchylnost ke zlomeninám). Vazivo je méně pružné, v kloubech tuhnou chrupavky. Ubývá svalové hmoty a dochází k poklesu svalové síly. Pohyb starých lidí je pomalejší, zvyšuje se riziko úrazu. • V cévách se životním stylem a věkem ukládají tukové látky a vápník, a tím dochází k jejich zužování, které postihuje nejvíce tepny srdce, dolních končetin a tepny mozku. • Snižuje se funkčnost plic, klesá jejich kapacita. Krev se hůře okysličuje. • Snižuje se množství trávicích šťáv, strava se pomaleji rozkládá a vstřebává. • Pokles činnosti tlustého střeva má za následek chronickou zácpu. • Klesá síla svalových svěračů močové trubice, která má za následek inkontinenci moče (postihuje 15 až 30% osob starších 60 let ). • Poruchy chůze a rovnováhy. • Poruchy spánku, mění se délka a kvalita. Nejčastější je probuzení se během spánku noční bdění. Změna rytmu spánku a bdění. • Zhoršuje se zrak a sluch – zhoršení komunikace s druhými lidmi, vede k podezíravosti, nejistotě, úzkosti. Omezují v četbě, poslechu hudby, sledování filmů. • Zhoršení hmatu, chuti (slané a sladké podněty) a čichu (vnímání vůní a pachů), vnímání tepla a chladu. ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ

8. Změny v prožívání a chování seniora , jeho postavení ve společnosti. • Změny v psychice - vnímání, pozornost, představy a myšlení (je pomalejší). • Zhoršování paměti, špatně si vybavují nové události, informace. Zážitky z doby minulé (dětství, mládí), jsou uchovány dobře, vzpomínky bývají zkresleny, jsou vnímány pozitivně. Narušena paměť krátkodobá a mechanická, převažuje logická paměť.Klesá schopnost učit se - schopen naučit se nové poznatky, potřebuje více času a dá mu to více práce. • Intenzita emocí nenadchne se pro věci nové, hodnotí klidně a racionálně. • Poruchy rozhodovacích schopností,poruchy osobnosti. Charakterové vlastnosti se prohlubují. • Strach a úzkost přináší nejistotu. • Duševní poruchy, demence • Citové vztahy se významně nemění, význam rodiny s věkem stoupá. Je citlivější, labilnější, více emotivně prožívá situace, podléhá dojetí. • Snížená odolnost k zátěži, neschopnost adaptace na změny prostředí, nové životní situace - hospitalizaci, úmrtí partnera, osamělost. Egocentrismus • Změny verbálního projevu doba od položení otázky do začátku odpovědi. ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ

9. Potřeba seberealizace užitečnosti pro druhé se mění na soustředění se na sebe a své problémy. • Senior špatně snáší závislost. • Umírání patří ke stáří, je chápáno zcela negativně. Většina seniorů se hovoru o umírání vyhýbá, tvrdí že mají před sebou ještě mnoho let, že se jich to netýká. Toto chování je obranou - různí lidé reagují umírání a smrt odlišně. • Vliv vztahu k hodnotám, lidem, vztah k sobě samému. Jaký život žil, motivace a vůli žít dál ve změněných podmínkách, situacích. • Pobytové sociální služby - změny v sociálních rolích. Možnost zachovat si zájmy, aktivity a přátelské vztahy. • Změny fyzického i psychického stavu = Chronická onemocnění = Ztráta soběstačnosti = individuální ovlivnění a uspokojování jednotlivých potřeb – může vést k sociální izolaci seniora. • Potřeba je projev určitého nedostatku, je to něco, co člověk nutně potřebuje pro svůj život. Každý člověk vyjadřuje a uspokojuje své potřeby jinými způsoby. ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ

10. MASLOWOWA HYERARCHIE POTŘEB

11. Neuspokojené potřeby ,, nižší“ převládnou nad potřebami ,,vyššími“. • Charakterové vlastnosti seniora, snížená schopnost adaptace, zvýšená emoční labilita, nedostatek výrazových prostředků k signalizaci potřeb → snižuje se schopnost uspokojování potřeb. • U seniorů je častý výskyt několika nemocí najednou, prostředí ve kterém se senior nachází (nemocnice, LDN, DS) → zcela ovlivněny potřeby. • Pracovník v sociálních službách, který poskytuje péči → se musí zaměřit nejen na uspokojení potřeb fyziologických, ale i uspokojení potřeb vyšších. • Nejdůležitější potřeby pro seniora - aktivity denního života (odpovídají základním biologickým potřebám člověka) - běžné denní činnosti hygiena, oblékání, výživa a vyprazdňování. Schopnost zvládnout uspokojení těchto potřeb bez pomoci jiné osoby je pro seniora důležité z hlediska nezávislosti. • Aktivizace seniorů musí plně respektovat individuální možnosti a přán jednotlivce, pomoci mu nalézt motivaci. MASLOWOVA HYERARCHIE POTŘEB

12. Klient zcela nesoběstačný → přebírá péči o uspokojení základních potřeb personál poskytující sociální službu v plném rozsahu. • Při uspokojování těchto potřeb se pracovníci v sociálních službách pomocí pozorování, věnují klientovi komplexně, sledují stav pokožky, hydrataci, pečují o dutinu ústní, hygienu a jeho celkovou upravenost. USPOKOJENÍ POTŘEB SENIORA

13. POHYB není možné zaměnit ani nahradit - udržení je hlavním cílem pro seniora, je základem jeho nezávislosti.Porucha v oblasti pohybové aktivity znamená mnoho omezení → neschopnost uspokojit potřeby denních aktivit →psychický dopad. Imobilita = závislost na pomoci jiné osoby. Aktivizace seniora v pohybové oblasti → podpora v co největší nezávislosti na sociální službě. • SPÁNEK má svá specifika. Potřeba spánku během života klesá, ve stáří je jeho potřeba šest a méně hodin. Dochází k obrácenému rytmu spánku (spánkové inverzi) - během dne z nedostatku zevní stimulace, několikrát usne. V noci nemůže spát je čilý a aktivní. Narušení spánkových rituálů → nespavost necítí se odpočinutý → v rámci IP klienta zaměření se na tuto oblast. • VÝŽIVA ovlivňuje psychickou pohodu, významně se podílí na celkovém zdravotním stavu seniora → průběh onemocnění. Stravovací návyky mění se zpomalením fyzické aktivity a metabolismu. Senioři přijímají méně potravy → problémy s chrupem, změny vnímání chutí a vůní, soběstačnost v oblasti stravovaní →schopnost nakoupit si, uvařit si sám, najíst se sám. PŘÍJEM TEKUTIN – SENIOŘI NEMAJÍ POCIT ŽÍZNĚ! • VYPRAZDŇOVÁNÍ úzce souvisí s potřebou soukromí a intimity. Příčinou poruch je snížení nebo ztráta svalové síly svěračů, omezení schopnosti kontroly svěračů. PSS profesionál → ke klientovi přistupovat taktně a citlivě. Při neuspokojení této potřeby → narušení sebeúcty (vnímání sebe sama) → pozitivní nebo negativní sebehodnocení klienta. USPOKOJENÍ ZÁKLADNÍCH POTŘEB

14. § 36 zákon 106/2006 Sb. O sociálních službách „Rozsah a podmínky zabezpečení a hrazení zdravotní péče o osoby, kterým se poskytují pobytové služby v zařízeních sociálních služeb uvedených v § 34 odst. 1 písm. c) až f), upravují zvláštní právní předpisy 19). Ošetřovatelská a rehabilitační péče je těmto osobám poskytována především prostřednictvím zaměstnanců zařízení uvedených v předchozí větě, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu 20).“ 19) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

15. vykonává obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní,manipulaci přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb,prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků,manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy,zabezpečování zájmové a kulturní činnosti, Pracovník v sociálních službáchzákon 106/2006 Sb. O sociálních službách

16. vykonává PEČOVATELSKOU ČINNOST V DOMÁCNOSTI OSOBY spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti a provádění osobní asistence, Pracovník v sociálních službáchzákon 106/2006 Sb. O sociálních službách

17. „Ošetřovatelství je celková (komplexní) péče o nebo nemocné,udržování hygienicky nezávadného prostředí“. • Při ošetřovatelské péči je nutné respektovat lidský život, lidskou důstojnost a lidská práva. Klienti se stávají zranitelnými, závislými a tím také potencionálně ohroženými. • Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky vyhlásila dne 25. 2. 1992 Etický kodex práv pacientů. • V r. 2001 ČR přistoupila k úmluvě, kterou sestavila a podepsala Rada Evropy v r. 1997 – Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v medicíně. Podle této úmluvy mají nemocní nárok vědět plnou pravdu o závažnosti své choroby. • Zákon č. 372 / 2011 Sb. o zdravotních službách OŠETŘOVATELSTVÍ

18. Metoda péče, v DS – rozdělení okruhů informací, které jsou přístupné jednotlivým profesím. 1. získání co nejvíce informací o klientovi, pozorováním, rozhovorem s klientem, popř. s příbuznými, rozhovorem se spolupracovníky, (seznámením s diagnózami, popř. lékařskými zprávami) - všeobecná sestra. 2. stanovení ošetřovatelské diagnózy – zhodnocení stavu klienta z hlediska potřeb ošetřovatelské péče. Zjištění příčin problému, např. co je příčinou snížené pohyblivosti, poznání aktuálního problému a zvážení potenciálních problémů, které by mohly nastat, kdyby nebyl klient řádně ošetřován – dekubity, ochabnutí svalstva, poruchy dýchání, obtížné vyprazdňování – všeobecná sestra. 3. sestavení ošetřovatelského plánu, jeho realizace - stanovit cíl, kterého chceme dosáhnout – např. cílem ošetřování imobilního klienta je zlepšit jeho pohyblivost, zabránit případným komplikacím, dosáhnout toho, aby byl klient soběstačný. Ošetřovatelský plán se zaměří na hygienickou péči, výživu, nácvik dýchání, kondiční cvičení, péči o pravidelné vyprazdňování . S OP seznámíme klienta, PSS, RHB. Důsledné a pečlivé provádění ošetřovatelských výkonů, které povedou k splnění cíle. 4. Vyhodnocení plnění - Hodnotí zlepšení pohyblivosti, stav pokožky na ohrožených místech, chuť k jídlu. Stanovený plán ošetřovatelské péče se upravuje nebo mění. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES

19. Způsob pohybu - sám,za pomoci jiné osoby, jaké kompenzační pomůcky při pohybu využívá • Prevence pádu - úprava prostředí, kompenzační pomůcky, asistenci druhé osoby, rehabilitace • Nejčastější možné problémy u imobilního klienta Imobilizační syndrom z důvodu nedostatečné ventilace plic a neschopnosti vykašlávat dochází k hromadění hlenu v dýchacích cestách →zánětlivé onemocnění plic. Nehybnost DK →nedostatečný žilní návrat → dochází k žilnímu městnání, zánětu žil,vznik embolie. Snížená fce střev, obtíže s vyprazdňováním → zácpa → zauzlení střev . Záněty /kameny vznikající v močovém systému →až k septickému stavu. Porušení kůže vlivem dlouhodobého tlaku, v místě vzniká neprokrvení,dekubity →odúmrť tkáně vstupní brána infekce. Dlouhodobá nehybnost, špatné uložení končetin → kontraktury, deformity kloubů, rychlý nástup svalové atrofie, lomivost kostí . V sebepéči klienta sledujeme klientovu schopnost vykonávat samostatně hygienu, oblékání, vyprazdňování, stravování a po vyhodnocení →dopomoc, připraví pomůcky a podporuje a povzbuzuje klienta k samostatnosti. Aktivní převzetí péče a její dokumentace – protokol o plohování, nutriční screening. POHYB

20. Zjistit zvyklosti klienta. • Zabezpečit vhodné podmínky ke spánku uzpůsobit prostředí - večer seniora vyvarovat rušivým podnětům a informacím, vhodná teplota v pokoji, vyvětrat, odstranit hluk, přiměřený, volný oděv a upravené lůžko , dostatek soukromí zabezpečení kontaktu s okolím - signalizační zařízení k lůžku. • Před spaním omezit stimuly, jako jsou pití kávy, povzbuzující léky. SPÁNEK

21. matrace nejlépe v nepromokavém potahu, přikrývky lehké, teplé a snadno čistitelné, polštáře naplněné nealergizujícím syntetickým materiálem. Prostěradlo → tak velké, aby se dalo upevnit ze všech stran. Plátěná podložka musí být větší než podložka z PVC pokud ji používáme. Prostěradlo a podložka musí být napnuté, bez záhybů a drobků!!! • U ležících, inkontinentních klientů jednorázové podložky, které mají značnou absorpční (savou) schopnost. • Lůžko steleme tak často, jak si to přeje klient! Ideální je úprava lůžka po ranním umytí, před spaním a je-li to třeba i během dne. • Převlékání →předem připravíme dostatek čistého ložního prádla, vyvětráme, s ohledem na klienta. Pokud je to možné obrátíme matraci Polštáře a přikrývku odložíme na židli umístěnou u dolního čela lůžka. Prádlem netřepeme, abychom nevířili prach. • Prádlo znečištěné výkaly ukládáme zvlášť do pytlů –dle přání a možností domácnosti klientů. • Při úpravě lůžka postupujeme od hlavy klienta k nohám. Základ usteleme co nejpečlivěji a nejpevněji, aby vydrželo celý den. LŮŽKO A JEHO ÚPRAVA

22. ve dvou pracovnících. • Z lůžka odstraníme polohovací pomůcky, přikrývku a polštáře. • Šetrně klienta otočíme na bok. Na volné straně lůžka uvolníme prádlo, vypneme a zasteleme prostěradlo a podložky, vymeteme z lůžka drobky, otočíme klienta na ustlanou polovinu lůžka a volnou polovinu upravíme. Přetočíme klienta na záda, vložíme mu pod hlavu načechraný polštář a upravíme přikrývku. • Výměna prostěradla - použité prádlo stočíme až k tělu klienta, na prázdnou matraci položíme čisté, zasteleme. Přetočíme klienta na ustlanou polovinu, špinavé prádlo sbalíme a odložíme, rozložíme, vypneme a zasteleme prostěradlo a podložky a otočíme klienta na záda ÚPRAVA LŮŽKA IMOBILNÍHO KLIENTA

23. Individuální přístup • Každý klient má své vlastní návyky. Nenutíme, můžeme některé věci doporučit, nabízíme aktivně pomoc. Chodící klient pečuje většinou o svou hygienu sám, ležící a zejména imobilní klient je odkázán na pomoc rodiny a personálu DS. • Denní péče o pokožku (ranní mytí, česání ) • Důležité je vyvarovat se příliš horké vody ve vaně či sprše, zvlášť u starších klientů (dojde k rozšíření a následnému zrychlení průtoku krve v cévách, čímž může nastat kolaps)!!! • Vždy používat OPP HYGIENICKÁ PÉČE O KLIENTY

24. Klienti s dobrou pohyblivostí horních končetin podáme kartáček s pastou, kalíšek s vodou, misku na výplach ústa ručník. • Klienti imobilní s deficitem sebepéče - chrup čistíme sami Čistíme od dásní ke konci zubu a od stoliček k řezákům. Skusné plochy ošetříme krouživými pohyby a vnitřní opět od dásní. Nakonec můžeme vykloktat ústní vodou. • Umělý chrup – opatrně vyjmeme čtverci mulu a vložíme do misky. Důkladně omyjeme kartáčkem a pastou pod tekoucí vodou. Ústa pomůžeme vypláchnout. Na noc čistý umělý chrup vkládáme do sklenice s vodou v které je 1 lžíce bělícího prášku či šumivá tableta na čištění umělého chrupu. Ráno dostatečně opláchneme a vložíme zpět do úst. • Péči o dutinu ústní při horečnatém onemocnění, ochrnutí lícního nervu, po mozkové mrtvici, po úrazech, po operaci a umírající. Hromadí se jim v ústech hleny a na sliznici se tvoří povlaky. Nahromaděné hleny může klient vdechnout, a to ztíží jeho dýchání. Povlaky se rozkládají a vyvolávají zápach a rozpraskaný jazyk ztěžuje sání a příjem potravy. Je nutné vyčistit ústa několikrát za den. Za pomoci dřevěných ústních lopatek a kapesní svítilny zkontrolujeme stav dutiny ústní, do nádobky s vlažným odvarem heřmánku (řapíku, či s roztokem 3% peroxidu vodíku) namočíme několik tampónů a jimi čistíme jazyk od kořene ke špičce, vytíráme patro a předsíň dutiny ústní od zadních stoliček vpřed. Malými tamponky nebo smočenými štětičkami čistíme postupně všechny plochy zubů (dásně) tak dlouho, dokud je nezbavíme povlaků. Drsný jazyk potřeme štětičkou s boraxglycerinem. • Na rozpraskané rty použijeme jelení lůj. PÉČE O DUTINU ÚSTNÍ, ČIŠTĚNÍ ZUBŮ

25. Lehce vyždímanou žínkou bez mýdla myjeme obličej, oči rohy žínky od vnitřních koutků k vnějším,obličej utřeme. Namydlenou žínkou pak postupně umyjeme uši, krk, hrudník, břicho a obě paže. Každou část po opláchnutí důkladně utřeme. Může-li se klient otočit na bok, umyjeme a dobře usušíme záda. Suchá záda namasírujeme dlaněmi a prsty od páteře směrem od křížové kosti nahoru a do stran. Silným ženám zasypeme místa pod prsy zásypem, popřípadě ochrannými krémy. Potom umyjeme nohy, ztvrdlou kůži na patách a chodidlech odstraníme skelnou houbou. Genitálie - vyměníme umyvadlo za jiné, určené k mytí dolní poloviny těla. U žen namydlenou žínkou myjeme zevní rodidla od stydké spony ke konečníku. Dle potřeby genitálie opláchneme od shora dolů teplou vodou z nádobky a pečlivě otřeme. Intimní místa myjeme šetrně, ale důkladně. Nakonec učešeme, ručník s vyčesanými vlasy vytřepeme do koše na odpadky. Ostříháme nehty – na rukou do obloučku a na nohou rovně,upravíme pilníčkem. Podkládáme ručníkem a ten po té vytřepeme do odpadků. MYTÍ KLIENTA NA LŮŽKU

26. MYTÍ VLASŮ jednou za týden až 10 dnů. Při mytí na lůžku pod ramena a lopatky imobilního klienta vložíme polštář (nejlépe ve tvaru klínu) pod hlavu umístíme umyvadlo. • Péče o čisté osobní a ložní prádlo. Při oblékání klienta vždy nejprve oblékáme hůře pohyblivou končetinu - postiženou končetinu oblékneme jako první. HYGIENICKÁ PÉČE

27. Zácpa → méně než 3 stolice týdně - záleží na individuálních dispozicích klienta. Vede k plynatosti, vyvolání nadýmání, které může zhoršit dýchání i činnost srdce a tlačí na břišní orgány. Zahuštěná tuhá stolice také stlačuje žíly v okolí svěračů konečníku a brání odtoku krve z nich. Tím vznikají hemoroidy. K zácpě může vést mj. omezení pohybu, léky, nedostatek tekutin. Potlačování nutkání na stolici. Proto je důležité vždy včas pomoci při vysazení!!! Časté jsou též psychické zábrany – klient se stydí vyprázdnit před druhou osobou. • Průjmem → minimálně 3 řídké stolice za den. • Světlá bělavá stolice se objevuje u ucpané žlučové cesty. • Černá stolice může znamenat krvácení ze žaludku nebo jícnu • Příměs čerstvé krve ve stolici → krvácení z dolních úseků střev, konečníku. • Všímat si případných změn stolice, moče. • Aby se nám nemnožily nežádoucí bakterie, nezapomínáme na dezinfekci močových lahví, toaletních křesel klienta. VYPRAZDŇOVÁNÍ

28. Opruzenina poškození povrchní vrstvy kůže způsobené třením dvou vlhkých ploch kůže o sebe. Vlhkost je vyvolána močí, potem, sekretem vytékajícím z nosu, zvracením i stolicí. Nejčastěji vznikají v podpaží, u silných žen i mužů pod prsy, v záhybech kůže na břiše, v tříslech, na vnitřní straně stehen, pod koleny, v rýze mezi hýžděm, v okolí konečníku. Projevují se zčervenáním a zduřením pokožky až puchýřky na postižených plochách. • Udržovat pokožku v čistotě a suchu. • Při hygieně dbát na utření ohrožených míst v suchu. • Používání bariérových krémů – zinková mast, mast s rybím tukem, menalind, kalciová mast PÉČE O OPRUZENINY

29. Proleženina místní odúmrť tkáně - kůže, podkožní tkáně, kost. Nejčastějšími místy vzniku jsou místa, kde je blízko pod povrchem kůže hmatatelný kostní výčnělek a na nichž spočívá delší dobu tlak těla. Příčinami vzniku je dlouhodobý pobyt na lůžku bez pohybu, který stlačí tkáně na ohrožených místech. Tkáň je nedostatečně prokrvena vyživena a bez přísunu kyslíku → postupná odúmrť tkáně. Kůže a podkoží jsou z vnitřní strany stlačeny kostními výčnělky z vnější strany shrnutým prádlem. Vznik dekubitu může podpořit dále nečistota prádla a vlhkost kůže způsobené inkontinencí. • Prevence vzniku dekubitů → pravidelná denní kontrola ohrožených míst, dobře ustlané lůžko, udržování klienta v suchu a čistotě, masáž ohrožených míst, polohování - střídání poloh v určitých časových intervalech, zapojení klienta do aktivních pohybů (rozevírání prstů na rukou a nohou střídavé napínání a uvolňování svalů končetin, zad, hýždí, využití hrazdičky či žebříčku), použití pomůcek, které snižují působení tlaku ( matrace z polyuretanové pěny s antidekubitní strukturou), antidekubitní vzduchová matrace (před vznikem dekubitů), podložní kola, věnečky pod paty. Při začínajících dekubitech se kůže lehce omyje a dobře osuší a promastí. Nemasíruje se. Udržuje se v suchu. • Polohování - během dne se mění poloha každé dvě hodiny a v noci každé tři, čtyři hodiny. Poloha na břiše se u seniorů vynechává, vzhledem k respiračním obtžţím. Plán polohování se vhodně upravuje, aby vyhovoval dennímu režimu klienta. Při polohování využíváme rehabilitační pomůcky. Polohování nesmí vyvolat bolest. Polohování vede všeobecná sestra ve spolupráci s fyzioterapeutkou. • strava - Cubitan PÉČE O DEKUBITY

30. jaká jídla má klient rád, která upřednostňuje, odmítá → kultura a víra. • upravenost prostředí • zastoupeny všechny složky potřebné pro stavbu tkání, dodávání energie a zvýšení odolnosti organismu → bílkoviny (stavební látka), tuky (energetická, stavební fce, rezerva pro uvolňování energie), sacharidy (cukry, základní zdroje energie), vitamíny (ochranná fce) a minerály organismus neumí vytvářet a musí je přijímat v potravě →důležité pro správné fungování organismu → nejdůležitější vápník, selen, zinek, draslík… • dle stavu nemocného → dieta • Jídlo by se mělo podávat 5x denně → dvou až tří hodinové intervaly PODÁVÁNÍ JÍDLA

31. Jídlo vkusně naservírovat → člověk jí i očima. • Čistý oděv a ruce OPPP • Klientovo právo rozhodnout se, jakým způsobem se chce stravovat. • Chodící klienty nebo ty, kteří mohou chodit s dopomocí, se snažíme posadit k čistému stolku. Ležící na lůžku posadit, zvednout pod hlavou, upravíme polštář. Jídelní stolek, pevný s rovnou plochou. Pod bradu klientovi přiložíme ubrousek (čistou utěrku, ručník). Umožníme klientovi umýt si ruce,otřít mokrou žínkou. • Naporcovat • Nakrmit. • Umělý chrup. • Seznámíme ho s tím, co má k jídlu. • Vždy podáváme nové sousto teprve tehdy, když klient předchozí důkladně rozkousal a spolkl. • Polévku, kaši podáváme většinou lžící, ostatní dle přání klienta. • Dle přání dáváme průběžně napít. PODÁVÁNÍ JÍDLA

32. V terminálním (konečném) stadiu nemá jídlo fyzickou důležitost. Tělo dlouhodobě nemocného člověka zpravidla neodchází najednou, ale jednotlivé tělesné funkce pomalu končí. V takové situaci pacient potřebuje daleko méně potravy než dřív, protože jeho tělo už nedokáže přísun živin dostatečně zpracovat. • Nabízet na co má klient sílu a chuť → podávat častěji pití, Nutridrink → pokud klient není schopen polykat, zvlhčujme rty a ústa (namočená gáza přes otevřená ústa). PODÁVÁNÍ JÍDLA

33. Sebeúcta úzce souvisí se zdravotním stavem a soběstačností klienta → respekt klienta s jeho biologickými, sociálními, psychickými a duchovními potřebami → respektovat zvláštnosti seniorského období. • Imobilita, špatná adaptace → negativní vliv na psychický stav. Nedostatek podnětů a sociálních kontaktů, strach a úzkost vedou ke změnám chování, jako je negativismus, regrese, agresivita, rezignace • Aktivně vyhledávat oblasti → aktivizovat fyzickou a psychickou stránku klienta, spolupráce pss, všeobecné sestry s rehabilitační a sociální pracovnicí → cvičení, trénink paměti a pozornosti, procvičování jemné motoriky a provádění činností, na které byl klient zvyklý, přibližují běžný způsob života. AKTIVIZACE

34. Podpora schopnosti sebepéče, způsob, jak co nejdéle schopnost sebepéče uchovat či navrátit → principem oživení zájmu seniora, oživením jeho psychiky. • Böhm kritizuje klasické způsoby péče, jako je nakrmit, udržet v čistotě, v teple a pohodlí. Personál musí podporovat zachovalé schopnosti a dovednosti klienta a soustředit se hlavně na saturaci potřeb a nevytvářet závislost na péči - aktivizace psychických schopností. • Klient je v tomto modelu vnímán jako jedinec se svou biografickou historií, a to jak individuální, tak regionální či kolektivní. • Senioři, kteří dnes potřebují naši pomoc, nebyli vždy staří. Zvládali život svým způsobem. MODEL prof. BÖHMA

35. Na psychické onemocnění klienta nahlíží jako na duševní strádání ne na onemocnění. • Problémy, které má klient ve stáří jsou individuální způsob chování, které jsou odrazem biografie. • Základní myšlenkou tohoto modelu je strom života, který roste z kořenů, na nich jsou otisky celého života, prostředí, kde klient vyrůstal. Kmen stromu tvoří charakter a osobní životní hodnotový systém klienta, jeho osobní rituály, pocit domova. V koruně stromu je to, jak si klient přizpůsobuje svět obrazu svému. • Biografie → cesta kdy se klient vrací do dětství a používá naučené způsoby chování z dětství. Klient se vrací po stupních vývoje do svého mládí, dětství, až po kopírování prenatálního stavu, polohy ležícího embrya. • Biografie → most přes minulost a přítomnost, který nám může pomoci při zjišťování potřeb, přání, klienta, které není schopen nyní vyjádřit. Lepší rozpoznání jeho reakcí a změněných způsobů chování. • Práce s biografií není pro personál pouhým sběrem informací o klientovi, mění vztah klienta a personálu. Přináší vzájemnou otevřenost, respekt, vstřícnost, nastíní způsoby řešení zátěžových situací. MODEL prof. BÖHMA

36. ROZSYPALOVÁ, M. Ošetřovatelství I a II: pro střední zdravotnické školy. 2. • VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. • HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří. • PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů. • JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, C., Demence a jiné poruchy paměti. • KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. • KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci. • KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví. • LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie. • SVĚDÍKOVÁ, M., MENCLOVÁ, K., Komplexní péče o klienta v pobytovém zařízení sociálních sluţeb. Sestra. Praha: 2008 • TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. • TÓTHOVÁ, V., a kolektiv Ošetřovatelský proces a jeho realizace • TRACHTOVÁ, E., a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Zdroje

37. Děkuji Vám za pozornost! Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti