1 / 14

Orbis pictus 21. století

Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu. Orbis pictus 21. století. Orbis pictus 21. století. Vlastní indukčnost cívky 1. Obor: Elektriář Ročník : 1 . Vypracoval: Ing. Zbyněk Lukeš, Ph.D. OB21-OP-EL-ZEL-LUK-U-1-007.

donny
Download Presentation

Orbis pictus 21. století

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století

  2. Orbis pictus 21. století Vlastní indukčnost cívky 1 Obor: ElektriářRočník: 1.Vypracoval:Ing. Zbyněk Lukeš, Ph.D. OB21-OP-EL-ZEL-LUK-U-1-007 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

  3. Indukčnost cívek Indukčnost je fyzikální veličina, vyjadřující velikost magnetického indukčního toku kolem cívky při jednotkovém elektrickém proudu (1 A) procházejícím cívkou (též indukčnost je konstanta úměrnosti mezi magnetickým indukčním tokem a elektrickým proudem, který tento tok vyvolal). Indukčnost je jedna ze základních charakteristik cívky - vyjadřuje schopnost cívky změnit elektrickou energii na energii magnetického pole. Čím větší je indukčnost cívky, tím silnější magnetické pole kolem cívky vznikne při stejné velikosti elektrického proudu procházejícího cívkou. Indukčnost cívky lze ovlivnit počtem závitů, rozměry a tvarem cívky a prostředím kolem cívky - zvláště vložením jádra do cívky. Cívka s větším počtem závitů má větší indukčnost, cívka s jádrem má větší indukčnost než cívka bez jádra. Indukčnost závisí také na tvaru jádra - uzavřené jádro významně zvětšuje indukčnost.

  4. Indukčnost cívky Magnetická indukce B v okolí vodiče je přímo úměrná elektrickému proudu I. Přejděme nyní od indukce B k indukčnímu toku Φ = B · dS, kde integrujeme přes celou plochu, přes níž magnetické pole prochází. Je-li BI, musí být i ΦI. Označíme-li konstantu úměrnosti L, dostaneme jednoduchý vztah Φ = L .I, kde veličina L se nazývá vlastní indukčnost vodiče. Výraz se nazývá statický definiční vztah pro indukčnost .

  5. Závislost indukčnosti na prostředí Indukčnost L je pro neferomagnetické prostředí konstantní veličinou, závislou na velikosti a tvaru vodiče a na magnetických vlastnostech látkového prostředí, v němž se nachází. Je-li vodič ve feromagnetickém prostředí, závisí L také na magnetickém sycení feromagnetika (viz např. hysterezní křivky). Proto je indukčnost cívky s feromagnetickým jádrem poněkud závislá na proudu, který cívkou prochází.

  6. Vlastní indukčnost Bude-li vodičem procházet proměnný proud, bude vytvářet časově pro měnné pole. Pak se v něm podle indukčního zákona bude indukovat elektromotorické napětí Tento jev se nazývá vlastní indukce (dříve značený samoindukce). Znaménko minus v souladu s Lenzovým zákonem značí, že indukované napětí je namířeno proti primární změně proudu, která jev vyvolává. Z toho vyplývá, že vodič (cívka), kterým prochází časově proměnný proud, klade jeho průchodu odpor.

  7. Vlastní indukčnost – definice jednotky Předchozím výrazem lze považovat za dynamickou definici vlastní indukčnosti L. Nám nyní poslouží k definici její jednotky: kde Wb=V· s – weber – je jednotka magnetického indukčního toku. Vodič má indukčnost jednoho henry, když se v něm při změně proudu jeden ampér za jednu sekundu indukuje napětí jednoho voltu.

  8. Odvození – indukčnost solenoidu Vypočtěte vlastní indukčnost solenoidu, tj. přímé cívky o N rovnoměrně hustě vinutých závitech o poloměru r << l, kde l je délka solenoidu. Okrajové jevy dané rozptylem magnetického pole neuvažujte. Drát, z něhož jsou vinuty závity předpokládejte velmi tenký, abyste mohli zanedbat pole uvnitř drátu. Řešení: Užitím zákona celkového proudu vypočteme nejprve indukci magnetického pole solenoidu B = μ0H = μ0(N/l)I. Toto pole je homogenní ve všech bodech uvnitř solenoidu. Jedním závitem bude procházet tok Φ1 = πr2B; celkový tok všemi závity tedy bude Φ = NΦ1 = μ0πr2(N2/l)I

  9. Odvození – indukčnost solenoidu Porovnáním výsledku dostaneme pro vlastní indukčnost solenoidu výraz kde S je plocha cívky, V je objem pole solenoidu a (N/l) délková hustota závitů. Výraz platí pro vakuum a lze jej použít prakticky pro všechny diamagnetické a paramagnetické látky; používá se proto pro vzduchové cívky. Vložíme-li do celého vnitřního prostoru solenoidu feromagnetickou látku, která bude mít pro dané magnetické sycení relativní permeabilitu μr, bude její indukčnost L′ = μrL.

  10. Odvození – indukčnost solenoidu Poznámka: Solenoid je idealizovaná cívka, u níž se předpokládá, že její magnetické pole je omezeno jen na její vnitřní objem V . Tuto podmínku však teoreticky splňuje jen cívka neomezené délky s hustě vinutými závity. Protože skutečné cívky mají konečnou délku, vzniká na jejich okrajích rozptyl magnetického pole. Tomu lze zamezit, když takový solenoid stočíme do anuloidu a dostaneme tak toroid. Zde vzniká ovšem problém, že délka indukčních čar není stejná, že tedy indukce B závisí na vzdálenosti od osy toroidu. Platí tedy jen pro tenký toroid a předchozí výraz pro velmi štíhlou válcovou cívku.

  11. Vlastní indukčnost válcové cívky a přímého drátu U reálné cívky nastává především na jejich koncích rozptyl magnetického pole, který je analyticky obtížně vyhodnotitelný. Proto indukčnost reálné cívky bude menší než udává vztah na předchozím slidu. Problém se v praxi řeší empiricky zavedením koeficientu k do vztahu Hodnota korekčního koeficientu k závisí na podílu jejího průměru d = 2r a délky l. Pro d/l = 0 je k = 1, pro d/l= 0,1 je k = 0,959 ≈ 1. Se zvětšujícím se faktorem d/l koeficient k výrazně klesá (viz následující graf na dalším snímku).

  12. Vlastní indukčnost válcové cívky a přímého drátu

  13. Vlastní indukčnost válcové cívky a přímého drátu Zredukuje-li se cívka na jedinou kruhovou smyčku o poloměru r vytvořenou z drátu o poloměru r0, má indukčnost: Přímý drát o délce l a poloměru r0 má indukčnost Tyto vztahy platí pro frekvence, u nichž se výrazně neprojeví skinefekt (povrchový jev na vysokých frekvencích). Pro vysoké frekvence je nutné provést korekce i na tento jev.

  14. Děkuji Vám za pozornost Zbyněk Lukeš Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

More Related