1 / 96

Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace

Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz. Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace. Téma 16; 17; 18. 16) Phillipsova křivka 1. Původní Phillipsova křivka 2. PC v krátkém období 3. PC v dlouhém období

evan
Download Presentation

Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace Téma 16; 17; 18

  2. 16) Phillipsova křivka 1. Původní Phillipsova křivka 2. PC v krátkém období 3. PC v dlouhém období 4. PC a adaptivní očekávání 5. PC a racionální očekávání Obsah.

  3. Phillipsova křivka vyjadřuje logiku vztahu mezi inflací a nezaměstnaností. Platí zejména v ekonomice produkující téměř potenciální produkt. Snaha o snížení nezaměstnanosti obvykle vede přes zvýšení mezd, které má přilákat dosud nezaměstnané. Růst mezd zvyšuje náklady firem a vede k růstu cenové hladiny. To odpovídá klesajícímu tvaru Phillipsovy křivky PC. 16) Phillipsovy křivky

  4. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je jednou z ústředních relací makroekonomie. Již v roce 1926 se tímto vztahem zabýval americký ekonom Irving Fisher. Ze statistických dat odvodil, že tato vazba má významnou korelaci. Je autorem teze: „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“ Vztah inflace a nezaměstnanosti.

  5. Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem představitelem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem (1914 -1975), který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let 1861-1957. Zjistil, že tento vztah má povahu nepřímé úměrnosti, tj., že snížení nezaměstnanosti způsobuje růst nominálních mezd a naopak. Vztah inflace a nezaměstnanosti.

  6. Původní mzdová Phillipsova křivka.

  7. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

  8. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

  9. Phillipsova křivka byla později upravena jako vztah mezi poklesem nezaměstnanosti a růstem cenové hladiny. Jde stále o nepřímo úměrný vztah: pokles nezaměstnanosti vede k růstu cenové hladiny (inflace). Záměna nominálních mezd za růst cenové hladiny vycházela z faktu, že mzdové náklady jsou nejvýznamnější část nákladů firem, a pokud rostou, musí firmy zvyšovat ceny, což v případě, kdy rostou mzdové náklady většiny firem, vede k růstu cenové hladiny. 16) Phillipsovy křivky

  10. na základě růstu cenové hladiny, mezd a produktivity práce. Tempo růstu mezd …. gw = ΔW/W, Inflace tj. tempo růstu cenové hladiny ...  = Δ P/P Tempo růstu produktivity práce …  Za předpokladu ceteris paribus ostatních VF platí:  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa produktivity práce. 16) Phillipsovy křivky - odvození

  11. Pro intenzivní vývoj platí  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa růstu produktivity práce. Pro extenzivní vývoj platí  = gw= 0, míra inflace je rovna tempu růstu mezd. 16) Phillipsovy křivky - odvození

  12. Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit ? %. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  13. Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit  = gw -  = 5 – 3 = 2 % 16) Phillipsovy křivky - příklad

  14. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  15. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  16. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  17. 3) Phillipsovy křivky - příklad

  18. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  19. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  20. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  21. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  22. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  23. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  24. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  25. odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávaná inflace = skutečná inflace. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou. 16) Přirozená míra nezaměstnanosti

  26. Ukázali jsme si, že inflace je vždy peněžním jevem. K tomu, aby firmy mohly např. při 3% tempu produktivity práce zvyšovat mzdy např. o 5 %, musí CB zvyšovat množství peněz v oběhu, tj. nabídku peněz o 5 % (při stálé rychlosti obratu peněz). Nebude-li tak CB činit, nebudou mít firmy peněžní prostředky na zvýšené mzdy. Firmy by musely zvýšené mzdy, pokrýt penězi z prodeje jiných aktiv, které vlastní, což by vedlo k poklesu cen těchto aktiv. Nedocházelo by k růstu všech cen a nemohli bychom hovořit o inflaci. 16) Phillipsovy křivky - odvození

  27. Posun křivky agregátní poptávky u1 a u2 … míry nezaměstnanosti při produktu Y1, respektive Y2 16) Odvození Phillipsovy křivky na základě posunu křivky agregátní poptávky a nabídky. Posun křivky agregátní poptávky vede k růstu výstupu a tím poklesu nezaměstnanosti, zároveň však vede k růstu cenové hladiny, a tedy i k vyšší inflaci

  28. 16) Krátkodobá klesající PK P π Y u

  29. 16) Krátkodobá klesající PK P π π1 P1 u1 Y1 Y u

  30. 16) Krátkodobá klesající PK P π AD1 AS π1 P1 u1 Y1 Y u

  31. 16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 AS π1 P1 u1 Y1 Y u

  32. 16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 AS π2 P2 π1 P1 u1 Y1 Y2 Y u2 u

  33. 16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 PK AS π2 P2 π1 P1 u1 Y2 Y1 Y u2 u

  34. řetězový index bazický index 16) Vztahy mezi cenovou hladinou a inflací

  35. Phillipsova křivka byla přijata s nadšením – vypadalo to, že v ekonomice si lze vybrat mezi dvěma zly, buď nezaměstnanost nebo inflace. Ukázalo se, že Phillipsova křivka může nabývat různých tvarů – může být klesající, rostoucí i svislá. Ekonomická teorie se shoduje v tom, že v dlouhém období je Philipsova křivka svislá, klesající tvar křivky je možný jen v krátkém období - tzv. krátkodobá Phillipsova křivka SPC. 16) Phillipsovy křivky

  36. Negativní nabídkový šok posune křivku agregátní nabídky, čímž dojde k růstu cenové hladiny a poklesu HDP. Míra inflace pak roste spolu s mírou nezaměstnanosti. 16) Krátkodobá rostoucí PK

  37. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π Y u

  38. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π π1 P1 u1 Y1 Y u

  39. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π AD AS1 π1 P1 u1 Y1 Y u

  40. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π AS2 AD AS1 π1 P1 u1 Y1 Y u

  41. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π AS2 AD AS1 π2 P2 π1 P1 u1 u2 Y2 Y1 Y u

  42. 16) Krátkodobá rostoucí PK Menší produkt Y2vyvolá větší nezaměstnanost u2. P π AS2 AD PK AS1 π2 P2 π1 P1 u1 u2 Y2 Y1 Y u

  43. Pozitivní poptávkový šok posune křivku agregátní poptávky. Pokud je krátkodobá křivka agregátní nabídky svislá na úrovni Y*, potom dochází pouze k růstu cenové hladiny a tím k růstu inflace. Y* ani u* se nemění. 16) Krátkodobá svislá PK

  44. Konkrétní tvar Phillipsovy křivky je dán řadou okolností: např. tvarem křivky agregátní nabídky, inflačními očekáváními, výší inflace (mírná, pádivá, hyperinflace) atd. 16) Phillipsovy křivky

  45. Vývoj inflace ovlivňují inflační očekávání. Pokud lidé očekávají inflaci např. 10 %, přizpůsobí tomu odpovídající růst mezd a cen dalších vstupů i výstupů. Aby cenová hladina vzrostla o 10 %, musí množství peněz v oběhu vzrůst také o 10 % - pokud množství peněz v oběhu neroste a dojde k růstu všech cen o 10 %, nemají lidé dostatek peněz na nákup všech statků, které dosud kupovali. Poptávka po některých statcích se posune doleva dolů, což způsobí pokles jejich cen. Nedochází tedy k růstu všech cen, tj. cenové hladiny. 16) Podstata inflačního očekávání

  46. Adaptivní očekávání obecně vychází z minulého vývoje – pokud byla v minulosti (obvykle po delší dobu) inflace např. 10 %, lidé si na tuto inflaci zvyknou a zahrnou ji do růstu stávajících cen vstupů (včetně mezd) i výstupů. Očekávaná míra inflace tak bude 10 %. 16) Adaptivní očekávání

  47. Pokud však množství peněz roste ve stejném poměru jako inflační očekávání, tak v důsledku inflačního očekávání dojde hned k růstu všech cen (cenové hladiny). Jinými slovy teorie inflačního očekávání zdůvodňuje, proč bude růst cenové hladiny rychlý, a proč růst cenové hladiny nepovede k růstu produkce tj. HDP 16) Adaptivní očekávání

  48. Pokud hned se zvýšením množství peněz v oběhu dojde k růstu cenové hladiny, protože tento růst cenové hladiny všechny subjekty očekávají a učiní ho, nemají firmy ani vlastníci VF důvod zvyšovat svou nabídku – jak už jsme uvedli, obdrží sice více za své výstupy, ale rovněž více zaplatí za vstupy. Křivka agregátní nabídky tak bude svislá i v krátkém období. 16) Adaptivní očekávání

  49. Teorie inflačního očekávání rovněž vysvětlují, proč k inflaci (růstu cenové hladiny) dochází, i když je míra nezaměstnanosti na své přirozené míře u*(a HDP na úrovni potenciálního produktu Y*). Pokud lidé i za této situace předpokládají, že cenová hladina poroste tj. že poroste míra inflace, a pokud skutečně dojde k tomu, že bude docházet k růstu peněžní zásoby, bude inflace růst. 16) Adaptivní očekávání

  50. Inflační očekávání lze rozdělit na: adaptivní inflační očekávání a racionální inflační očekávání. 16) Adaptivní očekávání současnost

More Related