Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika

1. Mikroekonomie II Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Riziko je situace, kdy ten kdo rozhoduje zná všechny možné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého z nich. Objektivní pravděpodobnost je založena na znalosti frekvence, s níž mají určité události tendenci nastávat Subjektivní pravděpodobnost je určitý dojem, že předpokládaný výsledek nastane – založena na znalostech a zkušenostech člověka (daného odvětví, ekonomiky apod.) , může být u různých lidí různá

3. Očekávaný výsledek, očekávaný užitek • Očekávaný výsledek je střední hodnotou všech možných výsledků, tj. vážený průměr, kdy pravděpodobnost každého výsledku je brána jako váha. • Očekávaný užitek náhodných výsledků je střední hodnotou očekávaného užitku jednotlivých výsledků vážených jejich pravděpodobnostmi.

4. Odvození funkce užitku • Konstrukce funkce užitku předpokládá tři následující kroky: • Seřadit výsledky podle preferencí (X1>X2>X3) • Určit libovolně vyšší hodnotu užitku nejvíce preferovaného výsledku a nižší hodnotu nejméně preferovaného výsledku (zpravidla 1 a 0) • Výpočet hodnoty užitku pro střední výsledky • U(X2)=U(X1) . + U(X3).(1-) (zbývá už jen určit  tak, aby platila uvedená rovnice a pak lze spočítat hodnotu užitku pro určitý výsledek) • Tímto způsobem odvozená funkce užitku vyjadřuje vývoj užitku v závislosti na zvyšování důchodu.

5. Vztah k riziku • Averze k riziku – je preferován jistý výsledek před rizikem se stejným očekávaným výsledkem (klesající mezní užitek) • Vyhledávání rizika – je ochoten podstoupit riziko relativně malé pravděpodobnosti nejvyššího možného výsledku riskantní alternativy (rostoucí mezní užitek) • Lhostejný vztah k riziku – je nerozhodný mezi rizikovou a jistou alternativou pokud je jistý výsledek shodný s očekávaným rizikové alternativy (konstantní mezní užitek)

6. Vztah k riziku

7. Optimální rozhodnutí v podmínkách rizika • Zjednodušený model rozhodování za rizika předpokládá pouze dvě možné situace určující výsledek určité alternativy rozhodnutí: S1 a S2. (Výnos X1 pro situaci S1 a výnos X2 pro situaci X2) • přímka jistoty (CL) - přímka 45° představuje výnosy shodné v obou uvažovaných situacích • přímka stejného očekávaného výnosu, její směrnice je 1/2

8. Optimální rozhodnutí v podmínkách rizika • Indiferenční křivky zde vyjadřují stejný očekávaný užitek, kterého je dosaženo díky získání určitého výnosu X1 nebo X2 v závislosti na situaci, která nastane. • Jejich tvar závisí na vztahu k riziku • Averze (bod E je na přímce jistoty, tzn. bez rizika) • Kladný vztah k riziku (dají přednost rizikové alternativě, proto bod C leží na vyšší indiferenční křivce) • Lhostejný vztah (je mu jedno, pro co se rozhodne a jaká situace pak nastane, protože mu to přináší stejný užitek)

9. Optimální rozhodnutí v podmínkách rizika • Při změně pravděpodobností nastane situace S1 či S2, mění se sklon indiferenční křivky i přímky stejného očekávaného výnosu (rotují kolem bodu E)

10. Snižování rizika - Pojištění • Spravedlivá pojistka – náklad pojištění, při kterém je hodnota majetku člověka s pojištěním stejná jako očekávaná hodnota bohatství v situaci rizika – výše pojistky je v takovém případě shodná s očekávanou ztrátou. • Je-li ekonomický subjekt takto pojištěn, má zajištěný stejný příjem, ať ztráta nastane či nikoli. • Poptávková strana je vysvětlena averzí k riziku • Nabídková strana je vysvětlena zákonem velkých čísel • EW=(W-L).  + W.(1-) = W-L.  • W – bohatství v případě, že nedojde ke ztrátě • EW – očekávaná hodnota bohatství toho, kdo se nepojistí • L – rozsah ztráty

11. Snižování rizika - Pojištění • Maximální pojistka je taková výše pojistky, která vede k tomu, že užitek spojený s jistotou (dosaženou pojištěním) je shodný s očekávaným užitkem spojeným s riskantní alternativou (bez pojištění).

12. Snižování rizika - Diverzifikace • Umožňuje snížení rizika, kdy je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity jejichž výsledek spolu navzájem těsně nesouvisí. • Míra rizika se vyjadřuje prostřednictvím rozpětí pravděpodobnosti, resp. variability – velké rozdíly předpokládají větší riziko.

13. Snižování rizika - Diverzifikace • Všechny možné kombinace výnosů a rizika s nimi spojeného vyjadřuje linie rozpočtu, což je přímka s kladnou směrnicí – vyšší výnos, vyšší riziko • Xp – výnos portfolia vzniklého kombinací jisté a rizikové varianty • Xj – výsledek bezrizikové varianty • EXr – očekávaný výnos rizikové varianty • indiferenční křivka vyjadřuje kombinace rizika a výnosů, které přinášejí stejný užitek

14. Rozhodování v podmínkách nejistoty • Pravidlo MAXIMIN – vede k volbě činnosti, která dává nejvyšší z nejhorších výsledků – pro pesimisty – u každé činnosti se určuje minimální výnos a podle toho se dál vybírá • Pravidlo MAXIMAX – volba činnosti, která poskytuje nejvyšší z nejlepších výsledků (pro optimisty) – u každé činnosti se vybírá nejvyšší výsledek a podle nich se určí • Pravidlo MINIMAX – určuje se pomocí tabulky zklamání, ve které jsou hodnoty rozdílu mezi každým možným výnosem a nejvyšším možným výnosem v dané situaci. Z nejvyšších hodnot zklamání se pak vybere ta nejnižší a jí odpovídající činnost.

15. Rozhodování v podmínkách nejistoty • Laplaceovo pravidlo – různým situacím přiřazuje stejné pravděpodobnosti (např. v případě 3 situací každé 1/3) ty pak slouží jako váha k výpočtu očekávaného výnosu, ze kterého se vybírá ten nejvyšší. Nedokonalé, protože pravděpodobnosti mohou být ve skutečnosti různé. • Bayesovo pravidlo –jednotlivým situacím se přiřazují subjektivní pravděpodobnosti • Rozptyl – je součet druhých mocnin průměrných odchylek od očekávaného výsledku vážený jejich pravděpodobnostmi, směrodatná odchylka je jeho druhou odmocninou