Islám a islamismus ve Střední Asii

1. Islám a islamismus ve Střední Asii

2. Literatura • Naumkin, V. V.: Radical Islam in Central Asia: Between Pen and Rifle (The Soviet Bloc and After). London: Rowman & Littlefield Publishers, 2005. • Keller, S. : To Moscow, Not Mecca. The Soviet Campaign Against Islam in Central Asia, 1917-1941. London: Praeger, 2001. • Babadzhanov, B.: „Islam in Uzbekistan: From the Struggle for „Religious Purity“ to Political Activism.“ In: Rumer, B. (ed.): Central Asia. A Gathering Storm? New York: Sharpe, 2002, s. 299-330. • Babadjanov, B. – Kamilov, M.: „Muhammadjan Hindustani (1882–1989) and the Beginning of the ‘Great Schism’ among the Muslims of Uzbekistan,” in Stéphane A.Dudoignon and KOMATSU Hisao, eds., Islam in Politics in Russia and Central Asia: Early 18th to Late 20th Centuries. London: Kegan Paul, 2001, pp. 195–219; • Malashenko. A. V. (ed.): Islam na postsovetskom prostranstve. Moskva: Centr Carnegi. 2001. • Mikul‘skij, D. V.: Islamskaja partija vozrozhdenija Tadzikistana. Vostok, č. 6, 1994, s. 47-58.

3. Islám ve Střední Asii • Tádžikistán, Uzbekistán, Fergánská kotlina • Kazaši, Kyrgyzové, Turkmeni • Islamizace po roce 1788 (Kateřina II. Veliká) • Orenburžský duchovní sbor muslimů • Vyslání tatarských misionářů (silný vliv, počátkem 20. století jejich odstranění) • Další náboženství • křesťanství (pravoslaví, katolicismus) • tengriánství

4. Tradiční islám • Sunnité – hanafíja, umírněný islám • Šíitská menšina - ismaílíja v Badachšánu, formálně některé turkmenské kmeny (vliv Persie) • Silný konzervativismus (nedostatek kontaktu se světem) • Odpor proti ruské kolonizaci (andižanské povstání Vosse, 1898) • Džadídismus • Kombinace se zvykovým právem • Silný súfismus (nakšbandíja, jasawíja, kubríja) • Tradiční regiony – Buchara, Samarkand • Poutní místa – Turkestán, Buchara

7. Politický islám • Buchara • Buchoroi šaríf • Emír - velitel pravověrných (amír al-mu’mínín) – duchovní autorita • duchovenstvo (ulamá) • vůdčí politická síla na bucharském dvoře, bucharský Arq • šejch-ul-islám (v Chívě naqíb) • Konzervativní síla (protireformní) • Vzdělávání • Autorita osmanského chalífy • Málo zpráv o reformách v Osmanské říši • Konzervativní hodnoty (od Amíra Timura)

8. Islám v carském Turkestánu • Tolerantní postoj (Kaufmann) • Slabost carské vlády • Šaríatské a adatové soudnictví • Vzdělávací sféra • Konec 19. století • Zvýšení podílu muslimů na byrokratické správě • Větší moc duchovenstva – povstání (Andižan, 1898)

9. Sovětská žena • Hamza – Chudžum, strhávání parandži • Preference žen – ženské odbory KS (kolchozní kluby), nezávislost, práce na polích (sběr bavlny) • Ekonomická situace – zapojení žen do výroby (těžká práce, ženské kvóty) • Kvóty pro zastoupení žen v orgánech strany • Otevření škol (alfabetizace) • 2. světová válka – odvody mužů na frontu, příchod žen z Ruska • Sekularizace společnosti x zachování patriarchality rodiny • Na reálné úrovni • zachování tradic (polygamie, domluvená manželství apod.) • nedostatečné možnosti kariéry a vzdělání (ztráta ceny) • Politika – Jadgar Nasreddinova (UZB) • Dvojí role (práce + děti) • Shánění zásob • Ostrakizace rozvodů • Na venkově špatné pracovní podmínky – bavlníková pole (30 Rbl), továrny

10. Genderové problémy v současnosti • Ambivalence • Město/venkov • Konzervativní/liberální prostředí • Rusifikace (jiná pravidla pro tuské ženy) • Retradicionalizace společnosti • Růst nezaměstnanosti – primární dopad na ženy, uvolnění z vedoucích kádrů (předsedkyně kolchozů) či intelektuální práce • Základní prvek ženy – výběr ženicha a svatba (nigoh, kalym – státní kalym) • Starost o manžela (vizitka ženy) • 1992 – hlasování o legalizaci polygamie v KG • Klanové struktury, korupční systém a lumpenizace společnosti (rezignace, obrácení k muslimským tradicím, nekvalifikované práce pro ženy) • Skrytá i otevřená polygamie (odsouzení dlouho nevdaných nebo rozvedených žen) • Feminizace společnosti • Nevýdělečné intelektuální profese – učitelky, knihovnice • Sociální a ekonomické podmínky (živitelky rodiny) – „na doplňujícím příjmu ženy závisí životní úroveň rodiny“ • Bohaté vrstvy – ženská otázka se objevuje v menší míře • Žena a islám • diskuse o návratu ženy do své tradiční role (rozpor intelektuálek a konzervativních kruhů)

11. Komunistický islám – 20. léta • Počáteční určitá tolerance (islámský socialismus) • Likvidace duchovních • Vyslání na Sibiř, do Gulagů • Řada nevinných lidí • Chudžum – ofenzíva proti ženským šátkům (často však pouze formální), Hamza • Reakce komunistických funkcionářů • Hamza (Šahimardan) • Ateistické kluby v kolchozech (preference žen) • Reakce na chudžum • Pokračující polygamie (i partajní tajemníci) • Zachování islámských rituálů • Zachování poutí ke svatým místům (Turkestán, Buchara, Konya Urgenč aj.)

12. Komunistický islám - 30. a 40. léta • Velké čistky • Kooptovaní duchovní – džadídisté, komunističtí funkcionáři • První revolucionáři • Formální obroda islámu • Vytvoření bezpečného týlu (2. světová válka) • Oficiální duchovenstvo – licence • SADUM • otevření některých mešit • madrasy - Taškent, Mir Arab v Buchaře (nízká úroveň výuky, kontrola KGB) • Oficiální fatwy • Zia ud-din Bobochanov

13. Pololegální sovětský islám • „domácí“ teologové • kroužky žáků (hudžry) • maulaví hadží Muhammadžán Hindustóní-Rustamov (imám mešity Maulána Čarchí v Dušanbe) • Uvolnění za Chruščova – Orientální ústavy • Vesničtí stařešinové • Čajchány • Výuka arabštiny, Koránu a hadíthů • Poutě – kolchoznické zájezdy • „jsem komunista, ateista, ale zároveň jsem muslim.“ • Islám za Brežněva (Rašidov v Uzbekistánu) • folklórní atribut • chybějící kontakt s muslimským světem (vliv na postsovětské období) • Pololegální skupiny • Žáci Hindustóního – Fergánská kotlina (Mudžaddidíja)

14. Islám v 80. letech • Okupace Afghánistánu • Inspirace pro Tádžiky, Uzbeky, případně Turkmeny • Literatura (často extremistického zaměření) • Uvolnění situace • Oficiální obnovování mešit • Příliv literatury (často wahhábistického zaměření), posun termínu wahhábista • Zhoršení ekonomické situace – příliv mladých lidí (radikálnější), podpora ze zahraničí • Spor s tradiční středoasijskou formou islámu • Vznik politických stran • Nacionální, demokratická, islámská ideologie • Omezená spolupráce (Tádžikistán) • 1989 – islámská demokratická strana v Namanganu • 1990 – Islámská strana obrody SSSR • Brzký rozpad na regionální frakce (tádžická, tatarská, ázerbájdžánská, uzbecká)

15. Postsovětský islám • Islamizace společnosti • Znovuobnovení obřadů, mešit (1989-1993, pětkrát více mešit) • Zavedení některých muslimských svátků jako státních (kurban bajram, oraza bajram) • Organizace – Adolat, IMU, Hizb-ut-Tahrír, Akromíja • Potlačování radikálních organizací ze strany režimů • Růst zahraničního vlivu - Saudská Arábie, Afghánistán (válka v Tádžikistánu) • Diskreditace politického islámu - válka v Tádžikistánu, propaganda • Turkmenistán • státní náboženství Ruhnáma • omezení studentů teologie (výuka dle Ruhnámy) • mešita Geok Tepe, Ertogrul Ghazi mešita v Ašgabatu)

16. Islámské skupiny v Uzbekistánu • Adolat • 1991 – ovládnutí Fergánské kotliny • Tvrdé sankce za přestupky • Postupně v nemilosti u režimu (návštěva Karimova v Namanganu v roce 1991) • Likvidace skupiny – řada lidí přešla do dalších hnutí • Islámské hnutí Uzbekistánu (Turkestánu) • Svržení „káfirského režimu“ Karimova, nastolení islámského státu (fergánská kotlina, Střední Asie) • Ekonomická situace, zatýkání věřících (tzv. wahhábisté, narušení ústavního pořádku RU) • Reakce Karimova - teroristé • spojení s Tálibánem, podpora al-Qáidy (finance, literatura) • 1999-2000 – batkenské války • Vůdcové Tóhir Juldoš (do r. 2001 Džuma Namangání) • dnes základny v Pákistánu • obchod s narkotiky – finanční zajištění, nábor nových lidí • Akromíja • odštěpení od Hizb-ut-Tahrír • specifika Fergány • události v Andižanu 2005

17. Islámská strana obrody Tádžikistánu • 1992 – pokus Karateginu a Garmu o převzetí moci (pod hesly demokratizace) • Vláda národního usmíření (květen-prosinec 1992) • islamisté + nacionalisté • neschopnost vyrovnat se s ekonomickým propadem 1992 • Růst radikálních tendencí (islámské zákony) a kriminality, venkovští polní velitelé • Chaos a počátek násilných střetů (září 1992) • Negativní přijetí populací v Dušanbe • Opora v opozičních regionech (Garm, Karategin, intelektuálové) • Nástup kontrelity na podzim 1992 (dobytí Dušanbe Národní frontou, instalace Rahmónóva do čela země) • Občanská válka 1993-1997 • Střídavé střety v Karateginu, Garmu a v jižních oblastech (desítky tisíc uprchlíků) • Hlavní štáb opozice v Afghánistánu (podpora ze strany Ahmada Šáha Mascúda), Spojená tádžická opozice (sjednocení) • Růst moci Kuljóbu – postupné vytlačení polních velitelů (provládních i opozičních) ze správy země

18. Poválečná ISOT • Zhoršení ekonomické situace • rozmach obchodu s narkotiky (zapletení některých polních velitelů • Mírová dohoda • Aktivní přístup Núrího – ocenění Rahmónóva • 30% kvota na zastoupení ve všech státních úřadech (vlastní „votčiny“ Mirzo Zijojev, Himmetzode • Diskreditace • Důsledky války • Nepopularita Islámské strany, slabá voličská základna • Spolupráce s vládou • Ústup od myšlenky islámského státu • Není ostře protiamericky vyhraněná • V současnosti pragmatické vedení Muhammad Kobírí – vzájemná tolerance s režimem prezidenta Rahmónóva

19. Hizb ut-Tahrír • 1992 – první buňky, rozšíření do celé Střední Asie • Ideologie • Islámské právo a fundamentalistický islámský stát • Islámský chalífát s nutností vybudovat světovou základnu • První základna ve Střední Asii • mírumilovné cíle • mj. 100% zaměstnanost, bezplatná zdravotní péče. • Nedělá rozdíl mezi národnostmi • Ideální beztřídní a beklanová společnost – „islámský komunismus“ (jednotlivé buňky – vytváření vlastních klanů) • celosvětová organizace – jediná správna („na světě bude 77 muslimských sekt, jediná – tj. Hizb ut-Tahrír – je správna • Interakce s dalšími organizacemi • Přesun kádrů z IMU – radikální a vojenské elementy • Možnost kontaktů s hnuitím Tálibán (podobné ideologické cíle, jiné prostředky) • Politické působení • politické kampaně (starostové a hlavy okresních akimatů v Kyrgyzstánu financovaní z peněz Hizb ut-Tahrír

20. Život v Hizb ut-Tahrír • Prostředky náboru – efektivní propaganda • letáky, CD, pásky • Ideologický boj s místními autoritami (vzdělanostní potenciál) • prodej literatury téměř na každém stánku s náboženskou literaturou (Tádžikistán) • Protiruská a protizápadní propaganda • Rusko – stát nevěřících, koloniální velmoci (příčina občanské války) • Širší kontext – boj islámu a dalších civilizací (muslimové – oběti) • Kritika států – korupce, klanovost • Struktura hnutí • malé buňky, izolované od sebe • přesně stanovená práva a povinnosti jednotlivých členů • Nebezpečí pro režimy • Dobrá organizace, přísná hierarchie, promyšlená propaganda, (podpora zvenčí, literatura)

21. Závěry • Rostoucí aktivita islámských stran • Kritika režimů (sociální a ekonomické podmínky) • Přeceňovaný problém • Paušalizace problému (dopad na řadu nevinných lidí) • Bludný kruh - útlak režimů – noví rekruti • Skuteční radikálové unikají • Limity – dialog režimů s islámskou ideologií (přirozený vývoj, dorůstání nové generace) • Efekt „Pahlawí“ – podpora autoritářských režimů ze strany Západu (Uzbekistán) • „lokajové Západu/Ruska“