Liberalizace trhu s plynem

1. Liberalizace trhu s plynem Ing. Vladimír Štěpán, ENA s.r.o. červen 2003

2. Základní principy-směrnice EU pro plyn obsahuje pouze základní pravidla -   každý stát EU si vytvořil vlastní model-   tvorba modelu obvykle navazuje na historicky obvyklé podmínky jednotlivého státu-  výrazně narůstá úloha RÚ

3. Zapracování direktivy EU pro plyn do legislativy jednotlivých států EU Stát EU Dělení aktivit Regulace Rakousko Účetní Ex-ante Belgie Právní Ex-ante Dánsko Právní Ex-post Francie Účetní Ex-ante Itálie Právní Ex-ante Německo Účetní NTPA Holandsko Účetní Hybrid Španělsko Právní Ex-ante V. Británie Právní Ex-ante ČR Účetní Hybrid

4. Současná pozice ČR před otevřením trhu:-  ČR je na uspokojivé úrovni pokud jde o výši prodejních cen a strukturu tarifů(regulaci v ČR lze považovat za účinnou) -    z porovnání kontraktů Transgasu na import plynu se státy EU vyplynulo, že kontrakty Transgasu jsou srovnatelné s kontrakty okolních států i pokud jde o výšiimportní ceny

5. - liberalizace povede k vyšší diferenciaci cen na straně odběratelů (zejména mezi pravidelnými a nepravidelnými odběry)-   srovnání cenové úrovně ČR s EU ukazuje, že otevření trhu nepovede k výraznějšímu snížení cen plynu pro odběratele, zejména pokud jde o ceny pro domácnosti a maloodběratele

6. Těžba plynu-         těžební společnosti vlastní soustavu plynovodů, mají tedy i postavení distribuční společnosti-         na druhou stranu v liberalizovaném prostředí je umožněn přístup k těžebním plynovodům za stanovených podmínek- kvalita plynu zatím nebyla v ČR výraznějším problémem

7. Pravidla organizace trhu s plynem v liberalizovaném prostředí Je nutno vypracovat: -        - pravidla pro přístup k zásobníkům -       - pravidla pro přístup k sítím -       - pravidla bilancování soustavy -       - obchod s komoditou je předmětem soutěže

8. Doprava plynu -síťová pravidla - přístup k sítím -definice a rozdělení plynárenského systému ČR -meziroční eskalace poplatku -délka platnosti smluv

9. Výše tarifů a závislost tarifů na vzdálenosti (point to point) v jednotlivých státech EU Stát EU Tarify – výše Vzdálenost Rakousko Vysoká Částečně Belgie Střední Ano Dánsko Střední Ne Francie Střední Ano Itálie Vysoká Ne Německo Střední Ano Holandsko Nízká Ano Španělsko Střední Ne V. Británie Nízká Ne ČR ? ?

10. Tarify pro přístup k sítím Plynárenský systém ČR bude rozdělen na dvě úrovně z hlediska tlaku: -        národní systém (entry – exit nikoliv známka) -        regionální vtl. a místní sítě (poštovní známka) Regulované tarify (stanovené regulátorem nebo schválené na základěnávrhu provozovatele soustavy) Předem publikované tarify Přecenění regulačního základu kvůli relaci dálkovod - MS

11. Kapacity-   stanovování kapacit na hodinové bázi-   sekundární obchod s kapacitou -   přerušitelné kontrakty-   alokace dosažitelných kapacit-   zveřejňování dosažitelných kapacit-   postup při poptávce přepravní služby-   nominace- renominace

12. Pravidla pro přístup ke skladování • - prvotní akumulace • - typy zásobníků plynu v ČR • - sezónní a špičkové skladování • - přístup k zásobníkům plynu • - virtuální přístup nebo přístup k jednotlivým zásobníkům • - oznamování volné kapacity • - délka kontraktu na skladování a přechod na plynárenskýrok   • - přístup ke kapacitě zásobníků

13. Zásobníky-   sjednaný přístup k zásobníkům, regulátor jako princip uloží sjednávat cenu, v úvahu se berou náklady-    směrnice EU pro plyn preferuje sjednaný přístup k zásobníkům-     přístup k možnosti výstavby nových POZA pro co nejširší okruh subjektů (i v zahraničí na základě reciprocity)

14. Stát Přístup ke skladování Rakousko Sjednaný, aukce Belgie Součást přepravního kontraktu Dánsko Sjednaný Francie Součást přepravního kontraktu Německo Sjednaný Itálie Regulovaný Ex ante Holandsko Regulovaný (po dohodě principů operátora s regulátorem) V. Británie Neregulováno, stanoveno trhem ČR Součást přepravního kontraktu Přístup ke skladovacím službám v EU a ČR

15. Stát % skladovací kapacity z roční spotřeby Poměr skladovací roční kapacity k roční spotřebě plynu v EU a ČR Rakousko 33 Belgie 5 Dánsko 17 Francie 28 Německo 17 Itálie 26 Holandsko 4 V. Británie 4 ČR 32

16. Stát Zaměření poplatku za skladování Rakousko Těžební výkon Belgie Roční objem, Těžební výkon Dánsko Objem, vtláčení, Těžební výkon Francie Těžební výkon Německo Těžební výkon, (vtláčení a objem nepřímo), Itálie Těžební výkon, vtláčení, objem Holandsko Těžební výkon V. Británie Těžební výkon ČR Těžební výkon Složení poplatků za skladování v EU a ČR

17. Povinnost využívání zásobníků pro importéry plynu: V souvislosti s uložením této povinnosti je nutno vyřešit několik otázek: Komu: -         povinnost skladovat lze uložit: -        pro všechny importéry (tedy i pro odběratele s pravidelnou spotřebou plynu, pro které je teoreticky dostatečná flexibilita importního kontraktu a potřeba skladování je minimální) -        pouze pro obchodníky dodávající chráněným odběratelům -        pro importovaný plyn obecně nebo pouze pro import ze zdrojů mimo EU Co: -       povinnost nakontrahovat roční skladovací kapacitu zásobníku -       povinnost zajistit krytí špičkové spotřeby

18. Jakou formou: -         ALTERNATIVA 1 roční kapacitu skladování zajistit stanoveným procentem z importovaného plynu, povinnost zajistit těžební výkon ve výši stanoveného procenta (např. 50%) z průměrné denní spotřeby importovaného plynu (na počátku nebo na konci těžebního období).Oba parametry lze stanovit nezávisle na sobě, touto formou lze stimulovat vyšší těžební výkon

19. - ALTERNATIVA 2 v úvahu lze vzít i návrh Směrnice EU o bezpečnosti dodávek požadující krytí dodávek plynu pro nepřerušitelné odběratele: -  na minimálně 60 dnů výpadku dodávky plynu (jedná se o opatření na krytí výpadku rozhodujícího dodavatele plynu) -  na tři po sobě jdoucí dny s průměrnou denní teplotou na úrovni dvacetiletého minima uvedeného období (dostatečný denní výkonpro krytí špičkové spotřeby) -  bezpečnost dodávek by měla být zabezpečena v případě zimy, která statisticky nastane jednou za 50 roků. U této alternativy je nutno nalézt formu srozumitelnou pro odběratele.

20. - ALTERNATIVA 3 maximální těžební výkon požadovaný odběratelem je základem i pro stanovení objemu skladovaného plynu a stanovení max. vtláčecího výkonu: -         klient vyjádří požadavek na maximální těžební výkon v m3/hod. -         objem skladovaného plynu se dopočte jako: maximální těžební výkon (m3/hod.) x 1 200 hod. -         max. vtláčecí výkon se dopočte jako: objem skladovaného plynu : 3 360 hod.

21. Bilancování soustavy • -    tolerance pro odběratele • -    překročení maximálních tolerancí • -    měsíční vyrovnávání množství plynu v rámci stanovených tolerancí • -    hodinový režim bilancování • -    odpovědnost za spolehlivý a bezpečný provoz soustavy ČR • -    předběžné a finální bilance • -    stanovení bilančních odchylek • -    alokace odchylek

22. Poplatky za vyrovnávání nerovnoměrnosti (Imbalance charges) Stát EU Metodika vyrovnávání nerovnoměrnosti Cena Rakousko Aukce Tržní cena za plyn Belgie Cena za flexibilitu Objem: 3,2 E/m3 Kapacita: 18,1 E/(m3/h) Dánsko Standardní tarify Francie Nákup:0,5 x (Z + 0,5) Prodej:1,5 x (Z + 1,5) (11 +1,5) x 0,5 (11 + 0,5) x 1,5 Itálie Nepoužívá se Součást ceny plynu pro odběratele Německo Nákup: 0,5 x imp. c. Prodej: 3,0 x imp. c. 11 x 0,5 11 x 3,0 Holandsko Nákup: 0,5 x fixní c. Prodej: 2,0 x fixní c. 11 x 0,5 11 x 2,0 Španělsko Dosud nedefinováno Dosud nedefinováno V. Británie Aukce Tržní cena za plyn ČR Cena za flexibilitu ? Metodika stanovování poplatků za nerovnoměrnost v jednotlivých státech EU Z - denní referenční cena plynu v Zeebrugge 11 - Importní cena v €/MWh zvolená pro ilustraci propočtu ceny

23. Bilancování:- odběratel (obchodník) je odpovědný za bilancování - provozovatel soustavy je odpovědný za plynulý a bezporuchový provoz soustavy - odpovědnost za bilancování soustavy ČR může být pravidly přenesena na dominantního provozovatele-  provozovatel nevlastní plyn s výjimkou plynu pro krytí ztrát, vlastní spotřeby a vybilancování soustavy

24. Penalizace:- nepenalizuje se rozdíl mezi nominací a skutečností - odchylka je rozdíl mezi množstvím plynu na vstupu a na výstupu- stanovují se bezplatné tolerance a penalizační poplatky za překročení tolerancí-  při překročení kapacity (max. hod.) se platí roční poplatek za kapacitu

25. Výpočet bilanční rovnice:-  provozovatel stanovuje výši odchylky-  pravidla pro rozdělení odchylky na základě dohody obchodníků (předem)

27. Základní rozdíly elektřina - plyn1. Rozdíly pokud jde o síť:elektřina plynznámka entry – exit, známka nedoporučována EUnezávislý provozovatelprovozovatelem je plynáren. společnost(i ve Velké Británii)síť je celeksystém je rozdělen na části, snahou je diferencovat podmínky v různých částech sítěneposkytuje toleranceposkytuje tolerance v kapacitě a bilancovánív kapacitě i bilancováníkrátkodobá rezerva 0akumulace plynovodů pro krátkodobou flexibilitu

28. Bilancování Elektřina Odchylku tvoří rozdíl mezi nominací a skutečností na výstupním bodě.Plyn Odchylka mezi nominací a skutečností není penalizována, postihován je rozdíl mezi plynem dodaným na vstupu a odebraným na výstupu.

29. Skladování energieelektřina plynne ano

30. Objektivní předpoklady pro liberalizacielektřina plynpřevaha nabídky vyrovnanost nabídkynad poptávkous poptávkou i na základě kriterií bezpečnostilokální energie globální energieorganizace konkurence účinná regulace základním nástrojemv kombinaci s otevíránímtrhu základním nástrojem

31. 5.Přínosy pro odběratele z liberalizace na základě údajůbodu 4 • elektřinaplyn • vyššínižší • 6. Základní rozdíly mezi jednotlivými energiemi: • ropaplyn elektřina • ropovodyplynovody síť • systémsystém síť • zásobníkyzásobníky 0 • cena ropydle cen ropy cenadle inflace • 7. Vazba ceny plynu na jiné energie: • ropaelektřina • 70% 5 až 10%