1 / 35

Metabolismus myokardu. Fyziologie cirkulace. Krevní tlak

Metabolismus myokardu. Fyziologie cirkulace. Krevní tlak. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 2007. Metabolismus myokardu. v klidu 70 % mastné kyseliny, sacharidy málo při ischémii anaerobní glykolýza (málo energie, laktát, bolest)

qiana
Download Presentation

Metabolismus myokardu. Fyziologie cirkulace. Krevní tlak

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Metabolismus myokardu. Fyziologie cirkulace. Krevní tlak MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 2007

  2. Metabolismus myokardu • v klidu 70 % mastné kyseliny, sacharidy málo • při ischémii anaerobní glykolýza (málo energie, laktát, bolest) • silná ischémie: ATP-ADP-AMP-adenosin • ten uniká z myocytů a působí koronární vazodilataci • do 30 min 50 % adenosinu pryč, ale tvoří se maximálně 2%/h • rychlost obnovení průtoku je pro přežití kardiomyocytů klíčová

  3. Fyziologie cirkulace • arterie: vysoký tlak a rychlost, silné stěny • arterioly: silné stěny, schopnost několikanásobné změny průměru • kapiláry • venuly, vény: nízkotlaké, tenké stěny, transportní a rezervoárová funkce

  4. Distribuce krve

  5. Průřez a rychlost • aorta 2.5cm2, arterioly 40cm2, kapiláry 2500cm2, venuly 250cm2, duté žíly 8cm2 • rychlost nepřímo úměrná průřezu: aorta 33cm/s, v kapiláře 1000x pomaleji • při její délce 0.3-1 mm je v ní krev 1-3 s

  6. Průtok krve cévou • tlakový gradient, odpor cév • nezávisí na absolutním tlaku

  7. Geometrie cévy Hagen-Poiseuillův zákon Q = DPpr4/8hl protože R=8l/pr4 Průtok je úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy r – poloměr průsvitu cévy l – délka cévy h – viskozita krve

  8. Funkční důsledky • zásadní význam arteriol, které nejvíc dokáží měnit průměr (stonásobné změny průtoku) • viskozita: plazma 1.5, krev 3, polycytémie 10 • průtok nezávisí na tlaku lineárně, protože vzestup tlaku zároveň dilatuje cévy (z 50 na 100 mm Hg stopne Q 6x)

  9. Distenzibilita cév • vény 8x roztažnější než arterie (síla stěny) • plicní arterie 6x distenzibilnější než systémové

  10. Vaskulární compliance • množství krve, které přibude v určitém oddílu po zvýšení o jednotku tlaku • žíly 8x vyšší D a 3x větší V, a proto mají 24x vetší compliance než systémové arterie

  11. Žilní systém • centrální žilní tlak: PS, kolem 0 mm Hg, je regulován stejně jako srdeční výdej • selhání srdce, infuze: až 30 mm Hg • krevní ztráty: -5 mm Hg • velké žíly 4-6 mm Hg (útlak okolí) • těhotenství, ascites, tumor: na dolních končetinách až 30 mm Hg • hydrostatický tlak (podtlak na krku)

  12. Rezervoárová funkce • žilní systém vyrovná ztráty do 1 l krve • velké abdominální vény, síť podkožních žil, slezina, játra • 50 ml slezinné krve zvýší hematokrit o 2 %

  13. Arterielní tlak • kdyby nebyly cévy roztažné, krev by skrz periferní tkáně tekla jen v systole • u zdravého člověka je však průtok kapilárami téměř konstantní • systola, diastola, střední tlak, tlaková amplituda

  14. Tlak závisí na • srdeční výdej: frekvence * tepový objem • ejekční frakce: TO/EDO (65 %) • periferní odpor

  15. Funkce pružníku • Systola = přeměna kinetické energie krve na elastickou energii stěny aorty • Diastola = přeměna elastické energie stěny aorty na kinetickou energii krve

  16. Průtok krve orgány • mozek 14% 700 ml 50 • srdce 4% 200 ml 70 • bronchy 2% 100 ml 25 • ledviny 22% 1100 ml 360 • játra 27% 1350 ml 95 • svaly 15% 750 ml 4 • kůže 6% 300 ml 3

  17. Regulace krevního oběhu • humorální x nervová • lokální x generalizovaná • rychlá x pomalá • srdeční výdej (frekvence, síla stahu) x periferní odpor

  18. Humorální regulace • hormony a ionty • látky vznikající ve speciálních žlázách a působící celkově • látky vznikající a působící lokálně

  19. Vazokonstrikce I • noradrenalin a adrenalin: synaptická zakončení sympatiku, dřeň nadledvin • adrenalin působí i vazodilatačně • angiotenzin: nejsilnější vazokonstriktor (10-6 g o 50 mm Hg), konstrikce všech arteriol těla • vazopresin: velmi silný, alenízká hladina, proto se uplatňuje málo (krvácení, o 60 mm Hg)

  20. Vazokonstrikce II • endotelin: velmi silný, 21 AK, několik typů, uvolňován poškozeným endotelem, významný při zástavě krvácení

  21. Vazodilatace I • bradykinin: polypeptid z 2-globulinu, který je štěpen aktivovaným kalikreinem (zánět) • velmi krátký poločas (karboxypeptidáza, ACE) • silná dilatace arteriol (nanogramy vyvolají lokální edém), zvýšená permeabilita kapilár • edém při zánětu, prokrvení kůže

  22. Vazodilatace II • histamin • mastocyty a bazofily • poškození, zánět, alergie • účinky podobné bradykininu • oxid dusnatý • ANP

  23. Účinky iontů • vazokonstrikce: zvýšená hladina vápníku, pokles pH, vzestup parciálního tlaku kyslíku • vazodilatace: zvýšená hladina draslíku, hořčíku (inhibice kontrakcí hladkého svalstva), oxidu uhličitého • teplota

  24. Nervová regulace • reguluje především globální funkce (redistribuce do různých orgánů, činnost srdce) • autonomní nervový systém • hrudní a bederní sympatikus • parasympatikus v regulaci cirkulace méně významný

  25. Sympatikus a cévy • inervuje celou část řečiště mimo kapiláry • konstrikce arteriol: zvýšený odpor, pokles průtoku • konstrikce žil: zvýšený žilní návrat

  26. Sympatikus a srdce • nervi cardiaci vedou přímo k srdci • zvýšení srdeční frekvence a síly stahu

  27. Parasympatikus • jediný významný mechanismus ovlivnění cirkulace je vagová inervace srdce • pokles frekvence i síly srdeční kontrakce

  28. Vazomotorické centrum • v retikulární formaci prodloužené míchy • převádí parasympatické impulsy k srdci a sympatické k srdci i k cévám • v horní části vazokonstrikční segment (excitace míšních vazokonstrikčních neuronů sympatiku) • v dolní části vazodilatační segment: inhibuje [1]

  29. Stavba vazomotorického centra • klidový vazomotorický tonus

  30. Vazomotorické centrum a srdce • laterální část spojena se sympatikem, který vede k srdci • mediální část (přímé spojení s dorzálním motorickým jádrem vagu) – parasympatikus • může tedy působit pozitivně i negativně chronotropně i ionotropně

  31. Řízení vazomotorického centra • spoje s RF vyšších oddílů (pons, mesencefalon, diencefalon) – mediálně inhibice, laterálně stimulace • hypothalamus: posterolaterální – inhibice, přední – oboje • kortex: teké obojí: motorická kůra, přední část temporálního laloku, přední část g. cinguli, amygdala, septum, hippokampus

  32. Sympatikus a nadledviny • impulsy nejen k cévám, ale i do dřeně nadledvin • uvolnění adrenalinu a noradrenalinu • generalizovaná vazokonstrikce (ale adrenalin může přes -receptory působit i dilataci)

  33. Rychlost nervové regulace • velmi rychlá • lokálně zdvojnásobí tlak za 5-10 s • inhibice vazomotorického centra sníží za 10-40 s arterielní tlak na polovinu • suverénně nejrychlejší mechanismus regulace tlaku

  34. Baroreflex I • nejstudovanější mechanismus • zvýšení tlaku je registrováno baroreceptory ve stěnách velkých cév (aorta, bifurkace karotidy)

  35. Baroreflex II • přes n.glossopharyngeus do tractus solitarius • inhibice neuronů vazokonstrikčního centra, excitace vagu • vazodilatace, zpomalení srdeční frekvence • pokles tlaku vyvolá opačný efekt

More Related