1 / 21

ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ

ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ. Příroda se skládá z neživé a živé hmoty Neživá hmota – voda, vzduch půda, nerosty, minerály Živá hmota – mikroorganismy, živočichové, rostliny, člověk Organismus je seskupení živé hmoty, která je schopna samostatného života Nejjednodušší org. je buňka

Download Presentation

ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ

  2. Příroda se skládá z neživé a živé hmoty • Neživá hmota – voda, vzduch půda, nerosty, minerály • Živá hmota – mikroorganismy, živočichové, rostliny, člověk • Organismus je seskupení živé hmoty, která je schopna samostatného života • Nejjednodušší org. je buňka • Mezi složitější patří rostlina, živočich, člověk

  3. Základní vlastností org. je dráždivost = schopnost reagovat na vnější nebo vnitřní podměty 1) každý org. žije v určitém prostředí, z kterého čerpá látky pro svoji existenci. Když org. z prostředí vytrhneme, tak zahyne př. rostlina – půdu, ryba – vodu

  4. 2) každý org. si udržuje stálé vnitřní prostředí = homeostázu. Pokud dojde k její poruše ( je mi horko ), org. se snaží o vyrovnání ( potíme se, cévy se roztahují – uniká teplo z org. ) 3) jednota org. s prostředím. Každý org. se prostředí přizpůsobuje, ale zárověň ho mění. př. lední medvěd se přizpůsobil zimě, ale staví si tam nory, aby mohl vychovat mláďata

  5. Ontogenetický vývoj • Ontogeneze – vývoj duševního života člověka od narození (od početí ) až do smrti

  6. Vývojová stádia Dětství a dospívání • Prenatální období a novorozenecký věk – od početí do 2 měsíců života • Kojenecký věk – od 2 měsíců do 1 roka • Batolecí věk – od 1 roku do 3 let • Předškolní věk – od 3 let do 6 let • Mladší školní věk – od 6 let do 11 – 12 let • Střední školní věk – od 11 – 12 let do 14 – 15 let • Starší školní věk – od 14 – 15 let do 20 – 21 let

  7. Dospělost • 1 období – od 20 – 22 let do 35 let • 2 období – od 35 let do 50 let • 3 období – od 50 let do 65 let Stáří • Presénium – od 65 let do 70 let • Senium – od 70 let do konce života

  8. Fylogenetický vývoj psychiky • Je to historický vývoj druhů od nejjednodušších ke složitým • Historický vývoj psychiky • První psychický jev vznikl zároveň se vznikem nervové soustavy • Patří sem síťová, uzlová, trubicovitá nervová soustava

  9. Síťová difúzní soustava • Je nejnižší formou nervové soustavy • Nervová vlákna jsou rovnoměrně rozptýlena po celém těle živočicha = tvoří síť • Tato NS je u láčkovců (medúzy, nezmar ) • Tato NS reaguje jen na mechanický dotek

  10. Uzlová nervová soustava • Nervové buňky jsou seskupeny do uzlů, které jsou žebříčkovitě spojené • Největší seskupení nervových buněk je v přední části těla – předchůdce mozku • Tato NS je u obojživelníků, červů a členovců • Tato NS má vrozené nepodmíněné reflexy. Na základě těchto reflexů dochází k instinktivnímu chování

  11. Trubicovitá nervová soustava • Skládá se z mozku, míchy, periferních nervů • Dochází ke vzniku mozkové kůry • Tato NS je u strunatců • Vytváří se podmíněné reflexy ( získané ), což je základ paměti • Př. I.P.Pavlov – pes – krmení – miska na stejném místě – misek přibylo – pes jde ke stejné misce

  12. Závislost psychiky na nervové soustavě • Když je mozek unavený, tak se objeví poruchy pozornosti, vnímání, zhoršuje se vnímání • Kvalita psychické činnosti závisí na kvalitě mozku. Vrozená deformita mozku – mentální postižení. Získaná poškození mozku • Poruchy receptorů narušují psychiku. Ztráta sluchu, zraku – izolace

  13. Stavba nervové soustavy • Nervová buňka = neuron • tělo s jádrem • dendrity vedou vzruchy do nervové buňky • axon = neurit – vede vzruchy od nervové buňky • synapse = zápoj – přenos vzruchu z nervové buňky do nervové buňky

  14. Nervová soustava člověka • 1) vegetativní nervová soustava • z mozku a míchy vycházejí vlákna, která vedou k vnitřním orgánům ( plíce, žaludek, ledviny..) • pracují autonomně = nezávisle na naší vůli • tato NS se uplatňuje na činnosti těchto orgánů, na prožívání strachu, studu – zčervenání, zblednutí

  15. 2) periferní nervová soustava • skládá se z receptorů, dostředivého ( aferentního ), odstředivého ( eferentního ) nervstva • receptory – jsou citlivá nervová zakončení na povrchu kůže, ve smyslových orgánech – ucho, oko • 3) centrální nervová soustava • skládá se z míchy, prodloužené míchy a mozku

  16. Reflexní oblouk • Skládá se z • receptor – oko, ucho, kožní receptory • dostředivý nerv • centrum – mícha, mozek • odstředivý nerv • eferon = neurony ve svalech

  17. Nepodmíněný reflex • Je vrozený • Stačí aby podmět začal působit (potrava na jazyku) a dochází k nepodmíněnému reflexu (k vyloučení slin) • Jednoduché - ohnutí nohy při úderu pod koleno - mrknutí oka, když do něj něco padá • Složité – nazývají se instinkty – stavění hnízda u ptáků, pláství u včel

  18. Znaky nepodmíněných reflexů • Jsou zděděné • Jsou u všech živočichů daného druhu • Opakují se • Probíhají neuvědoměle • Existují od narození

  19. Podmíněný reflex • Probíhá na nově vytvořených nervových drahách • Nepodmíněné reflexy jsou vrozené a trvají po celý život. Podmíněné reflexy vznikají v určitém okamžiku života a jsou dočasné • Jestliže podmíněný reflex pro jedince ztratí význam, tak zaniká = vyhasíná • Zabezpečí lepší přizpůsobování jedince prostředí ( mentálně postižení s vrozenými reflexy nemohou samostatně žít)

  20. Zdroj • ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8. • ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. • PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0.

More Related