SDĚLOVÁNÍ ÚPRAVOU ZEVNĚJŠKU

1. SDĚLOVÁNÍ ÚPRAVOU ZEVNĚJŠKU VY-32-INOVACE-PED-310 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE:Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: pohlaví, doplňky, tělo, výška, úprava, zdobnost

2. Úvodem • dříve než se dostaneme k verbální interakci s lidmi, automaticky si o nich vytváříme závěry na základě jejich zevnějšku • nejdříve si patrně všimneme pohlaví, výšky, věkové skupiny a příslušnosti k určité rase • následně pak tvaru postavy, barvy vlasů a stylu oblečení • až při delší komunikaci si můžeme všimnout např. barvy očí nebo úpravy nehtů • svým vzhledem můžeme vyjadřovat sociální status jako společenské postavení, povolání, příslušnost k určité skupině, náboženství apod.

3. lidé mají přirozený sklon považovat člověka hůře či zanedbaně oblečeného nebo neupraveného za jedince, který je „statusem níž“ než člověk perfektně oblečený • nejen oblečení, ale i zvolené doplňky a ozdoby těla mají svou vypovídací hodnotu • ať už se jedná o drahé hodinky či zlaté šperky a nebo tetování či piercing • i zde však platí pravidlo všeho s mírou • přezdobenost většinou bývá vnímána velmi negativně

4. Vzhled těla • již odedávna měli lidé snahu hodnotit lidi podle stavby těla • je nutno poukázat na mnohé snahy nejrůznějších typologií o prokázání vzájemné souvislosti mezi konstitučním typem nebo vzhledem a výskytem určitých psychických vlastností • jako příklad je možné uvést známou Kretschmerovu typologii, která prokázala určité souvislosti mezi tělesnými typy a některými duševními chorobami a temperamentem

5. tato známá typologie však podléhá stereotypizaci • to znamená, že např. lidé silnější postavy budou považováni za dobrosrdečné, veselé a přátelské, hubení budou nervózní a netrpěliví apod. • při hodnocení bychom tedy měli dát především na svůj úsudek a těmto stereotypům nepodléhat • tělesná stavba člověka však může sloužit jako informace o jeho zájmech nebo o profesi

6. výška postavy je pravděpodobně jedinou nezměnitelnou charakteristikou • vysocí lidé získávají automaticky větší autoritu než lidé menšího vzrůstu • vysocí lidé zabírají více prostoru, a proto také působí dojmem větší síly a moci • ženy vyšší postavy působí na obě pohlaví méně ženským a spíše hrozivějším dojmem • asociace mezi výškou a sílou má svůj původ v dětství, kdy jsme obklopeni vyššími, mohutnějšími a silnějšími dospělými, kteří nad námi mají absolutní moc

7. Úprava zevnějšku • ideál tělesné krásy podléhá dobovým a módním vlivům • styl úpravy zevnějšku je ovlivněn věkem, povoláním, členstvím v různých skupinách, ale i možnostmi • přibližně od 10. roku věku začínají děvčata bedlivě sledovat své spolužačky a snaží se napodobovat módní trendy • v současné době se učitelé na základních školách potýkají s předčasnou vyspělostí některých žákyň

8. a to nejen po fyziologické stránce, ale především v souvislosti se stylem oblékání • není pak výjimkou potkat žákyni páté třídy ve vyzývavém oblečení a mnohdy navíc nalíčenou • jsou rodiče, kteří své bohatství dávají na odiv právě stylem oblékání svých dětí • děti „hůře“ oblečené se pak v  nejednom případě stávají terčem výsměchu • situace může dojít až tak daleko, že se tyto děti stanou obětí šikany • strach z výsměchu také může vést ke vzniku patologických jevů, jako jsou krádeže

9. hodnocení úpravy zevnějšku se v neposlední řadě odvíjí od věku, ve kterém lidi hodnotíme • pravděpodobně nejkritičtějším obdobím je věk pubertální • učitelé vyšších ročníků základních škol a škol středních tak podléhají každodennímu pečlivému sledování • styl oblékání učitelů velice úzce souvisí s jejich autoritou • lidé mají určitou představu, jak má vypadat příslušník nějaké profese • dospívající mládež preferuje u učitelů spíše oblečení neformální

10. z druhé stránky pohledu ale i učitelé hodnotí styl oblékání svých žáků • určitá norma bývá zpravidla vymezena ve školním řádu dané školy • nejčastěji se pak klade důraz na čistotu oblečení • dospívající mládež často při svém začleňování se do určité skupiny, při hledání vlastní identity používá i řadu zdobných prvků, které se s touto normou neztotožňují • může se jednat o prvky svébytné společenské kultury, které mohou být jednou z cest k hledání dospělosti

11. nezáleží pouze na stylu oblečení, ale i na barevném sladění • učitel může zvolit oblečení v podobném stylu jako má většina studentů, ale přece jen o trochu lepší s určitou mírou elegance • nepůsobí dobře ani příliš křiklavé oblečení, ani oblečení, v němž splyne s okolím

12. POUŽITÉ ZDROJE: HARTLEY, Mary. Řeč těla v praxi: teorie, cvičení a modelové situace. 1.vyd. Praha: Portál, 2004. 104 s. ISBN 80-7178-844-9 LEWIS, David. Tajná řeč těla. 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1995. 230 s. ISBN 80-85605-49-X BEČVAŘÍKOVÁ, Lenka. Pedagogická neverbální komunikace. Diplomová práce. Hradec Králové. 2006 Obrázková galerie Microsoft Office PowerPoint 2003 www.glassschool.cz