Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

1. Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Projekt SIPVZ 2005

2. Implementace ICT do vzdělávacích oblastí a oborů Umístění prezentací : www.1zsfm.cz

3. Vzdělávací obor : Aplikovaná informatikaTřída : 7. DVyučující : Mgr. Zbyněk ŠostýDatum : 2005-11- Téma vyučovací hodiny : „ Pixely a paměť “ Vybavení učebny : připojení na INTERNET připojení na školní síť – výukové programy PC – notebook dataprojektor

4. Zdroje informací

5. Pixely a paměť

6. Digitální fotografie a pixely • Když fotografii hodně zvětšíme, zjistili bychom, že se skládá z jednotlivých bodů neboli pixelů (zkratka z picture element = obrazový prvek). • Pixel je nejmenším stavebním kamenem bitmapové grafiky a má určitou barvu. • Celá fotografie je jako mozaika poskládaná z takových barevných bodů - pixelů.

7. Srovnání snímků • Snímek po použití zoom • Snímek před zvětšením

8. Pixely a obrazovka monitoru • Abychom si představili "velikost" pixelu, řekněme si, kolik se jich vejde na obrazovku monitoru. • Nejnižší rozlišení obrazovky je dnes většinou 800 × 600 pixelů, tj. na obrazovku se jich vejde celkem 480 000. • U větších obrazovek se používá rozlišení 1 024 × 768, resp. 1 280 × 1 024 pixelů, případně další.

9. Příklad: • Pro úvahu předpokládejme monitory s obrazovkou o velikosti 15 a 17 palců. • Na obou nastavíme stejné rozlišení , např. 800 × 600, znamená to, že ve druhém případě musí být rozměr pixelu větší. • Jestliže na stejné obrazovce, např. 17 palcové, nastavíme nejprve rozlišení 800 × 600 a potom 1 024 × 768, musí mít ve druhém případě pixel menší velikost. Pixel není bod v matematickém slova smyslu, spíše malá jednobarevná ploška.

10. Pokusy s obrázkem • Pokud digitální fotografii (tedy bitmapový obrázek) dostatečně zvětšíme, výsledek je neostrý. • Jestliže jsme např. pomocí počítačového programu zvětšili fotografii 20×, znamená to, že jednomu původnímu pixelu odpovídá čtvereček 20 × 20 = 400 pixelů. • Zmenšením a opětovným stejným zvětšením bitmapový obrázek degraduje. Po zmenšení např. 20× je totiž každých 400 (20 × 20) pixelů nahrazeno jediným. Část informací se tudíž odstraní a po opětovném zvětšení už nedojde k jejímu zpětnému získání. Shrnutí: Digitální fotografie se skládá z pixelů neboli obrazových "bodů". Každý pixel má určitou barvu. Obrázky složené z jednotlivých pixelů se nazývají bitmapové obrázky (bitové mapy).

11. Pixely a paměť • Jestliže je obrázek uložen na nějakém paměťovém médiu (pevný disk, paměťová karta), je třeba uložit informaci o barvě každého jeho pixelu. • Čím více jich obrázek má, tím více informací je uloženo a tím více místa v paměti tedy obrázek zabírá.

12. Kapacita paměti • Velikost neboli kapacita paměti se udává v jednotkách množství informace: bit (b) a bajt (B, někdy též byte). • 1 bit je nejmenší jednotkou kapacity paměti. • Větší jednotkou je bajt. • Platí vztah: 1 bajt = 8 bitů.

13. Platí: • kilobajt: 1 kB = 1 024 B • megabajt: 1 MB = 1 024 kB = 1 024 × 1 024 B = 1 048 576 B • gigabajt: 1 GB = 1 024 MB = 1 048 576 kB = 1 073 741 824 B

14. Pro srovnání : • kapacita diskety je 1,44 MB • kapacita CD je 650 - 700 MB • kapacita DVD (jednovrstvé) je 4,7 GB • pevné disky PC mají kapacitu ve stovkách GB • pevné disky notebooků mají kapacitu min. 40 GB

15. Možnost volby rozsahu učiva pro žáky v závislosti na jejich počátečních znalostech. Hodnocení vyučovací hodiny Klady Zápory

16. Poznámky k prezentaci • Prezentaci lze využít i pro výuku ve 2 vyučovacích hodinách. V tomto případě doporučuji ukázky a výpočty z praxe ( práce s CD, DVD, DVR-RW apod.)