Transplantace kostní dřeně a její aplikace

1. Transplantace kostní dřeně a její aplikace Michaela Glosová, Biochemie 3.ročník

2. Kostní dřeň • Kostní dřeň,medulla ossium je rosolovitá měkká tkáň, jejíž vzhled a stavba se mění podle toho, jde-li o červenou, žlutou nebo šedou dřeň. • Červená kostní dřeň • sítě retikulárních vláken, prostoupených širokými krevními vlásečnicemi – vstup krevních buněk a destiček • dřeň je krvetvorný orgán, a po narození jediné místo, kde v těle vznikají červené krvinky • červená kostní dřeň je postupně nahrazována žlutou dření.

3. 2. Žlutá kostní dřeň • sítě retikulárních vláken červené dřeně jsou infiltrovány tukovými buňkami, které nakonec převládají • červená dřeň se mění na tukové vazivo • žlutá kostní dřeň - určitá energetická reserva organismu • žlutá kostní dřeň je ve vysokém věku nahrazována tzv. šedou dření = vazivo, které ve dřeňových dutinách zůstává po ztrátě tukových buněk.

4. Tranplantace kost.dřeně-obecně • = léčebný výkon , při kterém je cílem nahradit vadnou vlastní dřeňovou produkci produkcí dřeně dárcovské-zdravé • existují 2 základní typy dřeňové transplantace A/ Autologní (použije se vlastní dřeň transplantovaného pacienta), B/ Allogení (použije se dřeń od dárce a to buď od příbuzného nebo nepříbuzného dárce z registru)

5. Choroby léčené transplantací • Nemoci krve (leukémie) • Vrozené metabolické poruchy (transplantace nutná v dětství) • Léčení zhoubných nádorů-př.lymfomy, rakovina prsu, varlat

6. Transplantace kostní dřeně vrací plodnost • Osud žen, jež prošly chemoterapií, bývá těžký i v těch případech, když se rakovinu podaří zažehnat. Často se stávají neplodnými. Pokusy ukázaly, že relativně jednoduchý zákrok jim může plodnost vrátit. Jde o překvapivý účinek transplantovaných buněk, který nikdo nepředpokládal.

7. Experiment • Laboratoř Massachusett všeobecné nemocnice • Pokus na myších –podávání dávky subletálních chemoterapeutik →myši neplodné • Provedení transplantace kostní dřeně →plodnost → možné využití pro obnovu plodnosti pacientek po léčení chemoterapeutiky

8. Proč dochází k obnovení plodnosti? • Usídlení transplantovaných buněk ve vaječnících myši → vznik nových vaječných buněk • Test DNA - noví vzniklí jedinci nejsou potomky dárce kostní dřeně ,ale pacienta Důvod: Buňky dárce kostní dřeně se na genotypu potomstva, nijak nepodílely

9. Další skutečnosti • Jonathan Tilly, ředitel nemocničního Centra pro reprodukční biologii a vedoucí studie

10. Poznatky- Jonathan Tilly • Buňky vzniklé z dárcovských buněk se dostanou krevním oběhem do vaječníků →vývin oocytů • nově narostlé vaječné buňky nedozrávají.→ na vzniku potomstva se přímo nepodílejí • podílí se nepřímo na plodnosti – nejsou konkurenti vajíček nemocného jedince, ale pomocníci při obnově plodnosti

11. Možná aplikace na lidi • Současné výsledky→ vysoký efekt zákroku – musí se provést transplantace hned po vyloučení cytostatik a chemoterapeutik z krve • Před chemoterapií – pacientky si zdravou kostní dřeň nechávají zamrazit nebo je přijmou od příbuzných

12. Závěr • Provedené testy → důkaz: transplantace kostní dřeně vrací plodnost pacientům léčených chemoterapeutiky • Způsob jak transplantované buňky obnovují plodnost nebyl dosud vyjasněn

13. Použité zdroje • www.osel.cz/index.php?clanek =2827 • www.ordinace.cz/clanek/transplantace-kostni-drene/ • http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/anatomie/kosti_stavba_dlouhe.php