1k likes | 1.23k Views
DĚTI V OHROŽENÍ. Děti, jejichž zdravý vývoj je ohrožen Děti, které žijí v závadovém prostředí Děti, které trpí fyzicky a psychicky Děti, jejichž psychika je narušena. Ohrožené děti. Ohrožené děti. Je to nezdravý jev Odchylka od normálu Abnormalita. Věz, že.
E N D
Děti, jejichž zdravý vývoj je ohrožen Děti, které žijí v závadovém prostředí Děti, které trpí fyzicky a psychicky Děti, jejichž psychika je narušena Ohrožené děti
Ohrožené děti Je to nezdravý jev Odchylka od normálu Abnormalita
Věz, že • Abnormalitu lépe pochopíš ve srovnání s normalitou • Jinak řečeno zlo poznáš na pozadí dobra a naopak, jak už to věděl třeba svatý Augustin v 5. století po Kristu a nebo
Starověk však nechme stranou A pohleďme na novověké teorie o osobnosti člověka, které vypráví o tom, co člověka od jeho ranného dětství formuje a co
Dědičnost – zděděné danosti a dispozice Prostředí – všechny vnější vlivy které na člověka působí – rodina, výchova, učení, škola, kamarádi, média Bylo zjištěno, že člověka ovlivňují v jeho vývoji zejména 2 faktory
Ale ještě je tu jeden faktor A to je
Seberegulace • Jedná se o svobodné rozhodování • Samostatné plánování • Prosazování vlastního řešení
Viktor Emil Frankl /1905 – 1997/, rakouský psycholog a filosof židovského původu vyslovil svoji zkušenost z koncentračního tábora Člověk není jen mechanické kolečko v systému
Tuto zkušenost popisuje takto: • „Kdo z těch, kteří přežili koncentrační tábory, by nedokázali vyprávět o lidech, kteří kráčeli po apelplacu nebo mezi táborovými baráky a darovali někomu dobré slovo nebo poslední kousek chleba? A ačkoliv jich nebylo mnoho, byli živými důkazy toho, že člověku v koncentračním táboře lze vzít všechno, až na poslední možnost jednat svobodně, zachovat se v daných podmínkách tak nebo tak … Duchovní svobodu člověka, kterou mu nikdo nemůže vzít, dokud dýchá, a také mu, dokud dýchá, stále zůstává příležitost dávat svému životu smysl.“
To, pro co se člověk rozhoduje, závisí z velké míry na výchově v rodině.Je to o tom, jaké dostane vzory chování
Dítě přijímá vzory na vědomé i nevědomé úrovni a v dospělosti se rozhoduje také na vědomé i nevědomé úrovni
Tvrdil, že člověka nejvíce ovlivňuje nevědomá část jeho osobnosti Představíš-li si ledovec, pak je to ten jeho největší díl, který je pod hladinou Vědomá část osobnosti hraje v životě člověka menší roli. Je to pouhá špička ledovce trčící nad hladinou Výchovou v dětství se formuje především nevědomí, které má později v životě člověka rozhodující úlohu Sigmund Freud /1856 – 1939/
A máme tady další persony, které uvažovaly o osobnosti člověka
Prs v ústech • Harry Stack Sullivan /1892 – 1949/, americký psycholog, tvrdil, že k prvnímu interpersonálnímu vztahu dochází u dítěte při kojení • Sullivan vůbec tvrdil, že osobnost dítěte je výsledek jeho interpersonálních vztahů • Jaké budou vztahy dítěte k okolním lidem, taková bude jeho osobnost
Zlý prs – nabízí ho matka, která není v psychické pohodě, čímž vyvolává v dítěti napětí Dobrý prs – matka je v dobré psychické kondici, což působí na dítě pozitivně Sullivan rozlišoval
Karen Horneyová /1885 – 1952/ • Německá psycholožka skandinávského původu žijící v USA • Domnívala se, že existují 3 kategorie vztahů dítěte k druhým lidem
Vztah k lidem – dítě se snaží získat jejich náklonnost a dobrou vůli Vztah proti lidem – vyjadřuje k nim nedůvěru Vztah od lidí – vymaňuje se ze vztahů k nim Jsou to tyto:
U normálního zdravého dítěte jsou všechna tři vztahování v harmonii, dítě je přirozeně, spontánně spojuje podle životních situací Ohrožené dítě se strnule drží jednoho z těchto tří přístupů k druhým. Je ochotno jít s kýmkoli /vazba k/ nebo je agresivní /vazba proti/ anebo se uchyluje do samoty /vazba od/ Jak to funguje
Ulpívání na jedné z vazeb se přenáší do dospělosti a způsobuje to neurózu Člověk má pak nutkavé neurotické potřeby V dospělosti se nezměníš
Neuroticky potřebuje • Náklonnost a schválení • Mít partnera, který převezme péči o jeho život • Vymezit úzce svůj život • Mít moc • Využívat druhých • Prestiž • Obdiv • Výkon • Soběstačnost a nezávislost • Dokonalost a nenapadnutelnost
Alfred Adler /1870 – 1937/ • Se zase domníval, že člověk trpí od dětství méněcenností, kterou se snaží v průběhu života překonat • Děje se to úsilím o nadřazenost a převahu, tzv. maskulinním protestem • Adler: „Psyché má svůj cíl – získání nadřazenosti.“
Zdravá podoba – snaha něčeho dosáhnout, zkrátka „být v něčem dobrej“ Nezdravá podoba – chorobná ctižádostivost, přání postavit se proti všem Adlerovská podoba nadřazenosti má dvojí výraz
Rozmazlené dítě – věnuje zájem jenom sobě, nechápe nezbytnost spolupráce. V dospělosti má pocit, že mu všichni křivdí, může svoje nepřátelství k druhým schovávat za fasádu dobré vůle Zanedbávané dítě – nenaučilo se spolupracovat, nezakusilo lásku. V dospělosti negativismus, podezíravost, neschopnost navázat trvalé citové vazby Příklady nezdravé nadřazenosti
Zdravé já – to je v pořádku. Vytváří se dobrou výchovou. Falešné já – to je špatně. Vzniká mizernou výchovou. Výchovou můžeš u dítěte vytvářet
Dospělý ho pěstuje u dítěte tím, že ho neustále okřikuje a brání mu ve spontánních projevech Dítě se pak naučí chovat se tak, jak si to dospělý přeje Jeho chování však není autentické, to, že žije, jen hraje Důsledkem je nesamostatnost a závislost Celý život je pak člověk odkázán na souhlas a potvrzování svého chování od jiných Stále více se zdokonaluje v tom, jak sám sebe skrývat Falešné já
Příklady lidí falešného já • Příkladné dítě • Ideální manžel • Pilný úředník
A to ke konstantní osobě Pokud chybí, dochází u dítěte k poruchám: snížení zájmu, menší pohotovost reakcí, ustrašenost, nepřizpůsobivost, zaostalost ve vývoji řeči, hubnutí, apatie Citový vztah
Uvádí se, že Stav dětí z kojeneckých ústavů v důsledku nedostatečných citových vazeb nelze rozpoznat od endogenní debility
Tělesný kontakt • Jeho absence vyvolává u dítěte zmatek • Tělesné odmítnutí dítě zakouší jako obavu z opuštěnosti • Zmatek pak vyvolává strach a strach blokuje paměť • Důsledkem tedy je intelektuální zaostalost
Mají zásadní význam pro zdravý psychický vývoj dítěte Hračky mají být přiměřené věku, různého druhu a trvanlivé Je důležité, aby se do her zapojil i dospělý Hračky
Je důležitý pro to, aby se dítě mohlo stát nezávislým, samostatným jedincem Pokud oba vzory dobře fungují, dítě je pak v dospělosti schopno převzít danou pohlavní roli Nesmířenost se svou pohlavní rolí v dospělosti může mít původ nepřítomnosti obou vzorů v dětství Vzor obou pohlaví
O výchově se říká, že je to bombardování různými vlivy Rodinné vlivy trvale působí na celý další život dítěte Bombardování
Funkcionální – chování členů rodiny, typ komunikace. Působí podprahově, neuvědomují si ani rodiče, ani děti. Zkrátka rodina nějakým způsobem žije. Intencionální – záměrná, vědomá, úmyslně řízená rodiči, kteří chtějí, aby z dítěte „něco bylo“. Vzdělanější rodiče vychovávají děti spíše k samostatnosti, flexibilitě, všestrannosti a toleranci. Méně vzdělaní rodiče podporují u dětí přizpůsobivost, skromnost, zdvořilost a spořivost. Výchova pak je
Nesmí se promarnit tzv. Kritické období
Jinak řečeno senzibilní období Je to čas dítěte,v němž se mu musí dát přesně to co potřebuje a je schopno akceptovat Pokud to dítě dostane předčasně, míjí se to účinkem Pokud se mu toho nedostane, těžko to v životě bude dohánět nebo top nedožene vůbec Kritické období
Je zbytečné učit kojence malou násobilku Musí se s dítětem adekvátně komunikovat, aby nemělo v budoucnu problémy s řečí Známé případy zaostalosti dětí je Divoký chlapec zAveroynu a Genie Například
A teď se zblízka podíváme na sociální abnormalitu – ohrožené děti
Pro syndrom ohrožených dětí se prosadil pojem: CAN CAN = Child Abuse and Neglect Jedná se o syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte Ohrožené děti
CAN • Fyzické týrání • Psychické týrání • Sexuální zneužívání Každý z těchto způsobů může nabývat aktivní a pasivní formy
Aktivní – tržné rány, pohmožděniny, bití, zlomeniny, krvácení, dušení, otrávení, smrt Pasivní – nedostatky v bydlení, ošacení, ve zdravotní a výchovné péči, neprospívání, vyhladovění. Jedná se o tělesnou zanedbanost. Fyzické týrání
Aktivní – nadávky, ponižování, zastrašování, stres, šikana, agrese. Dítě je zbavováno odvahy a sebevědomí. Pasivní – nedostatek hraček, podnětů, zážitků, hádky rodičů před dítětem, rozvod rodičů. Jedná se o duševní a citovou zanedbanost. Psychické týrání
Aktivní – sexuální hry, pohlavní zneužití, osahávání, manipulace v oblasti erotogenních zón, znásilnění, incest Pasivní – exhibice, erotické video, foto, erotické aktivity dospělých před dítětem, příp. vtažení dítěte do nich Sexuální zneužívání
Jinak řečeno syndrom barona Prášila v zastoupení Jedná se o hypochondrii dospělého přenesenou na dítě Dospělý vymýšlí dítěti různé choroby, obráží s ním lékaře, nasazuje dietu a dítě ničí Může dojít až k usmrcení dítěte Münchhausenův syndrom by proxy