Malá Botanika – Cvičení 5

1. Malá Botanika – Cvičení 5 Pinophyta – jehličnany Jitka Kocková, Pavel Kúr 2014 upraveno dle starších verzí různých autorů  kresby Jan Košnar

2. Oddělení: Pinophyta (jehličnany) • pyknoxylické dřevo – kompaktní, méně parenchymu a dřevních paprsků • pryskyřičné kanálky ve dřevě i kůře • trofofyly (zelené listy): hl. jehlicovité (dlouhé a úzké) nebo šupinovité (krátké a široké)se siličnými kanálky, xeromorfní stavba • jehlice na makroblastech, případně ve svazečcích na brachyblastech = „normální“ delší větve = velmi krátké větvičky • (a) ve šroubovici (např. smrk, jedle) (b) vstřícně (např. zerav) • (c) v přeslenech (d) ve svazečcích na brachyblastech (např. borovice, modřín) • (např. jalovec)

3. Pinophyta – obecná charakteristika • anatomie jehlicovitých listů (trofofylů): kutikula (voskovitá vrstva) epidermis (pokožka) pryskyřičný kanálek endodermis cévní svazek: černě – dřevo (xylém), šedě – lýko (floém) průduch Příčný řez jehlicí borovice lesní (Pinus sylvestris) - diploxylon Jedle bělokorá (Abies alba). Smrk ztepilý (Picea abies). Borovice vejmutovka (Pinus strobus) - haploxylon

4. (oddělení) Pinophyta – jehličnany • reprodukční orgány: • ♂samčí šištice: mikrosporofyly (= tyčinky), naspodu nesou mikrosporangia (prašná pouzdra, většinou 2) • uspořádány ve šroubovici nebo vstřícně • pyl – často vzdušné váčky (chybí u Taxus, Larix) vzdušný vak prašné pouzdro vývoj pylu pylové zrno (obsahuje ♂ gamety) tyčinka (detail) tyčinka

5. (oddělení) Pinophyta – jehličnany • reprodukční orgány: • ♀ samičí šištice: → listeny = podpůrné šupiny (ve šroubovici) → v paždí listenů semenné šupiny (megasporofyl) – nesou nejčastěji 2 nahá obrácená vajíčka (→ nahosemenné) → rozpadavé i nerozpadavé semeno (s křídlem) semenná šupina vývoj semen podpůrná šupina vajíčko (obsahuje ♀ gamety) dřevnatá šiška

6. Pinophyta – Pinaceae štítek (apofýza) pupek (umbo)

7. Pinophyta – systematické členění • systematické členění: • recentně jediná třída (Pinopsida) s množstvím řádů a čeledí • (čeleď) Pinaceae • častá ektomykorrhiza • vždyzelené stromy (vzácně opadavé - Larix) • téměř výhradně na severní polokouli (boreální zóna, jižněji hl. v horách) • ♂ i ♀ šištice se sporofyly ve šroubovici, ♀ šištice po oplození vajíček dřevnatí (→ šišky) • pylová zrna se vzdušnými vaky

8. Pinophyta – Pinaceae • (podčeleď) Abietoideae • jehlice vyrůstají jednotlivě na makroblastech • rod: Abies (40 – 50) • nesrůstá semenná a podpůrná šupina • šišky dozrávají v prvním roce, rozpadavé, rostou vzhůru • Abies alba – jehlice krátké, 2řadě uspořádané, evropský endemit • A. grandis – S Amerika, vysazována v lesích • A. nordmanniana – Z Asie, vánoční stromky „nordmanka“

9. Pinophyta – Pinaceae • (podčeleď) Abietoideae • rod: Picea(40) • jehlice přisedlé či krátce řapíkaté, po opadu vysoké listové polštářky • šišky převislé, nerozpadavé, • na zralých šiškách podpůrná šupina nezřetelná • Piceaabies – evrop. endemit • P. pungens – Z USA, pěstovaný cv. argentea • Pseudotsugamenziesii – j. nevykrojené, Z Sev. Ameriky • Tsuga canadensis – V Sev. Ameriky

10. Pinophyta – Pinaceae • (podčeleď) Laricoideae • jehlice ve svazečcích i jednotlivě • šištice dvouleté • pylová zrna bez vzdušných vaků • Larix decidua – pův. Evropa • – při horní hranici lesa (světlomilný) • – v ČR původní na SV Moravě • – opadavý • Cedrus – 4 druhy (3 Středomoří, 1 Himaláje) • – stálezelené stromy, • – šišky vzpřímené, zrají ve 2.‑3. roce, na zemi rozpadavé • C. atlantica- S Afrika

11. Pinophyta – Pinaceae • (podčeleď) Pinoideae • jehlice ve svazečcích na brachyblastech • semenná šupina srostlá s podpůrnou (štítek, pupek) • šišky nerozpadavé, dozrávají 2. – 3. rokem • rod:Pinus(100) • sev. polokoule • semenná šupina zakončená štítkem = apofýza, pupek = umbo • subg.Pinus (Diploxylon) • jehlice uprostřed dvojitý cévní svazek • jehlice po 2 – 3 ve svazečku • pupek (umbo) ± uprostřed štítku • Pinussylvestris • P. mugo– symetrické šišky, Evrop. endemit, subalpinské pásmo • P. rotundata – středoevr. endemit, rašeliniště, šiška výrazně asymetrická • P. nigra – Evropa, Z Asie, izol. horské populace

12. subg. (Haploxylon) • jehlice s 1 cévním svazkem • jehlice po 5 ve svazečku • umbo ± na vrcholu štítku • P. strobus– jehlice jemné, v. Sev. Americe, v ČR invazivní • P. cembra – Evropa, horské polohy • P. aristata – horské pouště z. Sev. Amerika, • 4 000 let

13. Taxodiaceae (tisovcovité) • čeleď: Taxodiaceae • 10/14, roztrhaný reliktní areál • jehlice převážně ve šroubovici • 1domé dřeviny • šišky dřevnaté, nerozpadavé, semena křídlatá Sequoiadendrongiganteum – Z USA (Sierra Nevada), stáří 3000 let

14. Taxodiaceae (tisovcovité) Sequoiasempervirens – pobřežní hory Z USA, nejvyšší stromy světa

15. Taxodiaceae (tisovcovité) Metasequoiaglyptostroboides – známa z třetihor, živá objevena až v r. 1940 v Číně, opadavé jehlice, vstřícné větvení

16. Cupressaceae (cypřišovité) • čeleď: Cupressaceae • listy většinou šupinovité, vstřícné nebo v 3četných přeslenech • šišky dřevnaté, kožovité nebo dužnaté Chamaecyparispisifera – Japonsko Ch. lawsoniana – USA Juniperuscommunis– listy jehlicovité v 3četných přeslenech – světlomilný druh, pastviny – bobulovitéšišky =galbulus (endozoochorie)

17. Thujaoccidentalis – V Sev. Ameriky, nejhojněji pěstovaný v ČR • T. orientalis – Asie • Cupressussempervirens • – mediterán, štíhlé, sloupovité

18. Taxaceae (tisovité) • čeleď: Taxaceae (5/16) • jen severní polokoule • mikrosporofyly štítkovité s ↑ množstvím prašných pouzder, pylová zrna bez vzdušných váčků • ♀ šištice redukované, zpravidla 1 terminální vajíčko obklopené valem = kupula, mění se v míšek= epimatium • jehlice bez pryskyřičných kanálků Taxus baccata – 2domá dřevina, Evropa, s. Afrika, z. Asie, suťové lesy