Trávicí soustava 2 střevo, játra, pankreas, trávení a vstřebávání

1. Trávicí soustava 2střevo, játra, pankreas, trávení a vstřebávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2. Žaludek • Žaludek (ventriculus) je vakovitě rozšířená část trávicí trubice mezi jícnem a tenkým střevem. V něm se na určitou dobu shromažďuje pevná část polknuté potravy, aby se ještě více mechanicky rozmělnila a promísila s trávicími šťávami, které jsou hojně vylučovány žlázkami žaludeční sliznice. Probíhá zde trávení bílkovin a potrava se postupně přeměňuje na tráveninu (chymus). Čím tučnější potrava, tím delší dobu v žaludku zůstává. Do dalšího úseku trávicí soustavy – tenkého střeva, je trávenina uvolňována postupně po 2 – 6 hodinách zpracovávání v žaludku.

3. Stavba žaludku • Žaludek je vystlán tmavě růžovou sliznicí. U prázdného žaludku je sliznice (s podslizničním vazivem) nepravidelně zřasena v záhyby a řasy  které umožňuje protékání spolykaných slin a tekutin přímo do dvanáctníku. Naplněním žaludku se stěna roztahuje a napíná a záhyby sliznice se vyhlazují. • Do žaludku ústí žaludeční žlázky, jejichž buňky produkují žaludeční šťávu. Ta obsahuje lysozymu, pepsinogen (trávicí enzym pro trávení bílkovin), kyselinu chlorovodíkovou (HCl). • Povrch sliznice pokrývá v silné vrstvě hlen a chrání ji proti působení agresivní kyseliny chlorovodíkové a žaludečních enzymů. • V podslizničním vazivu probíhá hustá síť krevních a lymfatických cév a nervů. Vazivo je řídké, elastické, aby se mohlo pružně přizpůsobit změnám ve velikosti žaludku.

4. Stavba žaludku • Žaludek je svalový orgán - svalová vrstva je důležitá pro udržení tvaru a napětí stěny žaludku, pro mechanické zpracování potravy a její promíchání s trávicími šťávami i pro posun tráveniny do dalšího úseku trávicího traktu. • Vrstva hladké svaloviny je silná, uspořádaná je okružně , podélně a částečně také šikmo. • Cirkulární svalovina je nejsilnější ve vrátníkové části. Na jejím konci se nachází silný prstenčitý svěrač (musculussphincterpylori), který uzavírá žaludek směrem ke střevům a brání předčasnému unikání žaludečního obsahu do dvanáctníku (duodena).

5. Chemické zpracování potravy • Probíhá pomocí žaludeční šťávy. • Žaludeční šťáva je bezbarvá kyselá tekutina (pH 2), která obsahuje mimo vody kyselinu chlorovodíkovou (kyselinu solnou, HCl), trávicí enzym pepsin (u kojenců některé další enzymy, např. chymozin pro trávení mléčné bílkoviny a žaludeční lipázu ke štěpení mléčného tuku). • Množství žaludeční šťávy vyloučené za 24 hodin je asi 2 - 2,5 l. Složení, pH a množství žaludeční šťávy se během dne mění a je závislé na příjmu potravy. • Vysoká kyselost je způsobena obsahem kyseliny chlorovodíkové, takže i trávenina v žaludku má velmi kyselé pH 2 – 4. • Kyselina chlorovodíková je aktivátorem žaludečního enzymu pepsinu, který je vylučován v neaktivní formě jako pepsinogen a vlivem kyseliny se přemění na aktivní enzym pepsin

6. Chemické zpracování potravy • Na vlastním trávení se kyselina chlorovodíková podílí tak, že umožňuje rozpad bílkovin (např. požité maso – svalovina se po nabobtnání vaziva rozvolní na jednotlivá svalová vlákna) a usnadňuje tak funkci proteolytickým enzymům. • Kyselina chlorovodíková brání také inaktivaci některých vitamínů (B1, B2 a C) a částečně chrání organismus před infekcí, která by se do těla dostala trávicí cestou, například s požitou potravou. • Vylučování žaludeční šťávy nastává ještě dříve, než se potrava dostane do žaludku. Jedná se o reflexní děje, které jsou spouštěny zrakovými, čichovými nebo chuťovými vjemy, myšlenkami na jídlo, případně vlivy nesouvisejícími s potravou, jako jsou určité emoce (agresivita).

7. Mechanické zpracování • Mechanické zpracování začíná asi 1 hodinu od příjmu potravy. Do té doby stěna žaludku těsně obepíná jeho obsah a není vyvíjena viditelná pohybová aktivita. • Vlastní mechanické zpracování spočívá v peristaltických (posuvných) pohybech – v postupném rytmickém smršťování hladkých svalů žaludeční stěny, které postupuje od těla žaludku do pylorické části. • Žaludeční obsah je hněten a posouván směrem k vrátníku, který je pevně uzavřen a nepropustí zatím tráveninu do dvanáctníku. Trávenina se vrací zpět do těla žaludku a celý proces se mnohonásobně opakuje. • Obsah žaludku je dokonale promícháván a v nejužší části žaludku (vrátníkové) je také rozmělňován. Výsledkem je řídká kašovitá trávenina (chymus), která je postupně po malých dávkách uvolňována do dvanáctníku.

8. Mechanické zpracování • Trávenina s nejvyšším podílem sacharidů začne opouštět žaludek asi po 2 hodinách, trávenina s převahou bílkovin asi po 4 hodinách a trávenina složená hlavně z tuků zůstává v žaludku nejdéle - i více než 6 hodin. • Žaludek zajišťuje, aby trávenina nepřicházela do dvanáctníku najednou, ale po malých snadněji zpracovatelných dávkách. • Když je trávenina dobře rozmělněna, dojde na krátkou dobu k uvolnění napětí pyloru a několik ml tráveniny se při peristaltické vlně dostává do dvanáctníku. Tím je zajištěno, aby nedocházelo k nadměrnému naplnění střeva, čímž by trávení a následné vstřebávání živin proběhlo nedokonale.

9. Tenké střevo • Tenké střevo je trubicovitý orgán, tvořený třemi částmi: • Dvanáctníkem (duodenum) - podkovovitě zahnutá trubice o průměru 2,5 – 3cm dlouhá cca 12 palců. Do tohoto oddílu ústí vývody pankreatu a žlučníku. • Lačníkem (jejunum) a kyčelníkem (ileum), které jsou poskládány v břišní dutině do kliček. Jejich délka je 3 až 5 metrů. • Je hlavním absorpčním orgánem. Jeho plocha je dána velkou délkou orgánu a tím, že sliznice vytváří četné řasy a klky a také buňky sliznice mají povrch členěný do malých klků. Celá absorpční plocha tenkého střeva se přirovnává velikostí k tenisovému kurtu.

10. Trávící šťávy štěpí jednotlivé složky potravy na základní součásti, jednoduché cukry, aminokyseliny a mastné kyseliny. Potom dochází k jejich vstřebávání. • Střevní obsah posouvá a mísí peristaltika, která je nezbytnou složkou vstřebávání. Její porucha bývá zdrojem zřetelných příznaků (průjem, střevní kolika) nebo při stagnaci dochází k přestupu a pomnožení bakterií tlustého střeva. • Tenké střevo obsahuje mohutný lymfatický aparát s významnou rolí v imunologických dějích. Tenké střevo je první branou, kterou procházejí mnohé cizorodé látky do organismu

11. Tlusté střevo • Na tenké střevo navazuje střevo tlusté (tračník), které má také několik částí. Ve slepém střevě, vzestupném a příčném tračníku dochází k absorpci vody a minerálů z tráveniny. Zprvu tekutý nebo kašovitý obsah se postupně zahušťuje. V sestupném tračníku se stolice skladuje a esovitá klička a konečník slouží jejímu vypuzování. • Hlavní funkce tlustého střeva: absorpce vody, pasáž zbytků potravy a jejich odstranění.

12. Játra • Játra jsou centrálním orgánem metabolismu a největší žlázou uloženou na pravé straně dutiny břišní pod bránicí. • Jsou klíčovým orgánem zajišťujícím energetickou látkovou výměnu a přeměnu živin (cukrů, tuků a bílkovin). • Zajišťují detoxikaci organismu. • Podílejí se na trávení potravy v tenkém střevě produkcí žluči. Ta se hromadí ve žlučníku. Žlučovodem je vstřikována do dvanáctníku ve chvíli, kdy je v něm trávenina. Díky svým emulgačním schopnostem napomáhá trávení tuků. • Slouží jako zásobárna řady látek, jako je glykogen, železo nebo vitamíny.

13. Slinivka břišní • Pankreas, neboli slinivka břišní, je malý, nepárový orgán velikosti lidské dlaně (okolo 25cm), který váží asi 75g . • Je uložen pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. • Má společný vývod s žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku. Produkuje trávicí enzymy trypsin, lipázy a amylázy ke štěpení tuků, složitých cukrů a bílkovin.

14. Slinivka – další funkce • Slinivka je orgán, který je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulínu a glukagonu. Jsou pro život nepostradatelné, protože korigují hladinu cukru v krvi. Nedostatek i nadbytek inzulínu může způsobit vážný zdravotní stav (koma) i smrt.

15. Použité materiály • Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2 • Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2 • Vlastní tvorba • Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako CreativCommons nebo Public Domain: • In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu png. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray1050.png • Mariana Ruiz, translated by Michal Maňas. In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu png. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Digestive_system_diagram_cs.svg&page=1