PRVOHORY

1. PRVOHORY První etapa v zemském starověku

2. Starší prvohory Kambrium (cca 70 mil. let) Ordovik (cca 55 mil. let) Silur (cca 45 mil. let) Devon (cca 50 mil. let) Mladší prvohory Karbon (cca 65 mil. let) Perm (cca 55 mil. let) Cyklus kaledonský Je nazýván podle mohutného vrásnění a skončil v polovině devonu Cyklus variský/hercynský Skončil kolem permu a během něho se na našem území vytvořily pohoří jako: Český les Novohradské hory Šumava Krušné hory Dělení prvohor

3. Prvohory – obecné info • Starší prvohory Počátek prvohor označuje velká záplava - transgrese. Ke konci prvohor existoval pouze jeden kontinent – Pangea. Pangea se poté rozdělila na 2 části – severní Laurasii a jižní Godwanu. Ke konci ordoviku se začala stahovat moře a na některých místech výrazné vrásnění. V devonu se formovala zejména LAURASIE, docházelo zde poté k silnému zvětrávání a následně se usazovaly mocné vrstvy sedimentů. Na nich pak vznikalo mnoho živočišných či rostlinných druhů ty jsou doloženy i z dnešního Grónska. • Mladší prvohory Počátky karbonu charakterizují mohutné horotvorné pohyby - hercynské vrásnění. Během něho se do konce devonu až do počátku druhohor vyvrásnila mohutná pevninská soustava s rozsáhlými horstvy. V té době vznikly žulové masívy, jako např. středočeský, krkonošsko-jizerský aj. Koncem prvohor se klima změnilo – na severu bylo teplé a suché, zatímco na jihu se ochladilo. Krom toho, že na konci prvohor moře ustoupilo, došlo k mnohem masivnějšímu vymírání organismů, než na konci křídy -> vymřeli např. trilobité.

4. Kambrium • Život V této době začali vznikat první vyspělejší organismy. Život byl prakticky jen na dně moří, protože nebyly žádné ryby. Nejznámějším a také nejrozšířenějším živočichem byl trilobit. Acrothele byli bezobratlí ramenonožci, skrytí v břišní a hrudní schránce. Pralilijice připomínají rostliny, ale nejsou, jsou to ostnokožci. Dnešní příbuzní jsou např. ježovky nebo hvězdice. Dále žili také jisté druhy živočišných hub, drápkovci, kteří byli podobní stonožkám, ale žádný z tvorů nebyl příliš velký.

5. Kambrium - Pteraspidomorphi • Zde vidíte jednoho z prvních obratlovců žijícího od konce kambria až do konce devonu: Pteraspidomorphi. Měřil od 10cm(v mládí)-200cm, měl velmi dlouhou hlavu – 40% až 50% celkové tělesné délky.

6. Kambrium - Trilobit • Takto vypadá tělo trilobita Trilobit je vlastně takový prapředek dnešních raků. Je to členovec. Různé druhy trilobitů tvořily 60% všech živých organismů.

7. Ordovik • Život Vznikají nové druhy živočichů a narůstají do větších rozměrů. Z vody se rostliny, teď už cévnaté, pomalu začínají přesunovat na břeh, nejprve do bažin a pak i dál od vody. Trilobiti pořád obývají všechny moře, ale novým králem je hlavonožec Orthoceras.

8. Ordovik - Orthoceras Orthoceras byl masožraví hlavonožec, který byl svého času pánem moří. Měřil od několika milimetrů do 5-ti metrů a byl to asi první velký dravec naší planety. Měl podlouhlou schránku. Jeho fosílie nejsou vzácné – byly nalezeny téměř na všech kontinentech.

9. Ordovik - Svět nad vodou • Rostliny se jako první přizpůsobily životu nad vodou! Země, která nebyla pokryta mořem, byla pokryta bažinou, a když ne, tak tam nebyl život. Rostliny se sice dostaly na povrch, ale pořád byli na vodě závislé. První suchozemskou rostlinou byla Ryniofyta a byla stejně jako všechny ostatní rostliny výtrusná.

10. Silur • Život V siluru byla ještě větší rozmanitost moří -> rozvíjeli se především koráli a polostrunatci graptoliti. Vznikaly i několikametroví ramenonožci zvaní Eurypterida. Začínali se ve větším měřítku vyskytovat i rybovití praobratlovci. Některé skupiny organismů však koncem prvohor vyhynuli. Důležité změny se však udály i na souši. Objevily se primitivní cévnaté výtrusné rostliny, které přijímaly vodu a živiny kořeny. Už se tolik nedržely u vody a začaly se šířit až do vnitrozemí.

11. Devon • Život Devon neboli období ryb. V devonu dosáhli největšího evolučního pokroku právě ryby; známe ryby Lalokoploutvé (např. dnes žije příbuzná ryba letimerie podivná ve velkých hloubkách u afrického pobřeží) a Dvojdyšné (měla dýchací vaky a taky má žijící příbuzné). Tyto ryby považujeme také za předchůdce obojživelníků, neboť při suchém období se zavrtaly do bahna a dýchaly vzdušný kyslík, některé ryby ale dokázaly i přeskakovat do jiných vodních zdrojů. Za první obojživelníky však považujeme Krytolebce.

12. Devon - Krytolebci • Krytolebci – první obojživelníci Krytolebci se vyvinuli z ryb lalokoploutvých. Pozůstatky krytolebců byly nalezeny nejen v Grónsku, ale i v Podkrušnohoří a u Plzně. Krytolebec měl čtyři nohy a rybovité tělo, dorůstal do velikosti až menšího aligátora, tělo měl kryto „pancířem“ z jemných šupin.

13. Devon - Rostliny Rostliny se vyvinuly do mnoha forem. Z devonu, jelikož bylo podnebí teplé a suché, pocházejí první plavuně, přesličky a kapradiny. Některé rostliny měřily až 30 m.

14. Karbon • Život Zpočátku teplé a vlhké klima spolu s oxidem uhličitým (vznikl sopečnou aktivitou) zapříčinilo velký rozvoj rostlin, některé nahosemenné rostliny dosahovaly výšky až 30m. V močálech vznikalo velké množství organické hmoty z odumřelých rostlin. Tuto hmotu dnes známe jako černé uhlí. Pouště kolem bažin a moří dali vzniknout mnohým druhům hmyzu, nevyjímaje štíry, stonožky, švábi, kobylky ani vážky. Rozpětí křídel některých vážek dosahovalo až 75cm!

15. Karbon - Plazi • Novou složkou zemského obyvatelstva byli plazi V karbonu se začali množit obojživelníci, lilijice, žralokovité ryby a vznikají plazi. Plazi uměli na rozdíl od obojživelníků klást vajíčka mimo vodní prostředí. Jejich vajíčka mají totiž obaly, které chrání zárodek před vysušením. Plazy tedy řadíme stejně tak jako ptáky a savce do skupiny blanatých obratlovců, ostatní jsou bezblanatí obratlovci.

16. Perm • Život Kvůli oteplování a vysychání bažin se snižuje počet plavuní a přesliček, ale začínají se vyskytovat první jehličnaté dřeviny - konifery. Typický živočich pro toto období je Krytolebec.

17. Perm – Savcovití plazi Z vývojového hlediska velice důležitou skupinou byli tzv. savcovití plazi, ti pocházejí ze svrchního karbonu až z permu a tvoří přechod mezi plazy a savci. Rozlišujeme 2 řády: Býložraví pelykosauři a masožraví therapsidi. Pelykosauři měli hřbety, které využívali pro termoregulaci a therapsidi měli stavbu lebky a chrupu podobnou savcům. Známé jsou rody Dimetrodon (na obrázku) či Edaphosaurus (vyskytoval se i na území ČR).

18. KONEC A toto je vše !!!