E N D
HISTORIE ZEMĚ 2 - PRVOHORY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). 13.
PRVOHORY = PALEOZOIKUM • Byly před 545–250 miliony let. • Rozdělují se na mladší a starší prvohory. • Během nich proběhla dvě vrásnění. • Vůdčím živočichem byl trilobit. • V oceánech se rozšířily ryby, paryby, na souši zas obojživelníci a plazi. • Rostliny vystupovaly na souš, vytvořily se karbonské pralesy. • Na konci prvohor život téměř zanikl ‒ došlo k hromadnému vymírání 90 % mořských živočichů. • Existoval superkontinent Pangea, který se začal pomalu rozpadat. 1.
Kambrium – zemská kůra Skončilo kadomské vrásnění, většina pevniny byla zaplavena mořem, vrcholky nejvyšších pohoří vyčnívaly jako ostrovy. Existoval superkontinent Pangea, který se začal pomalu rozpadat.Vznikl obrovský praoceán Panthalassa. 4. 3.
Kambrium - rostliny Rostliny kambria žily pouze v praoceánu Panthalasse a byly to sinice a mořské řasy. Podnebí v kambriu bylo tropické, rovník byl oproti dnešku posunut více na sever. ROZSIVKA 7. 5. 6.
Kambrium - živočichové Vyvinuli se prvoci dírkonošci, kteří žili ve schránce, z níž vystrkovali panožky. Také zde žily živočišné houby. Z žahavců v kambriu žili nejvíce koráli. DÍRKONOŠEC 8. KORÁL HOUBA 10. 9.
Kambrium - živočichové Nejčastějším živočichem byl trilobit. Patří mezi členovce, tělo bylo kryto pohyblivým krunýřem rozděleným na tři štíty. Měl oči složené z 15 000 očních skvrn. Dosahoval velikosti až 30 cm, živil se ostatními živočichy. 19. 1. 21.
Barrandien = ráj trilobitů • Joachim Barrande (1799‒1883) věnoval celý život průzkumu naší oblasti a trilobitů. • Sepsal 22dílný „Středočeský systém silurský“. • Své sbírky věnoval Národnímu muzeu v Praze. 1. 11. 20. 2.. 12.
Trilobiti - prvohory 2. 22. 14.
Kambrium - živočichové Pro kambrium jsou typičtí i ramenonožci. Jejich tělo bylo ve dvou nestejných miskách. Měli přeměněná tykadla, kterými si přiháněli k ústům potravu a současně jimi dýchali. 18.
Ramenonožci prvohor 17. 23. 16.
Další živočichové kambria Radiodonta 23.
Další živočichové kambria 25. Latouchella costata 24. Vetulicola 26. Yuyuanozoon
ordovik – zemská kůra Pangea se rozpadá na Gondwanu a Laurasii. Objevují se klimatické pásy (v naší oblasti byl tropický pás). Na konci ordoviku začalo ustupovat moře, některé rostliny žily na břehu v bažinách. 27. 4.
Ordovik - živočichové Kromě již známých korálů, trilobitů, ramenonožců se začali objevovat i graptoliti,hlavonožci, ostnokožci a první ryby. 13. 28.
Ordovik - živočichové V ordoviku vznikl první dravý masožravec na Zemi ‒ hlavonožec Orthoceras. Měřil až 5 m! 29.
Silur – zemská kůra Proběhlo kaledonské vrásnění (na území dnešního Norska, Dánska, Skotska(a Německa). Kontinenty jsou spojené v Laurasii a Gondwanu. Existují klimatické pásy. Vznikly první suchozemské rostliny ‒Rhyniophyta. 30. 27. 31.
Princip vrásnění – proč probíhá? Podsouvání litosférických desek pod sebe se nazývá subdukce a ta má za následek únik zemské energie a vytvoření tektonických poruch (vrásnění: vrásy, zlomy, příkrovy, …). 43.
Silur - živočichové Rozšířili se zde graptoliti a koráli. Jelikož se vyvinuli žraloci, byl zbrzděn vývoj ryb. 34. Do jaké skupiny živočichů patří žralok? 33. GRAPTOLIT
Devon – revoluce rostlin Rostliny mocně osidlují souš, vznikají pralesy tvořené přesličkami, plavuněmi a kapradinami ‒ ovšem stromového vzrůstu až 30 m. Vytvořením lesů začala i exodynamika. 35. 36. Otisk plavuně z devonu
Devonská radiace vodních čelistnatců V devonu se z lalokoploutvých ryb vyvinuli první obojživelníci. Lalokoploutvé ryby měly primitivní pomocné plíce, vnitřní nozdry a silně vyztužené ploutve (zárodky končetin). Mohly se tedy z bažin přesouvat po souši a hledat vodu. V devonu moře ustupovaloa zanechávalo za sebou rozsáhlé bažiny. 37. Latimérie podivná
Devonská radiace vodních čelistnatců 38. V devonu moře ustupovalo a zanechávalo za sebou rozsáhlé bažiny. Lalokoploutvé a dvojdyšné ryby měly schopnost přežít období sucha zavrtané v bahně. Ty ryby, které byly schopné se i přesouvat po souši a hledat vodu, vědci zařadili k předchůdcům obojživelníků.
Živočichové devonu 41. Doryaspis 39. 40.
Karbon – zemská kůra V mladších prvohorách proběhlo variské(= hercynské) vrásnění. Vznikla při něm pohoří ve střední Evropě (tedy i Český masiv), v Anglii, na Balkánu a Ukrajině. Podnebí bylo vlhčí, tropické. 42.
Karbon = rostliny Pořád trvala nadvláda výtrusných rostlin (plavuně, přesličky, kapradiny), ale vznikaly i první semenné rostliny ‒cordaity, cykasy, jehličnany. 47. 46.
Fosilie z karbonu - Neuropteris 50. 49. 48.
cykasy 51. 52. 54. 53. 55.
Karbon – močály a pralesy Karbonské kapraďorosty se v močálech rozkládaly procesem karbonizace (rozklad hmoty za nepřístupu vzduchu, z prvků v biomase zbyde uhlík a nepatrné stopy síry). Tímto procesem z nich za 300 milionů let vzniklo černé uhlí. 57. 56. 58.
Karbon - živočichové Dochází k rozvoji členovců‒ stonožky, štíři, švábi, kobylky, vážky. Pravážka Meganeura měla rozpětí křídel až 75 cm! 60. 59.
Karbon - živočichové Žili zde i paryby, ryby a obojživelníci. Na konci útvaru proběhla karbonská radiace obojživelníků, během které vznikali první ještěři, v závěru karbonu i hadi. 63. Neoaetosauroides 62. Labidosaurus hamatus
Karbon - živočichové 65. Crassygyrinus scoticus 64. 66. Crassigyrinus
Karbon - hylonomus Byl dlouhý 20 cm. Živil se hmyzem ve shnilých kmenech. V kmenech zkamenělých plavuní byl i objeven. 80.
Karbon - petrolacosaurus Byl dlouhý 40 cm. Živil se hmyzem, který lovil pomocí malých zoubků. Byl podobný ještěrce. Jeho ocas byl dlouhý jako hlava a tělo dohromady. 81.
Perm – hromadné vymírání Doznívalo variské vrásnění. Gondwana se rozpadá na Afriku, J. Ameriku, Antarktidu a Austrálii. Na severní polokouli bylo podnebí suché a teplé, na jižní byly ledovce. V permu nastalo hromadné vymírání: výtrusných rostlin, trilobitů, graptolitů, některých korálů. Naopak nastává prudký rozvoj hmyzu, ryb, obojživelníků, plazů, vznikly první želvy.
Perm - živočichové 68. Sclerocephalus 67. Mesosaurus tenuidens 69.
Perm - milleretta Rychle se pohybovala a požírala hmyz. Byla malá a podobná ještěrce. 79.
Perm - živočichové 70. Acerosodontosaurus 71. Hovasaurus Byl to mořský ještěr. Ocas mu sloužil k pohybu jako veslo. Pravděpodobně polykal kameny, aby se mohl potopit pro kořist ke dnu.
Perm - živočichové 72. Biseridens
Perm - živočichové 73. Deuterosaurus
Perm - živočichové 74. Niaftasuchus
Perm - živočichové 75. Phthinosuchus
Perm - živočichové 76. Suminia
Perm - živočichové 77. Titanophoneus head
Perm - Pareiasaurus Záda měl chráněna kostěnými destičkami zasazenými přímo v kůži. Byl jeden z největších plazů, měřil 2,5 metru. Byl býložravý s pilovitými zuby. 78.