370 likes | 526 Views
Dějiny Moravy. Kruté 20. století na Moravě III. Z osvoboditelů okupanty (1945-1968). Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU. Kruté 20. století na Moravě III. Morava mezi nacistickou a komunistickou totalitou (1945-1948).
E N D
Dějiny Moravy Kruté 20. století na Moravě III.Z osvoboditelů okupanty (1945-1968) Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o.Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU
Morava mezi nacistickou a komunistickou totalitou (1945-1948) • vysídlování původního německého obyvatelstva – totální proměna Moravy, nenapravitelné kulturní škody • změna státoprávního uspořádání republiky – zrušena Moravskoslezská země – rozklad historického povědomí i zbývajících obyvatel Moravy, které byla jako samostatnému státoprávnímu útvaru po více než tisíci letech upřena existence • židovští Moravané povražděni nacisty, německy mluvící Moravané vyhnáni „českým národem“, česky mluvící Moravané přišli o svou historickou zemi • k moci se dostali komunisté, vykořenili historickou identitu zemí Československa, které se stalo satelitem Sovětského svazu – likvidována politická pluralita, svobodné vyjadřování, tradiční společenské vazby, náboženské přesvědčení ad. Obyvatelstvo Moravy ztratilo svou identitu.
Vysídlení německého obyvatelstva: Cesta k vyhnání • stále kontroverzní téma (prezidentské volby 2013) X řada nezávislých historických prací • zjednodušená představa, že se díky odsunu zabrání nové válce; poválečná nenávist vůči Němcům (nejen nacistům) – iracionální princip kolektivní viny • rozhodující exilový prezident Edvard Beneš – do 1943 jednal se zástupci demokratických sudetských Němců, se zástupcem německé sociální demokracie W. Jakschem;ten si uvědomil, že dohoda s Benešem nebude možná • britský válečný kabinet prohlásil mnichovskou dohodu za neplatnou, vyslovil souhlas s transferem německých obyvatel ze střední Evropy. Myšlenku transferu přijal také Stalin, Spojené státy nakonec také souhlasily.
Vysídlení moravských Němců • divoký odsun (květen-říjen 1945) – tzv. Benešovy dekrety, lidové soudy. Německé obyvatelstvo neočekávalo hromadné vysídlování. Do transportů se dostali i antifašisté včetně německých komunistů. • E. Beneš v Brně 12. 5. hovořil o „vylikvidování německé otázky v republice“ • za 18 dní došlo k tragickému projevu tzv. divokých odsunů, který je znám pod expresivním názvem „brněnský pochod smrti“ – možná napokyn (Zemského) národního výboru, možná iniciativa dělníků brněnské Zbrojovky: z Brna 20.000místních Němců přesouváno pěšky do Pohořelic, zemřelo nejméně 1700 lidí (vyčerpání, nemoci), střelba na vyčerpané v průběhu pochodu
pochody z Jihlavy a Krnova • hromadné násilí v Brně v Kounicových kolejích (asi tři sta obětí), v Bruntále, Jihlavě, Ostravě aj. • Horní Moštěnice u Přerova – československými vojáky zastřeleno dvě stě padesát slovenských Němců (včetně žen a dětí), velitelem/pachatelem poručík KarolPazúr • vojáci jednali spontánně, Beneš proti tomu nezahoval a Brity neinformoval (o situaci informováni Nosek, Svoboda, Fierlinger a Gottwald) • během divokého odsunu vysídleno z Moravskoslezské země asi 190.000 Němců
kromě internačních i pracovní tábory (asi 175), nucená práce (hornictví, zemědělství), asi 50.000 osob • během divokého odsunu v důsledku represí vůči německým civilistům zahynulo minimálně 10.000 lidí (nejméně polovina ve vězeňských a táborových zařízeních), dále 5500 sebevražd • 1946 odsunuto asi 500.000 Němců; po organizovaném odsunu Morava téměř bez německy mluvícího obyvatelstva, celkově měl odsun desetitisíce obětí • na vysídlených územích tzv. národní správci pro zemědělskou činnost (většinou komunisté) – zájem o úrodné oblasti jihu Moravy (Znojmo, Moravský Krumlov, Mikulov, Hustopeče) a na severní Moravě (Zábřeh, Moravská Třebová, Šternberk, Šumperk); národní správa postihla i živnosti; mnozí do pohraničí směřovali jen krátkodobě za obohacením a pak se vraceli • návrat zhruba sto dvaceti tisíc krajanů ze světa, reemigrace volyňských Čechů
Obr. 2 Památník v klášterní zahradě na brněnském Mendlově náměstí s textem v němčině i češtině: „30. května 1945 museli Němci z Brna a okolí opustit svou domovinu. Kéž v budoucnosti všichni lidé v Evropě mohou žít v míru a s úctou k lidským právům. Zřízeno Domovským spolkem Brňanů Bruna v květnu 1995.“
Nástup komunistické moci • 1946 volby – na Moravě a ve Slezsku KSČ 34%, druzí lidovci 28%, třetí národní socialisté 21% a čtvrtí sociální demokraté 17% • Zemský národní výbor Moravskoslezské země, předsedou komunista F. Píšek • třem ministrům vlády zaslány poštou krabičky s náloží, vyšetřování vedlo na krajský sekretariát KSČ v Olomouci, kde byly nalezeny nehlášené zbraně; po únoru 1948 nedošetřeno • v Brně sjezd sociálně demokratické strany, poraženo prokomunistické Fierlingerovo křídlo, předsedou Bohumil Laušman; 1948 ale sloučení obou stran • 21. 2. 1948 ve velkých moravských městech komunistické manifestace, vznikaly akční výbory Národní fronty. 25. února převzala KSČ na více než 41 let moc poté, co prezident Beneš přijal demisi demokratických ministrů • komunistické represe,změny v Zemském národním výboru MS země • první politický proces, s tzv. Krajinovou kanceláří, ve kterém byli souzeni převážně národní socialisté • tábory nucených prací (TNP) v Brně, Oslavanech, Znojmě aj.
Zrušení Moravskoslezské země • 21. prosince 1948 přijat Národním shromážděním zákon o krajském zřízení – zrušeno tradiční zemské zřízení • k 1. lednu 1949 došlo k likvidaci Moravskoslezské země (a zestátnění jejího majetku), 21. 3. 1949 zlikvidován Zemský národní výbor • opuštěn model, ve kterém figurují země, velké politické okresy a malé soudní okresy, přešlo se k modelu s malými kraji a malými okresy. • pět krajů (Brněnský, Jihlavský, Olomoucký, Ostravský, Zlínský-Gottwaldovský), členění nerespektovalo historickou hranici mezi Moravou a Čechami, Brněnský kraj zasahoval částečně do Čech
Od moravské zimy k moravskému jaru (1948-1969) • vláda jedné politické strany, pronásledování potenciální politické opozice, centrálně plánovaná ekonomika pod patronátem SSSR • společenská elita emigrovala – z Moravy např. J. Stránský za národní socialisty nebo H. Ripka, Vl. Krajina, A. Klimek (ČSL); internováni představitelé Československé strany lidové F. Hála aJ. Šrámek • „Mládež vede Brno“ – organizoval tajemník KV KSČ Otto Šling, svazáci manifestovali věrnost KSČ; komunisté likvidovali junák a zakládali pionýr • stávky a shromáždění trestným činem, 1951 zadrženo 87 protestujících dělníků brněnské Zbrojovky • masové propouštění ze zaměstnání, vylučování z vysokých škol, odebírání národního správcovství v pohraničí ad. Na místa dosazování komunistům loajální nevzdělaní lidé (i do soudnictví). Likvidovány živnosti, odstraňováni „kulaci“ (bohatší venkované) • tábory nucené práce (TNP) –komunistům nepohodlní občané • loajalita k režimu = výhody (byt)
Politické procesy na Moravě • likvidace skutečných i potenciálních ideologických nepřátel režimu – demokratické opozice předúnorových stran, církve, armády, inteligence a tzv. nepřátel ve vlastních řadách; perzekuce i z hospodářských důvodů • moravské procesy – hlavně se členy Československé strany lidové, s církví a hospodářské • strádání a utrpení, fyzické a psychické násilí, nespravedlivě odsouzení; systematický komunistický politický teror – věznice v Uherském Hradišti (nechvalně proslulý vyšetřovatel Alois Grebeníček)
Procesy s představiteli opozičních stran • proces s funkcionáři Československé strany lidové – akce Modrý štít (proti politickému křídlu strany) a akce Orel – náčelnická rada Orla (srpen 1948 při pouti Orlů na Hostýn provolána sláva Šrámkovi a Benešovi) • moravské motivy i v procesu s Miladou Horákovou–z Moravanů byl kromě Z. Kalandry odsouzen k trestu smrti také O. Pecl • do soukolí procesů se načas dostal i z Moravy pocházející gen. Ludvík Svoboda, pozdější prezident republiky
Církevní procesy • církev pro komunisty důležitým ideologickým nepřítelem • kompromitování kněží, vytváření sítě s režimem loajálních kněží • proces s biskupy v čele s generálním vikářem olomouckým a světícím biskupem Stanislavem Zelou, internace. Likvidovány kláštery (akce K) a mužské řeholní řády, procesy až do poloviny 60. let. Zlikvidována řeckokatolická církev (akce P). Internováni byli v roce 1950 také olomoucký arcibiskup a moravský metropolita Josef Karel Matocha a litoměřický biskup Štěpán Trochta (původem z Moravy) • v Luhačovicích mezinárodní konference křesťanských církví, pak konference tzv. vlasteneckých (s komunisty spolupracujících) kněží na Velehradě, řídící výbor v čele s Josefem Plojharem • pronásledovaní katoličtí duchovní – tzv. moravská skupina: R. Dacík, J. Vlček a A. Svinka • Felix Davídek –v Horním Štěpánově škola Atheneum – vzdělání těm, co nesměli studovat; tajně vysvěcen na biskupa, vedení podzemní církve
Vojenské procesy • možnost války mezi bývalými spojenci proti nacismu • odstranit z armády odbojáře ze západní fronty a předúnorové důstojníky • 1949 akce Květa, na základě vymyšleného plánovaného převratu tři tresty smrti • do roku 1955 ubyly v armádě tři čtvrtiny důstojníků činných v roce 1945 a dříve
Procesy s vnitřním nepřítelem • z podnětu Moskvy 1950 vlna procesů s komunisty, kteří měli často židovské kořeny • zatčen a uvězněn krajský politický tajemník KSČ v Brně Otto Šling (židovského původu, 1952 popraven) spolu s M. Švermovou, poslankyní KSČ za Brno • v rámci procesu se Slánským (židovského původu) odsouzen a popraven přerovský rodák divizní generál Bedřich Reicin (židovského původu, původním jménem Friedrich Reinzinger), sám strůjce procesů
Hospodářské procesy a kolektivizace zemědělství • kolektivizace zemědělství (hned po odsunu německého obyvatelstva) nejzásadnější proměnou charakteru Moravy – napětí a nespokojenost, proto procesy • procesy s tzv. kulaky, nejznámější babický proces (1951) – v Babicích u Moravských Budějovic zastřeleni tři členové MNV, akci provedla skupina tří mužů, dopadeni a dva z nich na místě zastřeleni – dle propagandy komunistů šlo o západní teroristickou skupinu proti kolektivizaci spolupracující s farářem – záminka k represím proti odpůrcům kolektivizace v zemědělství a představitelům církve. Procesy, tresty smrti, dlouholeté žaláře – všichni odsouzení rehabilitováni až 1990. Je možné, že samotná vražda v Babicích byla vyprovokována agenty StB a vymkla se jí z rukou.
Procesy se spisovateli • proti nezávislým myslitelům, 1951 proces se spisovateli • na Moravě měl být v čele Václav Prokůpek • k odnětí svobody v rámci brněnského procesu odsouzeni Jan Zahradníček, Václav Renč, Václav Prokůpek, Zdeněk Rotrekl a Bedřich Fučík
Protikomunistický odboj na Moravě • třetí odboj stále kontroverzním tématem • Ctirad Mašín a Václav Švéda prováděli své odbojové aktivity také na Moravě – 1953 zapálili v okolí Pivína několik stohů, oslabení násilné kolektivizace • únorové události v ČSR nebyly standardními demokratickými proměnami, ale zmanipulovaným státním převratem, na který reagovali mnozí lidé snahou o odpor a někdy i odboj • na Moravě několik odbojových skupin, hlavně v hornaté oblasti východní Moravy – návaznosti na partyzánský odboj proti nacismu
Odbojová skupina Jana Brejchy • 1950 zpravodajská síť na Brněnsku, vytvořil ji Jan Brejcha, jedna z největších ilegálních skupin třetího odboje na Moravě – Brejcha agentem britské zpravodajské služby – skupina shromažďovala informace, provozovala ilegální vysílací stanice, pomáhala osobám ohroženým komunisty • skupina prozrazena, zatčeno 64 osob včetně 5 členů SNB (jeden rozsudek smrti), smrtelně postřelen britský agent J. Kolísko; Brejcha utekl z obklíčeného domu v Brně-Židenicích a unikl do zahraničí • Štěpán Gavenda z Vizovic – agent, kurýr západoněmeckých tajných služeb, popraven 1954
ČSRK – Hory Hostýnské • 1948 v Rajnochovicích, nátlakové akce na komunisty, letáky, shromažďovali zbraně pro případ převratu; spolupráce se skupinou Troják a slovenskými odbojáři • zlikvidovali pomocníka StB Veličku, zabit člen StB • 1951 skupina zlikvidována, proces ve Velkém kině v Gottwaldově, k trestu smrti odsouzeni: M. Pospíšil, V. Rajnoch, S. Bakala a J. Čuba; následovaly další procesy
Libuše 23 • organizována opět na Bystřicku a Vsetínsku • shromažďování zbraní, šíření letáků ad. • 1954 členové vypátráni, o Velikonocích 1954 spáchal velitel Machů v bezvýchodné situaci sebevraždu
Světlana • bývalí partyzáni na Zlínsku, 1948 • partyzánský velitel Josef Vávra-Stařík v září 1948 (organizoval to z Francie) • podezření, že jde o síť vytvářenou StB – zatýkání, procesy, tresty smrti • Vávra-Stařík 1949 unesen do ČSR, uvězněn, odsouzen a v roce 1953 popraven, rehabilitován 1990
Moravské jaro • industrializace Moravy, Ostrava, „ocelové srdce republiky“, televizní vysílání (Ostrava, Brno), 1958 v Brně konal I. mezinárodní veletrh (strojírenský) • moravské vysoké školy (Brno, Olomouc, Ostrava) • podporována moravská archeologie (především velkomoravská), výstava Velká Morava v Domě umění v Brně (1963) • v Brně časopis Host do domu, divadlo Večerní Brno, spisovatelé Jan Skácel, Milan Kundera a Ludvík Vaculík ad. (perzekuce za své působení na IV. sjezdu československých spisovatelů)
Snaha o obnovu Moravskoslezské země • 1960 – Národní shromáždění – nová územní organizace, 10 krajů, na Moravě Jihomoravský (Brno) a Severomoravský (Ostrava), čtyři miliony obyvatel, nedbaly historických hranic Moravy, potřeby centrálního řízení • 1968 pokus o revizi státoprávního krajského uspořádání a obnovení zemského zřízení: na plenárním zasedání Jihomoravského krajského národního výboru rezoluce pro vytvoření trojdílné federace: Čechy, Morava se Slezskem a Slovensko • 300 osobností Moravy a Slezska vydalo Moravskoslezskou deklaraci a rozhodlo o založení Společnosti pro Moravu a Slezsko (SMS), čelným představitelem Boleslav Bárta • jednání zástupců Moravy a Slezska s předsedou komise pro státoprávní uspořádání Gustávem Husákem, který Moravskoslezskou deklaraci odmítl; odmítlo ji i Národní shromáždění • schůze představitelů obcí Severomoravského a Jihomoravského kraje: chtěli obnovu zemského zřízení a obnovu čs. Slezska jako samostatného správního celku nebo jako součásti země moravskoslezské. Společnost pro Moravu a Slezsko registrovala v srpnu 1968 již dvě stě tisíc členů.
Srpnová okupace 1968 • vpádem armád Varšavské smlouvy pod vedením SSSR došlo k obsazení většiny důležitých měst na Moravě, protisovětské demonstrace v Brně a dalších moravských městech, zasáhly jednotky SNB a Lidových milicí, třídenní stávka v řadě moravských měst • 25. února 1969 se v Praze upálil ve Vítkově narozený student z moravského Šumperka Jan Zajíc; Evžen Plocek, reformním komunista, zastupoval Jihomoravský kraj na vysočanském sjezdu KSČ, na Velký pátek 1969 se upálil • na první výročí okupace v Brně, Ostravě a dalších moravských městech demonstrace, potlačila je armáda, jednotky Veřejné bezpečnosti a Lidové milice • konec reformního období moravského jara, s nástupem normalizace ukončeny pokusy o obnovení moravské samosprávy
Obr. 7 Evžen Plocek, pamětní deskana Masarykově náměstí v Jihlavě
V srpnu 1969 zastřelili v Brně vojáci Stanislava Valehracha, některý z československýchmilicionářů či příslušníků Sboru národní bezpečnostizastřelil osmnáctiletou Danuši Muzikářovou(na obrázku 8 její pamětní deska na domě v Brně)
Otázky a úkoly • Charakterizuj vývoj Moravy po druhé světové válce. Jaký postoj zaujímáš ke ztrátě zemské autonomie v roce 1949? • Co víš o tzv. třetím odboji na Moravě? • Co znamenala pro Moravu okupace roku 1968? Najdi o tomto neblahém období další informace na internetu.
Video-ukázka: http://vimeo.com/49741375 (minuty 22:20-25:34) Děkujeme za pozornost!
Zdroje: • Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) • Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.
Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Bene%C5%A1.jpg Obr. 2 Památník, foto O. Hýsek Obr. 3 Čížov, foto O. Hýsek Obr. 4 Vůz, foto O. Hýsek Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Matocha_hrob_Pitin(CZ).JPG Obr. 6 Enemy. Commons.wikimedia.org : F.M.Davidek-portet.jpg[online]. 3. 2. 2011 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí CreativeCommonsAttribution-ShareAlike 3.0Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:F.M.Davidek-portet.jpg> Obr. 7 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:EvzenPlocek.JPG Obr. 8 Deska Muzikářová, foto O. Hýsek