Střední Asie

1. Střední Asie mezi východem a západem Horák, Slavomír. Střední Asie mezi východem a západem. Praha: Karolinum, 2005.

4. Mezi státy střední Asie patří Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Kazachstán. Kazachstánu se však publikace, ze které jsem čerpala, nevěnuje.Státy jsou atraktivní zásobami ropy, zemního plynu a strategickou polohou pro tranzitní dopravu.

5. Mezinárodní vztahy • USA – spolu s Ruskem má zde největší vliv, nejde jim ani tak o ropu, jako spíš o strategickou pozici proti Číně!? • Rusko – chce návrat ruských zbrojařských a ropných společností. Má výhodu početné ruské národnostní menšiny na území. • Čína – má zájem o ropu a zemní plyn, řídí zde část trhu a chtěla by dále expandovat. • Afghánistán – „Kdo ovládá Afghánistán, ovládá i střední Asii“ (29).

6. Problémy střední Asie • Pašování drog – zejména opia - z Afghánistánu přes střední Asii • Islámský extremismus • Sociální problémy • Boj rodových klanů o moc

7. Uzbekistán • centrální poloha, nejvyšší počet obyvatel z okolních zemí, strategické suroviny • patří mezi státy s nejvyšším procentem lidí reálně vyznávajících Islám • ekonomika centrálně plánovaná

8. prezidentská republika - může vydávat dekrety s platností zákona • demokratická ústava, ale jen formálně. Faktická správa se řídí neformálními pravidly

9. jednokomorový parlament (250 členů) – loajální režimu, fakticky bez moci, potvrzuje zákony prezidenta • pluralita politických stran jen „na papíře“, prezident může vetovat založení nepohodlné strany…

10. Turkmenistán • druhá největší země • strategicky výhodná poloha – spojení Dálného a Blízkého východu, ropa a zemní plyn

11. nejvyšší reprezentativní orgán je Lidová rada • prezident nejvyšší představitel země, má fakticky neomezenou moc, současný prezident Saparmyrat Turkmenbaši má doživotně prodloužený mandát, prakticky neodvolatelný • parlament jen formální, volby jsou povinné, ale povolena jen jedna strana

12. ideologie a kult osobnosti v praxi: televize pouze státní (ukázky přírody, architektury, folkloru, události ze života prezidenta, TV program začíná modlitbou za prezidenta a přísahou věrnosti) • izolace státu od okolí – ztížený vstup cizích státních příslušníků, omezený pohyb obyvatelstva

13. Tádžikistán • rozlohou menší země, málo surovin • zcela se nevzpamatoval z občanské války 1992-1997

14. opět prezidentská republika, prezident zasahuje do formování parlamentu • parlament – Nejvyšší sovět – 2 komorový. Horní komora má velké pravomoci, ale její část jmenuje prezident – jen posílení jeho vlivu • pluralita polit. stran omezená, většina jich je proprezidentských

15. Kyrgyzstán • okrajová země, bez surovin, ale s důležitými prameny vody • země relativně demokratická ve srovnání s ostatními

16. prezident má mandát na 5 let, má právo vydávat dekrety s platností zákona, ale má stále méně pravomocí, než jiní kolegové ve střední Asii • parlament jednokomorový, většinu mandátů mají nezávislí kandidáti – tj. velký vliv kmenů na úkor politických stran

17. Závěr • Politická zřízení se v průběhu 90. let ukotvila jako autoritářská, rozpad SSSR nedoprovázela evropeizace. • Ve všech státech silná moc prezidenta. • Nejvyšší míra parlamentarismu v Kyrgyzstánu. • Omezená pluralita politických stran tamtéž a také v Tádžikistánu (existují zde i opoziční strany). • Kvazipluralita v –Uzbekistánu (tj. jsou zde jen strany poplatné oficiální moci). • Stranicky monopolní Turkmenistán.

18. Alternativy vývoje • odstranění celé mocenské elity zvnějšku – mohlo by to vést až k ozbrojenému konfliktu • výměna moci při zachování stávajícího systému v rámci stejné nebo jiné struktury – kromě Kyrgyzstánu nejsou patrné žádné známky této možnosti • nenadálé úmrtí, atentát – destabilizace a až ozbrojený konflikt

19. „Z potenciálních kandidátů na alternativy stávající moci jsou dnes nejvlivnější ty skupiny, které zaručují spíše kontinuum systému než jeho výraznou změnu. To se týká opozičních struktur i dnešních vládnoucích elit.“ (197)