Společnost a kultura

1. Společnost a kultura Kultura a společnost v 17. s 18. století

2. Anotace • Materiál tvoří 41 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy kulturních dějin počínaje barokem přes rokoko ke klasicismu • cílová skupina: 8. roč. • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák získá základní přehled o období od baroka ke klasicismu, seznámí se s základními barokními prvky i představiteli • je schopen v reálu poznat a odlišit styl barokní a klasicistní od ostatních • použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek

3. Základní pojmy • střídání uměleckých stylů • vzdělanost • literatura • hudba • baroko • rokoko • klasicismus

4. Baroko • počátky už na přelomu 16. a 17. století • velký rozvoj po třicetileté válce • v první čtvrtině 18. stol. plynule přechází v rokoko • typické znaky: nádhera, velkolepost, monumentalita • touha po větší zbožnosti • rekatolizace • odkazy na antiku, ale v menší míře než v renesanci

5. Architektura • stavby mají působit dynamicky, což lze dosáhnout rozvlněním půdorysu • obliba půdorysu oválného nebo složitého, vzniklého průnikem různých geometrických tvarů • oblíbený stavební prvek – kopule • velké množství postavených kostelů, chrámů a klášterů • množství zámků a městských paláců (Versailles, Petrodvorce), obklopených nádhernými zahradami a parky • stavby měšťanských domů a radnic • selské baroko – statky bohatých sedláků na vesnicích

6. Barokní půdorysy

7. Architekti baroka Kryštof Dientzenhofer Kryštof Dientzenhofer (7. července1655, St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko – 20. června1722, Praha) byl český architekt a stavitel německého původu. Byl představitelem vrcholného baroka. Jeho nejvýznamnějšími stavbami je Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, Kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, klášterníKostel svaté Markéty v břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v Chebu. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a jako klášterní stavitel Břevnovsko-Broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Břevnovský klášter

8. Architekti baroka Kylián Ignác Dientzenhofer Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září1689Praha – 12. prosince1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a kolem roku 1707 odešel na zkušenou do ciziny, zejména do Vídně, kde se seznámil s barokní tvorbou architekta JohannaLukasevonHildebrandta. Byl ovlivněn také F. Borrominim a rovněž stavitelem J. B. Santinim-Aichlem, v pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm A. M. Luragem. K jeho zákazníkům patřila šlechta a církevní instituce. Mezi nejvýznamnější počiny patří dostavba chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně, kerou zahájil jeho otec.

9. Architekti baroka Jan Blažej Santini Narodil se 3.února 1677, na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka Santini-Aichela a druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Jan Blažej Aichl. Narodil se s tělesnou vadou – byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera. Po vyučení se okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti obvyklou vandrovní cestou. Do roku 1699 prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma, kde měl možnost se seznámit s díly tesinskéhoFrancescaBorrominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za „blázna“. V Itálii pravděpodobně získal kvalifikaci architekta a také přebral do svého jména otcovo jméno Santini, stejně tak učinil i bratr František. V roce 1700 už Santini samostatně realizoval stavby, projektoval a měl z těchto činností příjmy. V té době není doloženo, že byl členem některého ze stavitelských cechů a vlastnil stavební firmu. Byl pouze projektantem, dohlížejícím na provádění vlastních staveb. V činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye, po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil, přebral i Matheyův okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl. Jeho prvním významnějším stavebníkem byl zbraslavský cisterciácký opat Wolfgang II. Lochner, který jej neváhal doporučit dalším opatům. Začátkem roku 1703 úspěšně nahrazuje zkušeného architekta Pavla Ignáce Bayera při přestavbě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Téhož roku začíná pracovat na dostavbě kostela Panny Marie Božské Prozřetelnosti pro pražské malostranské theatiny, kde zdařile navázal na projekty GuarinoGuariniho a Jana Batisty Matheye. V roce 1704 se podílí na přestavbě kapitulního děkanství na Pražském hradě. Již příštího roku dokončuje přestavbu, dnes sice již nezachovaného, staroměstského paláce pro Jana Rudolfa hraběte z Lissau, který se též zasloužil o mnohá doporučení jeho práce. To vše dokládá, že již od začátku svého působení Santini pracuje pro významnou klientelu, získává velké, náročné zakázky a u zákazníků je velmi uznávaný, váženy i obdivovaný. Santinimu se dařilo a v roce 1705 koupil Valkounský dům (čp. 211) v Nerudově ulici za 3000 zlatých v hotovosti. O dva roky později koupil i sousední dům U zlaté číše (čp. 212) a oba domy spojil. Po Schröderově smrti si Santini roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové – Jan Norbert Lukáš (* 1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (* 1708) a František Ignác (* 1710) – zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika (* 1713). Když v roce 1720 manželka Veronika umřela, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií IgnatiíChřepickou z Modliškovic, čímž si zajistil nejen úzké rodinné vazby na českou nižší šlechtu, ale prostřednictvím vlivných švagrů i na vyšší církevní hodnostáře. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rocha. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty. Jan Blažej Santini umírá po delší nemoci 7.12.1723 v Praze a je pochován dle posledního přání na dnes již zrušeném hřbitově u bývalého kostela Svatého Jana Křtitele v dnešní Šporkově ulici.

10. Loreta, Praha – K. Dientzenhofer V Praze na Hradčanech se  již více než 300 let nachází tento pozoruhodný areál sestávající z ambitů, kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

11. Chrám sv. Mikuláše – otec a syn Dientzenhoferové Praha, Malostranské náměstí

12. Poutní kostel na Zelené hoře – J. B. Santini

13. Nejkrásnější ukázky barokní architektury průčelí chrámu sv. Jiří, Praha Kuks

14. Nejkrásnější ukázky barokní architektury Katedrála Panny Marie, Sedlec

15. Nejkrásnější ukázky barokní architektury Zámek Veltrusy

16. Nejkrásnější ukázky barokní architektury Zámek a hrad Český Krumlov

17. Nejkrásnější ukázky barokní architektury Holašovice

18. Nejkrásnější ukázky barokní architektury Zámek Milotice

19. Nejkrásnější ukázky barokní architektury Zámek Valtice

20. Nejkrásnější ukázky barokní architektury Křtiny

21. Výtvarné umění Sochařství • vnitřní výzdoba kostelů • zámecké a palácové interiéry • venkovní schodiště • sochy v zahradách, na mostech atd. • většinou byl ztvárněný náboženský nebo antický motiv, vždy však byl zachycen výraz postavy

22. Výtvarné umění Sochařství – nejvýznamnější sochaři • Ferdinand Maxmilián Brokoff • sochy na Karlově mostě • Matyáš Bernard Braun • sochy na Karlově mostě, Kuks, Betlém v Kuksu • GianLorenzoBernini

23. Barokní sochařské skvosty Karlův most

24. Barokní sochařské skvosty sochy ctností a neřestí v Kuksu

25. Barokní sochařské skvosty Braunův Betlém

26. Barokní sochařské skvosty Extáze sv. Terezie

27. Výtvarné umění Malířství • malby na stropech • falešný mramor • malby olejovými barvami na plátno • výjevy z antické mytologie • válečné scény • portréty, zátiší, výjevy z běžného života • hra světel a stínu dodávala dramatičnost

28. Výtvarné umění Malířství – nejvýznamnější malíři • Caravaggio • Rembrandt van Rijn • Petr Paul Rubens • Karel Škréta • Jan Kupecký • Petr Brandl

29. Klenoty barokního malířství Caravaggio

30. Klenoty barokního malířství Anhtonis van Dyck

31. Klenoty barokního malířství Rembrandt van Rijn

32. Klenoty barokního malířství Rubens, Petr Paul

33. Klenoty barokního malířství Karel Škréta

34. Klenoty barokního malířství Jan Kupecký

35. Klenoty barokního malířství Petr Brandl

36. Vzdělanost a literatura v 17. století Literatura v Evropě • je podobná výtvarnému umění – okázalá, se složitou větnou stavbou • zdobný jazyk, květnatost • velký význam divadla • Moliére - Lakomec atd. • inspirace antickými komediemi

37. Vzdělanost a literatura v 17. století Vzdělanost a literatura v českých zemích • většina lidí je negramotná • školství je placené, dostupné jen pro bohatší, kteří mohou svým dětem platit domácí učitele • kdo chtěl, mohl navštěvovat placené kvalitní školy pod vedením jezuitů a piaristů, které provozovaly jak gymnázia a univerzity (jezuité) • Bohuslav Balbín • Jan Ámos Komenský

38. Vzdělanost a literatura v 17. století Hudba • začíná se pracovat s harmonií • všechny hlasy musí ladit • dvorské kapely • velký význam hrají varhany • Johan Sebastian Bach • Friedrich Händel • Pavel Josef Vejvařovský • Antonio Vivaldi • opera – velký rozmach prodělala až v 18. století

39. Rokoko • hravost, veselost, nespoutanost • ornamenty • kombinace zlaté a bílé barvy • pastelové tóny • drobné porcelánové sošky • miniatury • zpodobňování zvířátek a dětí • galantní scény • móda – krinolíny, vysoké účesy, sešněrovyný pas, paruky

40. Klasicismus • objevení Herculanea a později Pompejí nastartovalo velkou vlnu zájmu o antiku • styl věrně napodobující antiku • druhá polovina 18. století • velký vliv na architekturu a sochy • na módu vliv zanedbatelný (napodobit se totiž dalo jen to, co se zachovalo) • hudba – Josef Mysliveček, Jan Václav Stamic, Jiří Benda

41. Společnost a kultura • 1754 – sčítání lidu – 24 mil. obyvatel monarchie, z toho 3 mil. v českých zemích • průměrný věk pouze 32 let • změny ve školství – povinná školní docházka od roku 1774 • 1792 – zřízena katedra českého jazyka a literatury na pražské univerzitě • věda se provozuje v tzv. učených společnostech (1747 – Olomouc) • studovat mohli pouze chlapci • 1753 – 1775 – probíhá přestavba Pražského hradu ve stylu klasicismu s rokokovými interiéry – Ignác František Platzer