210 likes | 362 Views
Poznání světa a člověka. “. Pozorování Měření Experimentování… Stanovení obecných hypotéz : Logické soudy Logické operace Formulace závěrů Jejich verifikace (ověřování pravdivosti). Jak probíhá verifikace – poznání pravdy? – vědecký postup.
E N D
Pozorování • Měření • Experimentování… • Stanovení obecných hypotéz : • Logické soudy • Logické operace • Formulace závěrů • Jejich verifikace (ověřování pravdivosti)
Jak probíhá verifikace – poznání pravdy? – vědecký postup Hypotéza 1 Hypotéza 2 Hypotéza 3 Hypotéza 4 … n Závěr 1 Závěr 2 Závěr 3 Důsledek 1 … n Pozorování závěrů a důsledků: Je hypotéza pravdivá? NE: logickým rozporem nebo objevem nových faktů = FALZIFIKACE HYPOTÉZY (hypotéza je chybná, nepřijatelná) MOŽNÁ: hypotéza nebyla Falzifikována, ale nebylo ani možné ověřit všechny důsledky, mohou se objevit nová fakta PLAUZIBILITA HYPOTÉZY (tj. její přijatelnost)
Příklad falzifikace: • http://www.novinky.cz/veda-skoly/250938-einsteinova-teorie-otresena-neutrina-jsou-rychlejsi-nez-svetlo.html • http://www.novinky.cz/veda-skoly/259894-vedecka-revoluce-zatim-nenastala-za-nadsvetelnou-rychlosti-neutrin-je-chyba.html
Poznatelnost světa vědeckým způsobem • Žádné pozitivní tvrzení nemůžeme s jistotou označit za pravdivé • K plné pravdě se můžeme postupně blížit • NÁZOROVÁ PLURALITA • NUTNOST TOLERANCE K JINÉMU NÁZORU
Zjevení = darované poznání • Týká se především monoteistických náboženství • Jeho přijatelnost je postavena na nefalzifikované hypotéze, že existuje spirituální oblast, která • Přesahuje hmotný svět • Člověk se na ní podílí
Z J E V E N Í Teologická tvrzení o Bohu: lze je falzifikovat pouze na základě logického sporu Tvrzení o člověku a o světě: lze uplatnit falzifikační postup založený na schopnostech lidského rozumu. Pokud se nedospěje k jednoznačné falzifikaci, jsou příslušná tvrzení PLAUZIBILNÍ stejně jako každá nefalzifikovaná vědecká hypotéza. Zjevení Boží je přijatelným zdrojem poznání pravdy o člověku a o světě. Doplňuje vědecké poznání, protože počítá se spirituální dimenzí člověka.
Země pro člověka
Historie vztahu mezi vědou a náboženstvím • Východiska: • Vztah mezi vědou a náboženstvím se utvářel během dějin v závislosti na stupni lidského poznání a prošel několika základními podobami. • Moderní věda vznikla v lůně křesťanské kultury. • Je možné dokázat, že křesťanské náboženství právě svým pojetím Boha jako stvořitele a člověka jako správce Bohem stvořeného světa umožnilovznik moderní vědy.
Jednotlivé etapy vývoje vztahu mezi vědou a náboženstvím • podřízenost vědy vůči náboženství • konflikt mezi vědou a náboženstvím (někdy) • separace vědy a náboženství • dialog mezi vědou a náboženstvím • integrace vědy a náboženství V historii se často prolínaly.
1. Podřízenost vědy vůči teologii • Starověk a celý středověk • Moderní věda neexistovala; věda se rozvíjela v lůně filosofie přírody • Teologie byla považována za královnu věd – určovala, co je správné poznání a co omyl: vědecký poznatek nemohl odporovat teologickému poznání • Křesťanství však vědu nebrzdilo, naopak jí poskytlo myšlenkový rámec, v němž se mohla rozvíjet
2. Konflikt mezi vědou a náboženstvím • Konflikt mezi vědou a náboženstvím nebyl nikdy vyostřený tak, jak to podávali někteří autoři 19. století v duchu racionalismu • Konflikty byly, ale byly specifické. Zpravidla nešlo o vědecký objev sám, ale o filosofii, ze které vycházel. Příklady: • Galileo Galilei: útok na aristotelskou filosofii • Darwinova evoluční teorie: narušení aristotelské spojitosti mezi fyzickým a morálním řádem – ohrožení společenské morálky • Giordanno Bruno a jeho víra v nadřazenost egyptského panteismu nad křesťanským náboženstvím
3. Oddělení vědy a náboženství • Přelom 19. a 20. století • Vzájemné uznání svébytnosti teologie a ostatních věd (odlišnost oborů a vlastních důkazů; hranice poznání). Příklady: • I. Kant: náboženství je požadavkem praktického rozumu, věda čistého rozumu • A. Comte: teologické poznání je předvědecké • L. Wittgenstein: o věcech, o kterých nelze vědecky mluvit, je lépe mlčet (tajemství víry) • Teologie je vykázána do oblasti iracionality
4. Dialog mezi vědou a náboženstvím • Iniciativy věřících vědců – snaha o dialog • 1936 založení Papežské akademie věd (Pius XI.) – oficiální platforma pro dialog, projev zájmu o vědu • Papežské dokumenty • Příprava II. vatikánského koncilu (Congar, Rahner, de Lubac): autonomie vědy, vzájemný dialog • Papež Jan Pavel II.: Fides et Ratio; vznik mezinárodních center studující vztah mezi teologií a světem (interpretace světa) • V České republice: ČKA a časopis Universum
5. Integrace vědy a náboženství • Cílem dialogu vědy a náboženství je společné nalézání úplnějšího a hlubšího pochopení světa a člověka. • Věda může očistit náboženství od omylůa pověr, náboženství může očistit vědu od idolatrie a falešných absolutností. Vědai náboženství se mohou vzájemně uvádět do širšího světa, do světa, v němž obémohou vzkvétat.„ (Jan Pavel II., 1987). • Cesta interdisciplinárního dialogu mezi vědci.
Prameny: LOKAJÍČEK, M. V. K poznávání pravdy o světě a člověku,in Teologické texty, 3, 2006, s. 132–134. KRUMPOLC, E. Vztah mezi vědou a náboženstvím a jeho dějinné proměny, in Studia theologica, 8, 2002, s. 35–44.
Zpracovalo Katechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého v rámci projektu „Využití křesťanského dědictví ve výuce“. Určeno pouze pro výukové účely. 2012