220 likes | 412 Views
PAMĚŤ. H. EBBINGHAUS. = SCHOPNOST PŘIJÍMAT, PODRŽOVAT A ZNOVU OŽIVOVAT MINULÉ VJEMY. Další definice. = uchování informace o podnětu, který již nepůsobí = schopnost organismu uchovat strukturované informace v čase. Dělení paměti. NA BIOLOGICKÉ ÚROVNI
E N D
H. EBBINGHAUS = SCHOPNOST PŘIJÍMAT, PODRŽOVAT A ZNOVU OŽIVOVAT MINULÉ VJEMY
Další definice = uchování informace o podnětu, který již nepůsobí = schopnost organismu uchovat strukturované informace v čase
Dělení paměti NA BIOLOGICKÉ ÚROVNI Genetická – obsahuje stavební plány všech bílkovin, jsou uchovány v DNK, předávají se z generace na generaci, jejím základem je nepodmíněný spoj, vrozený. Imunologická – je zakotvena v RNK, s její pomocí se odhalují cizí látky v organismu. Nervová, psychická – jejímž základem je podmíněný reflex, dočasný spoj.
Dělení paměti PODLE TYPU ANALYZÁTORŮ Zraková - vizuální Sluchová - auditivní, echoická Čichová Chuťová Hmatová (doteková) Motorická (pohybová) Smíšená (kombinovaná) Uvedené typy jsou závislé na cvičení. Další možné dělení p. na barvy, jazyk, čísla, tváře, vůně, orientaci v prostoru aj. Jejich kombinace skládá tzv. paměť profesní.
Dělení paměti PODLE DÉLKY TRVÁNÍ (nejčastější) Primární (krátkodobá, pracovní, epizodická, recentní, operativní, časná) – trvá několik sekund, minut až hodin. Sekundární (dlouhodobá, trvalá) – materiál překročí kapacitu primární paměti frekvencí opakování nebo citovým významem.
Dělení paměti Mechanická (asociativní) Paměť pro smysluplný materiál • obě paměti se liší na křivkách osvojení a zapomínání.
Dělení paměti Mechanická – osvojování látky = asociativní cestou – pouhým opakováním. Logická – osvojení na základě pochopení vzájemných souvislostí a smyslu látky. Citová – zapamatování a reprodukce citů, bývá často zkreslená, např. vzpomínkovým optimismem.
Dělení paměti Pohybová (motorická) = základ manuálních dovedností a sportovních výkonů. Názorná – spočívá ve snadnějším vštípení, delším uchování a lehčím vybavení objektů a jevů přímo vnímaných. Slovně logická – reprodukce myšlenek, smyslu látky, i když jinými, adekvátními slovy.
Dělení paměti Senzorická – odraz a registrace objektu v systému vnímání po dobu několika setin sekundy než se analyzátor opět uvolní pro příjem nové informace. Je závislá na fyzikálních vlastnostech podnětu. Ikonická – registrace objektu může dosahovat přibližně jedné až tří sekund, obsahem se neliší od p. senzorické
Paměť krátkodobá • 5 – 9 jednoduchých prvků (čísel, slov). • Materiál můžeme v krátkodobé paměti držet delší dobu stálým opakováním, např. při řešení problému: pak hovoříme o operační paměti. • Mžikové smyslové zásobníky paměti – udržují v mysli na zlomek vteřiny to, co jsme právě vnímali – jako bychom, to co nám zmizelo z očí ještě chvíli viděli.
Dlouhodobá paměť Umožňuje nám, abychom si informaci zapamatovali tak dobře, že si ji dokážeme vybavit i poté, co jsme ji pustili z mysli. K tomu je potřeba: • aby se v mozku vytvořila dostatečně silná paměťová stopa, • abychom tuto stopu nalezli, až si ji budeme potřebovat vybavit.
1. Paměť pro fakta (deklarativní) Paměť pro obecné informace (sémantická) Příklad: délka rovníku Paměť pro osobní události (epizodická) Příklad: moje včerejší hádka 2. Paměť pro úkony (procedurální) zapamatování si příslušného sledu kroků Příklad: jízda na kole, řízení automobilu Dělení dlouhodobé paměti
Paměť mechanická • Telefonní čísla, slovíčka, do jisté míry i básně. • Jde o materiál, ve kterém není žádný nám známý systém, takže si ho nedovedeme utřídit.
Paměť logická • Opírá se o utřídění látky a o její pochopení. • Stačí pamatovat si jen málo základních vztahů. Podrobnosti si odvodíme. • Je trvalejší a odolnější proti zapomínání než mechanická.
Stádia paměťového procesu 1. Stádium ukládání do paměti • Vizuální forma • Akustická forma • Sémantická forma 2. Stádium podržení v paměti (a zapomínání) 3. Stádium vybavování • Spontánně • Záměrně
Individuální rozdíly v paměti • rychlost zapamatování • pohotovost vybavování • šířka (rozsah) • přesnost zapamatování a vybavování • stálost pamatování
Podmínky úspěšného vybavování • okamžitý tělesný a duševní stav • kvalita osvojení • využívání individuálních zvláštností poznávacích procesů - představivosti, vlastní paměti a myšlení
Boj proti zapomínání • opakování • vyhledávání logické kostry • spojovat nové s tím, co známe • vyhledávat příklady na aplikaci učiva • hledat možnosti praktického využití • cvičení paměti
Poruchy paměti • Hypermnézie • Hypomnézie • Amnézie • Dysmnézie resp. paramnézie
Literatura Hartl, P.: Psychologický slovník, Slovník, Praha, 1994 Rozsypalová, M., Čechová, V., Mellanová, A.: Psychologie a pedagogika I, Informatorium, Praha, 2003 Říčan, P.: Psychologie, Příručka pro studenty, Portál, Praha, 2005