Církevní řády ve středověku

1. Církevní řády ve středověku Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Monika Černá. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Co je to řád? Slovo řád označuje způsob společného života, který je přesně formulovaný církví. Muži a ženy, kteří sek tomuto způsobu života zavázali, musí dodržovat určitá pravidla. Většinou společně žijí, modlí se a pracují. Zkuste vlastními slovy vyjádřit, co je to církevní řád.

3. Život v řádu Muži a ženy, kteří se rozhodli pro vstup do řádu, se nazývají řeholníci (řeholnice), nebo také mniši (mnišky). Většina řeholníků a řeholnic žila ve středověku v klášterech. Víte, z jakého jazyka pocházejí slova řeholník a mnich. Co znamenají v překladu? Klášter Sant Gallen

4. Klášter Místo, v němž žijí řeholníci a řeholnice. Většina klášterů měla tyto části: Kostel a kaple Křížová chodba a rajský dvůr Kapitulní síň Knihovna a skriptorium Obytné místnosti (jídelna, ložnice, kuchyně) Hospodářské objekty (zahrady, sklady, chlévy, stáje, dílny...) Rajský dvůr a křížová chodba Víte, co bylo skriptorium?

5. Význam klášterů ve středověku Raný středověk byl bouřlivým obdobím. Zvláště v jeho počátcích ohrožovaly Evropu nájezdy kočovných kmenů. Antická vzdělanost se pomalu vytrácela ze společnosti, již nebylo samozřejmostí, že většina lidí umí číst a psát. Kláštery byly místem, kde se podařilo uchovat alespoň část starověké moudrosti a vědění. Mniši ovládali znalosti jak obdělávat půdu a udržovali znalost řemesel, kterou pak šířili dále mezi lidi. Klášter byl ekonomickým centrem kraje, ve kterém se nacházel. Zároveň zde vznikaly první školy. Klepněte pro vložení textu Hunové (5. stol.) Avaři (6.­9. stol.) Maďaři (10. stol.) Vzpomenete si, které kočovné kmeny do Evropy mířily? Klášter v Cluny

6. Nejvýznamnější středověké církevní řády Benediktini Cisterciáci Rytířské řády Dominikáni Františkáni

7. Zopakujte si, co jste se naučili, a vyplňte pracovní list.

8. Oba pojmy pocházejí z latiny Řeholník (z latinského regule = pravidlo) Řeholník je člověk, který dodržuje řeholi, tedy určitý soubor pravidel. Každý řád má vlastní řeholi, která je pro něj charakteristická. Základní pravidla jsou stejná pro všechny řády (chudoba, poslušnost a čistota), další pravidla má každý řád vlastní. Mnich (z latinského monachus = osamocený) Člověk praktikující život v odříkání, pokání a samotě. Mniši byli ve starověku zbožní mužové, kteří prožívali život v odloučenosti od světa, modlitbou a prací. Později se začali shromažďovat a vznikaly první kláštery. Jako mnichy označujeme řeholníky, kteří žijív klášterech uzavřených světu a svůj čas tráví pracía modlitbou. ZPĚT

9. Skriptorium = klášterní písařská dílna Zde řeholníci ručně vyráběli, přepisovali a iluminovali (ilustrovali) knihy. Řeholník pracující ve skriptoriu Iluminace ZPĚT

10. Benediktini Řád byl založen v 6. stoletív Itálii svatým Benediktem. Heslem řádu je: „Modli sea pracuj.“ – vyjadřuje také náplň dne benediktinského mnicha. Benediktinské kláštery se začaly rychle šířit do celé Evropy, šířily zde vzdělanost a kulturu. Benediktova sestra Scholastika (byli dvojčata) spolu s ním založila ženskou větev tohoto řádu –benediktinky. Benedikt z Nursie – zakladatel benediktinského řádu Svatý Vojtěch. Byl benediktinem a stal se také druhým českým biskupem. Který český svatý byl také členem benediktinského řádu? (Nápověda: pocházel z rodu Slavníkovců)

11. Rytířské řády Vznikaly od 11. století a jejich úkolem bylo chránit Svatou zemi (dnešní Izrael)a Evropu před „nevěřícími“. Postupem času se z nich staly velmi mocné a bohaté organizace, často zasahující do politiky. Nejvýznamnějšími z nich byli templáři, řád německých rytířů a řád maltézských rytířů. Rytíř templářského řádu Převážně muslimové(v dnešním Izraeli a na Pyrenejském poloostrově) a také pohané v oblasti Pobaltí. Najděte si tyto oblasti v atlase. Zkuste vysvětlit, kdo byli „nevěřící“, proti nimž bojovaly rytířské řády. ZPĚT

12. Františkáni Zakladatelem řádu je František z Assisi. Spolu se svatou Klárou František zakládái ženský řád –klarisky. Řád vzniká na počátku 13. století, kdy mnoho církevních představitelů žilo rozmařilým životem, s čímž František a jeho následovníci nesouhlasili. Odmítají majetek, vyzdvihují prostý život pro druhé. Živobytí si obstarávají žebráním, proto patří mezi tzv. žebravé řády. Zakládají kláštery hlavně ve městech, kde káží lidem o Kristu a o skromném a dobrém životě. Hlásají úctu k přírodě a Božímu stvoření. V pozdější době mnoho františkánů vyučuje na univerzitách. Svatý František z Assisi

13. Bazilika svatého Františka a svaté Kláry v Assisi. Svatá Klára ZPĚT

14. Dominikáni Založeni svatým Dominikem na začátku 13. století. Patří mezi žebravé řády. Jejich původním posláním bylo kázat (někdy se nazývají i řád bratří kazatelů), zpovídat a obracet bludaře na katolickou víru. Stejně jako františkáni působili hlavně ve městech. Velmi dbali na vzdělání, mnoho jejich členů působilo na univerzitách. K dominikánům patří i ženská větev –dominikánky mnišky, které žijív uzavřených klášterech a podporují činnost bratrů modlitbou. Svatý Dominik – zakladatel dominikánského řádu

15. Svatý Tomáš Akvinský – nejvýznamnější dominikánský teolog Slovo teologie je řeckého původua jeho význam se dá přeložit jako vědao Bohu. Mnoho dominikánů se zabývalo teologií. Víte, čím se tato vědecká disciplína zabývá? ZPĚT

16. Cisterciáci Řád byl založen ve 12. století. Jeho zakladatelem byl Bernardz Clairvaux. Zakládali kláštery na odlehlých místech poblíž vodních toků, kultivovali krajinu a využívali všeho, co nabízí (velmi dobře uměli využít například vodní energii). Používali nejmodernější způsoby obdělávání půdy a šířili tyto modernizace do celé Evropy. Kladli důraz na skromnost životaa pracovitost. Řád má i svoji ženskou větev. Svatý Bernard z Clairvaux

17. V době, kdy byly vodní mlýny součástí téměř každého cisterciáckého kláštera, byly mezi ostatními obyvateli Evropy věcí téměř neznámou – mniši s sebou do nových oblastí šířili i tyto vynálezy a učili lidi, jak účiněji obdělávat půdu a využívat přírodních zdrojů. ZPĚT