1 / 87

Vyšetření respiračních funkcí

Vyšetření respiračních funkcí. Zuzana Humlová Ústav patologické fyziologie 1. LF UK Zimní semestr 2006/2007. Co nás zajímá ?. 1. Ventilace a mechanika dýchání 2. Difúze 3. Perfúze 4. Regulace ventilace (metabolická odezva, ASTRUP). Typy testů. Klidové Zátěžové

astin
Download Presentation

Vyšetření respiračních funkcí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vyšetření respiračních funkcí Zuzana Humlová Ústav patologické fyziologie 1. LF UK Zimní semestr 2006/2007

  2. Co nás zajímá ? • 1. Ventilace a mechanika dýchání • 2. Difúze • 3. Perfúze • 4. Regulace ventilace (metabolická odezva, ASTRUP)

  3. Typy testů • Klidové • Zátěžové - farmakodynamické testy bronchodilatační x bronchokonstrikční - spiroergometrie

  4. Kdy vyšetřovat ? • plicní onemocnění • před chirurgickým výkonem • posudkové účely • objektivizace dušnosti

  5. VENTILACE A MECHANIKA DÝCHÁNÍ

  6. Poruchy mechaniky dýchání I. A) Plicní • difuzní změny elasticity (plicní fibrózy, emfyzém, cystická degenerace) • ohraničené změny elasticity (jizevnaté plicní procesy specifické i nespecifické, bulosní emfyzém, bronchiektázie, silikózy, psedotumory) • edém plic • úbytek plicního parenchymu (svráštivé plicní procesy, pneumotorax, stavy po lobektomii) • onemocnění viscerální pleury • zúžení a deformace dýchacích cest

  7. Poruchy mechaniky dýchání II. B) Mimoplicní • porušení kostry hrudníku (vazů, kloubů, deformity hrudní • onemocnění páteře – m. Bechtěrev, resekce) • špatná funkce dýchacích svalů (centrální porucha, zvýšený • tonus respiračních svalů) • onemocnění parietální pleury

  8. Příčiny a důsledky nestejnoměrné ventilace I. A) nestejnoměrné působení sil při vdechu a výdechu • vydatnější alveolární ventilace neporušeného křídla • při výdechu- tlak v plíci zdravé stoupá – přesun z jednoho křídla do druhého – kyvadlová ventilace • fibrothorax, torakoplastika, obrna bránice

  9. Příčiny a důsledky nestejnoměrné ventilace II. B) rozdílná poddajnost různých částí plic • fibrozní změny poddajnost snižují, emfyzematózní zvyšují

  10. Příčiny a důsledkynestejnoměrné ventilace III. C) bronchiální obstrukce • porucha ventilace a perfúze současně – nedochází ke zhoršení saturačních parametrů v krvi

  11. Statické ukazatele – plicní objemy a kapacity • TLC – totální kapacita plic (VC+RV) – 6700 ml • RV – reziduální objem – 1700 ml • VC – vitální kapacita plic – 5000 ml • FRC – funkční reziduální kapacita (ERV+RV) – 2900 ml • IC – inspirační kapacita – (IRV+VT) - 3800 ml • ERV – expirační rezervní objem –1200 ml • IRV – inspirační rezervní objem – 3300 ml • VT – objem jednoho klidného vdechu – 500 ml

  12. Plicní objemy

  13. Dynamické ukazatele I. • d.f. - dechová frekvence (f/min) • MV - minutová ventilace (objem/min) v klidu 6-8 l/min • FVC - usilovná vitální kapacita • ž: [21.7 – (0.101 x věk)] x výška (cm) = ml) • m: [27.63 – (0.112 x věk)] x výška (cm) = (ml)

  14. Dynamické ukazatele II. • FEV1 - jednosekundová vitální kapacita • objektivní hodnocení klinického stavu pacientů s obstrukčními plicními poruchami • posouzení odpovědi pacienta na léčbu • prognostický parametr – FEV1 > 1 l (5-leté přežívání méně než 50%) • FEF25-75% - abnormální dříve než FEV1 u obstrukční poruchy (fyziol: 2 – 4 l/sec.)

  15. Dynamické ukazatele III. • PEFR - vrcholová výdechová rychlost (Peak expiratory flow rate) • Wrightův peak flow meter – přenosný screeningový přístroj • opakované měření objektivizace změn dynamického odporu dýchacích cest

  16. Dynamické ukazatele IV. • MVV (Vmax) - maximální minutová ventilace (Maximal voluntary ventilation) • - měří se maximální úsilí 10 – 30 sekund frekvencí 10-30 d/min, přepočet na 1 min.> 40 l/min • Dechová rezerva - minutová klidová ventilace / MVV, > 1 : 5, 1 : 2 klidová dušnost • Apnoická pauza – na konci vdechu 50-80 s, na konci výdechu 30-40 s

  17. Spirometrie -měření ventilačních plicních objemů • Spirografie-graf. záznam • Určujeme: VT, f, YT – minutová ventilace, spotřeba O2 za čas, VC, VC exsp., VC insp., FVC, FEV1, FEF 25-75, MMEF 25-75

  18. Spirometr

  19. Normální spirogram

  20. 1. Obstrukční ventilační porucha CHOPN, astma, emfyzem • FEV1%VC (index Tiffeneau) • FVC nad 80%, FEV1 pod 80% • Lehká: FEV1 80-60% • Střední: FEV1 60-40% • Těžká: FEV1 pod 40%

  21. Středně těžká obstrukce

  22. 2. Restrikční ventilační porucha • FVC pod 80%, FEV1 nad 80% • Lehká: FVC 80-60% • Střední: FVC 60-40% • Těžká: FVC pod 40%

  23. Suspektní restrikční porucha

  24. 3. Smíšená ventilační porucha • FVC pod 80%, FEV1 pod 80% • FEV1%VC pod 75% u osob do 50 let, pod 70% u starších • malé cesty – snížení FEF 25-75, jejich pokles pod 60% již v době, kdy normální FEV1, FVC • air trapping – retence vzduchu v důsledku kolapsu malých dýchacích cest při snížené elastanci

  25. B. Měření vrcholové výdechové rychlosti • PEF- peak expiratory flow • l/s • hrubá orientace o stupni bronchiální obstrukce

  26. C. Měření RV, TLC I. Metoda diluční: • inhalace inertního plynu, např. helia o určité koncentraci • plíce a dýchací cesty vyšetřovaného tvoří s rezervoárem helia uzavřený okruh • objem rezervoáru je přesně změřen – pacient dýchá tak dlouho, až se koncentrace He v rezervoáru dále nemění, a ta je pak změřena

  27. Výpočet pro RV • FRC= (a-b) x V • a- koncentrace helia na začátku • b-koncentrace na konci • V-objem rezervoáru • RV=FRC-ERV-anatomický mrtvý prostor (cca 140 ml)

  28. C. Měření RV, TLC II. Metoda vyplavovací: • vdechování čistého O2 po určitou krátkou dobu a vydechování vzduchu z plic do vaku • postupně sledujeme klesající koncentraci dusíku ve vydechovaném vzduchu až k jeho vymizení ze vzduchu vydechovaném z plic • z objemu vaku a ze zjištěné koncentrace dusíku v něm můžeme při znalosti objemových procent dusíku ve vzduchu stanovit FRC a z ní vypočítat RV

  29. D. Celotělová pletysmografie I. • založena na principu Boylova-Mariottova zákonu: p x V=konst. • Při vyšetření sedí vyšetřovaná osoba ve vzduchotěsné kabině a na oscilografu umístěném venku jsou zaznamenávány jednak změny tlaku v atmosféře kabiny, jednak změna tlaku v ústech vyšetřované osoby.

  30. D. Celotělová pletysmografie II. • Na konci normálního exspiria, kdy tlak alveolární se vyrovná s tlakem atmosféry kabiny, uzavře operátor cestu vzdušného proudu a vyzve vyšetřovaného, aby se pokusil o 1-2 vdechy při uzavřené záklopce.

  31. D. Celotělová pletysmografie III. • Takto uměle vyvolaný podtlak povede k příslušné změně objemu plynu v plicích a projeví se na změněn tlaku v atmosféře kabiny. • Obě tlakové hodnoty (v ústech a kabině) se současně registrují na souřadnicový systém oscilografu vytvoří se smyčka o určitém sklonu.

  32. D. Celotělová pletysmografie IV. • ZJISTÍME: veškerý objem plynu obsažený v plicích (i nepřístupný ventilaci + buly + cysty), odpor dýchacích cest Raw, elastanci, • compliance, dechovou práci

  33. Pletysmograf

  34. E. Compliance I. • změna objemu vzduchu v plicích při změně intrapleurálního tlaku o 1cm vodního sloupce • lze měřit pomocí balónkové sondy zavedené do jícnu, kde změny tlakového rozdílu mezi tlakem v jícnu a v ústech nahrazují měření změn transpulmonálního tlaku a porovnávají se s paralelními změnami plicního objemu buď za statických podmínek nebo dynamických podmínek.

  35. E. Compliance II. • je určena pro měření plicní poddajnosti a dechové práce, pro nutnost zavádět ezofageální sondy je nepopulární, spočívá v měření změn objemů dýchaného vzduchu proti pleurálnímu tlaku v jícnu • zvýšená u emfyzému, snížená u fibrotických onem.

  36. E. Compliance III. • Statická poddajnost - měření při pomalém nádechu a výdechu celé VC. • Dynamická poddajnost - při klidném dýchání, při různých dechových frekvencích, během dechového cyklu, ovlivněna obstrukcí dýchacích cest, choroby malých dýchacích cest

  37. F. Uzávěrová metoda • určena k měření odporu kladeného vzduchu v dýchacích cestách • spočívá v opakovaném, asi 0,2 s trvajícím přerušení možnosti výdechu • při otevřených dýchacích cestách se měří průtoková rychlost a při uzávěru tlak v ústech, který se rovná tlaku v plicních alveolech

  38. Uzávěrová metoda

  39. G. Oscilační metoda • určena k měření změn průsvitu dýchacích cest, poskytuje zároveň informaci o plicní elasticitě • Princip: dýchání vzduchu akusticky rozkmitaného a měření útlumu oscilací a jejich fázového posunu v dýchacích cestách v porovnání se srovnávacím odporem, následně matematické zpracování

  40. Oscilační metoda

  41. H. Smyčka průtok-objem • zdůrazňuje význam průtokové rychlosti, na ose X objem, na ose Y průtoková rychlost • průkaz kolapsibility malých dýchacích cest

  42. Křivka F-V

  43. CH. Distribuce vzduchu v plicích • izotopové metody 133Xe • sledování vyplavování dusíku kyslíkem z plic • vyšetřovaný nadechuje 100% kyslík a ve vydechovaném vzduchu se rychlým analyzátorem sleduje postupné vyplavování dusíku z plic • zdravý – do 7 min klesne dusík pod 2,5%, porucha – déle jak 7 min • výdej CO2

  44. I. Alveolární ventilace a mrtvý prostor • třetina anatomický- tracheobronchiální strom, dvě třetiny alveoly • Alveolární hypoventilace - snížená saturace krve kyslíkem, zvýšený pCO2, pokles pH-obstrukce i restrikce, únava svalů, snížená citlivost dechového centra, poruchy nervových drah, onem. páteře, hrudní stěny, pleury, plic

  45. Alveolární hyperventilace - velká difuzibilita CO2, nárůst pH-zvýšená dráždivost dechového centra, Kussmaulovo dýchání, tetanie, provokace epilepsie

  46. 2. DIFÚZE

  47. Alveolokapilární transport • tlakový gradient umožňuje, aby O2 z alveolárního prostoru difundoval do kapilární krve plic a CO2 opačným směrem • O2 difunduje z alveolu-přes alveolární membránu-intersticiální tekutinu plic-kapilární membránu-krevní plazmu-membránu erytrocytu, nitrobuněčnou tekutinu erytrocytu k molekule Hgb-chemická reakce

  48. Co ovlivňuje difúzní kapacitu? • Plocha povrchu alveolokapilární membrány • Množství hemoglobinu • Tloušťka alveolokapilární membrány • Stupeň poruchy distribuce ventilace a perfúze

  49. DLCO • DLCO- difúzní plicní kapacita pro oxid uhelnatý - množství plynu, které přejde přes alveolokapilární membránu v závislosti na velikosti molekuly, na parciálním tlaku před a za membránou, kvalitě, čase • Používá se CO (0,3%), CO2, O2, N2O • Difúzní kapacita plic pro CO nebo O2 (DLCO; DLO2 = 1.23 x DLCO)

  50. Poruchy difúze • Příčiny snížení: • a/ Ztluštění alveolokapilární membrány (fibroza) • b/ Destrukce alveolární membrány (emfyzém) • c/ monitorace pneumotoxických efektů leků (cytostatika)

More Related