Karl Ludwig von Bertalanffy

1. Karl Ludwig von Bertalanffy

2. Ludwig von Bertalanffy *19. září 1901 v Atzgersdorfu (u Vídně) †12. června 1972 v Buffalu - rakouský biolog a filosof, jeden ze zakladatelů Obecné teorie systémů

3. Život • Studoval biologii a filosofii • Byl profesorem ve Vídni, Londýně, v Montrealu a Ottawě • Zabýval se fyziologií, výzkumem rakoviny a zejména obecnými vlastnostmi živých organismů a systémů vůbec

4. Model individuálního růstu Roku 1934 uveřejnil jednoduchý model růstu. - v jednoduché podobě je to diferenciální rovnice, vyjadřující závislost růstu tělesné délky (L) na čase (t) L´(t)=rB (L∞ - L(t)) kde rB je Bertalanffyho koeficient růstu a L∞ je cílová délka jedince při dostatku potravy

5. Po druhé světové válce rozšiřuje teorie managementu svůj interdisciplinární charakter aplikováním poznatků nových věd. Systém přístupu k managementu se snaží teoreticky vysvětlit a zdůvodnit pohyb reálných objektů pomocí systémů, u kterých je jejich celkovost dána množinou navzájem propojených prvků.

6. Obecná teorie systémů Bertalanffyho teorie systémů vychází z předpokladu, že Systém je uspořádaná množina prvků, mezi nimiž působí vzájemné vazby. Takto vytvořený celek se projevuje vůči svému okolí odlišně, než jak by se projevoval pouhý soubor navzájem neprovázaných prvků.

7. Například: elektrárenský blok jako systém je tvořen z hlavních prvků (kotel, turbína, parogenerátor). Samy o sobě umí tyto prvky například z uhlí vyrobit páru (kotel) a mohou být použity i v jiných systémech. Teprve jejich propojení vznikne systém elektrárenského bloku, který z uhlí produkuje elektrickou energii.

8. Teorie systémů • Funkce systému je definována jako transformační proces převodu vstupních stimulů z okolí na výstupní reakci. • Bertalanffy definuje několik kategorií systémů: například: - otevřený systém - uzavřený systém

9. Teorie systémů • Otevřený systém – jehož funkce je podmíněna výměnou hmotných, energetických nebo informačních toků se svým okolím. • Uzavřený systém – je od svého okolí izolován a neexistují vstupy z okolí ani výstupy ze systému. Stav systému je jednoznačně určen výchozím stavem a průběhem transformačního procesu.

10. Teorie systémů • Spolehlivost funkce systému je hodnocena podle jeho schopností dosahovat vytýčené cíle. • Efektivnost je závislá na úrovni vnitřních i vnějších zdrojů při cestě za dosažením vytyčeného cíle. • Systémový přístup je východiskem pro nalezení nejvhodnějších postupů řízení systémů.

11. Teorie systémů • Základní vlastností systému je jeho celistvost, tzn. Že systém vystupuje vůči okolí jako jeden nedělitelný celek. • Metoda systémových přístupů obsahuje fázi analytickou a syntetickou

12. Teorie systémů • V analytické fázi se provádí kroky: - zpřesňování formulace řešeného problému - zpracování plánu postupu řešení - určení cílů chování systému a objasnění jeho funkcí - určení kritérií pro hodnocení spolehlivosti a efektivnosti funkcí systému

13. Teorie systémů • V průběhu syntetické fáze se používají závěry z analytické fáze a postupuje se dle kroků: - vytvoření modelu systémů a simulace jeho funkcí nebo chování vůči okolí - návrh způsobu řízení funkcí systému - zajištění požadované spolehlivosti a efektivnosti systému

14. Bertalanffy uvádí jako přiklad nové koncepty, zaváděné v sociologii, například obecného systému, zpětné vazby, informace a komunikace. Přitom kritizuje klasické atomistické pojetí společenských systémů a představy jako fyzika společnosti.

15. Otevřené systémy se jistě prosadí nejen v sociologii, ale i v antropologii, ekonomii a politologii. Bertalanffyho teorie systémů tak i dnes slouží jako můstek spojující bádání v různých disciplínách.

16. Zdroje: www.isss.org www.wikipedia.org www.kip.zcu.cz