Základy meteorologie

1. Základy meteorologie Jitka Prokšová KOF FPE ZČU Plzeň

2. Obsah • rozdělení • atmosféra Země • meteorologické prvky • meteory • tlakové útvary • oblaka • atmosférické fronty

3. Meteorologie:meteoros(vznášející se ve výši)logia(nauka) Praha – Klementinum 1775 (buditelé: oparozpyt, povětroznalství, vzduchosloví) ve světě od 6. st. př. n. l. historie meteorologie

4. 1. Rozdělení Podobory meteorologie: • dynamická meteorologie (dynamika, termodynamika, fyzikálně podložená předpověď počasí) • synoptická meteorologie (analýza, modely) • fyzikální meteorologie (fyzika záření, optické, akustické a elektrické jevy v atmosféře) • klimatologie (dlouhodobé pozorování na daném místě, průměrné hodnoty) • hydrometeorologie (oběh vody v přírodě s ohledem na meteorologii) • biometeorologie (vliv počasí na živé organismy) • aplikovaná meteorologie (specializované předpovědi pro letectví)

5. 2. Atmosféra Země dělení podle: • I. chemického složení • II. fyzikálních a chemických procesů • III. průběh T s výškou • IV. kinematických procesů

6. ad I. chemické složení homosféra (90 až 100 km, vzduch, oxid uhličitý, ozón) homopauza heterosféra (až 1000 km, proměnlivé koncentrace argonu a dusíku)

7. ad II. fyz. a chem. procesy dělení z hlediska elektrických vlastností • neutrosféra (do 80 km) (ozonové vrstvy: 10 až 40 km) • ionosféra (80 až 400 km) (polární záře) polární záře

8. ad III. průběh T s výškou troposféra (8 až 18 km, pokles 0,6 K na 100 m, nad rovníkem 18 km, nad póly 8 km) tropopauza stratosféra (do 50 km, spodní část - izotermie) stratopauza

9. ad III. průběh T s výškou mezosféra (do 85 km, pokles 0,3 K na 100 m, vlastnosti ionosféry) mezopauza termosféra (do 600 km, až 1700 K)

10. průběh T s výškou

11. ad IV. kinematické procesy exosféra (700 až 2000 km, únik částic do meziplanetárního prostoru, heliosféra) zemská korona (až 20 000 km, ionty vodíku, 1000 iontů/ 1 cm3)

12. 3. Meteorologické prvky • teplota • vlhkost • atmosférický tlak • atmosférické srážky • sluneční svit • oblačnost • dohlednost Meteorologické prvky

13. 4. Meteory obecně: jev, pozorovaný v atmosféře (s výjimkou oblaků) • a) hydrometeory (soustava vodních částeček v kapalném nebo pevném skupenství) • b) elektrometeory (viditelné nebo slyšitelné projevy atmosférické elektřiny)

14. c) fotometeory (světelné jevy v atmosféře, vyvolané odrazem, lomem, rozptylem, interferencí atd.) • d) litometeory (soustava částeček v kapalném nebo pevném skupenství, jiné než vodní, např. kouř, prach, písečná bouře)

15. ad 4a) Hydrometeory 1. srážky padající (vertikální) (déšť, mrznoucí déšť a mrholení, sníh, sníh s deštěm, déšť se sněhem, přeháňka, kroupy, ledová tříšť a kusy ledu) 2. srážky usazené (horizontální) (ledovka, rosa, jíní, jinovatka) 3. ostatní (mlha)

16. ad 4b) Elektrometeory 1. blesky (čárový blesk, rozvětvený blesk, kulový blesk, plošný blesk, růžencový blesk) 2. ostatní (oheň sv. Eliáše, polární záře) kulový blesk

17. 4. Tlakové útvary • Tlaková níže (cyklóna) oblast s nižším tlakem vzduchu, alespoň uzavřená 1 izobara, tlak ke středu cyklóny klesá • Tlaková výše (anticyklóna) směrem ke středu tlak stoupá Tlakové útvary, fronty

18. 5. Oblaka Kategorie podle: • vzniku a vývoje (frontální, kupovité, turbulentní) • složení (vodní, ledové, smíšené) • výšky (nízké, střední, vysoké, s vert. vývojem) • vzhledu – mezinárodní dělení

19. Mezinárodní rozdělení oblaků: 1. Cirrus (Ci) řasy, krystalky ledu, vysoká oblaka 2. Cirrocumulus (Cc) řasové kupy, krystalky ledu, vysoká oblaka 3. Cirrostratus (Cs) řasové slohy, krystalky ledu, vysoká oblaka

20. Mezinárodní rozdělení oblaků: 4. Altocumulus (Ac) vyvýšené kupy, vodní kapky, střední oblaka 5. Altostratus (As) vyvýšené slohy, vodní kapky+ledové krystalky, střední oblaka

21. Mezinárodní rozdělení oblaků: 6. Nimbostratus (Ns) dešťové slohy, vodní kapky (někdy i sněhové srážky), nízká oblaka (typický oblak teplé fronty) 7. Stratocumulus (Sc) slohové kupy, vodní kapky, nízká oblaka

22. Mezinárodní rozdělení oblaků: 8. Stratus (St) slohy, vodní kapky (mrholení), nízká oblaka 9. Cumulus (Cu) kupy, smíšené složení, nízká oblaka s vertikálním vývojem (stř.)

23. Mezinárodní rozdělení oblaků: 10. Cumulonimbus (Cb) bouřkové kupy, smíšené složení, největší v tropech (značný vertikální rozsah: výška až 20 km) – podoba hor, věží na velikosti závisí intenzita bouřkových projevů, silné vertikální výstupní proudy – kroupy, kusy ledu, přední strana: rotující kužele vzdušných vírů, někdy až vznik tornád zařazení: nízká oblaka s vertikálním vývojem (stř. až vys.) Atlas oblaků

24. 6. Atmosférické fronty • fronty: dvě vzduchové oblasti různých fyzikálních vlastností, přechodové pásmo • podmínky pro vznik front – cirkulace v atmosféře • při přechodu fronty – změny MP • AF spjaty s cyklónami

25. Atmosférické fronty - dělení: • teplá fronta (první příznak: vysoká oblaka, na přední straně tlakové níže, teplý vzduch klouzá směrem vzhůru po studeném vzduchu, dochází ke kondenzaci vodní páry, vrstevnatá oblačnost) • studená fronta (první příznak: hradba nízkých oblak, postupuje za teplou frontou, studený vzduch proniká při zemi ve tvaru klínu, podsouvá se pod teplý, výskyt kup, v zimě přechod kapalných srážek v tuhé) • okluzní fronty (studená f. dožene teplou, dojde k jejich spojení, slabší projevy změn MP než při typických frontách) stacionární, zvlněné, výškové fronty

26. Odkazy: Kopáček, Jaroslav - Bednář, Jan: Jak vzniká počasíPraha, Karolinum 2005, brož., 268 str., 1. vydání, cena 290 Kč. info