Kvalitativní výzkum – designy/strategie výzkumu

Kvalitativní výzkum – designy/strategie výzkumu zakotvená teorie, případová studie

Design /strategie výzkumu • rámcové uspořádání, nebo plán výzkumu • „JAK“ budeme zkoumat to, co jsme zvolili za výzkumnýproblém • na rozdíl od metod má ucelenější povahu, popisuje proces, způsob analýz a přístup k interpretaci • obvykle i souhlas určité skupiny výzkumníků – možnost čerpat z určité metodologické literatury, která design popisuje aukazuje jeho přednosti i úskalí

Zakotvená teorie • šedesátá léta 20.stol., Glaser, Strauss – později každý trošku odlišně • rozdíl v přístupu ke kódování • Glaser: kódování substantivní a teoretické; hledání vztahu mezi kategoriemi je na výzkumníkovi • Strauss: kódování otevřené, axiální a selektivní; paradigmatický model – identifikace jevu, příčinné podmínky – kontext - strategie jednání a interakcí -následky)

Zakotvená teorie • sada systematických induktivních postupů pro vedení kvalitativního výzkumu, který je zaměřen na vytvoření teorie • teorie vzniká induktivně ze zkoumání výzkumného problému – odhalena a prozatímně ověřena

Zakotvená teorie • Základní principy • není cílem popsat jednotlivé jevy, ale vytvořit novou teorii vycházející z dat – „necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné“ • směřuje k vyšší úrovni abstrakce; ne koncentrovaný popis, ale konceptuální schéma postihující vztahy mezi tím, co se vynořilo jako proměnné • především teorie sociálních procesů, které utvářejí interkci lidí; ukazuje, jak změny podmínek ovlivňující jednání nebo interakci vedou ke změněným reakcím aktérů • práce s literaturou ex post (porovnání nálezů s tím, co je v literatuře) • stálé porovnávání (datových úseků, dat s koncepty, konceptů mezi sebou – odhalování obecného a toho v čem jsou odlišnosti

Zakotvená teorie • Základní procedury • sběr dat směřující k nasycenosti kódů • teoretické nasycení dat (nepřibývá nová informace) • vzorkování (doplnění teorie) • graduální sběr dat • kódování směřující k vytvoření základních kategorií (proměnných) budoucí teorie • konstruování teorie jako sady tvrzení o vztazích mezi kategoriemi (proměnnými)

Zakotvená teorie • Konstruování teorie • psaní poznámek (memo) při kódování = klíčová technika • konstruování teorie je porozumění poznámkám v jejich celku • nalezení centrální kategorie • spadá pod ni hodně kódů • dokáže pod sebe pojmout jiné kategorie • dostatečně abstraktní • když se rozpracovávají její detaily (za jakých podmínek), vznikající teorie se dobře rozvíjí • má dostatečnou variantnost (dost údajů o tom, jak se mohou měnit její vlastnosti, dimenze, jek se mění se změnou podmínek) • dobré je získanou teorii znázornit ve schématu

Zakotvená teorie Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 91, 95

Případová studie • empirický design (sběr skutečných dat – nikoli odvozená data), jehož cílem je velmi podrobné zkoumání a porozumění jednomu případu • původně při práci s jednotlivými klienty (medicín, atd.), začátek 20. stol. využití i pro teorii (Chicagská škola, Freud atd.)

Případová studie • Základní principy • případ = integrovaný systém (celek, ne jeho jednotlivé aspekty) • vždy v co nejpřirozenějších podmínkách • využívány veškeré dostupné zdroje i metody sběru dat

Případová studie • Kdy použít • jak a proč se dějí současné jevy • máma malou nebo žádnou kontrolu nad těmito jevy (jako výzkumníci je ovlivňujeme minimálně nebo vůbec) • povaha výzkumné otázky (odhalení souvislostí jevu u daného případu) • Typy případových studií • deskriptivní (narativní zpráva (např. klient, žák) • exploratorní (např. pilotní projekty) • explanatorní (vysvětlení – odhalení příčinného řetězce)

Případová studie • Volba případu • nikdy ne náhodně • podle výzkumné otázky • nepodcenit! • volba extrémního případu (např. šikana) • volba typického případu (běžné tradiční podmínky, „průměrné“) • volba kritického případu (testování teoretického vysvětlení (např. zavádění inovací – riziko: obavy; tedy škola, která je zavádí – jaké jsou rizika tam?) • vícečetná případová studie • případy vybírány postupně – podpoření nebo prozkoumání odlišností

Případová studie • Fáze případové studie • určení výzkumného tématu, formulování otázek • výběr zkoumaného případu; • sběr dat – důsledná triangulace metod i zdrojů • analýza propojena se sběrem (upřesňování) • zpracování výzkumné zprávy • etická kritéria

Případová studie • Analýza dat • nejsou specifické procedury – záleží na výzkumníkovi • interperetativní práce • základem je kategorizace dat (lze kódovat) a znázorňování vztahových sítí případu • důležité je porovnávání dat a hledání pravidelností • je možné se věnovat předem vybraným kategoriím • je možné se soustředit na celistvost případu

Případová studie Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 111, 112

Kvalitativní výzkum – designy/strategie výzkumu