Patofyziologie endokrinních žlaz

1. Patofyziologie endokrinních žlaz MUDr. Iveta Matějovská, CSc. Přednáška pro bakaláře

2. Žlázy s vnitřní sekrecí

3. Hormonální řídící mechanismy Hormon: chemická látka uvolňovaná specializovanými buňkami - endokrinními žlázami Působí především na jiné tkáně a vyvolává chemické odpovědi v cílových buňkách. Některé hormony vznikají mimo strukturně ohraničené endokrinní žlázy - hormony tkáňové (např. gastrointestinální hormony) Endokrinní žlázy nemají vývody, hormony transportovány k cílovým tkáním především krví - endokrinní působení Přenos jen do okolí buněk, které je produkují - parakrinní působení Řízení jen vlastní činnosti, pouze difuzí - autokrinní působení Vlastnosti typické pro hormony: Cílený efekt - na omezenou skupinu tkání Specifičnost - obtížnost napodobení účinku jinými látkami, důsledek specificity receptorů Vysoká účinnost (řádově nmoly,moly)

4. Hormonální řídící mechanismy Hormony podle chemického složení: • Deriváty aminokyselin - především tyrosinu - hormony dřeně nadledvin a štítné žlázy • Peptidy, proteiny a glykoproteiny - hormony Langerhansových ostrůvků), pankreatu, adenohypofýzy¨(oxitocin a ADH-vasopresin), hypotalamu a příštítných tělísek • Steriodní hormony - hormony kůry nadledvin (např. aldosteron) a hormony pohlavních žláz Podle charakteru účinku: • hormony s přímým tkáňovým účinkem - steroidní hormony, hormony štítné žlázy, inzulín aj. • hormony regulační - ovlivňují činnost jiné endokrinní žlázy - “tropní” hormony hypofýzy, hypotalamické regulační hormony

5. Hormonální řídící mechanismy Hormony nejprve navázány na buněčné receptory • na povrchové membráně: Glykoproteinové a peptidové hormony a deriváty aminokyselin • intracelulární a jaderné: Hormony steroidní povahy (deriváty cholesterolu, procházející snadno lipidovou membránou) a hormony štítné žlázy. Hormony štítné žlázy se váží též na mitochondriální receptory. Působení peptidických, glykoproteinových hormonů a katecholaminů. Reagují s metabotropními receptory na zevním povrchu membrány, což vede přes řadu kroků , často spojených s G-proteiny k syntéze cAMP z ATP. Působení steroidních hormonů, derivátů vitamínu D a hormonů štítné žlázy Díky své lipofilnosti pronikají membránou do cytoplazmy, kde se naváží na speciální receptor a s ním jsou transportovány do buněčného jádra. Zde po vazbě na další specifický receptor (chromatinový akceptor) dochází k derepresi (odblokování) genetické informace pro tvorbu proteinů (cestou mRNA) strukturálních (růst, diferenciace buněk) nebo funkčních (enzymy).

6. HYPOTALAMO - HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM Hypotalamus Skupiny nervových buněk uvolňují hormony neurokriním způsobem: Hormony tvořeny v endoplazmatickém retikulu těla neuronu,, začleněny do granul, transportovány axonálním tokem do nervových zakončení ve stěně kapilár. • Oxytocin (nucleus paraventricularis) • Regulační hormony (ncl. ventromedialis, dorsomedialis a ncl. infundibularis) pro regulaci tropinů adenohypofýzy. • tyreotropin regulující hormon (tyreoliberin),TRH • gonadotropiny regulující hormon (gonadoliberin), GnRH • somatotropin inhibující hormon (somatostatin), GHIH -inhibuje sekreci trávicích šťáv • kortikotropin regulující hormon (kortikoliberin), CRH • prolaktin inhibující hormon (prolaktostatin) = dopamin, PIH • prolaktin stimulující hormon (prolaktoliberin), PRH

7. HYPOTALAMO - HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM Hypofýza spojena s hypotalamem stopkou, kterou vedou nervová vlákna a cévy z hypotalamu. Dva druhy tkáně: žlázová - adenohypofýza, nervová - neurohypofýza Hormony neurohypofýzy tvořeny v jádrech hypotalamu • Antidiuretický hormon (ADH, vazopresin) z ncl. supraopticus - Sekrece řízena zpětnou vazbou (osmolalita a objem ECT). Osmoreceptory v ncl. suopraopticus stimulují tvorbu ADH se zvýšením osmolality plazmy. • Oxytocin - v ncl. paraventricularis u. Cílovou tkání je hladká svalovina dělohy a vývodů mléčné žlázy. Způsobuje kontrakci děložní svaloviny. Během těhotenství je sval chráněn vyšší hladinou progesteronu. Ke konci těhotenství překryto stabilizujícím vlivem estrogenů. Oxytocinem navozené kontrakce dělohy během koitu, mohou podporovat nasávání spermatu do dělohy, a tak napomáhat oplození. Dále vyvolává stahy myoepiteliálních buněk mlékovodů. • Hormony neurohypofýzy - vliv i na chování, vybavování paměťové stopy.

8. Poruchy ADH - hyposekrece Diabetes insipidus insuficience ADH, vede k polyurii a polydipsii Neurogenní (centrální) forma: nedostatečné uvolňování ADH při organických lézích hypothalamu, stopky hypofýzy nebo zadního laloku, komplikací mozkové komoce Nefrogenní forma: nedostatečná odpověď renálního aparátu idiopatická forma (necitlivost tubulárních buněk k ADH) získané onemocnění (veškeré procesy, které poškodí tubuly nebo sběrací kanálky) Psychogenní forma: nadměrným příjmem velkých objemů tekutin, které potlačí vylučování ADH. Pacienti nejsou schopni koncentrovat moč. To vede k chronické polyurii a ke ztrátě koncentrační (osmotické) stratifikace dřeně ledvin. Výdej velkého objemu nekoncentrované moči vede ke zvýšení plasmatické osmolality, objevuje se pocit žízně a nadměrný příjem tekutin (polydipsie) Nejčastější výdej moči je mezi 4-8 l denně, v závažných případech přesahuje 12 l. Specifická váha močí je přitom velmi nízká, mezi 1000 až 1005 g/l. Vyvíjí se dehydratace.

9. Poruchy ADH - hypersekrece Syndrom inadekvátního vylučování ADH (SIADH) charakterizován vysokými hladinami ADH bez fyziologických stimulů k sekreci ADH. Nejčastějším důvodem SIADH je ektopická produkce ADH. Často spojen s výskytem některých karcinomů, např. ovískového plicního adenokarcinomu, karcinomu duodena a pankreatu. Základním rysem je retence vody, tj. nárůst celkové tělesné vody, ztráta solutů (Na+). Výsledkem je hyponatrémie a hypoosmolarita. Prvotně dochází k expanzi extracelulární tekutiny a k diluční hyponatrémii. Hyponatrémie potlačuje sekreci reninu v juxtaglomerulárním aparátu ledvin a tím výdej aldosteronu. Výsledkem je prohloubení ztrát natria. Hyponatrémii dokáže kompenzovat pouze omezení příjmu vody. Veškeré symptomy SIADH jsou primárně způsobeny hyponatrémií, hyponatrémie kolem 110 mM/l může způsobit závažné neurologické poškození.

10. HYPOTALAMO - HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM • Adenokortikotropní hormon (ACTH) reguluje sekreci kortizolu a aldosteronu v kůře nadledvin (složitá zpětná vazba kortizolem). Sekrece regulována kortikoliberinem. • Somatotropin (STH) regulován somatoliberinem (stimulačně) a somatostatinem (inhibičně), dále stresem - stimulačně, hypoglykémií - stimulačně (přívod glukózy pro mozek), veškerou potravou - stimulačně (bílkoviny využity pro proteosyntézu). Účinkem podpora růstu (proteosyntéza) Přímé metabolické účinky - uvolnění mastných kyselin z tukových zásob • Prolaktin (PRL) regulován hypotalamickým prolaktostatinem (dopamin). Zvyšuje tvorbu mléka (laktace), prodporuje proliferaci buněk v mléčných žlázách, - podporuje laktaci (během těhotenství blokovanou estrogeny). • Tyreotropní hormon (TSH, thyroid-stimulating hormone, tyreoliberin) ovlivňuje sekreci hormonů štítné žlázy, růst a prokrvení štítné žlázy. Sám je regulován thyrotropin -releasing hormonem, tvořeným v hypothalamu a reagujícím na hladinu thyroxinu v krvi.

11. HYPOTALAMO - HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM • Luteinizační hormon (LH) - gonadotropin. Ovlivňuje sekreci estrogenů a progesteronu, vývoj žlutého tělíska (corpus luteum). U mužů vyvolává sekreci testosteronu (mužského pohlavního hormonu z Leydigových buněk testes). • Folikuly stimulující hormon (FSH) u žen v součinnosti s LH růst a vývoj ovariálních folikulů a sekreci estrogenů. U mužů růst varlat a spermatogenezi, aktivuje tvorbu plasmatických bílkovin, transportujících pohlavní hormony. Sekrece obou gonadotropinů - řízena hypotalamickým gonadoliberinem zpětnou vazbou.

12. Poruchy funkce adenohypofýzy hyperfunkce nebo hypofunkce Hypopituitarismus: škála poruch od selektivního poklesu funkce jediného hormonu až po úplné selhání předního laloku hypofýzy. Primární hypopituitarismus způsoben poruchou přímo v hypofýze. Sekundární hypopituitarismus následkem hypothalamické poruchy. Funkční hypopituitarismus např. mentální anorexií nebo chronickým hladověním. Následkem odstranění nebo destrukce žlázy, komprese nádorem. Hyperpituitarismus obvykle následek adenomu hypofýzy, který je složen ze sekrečních buněk. I porucha kombinovaná, kdy adenom sám nadprodukující jeden hormon hypofýzy svým útlakem způsobí pokles vylučování jiného hormonu.

13. Deficit hormonů adenohypofýzy Panhypopituitarismus: potlačena sekrece všech hormonů hypofýzy Projeví se nedostatkem kortisolu, tyreoidních hormonů, příznaky diabetes insipidus, ztrátou funkce pohlavních orgánů a vymizením sekundárních pohlavních znaků. Nízké hladiny STH a následně somatomedinu, se u dospělých neprojeví. Nedostatečnost ACTH je potenciálním život ohrožujícím onemocněním. Příznaky z nedostatku kortisolu se objevují asi 2 týdny po zástavě sekrece ACTH: nausea, zvracení, anorexie, únava a slabost. Hypoglykémie jako následek zvýšené sensitivity k inzulínu, poklesu zásob glykogenu a snížení glukoneogeneze. U žen se ztráta ochlupení a pokles libida jakožto následek poklesu syntézy androgenů v nadledvinách. Mírně omezena sekrecei aldosteronu. Pokud je sekrece ACTH zcela vymizelá, je nutným krokem podávat náhražky kortizolu. Deficit TSH se projeví za 4-8 týdnů po poklesu TSH. Objevuje se mírný myxedém, suchá kŰĎe, letargie, pokles metabolismu a špatná tolerance chladu.. Symptomy většinou mírnější než při primárním postižení štítné žlázy. Pokles FSH a LHu žen: amenorhea, atrofie vagíny, uteru a mléčných žlaz. U mužů po pubertě atrofie varlat a porucha růstu vousů. Pokles ochlupení těla a snížení libida. útlaku gonadotropních bunűk nejăastűji nádorem. Útlak blízkého chiasma opticum: bolest hlavy, dvojité vidění a výpadky zorného pole .

14. Nadbytek hormonů adenohypofýzy Hyperpituitarismus(často způsobený primárním benigním adenomem) Podle polohy nádoru - útlak optického chiasmatu a poruchy zraku. Expanze do hypothalamu: symptomy jako je porucha cyklu spánek-bdělost, řízení příjmu tekutin, poruchy řízení příjmu potravy a termoregulace. Adenomatozní tkáň vylučuje takový hormon, z jakého typu buněk vychází, a růstem a útlakem destruuje ostatní sekretorické buňky (nejprve buňky vylučující STH, později i FSH a LH). Hyposekrece hypofyzárních hormonů vyvolaná tlakovou atrofií senzitivních buněk vede k příznakům selektivního hypopituitarismu. Pravidelně se objevuje snížení sekrece STH a gonadotropinů (u žen dysmenorhea, pokles libida a ztráta sekundárních pohlavních znaků - to i mužů). Jako další atrofie buněk produkujících TSH a ACTH s odpovídajícím výsledkem hypothyreoidismu a hyperkortikalismu. Hypersekrece hormonu adenomem vede k selektivním symptomům, které jsou spojeny s příslušnou hyperfunkcí.

15. Nadbytek růstového hormonu Hypersekrece růstového hormonu STH a somatomediny vedou k proliferaci vaziva a periferní proliferaci kostí. V dětství a v období dospívání (nejsou uzavřeny štěrbiny epifyzeálních růstových chrupavek: gigantismus. Udospělých po dlouhodobé expozici zvýšeným hladinám: akromegalie. Zvětšený jazyk, intersticiální edém, zvětšené seborhoické a potní žlázy (spolu s hyperfunkcí), zhrubálou kůže a ochlupení trupu, periostální nárůst obratlů, zvětšení obličejových kostí, a dále rukou a nohou. Metabolickým účinkem nadprodukce STH: zvýšený obrat metabolismu a snížená tolerance cukrů. Diabetes mellitus se také objevuje v okamžiku, kdy produkce inzulínu pankreatem nestačí k pokrytí hyperglykemizujících účinků STH. Somatomediny stimulují růst chrupavek. Proto dochází k výraznému nárůstu chrupavčitých zakončení žeber a ke vzniku soudkovitého hrudníku. Dále proliferují i kloubní chrupavky takže se objevují bolesti zad, kloubů. a také artritidy.

16. Nedostatek růstového hormonu Hyposekrece růstového hormonu • Pokles sekrece STH. • Abnormální STH nebo abnormální receptor pro STH • Defekt ve tvorbě somatomedinu. • Porušenou reakce chrupavek na somatomedin. • U dětí častou příčinou vrozené defekty nebo perinatální poškození. Novorozenci jsou většinou s normální porodní váhou a délkou. Může se objevit hypoglykémie. Pokud není diagnostikován nedostatek STH, normální růst pokračuje do 6. měsíce. Roční ztráta růstu po třetím roce věku je okolo 4 cm. Puberta často opožděna, ale objeví se, nejsou-li patologickým procesem postiženy též ostatní hypofyzární hormony. Dentice opožděna taky.

17. Hormony štítné žlázy Štítná žláza secernuje T3 a T4 - molekuly s vysokým obsahem jódu. Regulace sekrece zprostředkována složitou zpětnou vazbou. Mechanismus účinku Receptory pro T3 a T4 v jádře, mitochondriích a plazmatických membránách. Navázání vede k: • zvýšení příjmu glukózy a aminokyselin do buňky (stimulace membránové Na+-K+-ATPázy) • zvýšení metabolické aktivity (mitochondrie) • aktivace DNA polymerázy s následnou zvýšenou syntézou mRNA a proteinů podílejících se na zvýšení enzymatické a buněčné aktivity. (latence několika hodin nebo dnů podmíněnou pomalou syntézou potřebných bílkovin). Hormony jsou zodpovědné za optimální růst, vývoj, funkci a udržení funkčního stavu všech tělesných tkání. Při vývoji jedince jsou nezbytné pro správný vývoj nervové, kostní a reprodukční tkáně. Všeobecně u človeka regulují kalorigenezi a v kooperaci s jinými hormony metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů i stopových prvků.

18. Hormony štítné žlázy - hyposekrece Hypotyreóza Po léčbě akutní tyreoiditidy způsobené virovou či bakteriální infekcí štítné žlázy, doprovázenou zduřením žlázy na dobu několika měsíců. Autoimunní tyreoditida (Hashimotova struma) končí destrukcí tkání žlázy cirkulujícími protilátkami proti štítné žláze a její infiltrací lymfocyty. Myxedémové koma: stav porušeného vědomí spojeného s intenzivní hypotyreózou (hypotermie bez třesu, hypoventilace, hypoglykémie, hypotenze a laktátová acidóza). Myxedém: vlákna podkožního vaziva jsou od sebe oddálena nahromaděnou vrstvou mukopolysacharidů a proteinů, které navíc vážou vodu. Kongenitální hypotyreóza u dětí jako následek chybění tkání štítné žlázy. T3 a T4 jsou nezbytné pro normální vývoj embryonálního nervového systému. Při nedostatku vzniká kretenismus. Manifestace nemusí být patrná do 4 měsíců po narození. Pak problémy při jídle, myxedém, zácpa, snížení svalového tonu, pokles tělesné teploty, porušen růst skeletu kvůli defektní mineralizaci kostí. Dítě bude trpasličího vzrůstu s krátkými končetinami a s poruchou dentice. Mentální retardace pokud se nenasadí léčba.

19. Hormony štítné žlázy - hypersekrece Hypertyreóza Gravesova choroba: autoimunitní onemocnění nejčastější příčinou hypertyreózy. Multisystémový syndrom: 1. Hypertyreóza, 2. Difuzní zvětšení štítné žlázy, 3. Postižení očí, 4. Postižení kůže, 5. Postižení končetin. Přítomnost tyreoideu stimulujícího imunoglobulinu, iniciuje růst štítné žlázy a zvýšenou produkci hormonů. Zvyšuje se vychytávání jódu a rychlost metabolismu s nadměrným růstem produkce T3. Difuzní toxická struma Normálně zvýšená produkce při zvýšených potřebách organismu (puberta, těhotenství, jódový deficit) jako reakce na stimulaci TSH. Některé buňky mohou začít po takové stimulaci fungovat autonomně. Tyreotoxická krize Vzácně, zhoršení tyreotoxického stavu, může vést ke smrti. Většinou u pacientů, kde tyreotoxikóza nebyla doposud diagnostikována nebo je nedostatečně léčena, a pacienti podrobeni stresu v podobě infekce, plicních či srdečně cévních onemocnění. Symptomy: hypertermie, tachykardie, atriální dysrytmie, agitace a delirium, nausea, zvracení, průjmy. Až metabolický rozvrat.

20. Poruchy funkce štítné žlázy

21. Poruchy funkce štítné žlázy

22. Poruchy funkce štítné žlázy

23. Příštítná tělíska a regulace kalcia

24. Příštítná tělíska a regulace kalcia Hyperparatyreóza zvýšená sekrece parathormonu (PTH). Primární forma většinou důsledkem adenomu hlavních buněk. Zpětná vazba mezi hladinou sérového kalcia a hladinou PTH přerušena, vysoké hladiny kalcia a i PTH. Sekundární forma kompenzační k chronické hypokalcémii. Při renálním selhání, kdy je v ledvinách snížená aktivace vitamínu D. Hladina PTH zvýšena, ačkoliv nedokáže kompenzovat pokles hladiny kalcia v séru. Terciární forma následkem hyperplazie příštítných tělísek, která autonomně secernují PTH i při normálních hladinách kalcia. často u osob s chronickým renálním selháním. Nadbytečný PTH aktivuje osteoklasty a osteocyty. Výsledkem je resorpce kosti, patologické fraktury, kyfozy páteře a kompresní fraktury obratlových těl. Následkem hyperkalcémie je hyperkalciurie, objevuje se metabolická acidóza a produkce alkalické moči, hypofosfatémie a hyperfosfaturie. Predispozice ke tvorbě močových kalciových kamenů. Snížení odpovědi renálních tubulů na ADH. Hyperkalcémie ovlivní také svalový aparát, nervový a gastrointestinální systém.

25. Příštítná tělíska a regulace kalcia Hypoparatyreózapo operačním poškození příštítných tělísek během chirurgického zákroku na štítné žláze. Pokles cirkulujícího PTH - pokles sérového kalcia a hyperfosfatémie. Symptomy z hypokalcémie:. Snížení prahu pro nervosvalové podráždění, neuromuskulární dráždivost se zvyšuje. Svalové spasmy, hyperreflexie, tonicko-klonické křeče, laryngeální spazmy. Dále suchá kůže, ztráta ochlupení, hypoplazie vyvíjejících se zubů, katarakta, kalcifikace v bazálních gangliích a kostní deformity. Zvýšená resorbce fosfátů v ledvinách vede k potlačení aktivace vitamínu D v ledvinách a dalšímu prohloubení hypokalcémie snížením resorpce kalcia ze střeva.

26. Hormony kůry nadledvin Steroidní hormony z cholesterolu Kůra má tři zóny: • povrchová zona glomeruloza - mineralokortikoidy (aldosteron), • střední zona fasciculata - glukokortikoidy • vnitřní zona reticularis - androgeny Regulace - složitou zpětnou vazbou: • Regulace sekrece kortizolu: 24-hodinový rytmus sekrece ACTH - maximum časně ráno (denní činnost) stresová hypersekrece ACTH (zátěž) zpětnovazebná inhibice sekrece ACTH - vyšší hladina glukokortikodů • Regulace aldosteronu - prostřednictvím renin-angiotenziového systému . Podnětem pro uvolnění je akutní pokles objemu plazmy a tlaku.

27. Hormony kůry nadledvin Glukokortikoidy Kortizol - denní rytmus s maximem v ranních hodinách, zvýšení sekrece i na stresové podněty prostřednictvím ACTH (hlavní lidský stresový kortikosteroid) Receptory pro kortizol ve všech tkáních v jádrech buněk. Inhibuje proteosyntézu a zvyšuje katabolismus proteinů v pojivové a lymfatické tkáni. Hyperglykemizující účinek - podporou glukoneogeneze v jaterní tkáni (tvorba glukozy z glycerolu a z glukoplastických aminokyselin (alanin, serin, glycin). Ovlivňuje distribuci vody a elektrolytů (zadržení sodíku v těle). Ve svalech a v tukové tkáni snižuje vychytávání glukózy a podporuje lipolýzu. Ovlivňuje rezorpci vápníku ve střevě, potlačuje zánětlivé procesy (při zánětech kloubů). Tlumí lymfogenezy. Působí stimulačně na CNS, zvyšuje dráždivost, emoční labilitu.

28. Hormony kůry nadledvin Mineralokortikoidy: Aldosteron udržování hladiny sodíku a draslíku v krvi, a tím objemu tekutin. V distálním tubulu ledvin exkrece draslíkových a vodíkových iontů, resorpce sodíku v ledvinách, trávicím traktu, slinných a v potních žlázách. Podporuje návrat Na+ do extracelulární tekutiny. Vazba na intracelulární receptor, do jádra, tam iniciace transkripce podjednotek Na-K pumpy nebo. Na kanálu prostřednictvím 2. poslů. Androgeny: dehydroepiandrosteron a androstendion slabý androgenní účinek (zvýraznění mužských pohlavních znaků: růst svalů, ochlupení, libido a potence). V periferních tkáních přeměna na vysoce účinný testosteron. Jako jiné androgeny tvořené ve varlatech, mají i nadledvinové androgeny účinek anabolický a podporují tvorbu vlastních tkání.

29. Hormony kůry nadledvin - poruchy Poruchy kůry nadledvin ve smyslu hyperfunkce nebo hypofunkce Podle toho, které hormony jsou postiženy primární nebo sekundární hyperkortisolismus (Cushingův syndrom - hyperplazie kůry nebo Cushingova choroba - adenom adenohypofýzy) hyperaldosteronismus (Connův syndrom) Hypofunkce kůry nadledvin vede k Addisonově chorobě.

30. Hyperkortisolismus Hyperkortisolismus V 75-80% případů odpovědí na nadprodukci ACTH (+ nadprodukce androgenů) Poškozená regulace výdeje hypothalamických nebo hypofyzárních hormonů. Ektopický výdej ACTH následkem hormonální produkce ovískového karcinomu plic. Charakteristické rysy: není cirkadiánní kolísání hladin ACTH a kortisolu není zvýšení hladin ACTH a kortisolu v odpovědi na stresový podnět Příznaky: • Nárůst váhy, hromadění tuku na trupu, v oblasti krku a obličeje, měsícovitá, zakulacená tvář. Retence sodíku a vody • Intolerance glukózy (snížení citlivosti buněk k inzulínu a impuls pro glukoneogenezu, osmotická polyurie • Ztráty proteinů jako následku katabolismu (svaly končetin, bílkovinná kostní matrix - osteoporóza, patologické fraktury, kompresní zlomeniny obratlů, kyfózy).

31. Hyperkortisolismus • Postižení kolagenu ve vazivu (vznik strií a tendence k poškození malých cév), kůže náchylná k ulceracím. • Hyperpigmentace sliznic, vlasů a kůže, typická barva je bronzová. Spojením bronzové pigmentace a diabetogenního účinku hyperkortisolismu vzniká syndrom bronzového diabetu. • Podpora účinků katecholaminů. Například zvýšená citlivost cév (vasokonstrikce a hypertenze) • Potlačení imunitních funkcí a častější výskyt infekcí. • Syndrom nadměrné produkce adrenálních androgenů u žen (zvýšený růst tělesného ochlupení, výskyt akné a poruchy menstruačního cyklu. Méně často zhrubění hlasu, hypertrofie klitoris a posun vlasové hranice).

32. Hyperaldosteronismus Hyperaldosteronismus nadměrná sekrece aldosteronu z nadledvin. Primární hyperaldosteronismus (Connův syndrom): primární porucha nadledvin, benigní adenom secernující aldosteron (90%) nebo idiopatická hyperplasie nadledvin (10%) obraz hypertenze, hypokalémie, ztrát kalia ledvinami a neuromuskulárních projevů. Sekundární hyperaldosteronismus: nadměrná stimulace kůry nadledvin podněty jako angiotenzin, ACTH nebo zvýšené hladiny kalia Extraadrenální příčina - zvýšení stimulace osou renin-angiotensin dehydratace, šok nebo hypoalbuminémie pokles krevního průtoku ledvinami (stenózy renální artérie, srdeční selhání nebo jaterní cirhóza), poruchy ledvin jako jsou nádory secernující renin

33. Hyperaldosteronismus Charakteristika: hypertenze a hypokalémie Hypertenze vzniká zvýšením objemu intravaskulárních tekutin spolu se změnou hladinou natria ve stěně cév a vasokonstrikcí, po delší době hypertrofie levé komory a progresivní arterioskleróza. Reninová sekrece u primárního hyperaldosteronismu potlačena, u sekundárního mžee být zvýšena. Hypokalémie: kalium vyplavováno z intracelulárního prostoru extracelulárně a do buňky jdou protony (hypokalemická alkalóza) Tetanie a parestesie (pokles ionizovaného kalcia), slabost kosterních svalů, kardiovaskulární změny, porucha koncentračních renálních mechanismů (polyurie s nykturií). Zvýšená reabsorpce sodíku a hypervolémie, edémy obvykle ne kvůli renálnímu sodíkovému únikovému mechanismu (změní rychlost vylučování natria a tak zabrání další sodíkové retenci, větší část sodíku profiltrovaného v glomerulech projde přes proximální tubuly do distálních, ale zde zvýšena směna sodíku za draslík).

34. Hypofunkce kůry nadledvin Addisonova choroba (často autoimunní porucha) zvýšené hladiny ACTH v séru s nedostatečnou produkcí a uvolňováním kortikosteroidů. Sekundární hypokortisolismus nízký až chybějící ACTH v séru. Dochází k atrofii nadledvin a k poklesu produkce kortikosteroidů (pozor při podávání exogenních glukokortikoidů), Endokrinní tumory produkují kortisol, poruchy hypofýzy (panhypopituitarismus, hypofysektomie) dochází k Rozdíly mezi Addisonovou chorobou a sekundárním hypokortisolismem: • chybění pigmentací u sekundárního onemocnění • normální hladiny aldosteronu a kalia v plasmě (systém renin-angiotensin funguje normálně).

35. Hypofunkce kůry nadledvin Příznaky (hypokortisolismus + hypoaldosteronismus) • hypoglykémie, snížení proteinového metabolismu • snížená glukoneogeneze, pokles zásob glykogenu v játrech, zvýšená citlivost k • inzulínu • pokles objemu krve jako následek hypoaldosteronismu se ztrátami sodíku, hypotenze • zvýšená sekrece ACTH spojená s nárůstem výdeje melanocyty stimulujícího hormonu

36. Hormony dřeně nadledvin Přímá sekretomotorická inervace, buňky: modifikované nervové buňky patří sympatickému systému, proto sympatoadrenální systém. Při podráždění sympatiku do krve - katecholaminy adrenalin a noradrenalin. Hlavní účinky: kardiovaskulární, účinky na ostatní hladké svaly, metabolické. V cílových tkáních receptory alfa a beta. Podráždění alfa receptorů vede v cévách k vazokonstrikci, beta k vazodilataci. Adrenalin - vazodilatace kosterního svalstva, vazokonstrikce arteriol kůže a vnitřních orgánů. Zvyšuje srdeční frekvenci (přes beta receptory), stažlivost, rychlost vedení vzruchu AV uzlem, zvyšuje srdeční dráždivost. Krevní tlak: adrenalin zvyšuje systolický TK (zvýšení stažlivosti), noradrenalin diastolickou složku (zvyšuje periferní odpor cév). Metabolické účinky katecholaminů jdou přes beta receptory a převládájí u adrenalinu: zvyšování metabolismu paralelně s tvorbou tepla (kalorigenní účinek), glykogenolýza v játrech a ve svalech, lipolýza v tukové tkáni. Ovlivňují sekreci hypotalamických hormonů, sekreci reninu a mnoha dalších hormonů.

37. Poruchy sekrece hormonů dřeně nadledvin Hypofunkce Nejsou známy klinicky významné symptomy Hyperfunkce Nejčastěji nádor z chromafinních bunűk - feochromocytom, secernující katecholaminy (noradrenalin). Objevuje se trvalá hypertenze spojená se zrudnutím ve tváři, tachykardií, palpitací. Hypertenze důsledkem zvýšené rezistence periferního řečiště ( jak trvalá, taki paroxysmální) Často bolesti hlavy jako následek náhlých změn prokrvení mozku. Hypermetabolismus, zčásti pro zvýšenou stimulací štítné žlázy katecholaminy. Intolerance k teplu, ztráta váhy a zvýšená chuť k jídlu. Pocení, palpitace a zácpy.