230 likes | 372 Views
Úvod do evropských studií. Hospodářská a měnová unie 17 . 1 . 20 11. Co to je měnová unie?. měnové unie v historii běžné klíčové součásti MU jednotná měnová politika jednotná měnová autorita jednotná měna je to skutečně podmínka? koordinace hospodářských politik
E N D
Úvod do evropských studií Hospodářská a měnová unie 17.1. 2011
Co to je měnová unie? • měnové unie v historii běžné • klíčové součásti MU • jednotná měnová politika • jednotná měnová autorita • jednotná měna • je to skutečně podmínka? • koordinace hospodářských politik • proč hospodářská a měnová unie? • diskuze mezi monetaristy a ekonomisty • jak dosáhnout HMU? (od zóny volného obchodu k federaci)
Historické pozadí: počáteční start • 1969-1979 • summit v Haagu • Wernerův plán • tři fáze (konečná dosažena za 10 let) • dvě institucionální centra (Systém Společenství pro centrální banky, Centrum rozhodování o hospodářské politice) • nerealizováno • had v tunelu • ne všechny členské státy, některé nečlenské ano
Evropský měnový systém • na popud Roye Jenkinse • dohodnuto v roce 1979, dva pilíře • ECU (Evr. měnová jednotka): tvořena košem měn • rezervní měna • oficiální transakce uvnitř ES (rozpočet, strukturální fondy) • mechanismus směnných kurzů (ERM) • směnné kurzy měn jsou vzájemně provázány • dohodnutá fluktuace mezi +/- 2,5 % vůči paritě (pro volatilní měny 6 %) • možnost intervence • při dlouhodobé nerovnováze přepočítání • 1979-83: doba učení • 84-87: větší stabilita • 88-91: žádné zásahy nebyly potřeba • symbol úspěchu integrace • vedoucí role Bundesbanky a zápodoněmecké marky (krycí měna)
Proč znovu myšlenky o HMU? • hlavní faktory • dokončení jednotného trhu • liberalizaci kapitálových trhů (od roku 1990) • Hannoverský summit (1988) • Delorsův výbor • znovu vývoj ve třech fázích • Evropský systém centrálních bank • IGC diskutuje včlenění HMU do SES, kritéria? • určena konvergenční kritéria • nezávislost centrálních bank • nesmí se tisknout peníze k pokrytí dluhů
Počáteční problémy • ratifikace • Maastricht odmítnut v Dánsku • Francie se rozhodla konat referendum • populace proti EMU • sázka trhů na rozpad ERM • tlak na libru, frank, liru • EMU dostává přímý zásah • krize léta 1993 • opuštěna původní pravidla ERM, ale ne celý systém • kompromis: limity zvýšeny na +/- 15 % • zkušenost- ERM není dostatečně stabilní k zajištění stálých směnných kurzů • v roce 1996 uveden Pak růstu a stability • požadavky Německa • pravidla musí být dodržena i po startu HMU • ne všichni souhlasí
Počáteční problémy • politická rovina projektu • sídlo ECB • boj mezi Německem a Lucemburskem • kdo bude prvním guvernérem ECB? • kompromis s Duisenbergem • poškozena důvěra v nezávislost ECB • jaké jméno pro společnou měnu? • původně: ECU (Němci proti) • mnoho dalších návrhů • summit v Madridu: euro • stejné spory o podobu mincí a bankovek
Kdo má být členem eurozóny? • jasná kritéria (daná v SES) • v polovině 90. let první odhady, kdo by je naplňoval • Irsko, Dánsko, Portugalsko, Španělsko, Rakousko, Nizozemí • eurozóna druhého řádu • Dánsko a Británie mimo už od Maastrichtu • v květnu 1998 rozhodnuto, že od 1. ledna 1999 bude součástí 11 zemí • Řecko se přidává v roce 2001 • Švédsko odmítlo v roce 2003 v referendu • Slovinsko v roce 2007 • Kypr, Malta v roce 2008 • Slovensko v roce 2009 • Estonsko v roce 2011
Důvody pro EMU • hospodářské vysvětlení • optimální měnový prostor • země jsou dostatečně hospodářsky provázané • jsou nástroje pro boj s externími asymetrickými šoky • EMU asi není OMP • kritici: ani některé federace nejsou OMP, náklady na vzdání se určování úrokových měr nejsou vysoké • důvěryhodnost centrálních bank • trhy v ně musejí mít důvěru • pevný závazek je výhodnější než neformální následování Bundesbanky • ECB s plnou nezávislostí a jasným cílem- cenovou stabilitou
Důvody pro EMU • politologické vysvětlení • neofunkcionalismus • výsledek spilloveru • liberalizace trhů • následování německé měnové politiky • role nadnárodních institucí • mezivládní přístup • hlavní rozhodnutí činěna Evropskou radou • jsou plněny zájmy hlavních států • Francie chce svázat německou hegemonii • Německo prosazuje potřebnou stabilitu • federalismus • úmyslný krok směrem k federaci • integrace zadními vrátky • měna jako symbol identity
Kritika EMU • státy oponující euru • Dánsko a Švédsko • hospodářsky úspěšné, role sociálního systému • referenda v roce 2000 a 2003 • Británie • tvrzení o odlišných hospodářských cyklech • zvláštní pozice londýnské City • zejména ale otázka politická • pětibodový test dle Gordona Browna • sladění hosp. cyklů? • dostatečná flexibilita? • více investicí pro Británii? • jaký dopad na finanční služby? • vyšší růst, zaměstnanost?
Kritika EMU • ECB příliš nezávislá • pouze jeden cíl • vše ukotveno ve zřizovacích smlouvách (problém institucionalizace) • velmi málo protivah • ECB nemusí podporovat politiku požadovanou MS • otázka legitimity a odpovědnosti • měnová integrace vyvinutější než hospodářská • téměř žádné vedlejší nadnárodní politiky umožňující reagovat na rozdíly • žádné stabilizátory k boji s asymetrickými šoky • jaké řešení pro dva protichůdné požadavky?
Krize eurozóny? • do roku 2007 vlna levného půjčování • „ochrana“ eura • pocit silného růstu- typicky realitní bubliny • konec s hospodářskou krizí • na vině vládní dluhy (Řecko, Portugalsko) • na vině soukromý sektor (Španělsko, Irsko) • na jaře zhroucení Řecka • hrozba nesplácení dluhu • zavedena úsporná opatření, poskytnuta záchranná půjčka ve výši 110 miliard eur (státy eurozóny, MMF) • dominová teorie: státy PIGS (PIIGGS) • vysoké deficity veřejných financí • protiopatření ve formě krácení výdajů- zpomalení ekonomiky a oddálení oživení
Krize eurozóny a její řešení • limity eurozóny • nemožnost devalvace měny • opuštění eurozóny? • právní překážky • praktické překážky (stát s budoucí slabší měnou) • podpora států v problémech • Evropský nástroj finanční stability • přes 750 miliard eur (státy 440, MMF 250, Komise 60) • vydává dluhopisy a poskytuje půjčky dále • pomoc Irsku- poměrně vysoké úrokové míry • Mechanismus stability • změna Lisabonské smlouvy, platné od roku 2013 • zapojení i soukromého sektoru • spravedlnost pomoci • mají se podporovat rozhazovačné státy (Řecko vs Slovensko) • jaká míra solidarity • argument o přebytku v obchodu a nutnosti vývozu kapitálu • záchrana států vs záchrana domácích bank držících dluhopisy • zásahy ECB • nakupuje státní dluhopisy (svým způsobem proti znění Smluv) • role kvantitativního uvolňování • dlouhodobá udržitelnost opatření?
Krize eurozóny a její řešení • interní devalvace- úsporná řešení • pokles mezd a zvýšení konkurenceschopnosti zevnitř • příklad Pobaltí • sjednocení hospodářské a rozpočtové politiky • cesta federalizace • viz argumenty při vzniku eurozóny • prozatím prvky koordinace • zasílání rozpočtů Komisi pro „kontrolu“ • návrhy na povinné pokuty při překročení deficitů atd. • evropské dluhopisy? • rozpad eurozóny? • celkový návrat k národním měnám • vize ekonomického otřesu, dominový efekt, ztráta důvěry trhů • ohromné politické náklady: „Konec eura znamená konec EU a Evropy jako celku“ • vznik slabšího a silnějšího eura, případně jeho omezení na některé státy • varianta předchozího, spory mezi zeměmi • dopady na ČR? • jsme mimo nebo uvnitř?, role černého pasažéra • příklad Spojeného království a pomoc Irsku