1 / 37

SLUNEČNÍ SOUSTAVA III.

19. května 2013 VY_32_INOVACE_170319_Slunecni_soustava_III_DUM. SLUNEČNÍ SOUSTAVA III. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace.

brendy
Download Presentation

SLUNEČNÍ SOUSTAVA III.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. 19. května 2013VY_32_INOVACE_170319_Slunecni_soustava_III_DUM SLUNEČNÍ SOUSTAVA III. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

  2. 2. Saturn 1. Jupiter 3. Uran 4. Neptun

  3. Planeta Jupiter • Základní charakteristika • pátá a současně největší planeta Sluneční soustavy • označována jako plynný obr • jeden jeho oběh trvá 11,86 let a jedna otočka méně než 10 hod • rovníkový průměr je 142 984 km • hmotnost je 1,9 . 1027 kg • průměrná hustota je 1,33 g/cm3 • střední vzdálenost od Slunce je 778 000 000 km • gravitační zrychlení na povrchu je 23,12 m/s2 dále

  4. Planeta Jupiter Obr.1 dále

  5. Planeta Jupiter • Jupiter má 63 měsíců. První čtyři z nich objevil Galileo Galilei a pojmenoval je Io, Europa, Ganymed a Callisto. • Pozorování • je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze po Slunci, Měsíci a Venuši • příznivé období pro pozorování nastává jednou za přibližně 12 let, kdy se Jupiter nachází na své oběžné dráze Slunci nejblíže • Povrch • je zakryt mraky s krystalky čpavku a hydrosulfidu amonného • pravděpodobně jsou mračna zabarvena od sloučenin stoupajících z nižších vrstev dále

  6. Planeta Jupiter Obr.2 Obr.3 Měsíc Callisto Měsíc Europa dále

  7. Planeta Jupiter • Atmosféra • skládá se z vodíku (89,8%) a hélia (10,2%) se stopovým množstvím metanu, vodních par a amoniaku • pásy atmosféry rotují různou rychlostí a vznikají zde bouře a turbulence • rychlost větru dosahuje 600 km/h • velká rudá skvrna – jedná se o atmosférický jev v horních částech atmosféry, který je pozorovatelný už 300 let (barva vzniká uvolňujícím se fosforem ve formě P4) • Složení planety • Má husté jádro složené z různých prvků, obklopené vrstvou kovového vodíku s héliem dále

  8. Planeta Jupiter Obr.4 Obr.5 Rotující pásy atmosféry Velká rudá skvrna dále

  9. Planeta Jupiter • Teplota • jádro má teplotu asi 10 000 K, o teplotě na povrchu se moc neví • Magnetické pole • je indukované a 20 000 x silnější než magnetické pole Země • lze je vidět ze Země, nejlépe za úplňku • má radiační pásy • Jupiter má nezřetelné prstence, které jsou tvořeny prachem. • Sondy • Pioneer 10,11, Voyager 1,2, Ulysses, Cassini, New Horizons, Galileo, Juno dále

  10. Planeta Jupiter Obr.6 Sonda Voyager 2 – vypuštěná v roce 1977 zpět na obsah další kapitola

  11. Planeta Saturn • Základní charakteristika • 6. a zároveň druhá největší planeta Sluneční soustavy • oběh trvá 29,46 roku a jedna otočka na rovníku 10 hod 14 min • rovníkový průměr je 120 536 km • hmotnost je 5,68 . 1026 kg • průměrná hustota je 0,68 g/cm3 • střední vzdálenost od Slunce je 1 426 900 000 km • gravitační zrychlení na povrchu je 8,96 m/s2 • je to plynná zploštělá planeta, jejíž rovníkový průměr o 10% větší než polární • má 62 měsíců dále

  12. Planeta Saturn Obr.7 dále Saturn vyfocený sondou Voyager 2 (1981)

  13. Planeta Saturn • Pozorování • na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikající objekt • Barva planety • žlutá barva je způsobena odrazem světla od horních mraků • na podrobnějších snímcích sondy Cassini se jeví planeta jako modrá • Povrch planety • na severním pólu se nalézá polární útvar ve tvaru šestiúhelníku dále

  14. Planeta Saturn Obr.8 Saturn s měsícem Mimas vyfocený sondou Cassini dále

  15. Planeta Saturn • Atmosféra • skládá se s vodíku (96,3%) a hélia (3,25%) • v horních vrstvách jsou krystalky čpavku a malé množství metanu a uhlovodíků • jsou zde časté výbuchy plynů a bouřkové víry (5x rychlejší než na Jupiteru) • Složení planety • jádro se skládá hlavně z kovového vodíku • Prstence • nejvýraznější soustava prstenců ze všech planet Sluneční soustavy • jsou tvořeny drobnými částečkami hornin s ledem • celková hmotnost prstenců je asi 1% hmotnosti Měsíce dále

  16. Planeta Saturn Obr.9 Prstence Saturnu zachycené Sondou Cassini dále

  17. Planeta Saturn • Teplota • jádro má teplotu asi 12 000 K • v horní vrstvě atmosféry je teplota 433 K • Magnetické pole • jeho magnetické pole má menší intenzitu než pole Jupitera • dosahuje hodnot 21μT (o něco málo větší než zemské) • Sondy • Pioneer 11, Voyager 1,2, Cassini - Huygens dále

  18. Planeta Saturn Obr.10 Sonda Cassini – Huygens vypuštěná v roce 1997 zpět na obsah další kapitola

  19. Planeta Uran • Základní charakteristika • sedmá planeta Sluneční soustavy, patří mezi ledové obry • jeho oběh trvá 84 let a jedna otočka 17 hod a 14 min • rovníkový průměr je 51 118 km • hmotnost je 8,68 . 1025 kg • průměrná hustota je 1,20 g/cm3 • střední vzdálenost od Slunce je 2 870 000 000 km • gravitační zrychlení na povrchu je 8,69 m/s2 • má 27 měsíců dále

  20. Planeta Uran Obr.11 dále

  21. Planeta Uran • Pozorování • lze jej pozorovat za příznivých podmínek pouhým okem • byl dlouho považován za hvězdu slabší záře a pomalé rychlosti • modrozelená barva je způsobena absorpcí červeného světla v metanové atmosféře • Atmosféra • skládá se z vodíku, hélia a menšího množství vody, čpavku a metanu • silný vítr dosahuje rychlosti až 900 km/h • má světlá mračna dále

  22. Planeta Uran • Složení • povrch je pokryt ledovým pláštěm (voda, čpavek) • kamenné jádro je relativně malé, tvoří jednu pětinu velikosti Uranu, je složeno z železa, niklu a křemičitanu • Teplota • Je nejchladnější planetou Sluneční soustavy, teplota atmosféry je kolem 50K • Magnetické pole • je rozdělené, na jižní polokouli má hodnotu 10 μT a na severní 110 μT • tvoří magnetický ohon a radiační pásy dále

  23. Planeta Uran Obr.12 Magnetické pole Uranu dále

  24. Planeta Uran • Prstence • jsou nezřetelné a velmi tenké • je jich 13 • skládají se z malých balvanů o velikosti 10 – 30 cm v průměru • ke své existenci potřebují přítomnost tzv. pastýřských měsíců, které se pohybují poblíž, a gravitací je drží pohromadě • Sondy • Voyager 2 dále

  25. Planeta Uran Obr.13 Uran a jeho prstence zpět na obsah další kapitola

  26. Planeta Neptun • Základní charakteristika • nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy • patří mezi ledové obry a je podobný Uranu • oběh trvá 165 let a jedna otočka 16 hod a 7 min • jeho rovníkový průměr je 49 528 km • hmotnost je 1,02 . 10 26 kg • průměrná hustota je 1,64 g/cm3 • střední vzdálenost od Slunce je 4 498 000 000 km • gravitační zrychlení na povrchu je 11,15 m/s2 • má 13 měsíců dále

  27. Planeta Neptun Obr.14 dále

  28. Planeta Neptun • Pozorování • nedá se pozorovat pouhým okem • jako první jej pravidelně pozoroval dalekohledem Galileo Galilei, považoval jej však za hvězdu • Barva planety • má charakteristicky modrou barvu, která je způsobená metanem v atmosféře dále

  29. Planeta Neptun • Atmosféra • představuje 5-10 % hmotnosti planety • je bouřlivá a proměnlivá • v horních vrstvách je složena z vodíku (80%), helia (19%) a dále vody, čpavku a metanu • pozorujeme velké tmavé skvrny • foukají silné větry, které působí proti rotaci planety • Složení • předpokládáme, že se skládá z kamenného jádra (železo, nikl, křemičitany) • jádro zabírá asi 2/3 poloměru planety dále

  30. Planeta Neptun • Magnetické pole • má dipólový charakter a dosahuje hodnot 4μT • v oblasti pólu jsou pozorovatelné polární záře • Teplota • povrchová teplota je srovnatelná s Uranem, asi 53 K • Prstence • známo je celkem 5 prstenců dále

  31. Planeta Neptun Obr.15 Měsíc Triton dále

  32. Planeta Neptun • Zajímavost • vydává větší množství energie než přijímá, v současnosti nevíme přesně, co je zdrojem energie • Sondy • Voyager 2 - jediná sonda, která dorazila k planetě Neptun zpět na obsah konec

  33. POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6

  34. CITACE ZDROJŮ Obr. 1 NASA. Soubor:Jupiter.jpg: WikimediaCommons [online]. 1990 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Jupiter.jpg Obr. 2 CONSCIOUS. Soubor:Europa-moon.jpg: WikimediaCommons [online]. 29 July 2006 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Europa-moon.jpg Obr. 3 BRICKTO. Soubor:Callisto.jpg: WikimediaCommons [online]. 25 March 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Callisto.jpg Obr. 4 NASA. Soubor:790106-0203 Voyager 58M to 31M reduced.gif: WikimediaCommons [online]. 1979 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/790106-0203_Voyager_58M_to_31M_reduced.gif Obr. 5 NASA. Soubor:GreatRed Spot FromVoyager 1.jpg: WikimediaCommons [online]. 25 February 1979 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Great_Red_Spot_From_Voyager_1.jpg Obr. 6 BRICKTOP. File:Voyager spacecraft.jpg: WikimediaCommons [online]. 1 May 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/29/Voyager_spacecraft.jpg

  35. CITACE ZDROJŮ Obr.7 NASA. Soubor:Saturn (planet) large.jpg: WikimediaCommons [online]. 4 August 1981 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/Saturn_%28planet%29_large.jpg Obr.8 ERYN BLAIREOVÁ. Soubor:Blue Saturn.jpg: WikimediaCommons [online]. 16 August 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Blue_Saturn.jpg Obr.9 NASA. File:Saturn fromCassiniOrbiter (2007-01-19).jpg: WikimediaCommons [online]. 29 January 2012 Thumbnailforversion as of 14:29, [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/47/Saturn_from_Cassini_Orbiter_%282007-01-19%29.jpg Obr.10 MIRECKI. Soubor:Cassini Saturn Orbit Insertion.jpg S: WikimediaCommons [online]. 12 February 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Cassini_Saturn_Orbit_Insertion.jpg Obr.11 NASA. Soubor:Uranus.jpg: WikimediaCommons [online]. January 1986 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Uranus.jpg

  36. CITACE ZDROJŮ Obr.12 RUSLIK0. Soubor:UranianMagneticfield cs.png: WikimediaCommons [online]. 13 October 2009 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/Uranian_Magnetic_field_cs.png Obr.13 NASA. Soubor:Uranus clouds.jpg: WikimediaCommons [online]. 31 August 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Uranus_clouds.jpg Obr.14 NASA. File:Neptune.jpg: WikimediaCommons [online]. August 1989 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/06/Neptune.jpg Obr.15 NASA. File:Triton moonmosaicVoyager 2 (large).jpg: WikimediaCommons [online]. 25 August 1989 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Triton_moon_mosaic_Voyager_2_%28large%29.jpg Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

  37. Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová

More Related