ARISTOTELES

1. ARISTOTELES

2. Víte že … • Aristoteles napsal mimo jiné díla Fyzika, Mechanika, O vznikání a zanikání či Meteorologie? Po staletí byl považován za naprosto nezpochybnitelnou autoritu a to především katolickou církví, která jinak antické učence, jakožto pohany, neuznávala. V jeho učení nesmělo být zpochybněno ani jediné slovíčko. Že to pokroku vědy nijak neposloužilo, je nesporné, ale může za to Aristoteles?

3. ŽIVOT

4. Roku 384 před naším letopočtem se narodil Aristoteles, muž, který dal světu řád. Aristoteles se narodil v malém městečku Stageira v severním Řecku. Jeho otce pokládali spoluobčané za vzdělaného člověka, byl lékařem. Brzy dosáhl významného postavení, neboť se stal osobním lékařem makedonských panovníků, krále Amyntáse a jeho následovníka Filipa Makedonského. Vše nasvědčovalo tomu, že jeho bystrý syn bude pokračovat v otcových šlépějích, ale mladý Aristoteles nejevil o lékařství pražádný zájem. Zato ho zajímalo všechno, čeho si všímal v přírodě, a všímal si věcí, které jiné nenapadly: Proč ptáci létají? Proč svítí měsíc? Mrzuté odpovědi otce o tom, že tak všechno řídí bohové, jej neuspokojovaly. Hledal řád, hledal zákon, podle kterého se svět řídí.

5. Po smrti svého otce se sedmnáctiletý mladík vydal do Athén, do školy věhlasného filozofa Platona. Na dveřích školy si Aristoteles přečetl větu „Nechť nevchází v tento dům ten, kdo nezná matematiku“ a nezapomněl na ni po celý život. Vedle Platona prožil Aristoteles dvacet let a převzal od něj některé názory, například jeho geocentrismus či učení o fluidu. Aristoteles se snažil pochopit to, co poznával svými smysly. Aristoteles svět zkoumá, objevuje principy mechaniky, konstruuje stroje. Odpovídá si na otázky z dětství – zkoumá paprsky světla, přemýšlí o zvuku. „Ozvěna vzniká tehdy, když vzduch při svém pohybu naráží na stěnu a odráží sezpátky jako míč,“ říká. Nepochybuje o tom, že Země je kulatá a snaží se vypočítat její rozměry. A vlastně se ani moc nezmýlí, jeho Země je dvakrát tak velká, než ve skutečnosti, což je na tehdejší dobu skvělý výsledek.

6. Když dospěl syn Filipa Makedonského Alexandr, později zvaný Veliký, do věku čtrnácti let, byl Aristoteles vyzván, aby se stal jeho vychovatelem. A Alexandr, skutečný vládce tehdejšího světa, o něm řekl: „Vážím si Aristotela stejně jako svého otce, neboť jsem-li otci zavázán za život, pak Aristotelovi jsem vděčný za to, že mu dal cenu.“ Vysoké postavení dovolilo Aristotelovi, aby si v Athénách (v Lykeiu, odtud lyceum) zřídil vlastní školu. Shromáždil tu své žáky, psal učená díla a vyučoval. Po Alexandrově smrti však v Athénách získali moc jeho protivníci a Aristoteles se musel uchýlit do vyhnanství. Usadil se v Chalkidě, kde zatrpklý brzy zemřel ve věku šedesáti tří let. Vyprávěly se pak o něm i nepěkné věci – prý kupoval a ničil rukopisy, jejichž obsah byl v rozporu s jeho učením, a totéž vyžadoval od svých žáků. Nesnášel kritiku a despoticky trval na svém.

7. SPISY

8. I. Spisy o logice, tj. „Organon“ neboli „nástroj“ ke správnému, filosofickému uvažování, myšlení. II. Spisy přírodovědné, kde jsou známy spisy „Fysika“, „O nebi“, „O vzniku a zániku“,„Mete­orologie“ . O živých bytostech pak Aristotelés pojednává ve spisech „O duši“ (tento spis je prvním soustavným výkladem v dějinách filozofie),„O zkou­mání živočichů“(zde Aristotelés předkládá popis a klasifikaci více než 500 živočišných druhů, čímž pokládá základy budoucí zoologie), „O částech živočichů“, „O chůzi živočichů“ a „O vzniku živočichů“. III. Spisy metafyzické - pod tímto názvem je uspořádán soubor čtrnácti Aristotelových spisů pojednávajících o obecných příčinách věcí, soubor nazvaný „Metafysika“ IV. Spisy etické, neboli tzv. „Deset knih Etiky Nikomachovy“, Ve svých etických spisech Aristotelés pokládá štěstí za cíl lidského života a rozlišuje tři způsoby žití – život podle něj může být rozkošnický, politický a teoretický, kterého si cení nejvíce. V.Spisy politické, zahrnující osm knih – spis „Politika“(zde Aristotelés podrobuje zkoumání stát a společenské zřízení, podle počtu vládců dělí státní zřízení na monarchii, aristokracii a ústavní demokracii – nesprávnými protějšky těchto tří jsou pak tyranie, oligarchie a neústavní demokracie). VI. Spisy o literatuře a rétorice, zahrnující tři knihy o řečnictví a jednu o básnictví, spisy jsou vydány pod názvy „Rétorika“ a „Poetika“.

9. DÍLO

10. Malá přírodovědecká pojednání/Člověk a příroda - O barvách - O částech živočichů - O délce a krátkosti života - O paměti a vzpomínání/O vnímání - O pohybu živočichů - O spánku a bdění/O snech - O zrodu živočichů/O vzniku zvířat - Zoologie Etika Níkomachova Fyziky - Meteorologika - O duši - O nebi a zemi - O vzniku a zániku Metafyziky - Alfa - Alfa elatton - Beta - Delta - Epsílon - Éta - Gama - Ióta - Kappa - Lambda - Mý - Ný - Théta - Zéta Organon - Druhé analytiky - Kategorie - O sofistických důkazech - O vyjadřování - První analytiky - Topiky Poietika Politika Rétorika Rétorika pro Alexandra Ústava athénská Velká etika

11. Přítel, to je jedna duše přebývající ve dvou tělech. Chovejme se ke svým přátelům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám. Přítel je ten, kdo se spolu raduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, nýbrž pouze kvůli němu. Jedni lidé tak šetří, jako by měli žít věčně, druzí tak utrácejí, jako by měli hned zemřít. Filozofie vzniká z toho, že se lidé diví. Milovat znamená přát bližnímu, co je dobré, ale přát mu to z lásky k němu, ne z lásky k sobě." CITÁTY

13. Zápis • 384 – 322 př. n. l. • Řecký filozof narozen v Makedonii • Studoval a pak i vyučoval v Platonově Akademii v Athénách • Stal se učitelem Alexandra Makedonského • V r. 335 založil vlastní školu, Lýkeion v Athénách • Roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl Aristotelés v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z rouhání bohům a odsouzen, takže odešel do vyhnanství do Chalkidy, odkud pocházela jeho matka a kde v následujícím roce zemřel. Zachovala se jeho závěť s přáním, aby byl pochován vedle své ženy.

14. Děkuju za pozornost. SLezáková Lenka 3.L