Kapitola 4

1. Kapitola 4 ČASOVÁ STRUKTURA, JEJÍ PARAMETRY A ZNÁZORNĚNÍ

2. Časová struktura stavebního procesu vyplývá z funkční spojitosti s prostorovou a technologickou strukturou stavebního procesu, její analýzu nelze od prostorové a technologické struktury oddělovat. Časová struktura stavebního procesu zahrnuje: • Časový postup a průběh všech objektových, etapových a dílčích stavebních procesů • Časové ohodnocení vazeb mezi procesy (určení časových hodnot příslušných vazeb) • Potřebu zdrojů v čase (finance, pracovní síly, materiály, stroje)

3. Nejdůležitější parametry časové struktury: • Doba trvánídílčího stavebního procesu • Doba a doba rozvinutí etapových procesů • Doba a doba rozvinutí procesů stupně rozestavěnosti a objektových procesů • Časové hodnoty vazeb mezi procesy • Termíny začátků a konců stavebních procesů Parametry časové struktury se vyjadřují v časových jednotkách (dny, týdny a měsíce) Termíny začátků a konců stavebních procesů je možné vyjádřit v relativním tvaru, tj. počtem časových jednotek od termínu začátku výstavby nebo kalendářním (absolutním) tvaru, tj. příslušným kalendářním dnem.

4. Dobu dílčího stavebního procesu t je možné vypočítat v závislosti na podkladech 2 metodami. Metoda naturální Metoda finanční

5. METODA NATURÁLNÍ Metoda naturální vyplývá ze skutečné pracnosti vypočtené z fyzického objemu produkce určitého dílčího stavebního procesu vyjádřeného ve fyzických jednotkách, popř. ze skutečné pracnosti zjištěné z výrobní kalkulace. t = Q . Nc =Ps (dnů) d . n . h .s d . h . s t doba dílčího stavebního procesu ve dnech Q objem produkce ve fyzických jednotkách Nc norma času v Nh/mj. produktu n součinitel napětí norem v % d počet pracovních sil nebo strojů h směnový časový fond (počet pracovních hodin ve směně v hod/směna) s směnnost, počet směn za den Ps skutečná pracnost v Ph

6. METODA FINANČNÍ Plyne ze skutečné pracnosti vypočtené z finančního objemu produkce, tj. ceny za produkci dílčího stavebního procesu vyjádřené ve finančních jednotkách. t = Z (dnů) Pr . d . h . s t doba dílčího stavebního procesu ve dnech Z cena produkce ve finančních jednotkách Pr hodinová produktivita práce 1 pracovníka nebo stroje vyjádřená ve finančních jednotkách za hodinu d počet pracovních sil nebo strojů h směnový časový fond (počet pracovních hodin ve směně v hod/směnu s směnnost (počet směn za den)

7. Metoda finanční se používá u procesů PSV, cena produkce se určí z rozpočtu stavebních prací • Doby dílčích stavebních procesů se obvykle počítají v technologickém rozboru, což je základní dokument výrobní přípravy stavby zobrazující technologickou strukturu stavebního procesu • Min. počet pracovníků dmin je dán technologií stavebního procesu • Max. počet pracovníků dmax je dán velikostí pracovní fronty nebo kapacitními možnostmi dodavatele • Nasazením různých počtů pracovních sil nebo strojů v rozmezí dmaxaždmin vychází různé doby dílčích stavebních procesů v rozmezí tminaž tmax • Dobui – téhoetapového procesutiv časových jednotkách lze určit jako součet doby rozvinutí tohotoi – téhoetapového procesuT´ia doby posledního dílčího stavebního procesutposl,který v tomto etapovém procesu probíhá, vše v časových jednotkách. ti = T´i + t posl (č.j.)

8. Časová struktura se zobrazuje v časových grafech (harmonogram) Společně s prostorovou strukturou je časová struktura zobrazena v tzv. časoprostorových grafech (starší název „cyklogram“), kde se činnosti vykreslují v čase a prostoru. Vodorovná osa je časová, svislá osa je prostorová. Časová struktura se rovněž zobrazuje i v síťových grafech, které jsou nejvhodnější pro zobrazení komplexních stavebních procesů nebo objektových stavebních procesů rozdělených až do dílčích stavebních procesů jakožto systémů. Do zobrazení časové struktury stavebního procesu patří také grafy potřeby zdrojů (pracovníci, finanční náklady, materiálové zdroje, apod.).

9. Časový graf - harmonogram

10. Časoprostorový graf (cyklogram) Operativní časoprostorový graf, ve kterých jsou vykresleny dílčí stavební procesy, jakožto práce jednotlivých specializovaných čet.

11. Časoprostorový graf (cyklogram) Souhrnné časoprostorové grafy, ve kterých jsou zpravidla znázorněny etapové procesy nebo procesy stupně rozestavěnosti, případně objektové procesy.

12. Kumulovatelný – nasčitatelný zdroj Běžná potřeba v čase (uvádí potřebu příslušného zdroje v dané časové jednotce) Kumulativní (v každém termínu uvádí celkovou nasčítanou potřebu příslušného zdroje od začátku výstavby až do příslušného konečného termínu)

13. Etapový proces složený z dílčích stavebních procesů: mezi dílčími stavebními procesy, etapovými procesy, event. procesy stupně rozestavěnosti (tj.složky objektového stavebního procesu) existují VAZBY. • Informační • Vazby vyplývající z postupu výstavby – sled činností, dělba práce, min. pracovní fronta, apod. Vazby z technologických příčin nazýváme vazbami technologickými. Činnosti (dílčí stavební procesy) nazýváme vazby organizační. • Vazba technologická je prvotní • Vazba organizační je druhotná Vazby mezi procesy slouží pro výpočet termínů a konců příslušných stavebních procesů. Při výpočtu se vždy vychází ze znalosti termínů začátků a konce předcházejícího procesu a počítají se termíny začátku a konce následujícího procesu.

14. Etapový proces složený z dílčích stavebních procesů Doba rozvinutí etapového procesu je doba, za kterou nastoupí všechny čety, které realizují dílčí stavební procesy zařazené do příslušného etapového procesu (zemní práce). Šikmé čáry: dílčí stavební procesy, značí práci čet, které provádějí: 1. Geodetické měření, 2. skrývka ornice, 3. strojní hloubení zákl. jámy, 4. ruční dokopávky, 5. odvoz vytěžené zeminy, 6. štěrkopískový podsyp , tj. celke 6 dílčích stavebních procesů. Tlustá čára: vyznačuje proces zemní práce, ve kterém jsou dílčí stavební procesy realizovány (bod 1 až 6). Doba rozvinutí etapového procesu je časový interval od vstupu prvního dílčího procesu do příslušného etapového procesu.

15. Doba a doba rozvinutí etapového procesu se určuje: • Kloubením dílčích stavebních procesů v časoprostorovém nebo časovém grafu • Výpočtem • Využitím databází technicko – hospodářských ukazatelů dob rozvinutí etapových procesů a soustavy síťových grafů vytvořené pro jednotlivé druhy objektů (pozn.: součástí programového vybavení) • Doba procesu stupně rozestavěnosti a doba objektového procesu se určuje: • Kloubením etapových nebo dílčích stavebních procesů v časoprostorovém nebo časovém grafu • Výpočtem • Podnikovými metodami • Modelováním (softwarová podpora) Výpočet doby objektového procesu (pro fázi přípravné dokumentace v předvýrobní přípravě, nebo FS) To = Zo (měsíce) Pr . D To doba objektového procesu, jednotka čas Zo rozpočtová cena objektu Prproduktivita práce na jednoho dělníka za příslušnou časovou jednotku (měsíce , pro daný obor dle JKSO d průměrný počet dělníků na objektu (podnikové ukazatelé)

16. Vazbou jsou vázány vždy 2 stavební procesy (dílčí, etapové, procesy stupně rozestavěnosti, objektové). • Předcházejíc proces označíme i a následující proces označíme j. Při analýze časové struktury se obvykle používají druhy vazeb:

17. Vazba KONEC – ZAČÁTEK (K-Z) • Vazba K – Z mezi dvěma dílčími stavebními procesy i a j • Vázané sousední procesy mají doby ti a tj , termíny jejich začátků jsou označeny Zi a Zj • Termíny jejich konců jsou označeny Ki a Kj • ε znázorňuje časovou hodnotu vazby, která je u této vazby definována mezi termínem konce předcházející činnosti i Kja termínem začátku následující činnosti jKj. Činnost je zakreslena plnou čarou a označuje případ, kdy časová hodnota vazby εje nulová (ε = 0). V tomto případě jde o bezprostřední návaznost činnosti j po skončení předchozí činnosti i (např. obě činnosti jsou vykonávány stejnými pracovními četami). • Činnost j´je znázorněna čárkovaně, je vázána k činnosti i s časovou hodnotou vazby ε> 0. Např. časová hodnota vazby znamená technologickou přestávku, která následuje po skončení předchozí činnosti i. • Činnost j´´ znázorněna tečkovaně, je vázána k činnosti i s časovou hodnotou vazby ε< 0. Je např. situace, kdy obě navazující činnosti jsou prováděny různými pracovními četami, přičemž výrobní prostor je dostatečně velký, aby následující činnost j´´ začala před skončením činnosti předcházející i.

19. Vazba ZAČÁTEK – ZAČÁTEK (Z-Z) • Časová hodnota této vazby je definována mezi začátkem předcházejícího procesu i Zi a začátkem následujícího procesu j Zj. • Je zde vyznačen případ, kdy časová hodnota ε> 0 , což je možno definovat jako nástup následující čety j po uplynutí pevně dané doby od začátku činnosti předchozí i. • Pokud při užití této vazby jsou obě činnosti na sobě výrobně závislé a pracují na stejném výrobním prostoru, musí při neuvažování technologických přestávek platit nerovnost: ε + tjP ti (č.j.) εčasová hodnota vazby začátek – začátek v č.j. tj doba předchozího procesu v č.j. ti doba následujícího procesu v č.j. Obecně je možné, aby při užití tohoto typu vazby následující činnost j byla ukončena dříve, než předcházející činnost i. Obě činnosti však v tomto případě musejí probíhat na různém pracovním prostoru a nesmějí být na sobě výrobně závislé.Nastává i případ nulové časové hodnoty této vazby. Např. začátek dvou a více činností najednou (zahájení stavby, geodetické měření, skrývka). Při užití záporné hodnoty mezi dvěmi dílčími stavebními procesy ve stejném etapovém nebo objektovém procesu je vhodné přeřadit jejich pořadí.

21. Vazba KONEC – KONEC (K-K) • Časová hodnota této vazby je definována mezi termínem konce předcházejícího procesu i Ki a termínem konce následujícího procesu j Kj . • Je zde vyloučen případ, kdy časová hodnota vazby ε> 0, což je možné definovat jako ukončení práce následující čety j po uplynutí pevně dané doby od ukončení činnosti předchozí i. • Pokud při užití této vazby jsou obě činnosti na sobě závislé a pracují na stejném výrobním prostoru, musí při neuvažování technologických přestávek platit nerovnost ε + tiP tj (č.j.) εčasová hodnota vazby začátek – začátek v č.j. tj doba předchozího procesu v č.j. ti doba následujícího procesu v č.j.

23. Vazba ZAČÁTEK – KONEC (Z – K) • Časová hodnota je definována mezi termínem začátku předcházejícího procesu i Zi a termínem konce následujícího procesu j Kj • užívá se v praxi málo • Používáme jiné vazby • Vazba má smysl , užijeme-li nulové nebo záporné časové hodnoty, tj. ε ≤ 0, a žijeme-li ji pro vázání dvou objektových procesů, event. posledního dílčího procesu v následujícím objektovém a prvního dílčího procesu předcházejícím objektovém procesu.Vyjadřujeme tím případ, že následující objekt nebo alespoň dílčí proces následujícího objektu musí být dokončen dříve nebo alespoň v okamžiku zahájení prací na předcházejícím objektu..

25. Vazba STAVEBNĚ TECHNOLOGICKÁ (STV)

26. Vazba STV je odvozena z prostorové struktury stavebního procesu a vyplývá z nutností mít volnou min. pracovní frontu pro nástup následujícího dílčího stavebního procesu j. Min. pracovní fronta musí být uvolněna předcházejícím procesem i, a to ve všech místech na výrobním prostoru, kde procesy i a j vykonávají své činnosti. • U této vazby nedefinujeme její časovou hodnotu, ale definujeme ji součinitelem pracovní fronty fij, jakožto poměrem min. pracovního prostoru a celkového pracovního prostoru, který je pro četu k dispozici.