CO JSOU TO SCHENGENSKÉ DOHODY?

1. SCHENGENA ZÁKON O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V PLATNÉM ZNĚNÍSE ZVLÁŠTNÍM PŘIHLÉDNUTÍM KE SPECIFIKŮM POBYTU ZA ÚČELEM VĚDECKÉHO VÝZKUMU

2. CO JSOU TOSCHENGENSKÉ DOHODY? • Dohoda o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (tzv. Schengen I) • uzavřená mezi vládami Spolkové republiky Německo, Francouzské republiky a států Beneluxu v roce 1985 • Úmluva provádějící Schengenskou dohodu o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (tzv. Schengen II) • uzavřená mezi vládami Spolkové republiky Německo, Francouzské republiky a států Beneluxu v roce 1990) • Schengenský protokol • Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce EU (příloha Amsterodamské smlouvy z roku 1997)

3. CO ZNAMENAJÍ SCHENGENSKÉ DOHODY? • Podstatou schengenských dohod je zrušení hraničních kontrol na společných hranicích smluvních států • Kontroly se provádí na vnější schengenské hranici • pozemní hranice schengenských států se státy, které nejsou členskými státy EU • mezinárodní letiště • mořské přístavy • Zrušení vnitřních hraničních kontrol je nahrazeno úzkou spoluprácí v dalších oblastech, která kompenzuje chybějící kontroly na vnitřních hranicích

4. DOPAD SCHENGENU NA ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD • Schengenská pravidla byla do českého právního řádu implementována postupně v rámci několika novel již před vstupem České republiky do Schengenského prostoru (od roku 1998) • Poslední novela (zákonem č. 379/2007 Sb.) tak již přinesla pouze zpřesnění v návaznosti na novou judikaturu ESD a na doporučení ze schengenských hodnotících misí • Nejpodstatnějším výsledkem celého procesu je soulad cizineckého zákona s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví Kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), který vstoupil v platnost 13. října 2006 • Měněna byla však i celá řada dalších právních předpisů, mj. zákon o Policii České republiky, trestní řád, zákon o azylu, zákon o Celní správě, celní zákon, zákon o silničním provozu, zákon o ochraně osobních údajů, zákon o zbraních aj.

5. JAK ZMĚNIL SCHENGEN ČESKÝ CIZINECKÝ ZÁKON? • Vstup cizinců ze třetích zemí na území ČR • Občané třetích zemí s povoleným pobytem na území ČR • Občané třetích zemí s jednotným schengenským vízem vydaným jiným schengenským státem • Schengenský informační systém

6. SCHENGEN A VSTUP CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR • Do ČR je možné přicestovat i s jednotným schengenským vízem, české národní vízum již není jedinou podmínkou vstupu na české území • Cestující ze státu s vízovou povinností nemusí zvažovat, zda si kvůli návštěvě ČR bude vyřizovat české vízum • Schengenské vízum opravňující k pobytu v schengenském prostoru po dobu až 3 měsíců (v rámci 6 měsíců od data prvního vstupu do Schengenu vyznačeného razítkem v cestovním dokladu) bude platit i pro vstup na území ČR

7. SCHENGEN A VSTUP CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR • Cizinci ze třetích zemí s českým vízem: • platnost českého krátkodobého i dlouhodobého víza zůstává po vstupu ČR do Schengenského prostoru zachována po dobu své platnosti a teritoriálně omezena na území ČR • vízum vydané českými orgány před 31. prosincem 2007, jehož platnost bude přesahuje do roku 2008, zůstane nadále platné i po vstupu ČR do Schengenského prostoru, pouze však jako tzv. národní vízum, které opravňuje k pobytu toliko na území ČR • po vstupu ČR do Schengenského prostoru je možné požádat o prodloužení platnosti českého víza; v případě kladného vyřízení je v cestovním dokladu vyznačeno vízum již v schengenském formátu s platností teritoriálně omezenou na území ČR

8. SCHENGEN A VSTUP CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR • Pokud ČR vydá schengenské dlouhodobé vízum typu D+C, bude jeho držitel oprávněn k pobytu i na území ostatních smluvních stran (tj. území Schengenského prostoru + Švýcarsko a Lichtenštejnsko) po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti • Pokud ČR vydá schengenské vízum typu D, bude jeho držitel oprávněn k pobytu na území smluvních stran obdobně jako v případě průjezdního víza, tj. po dobu 5 dnů, a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti, avšak pouze při cestě do České republiky

9. SCHENGEN A VSTUP CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR • Pokud cizinec ze třetí země bude držitelem českého víza a bude chtít cestovat do jiných schengenských států, potřebuje od 1. ledna 2008 schengenské vízum; pouze s českým národním vízem nebude moci vstoupit na území jiného schengenského státu, a to ani za účelem průjezdu do ČR • Pokud je cizinec ze třetí země držitelem českého víza, bude muset od 1. ledna 2008 při cestě do ČR z třetího státu zvolit přímou cestu; cestování např. z Ruské federace nebude možné vlakem přes Polsko či Slovensko, ale pouze přímou leteckou cestou do ČR

10. SCHENGEN A VSTUP CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR • Státní příslušníci ze třetích zemí, kteří nepodléhají vízové povinnosti: • mohou vstoupit a pobývat na území ČR po dobu až 3 měsíců během šesti měsíců ode dne prvního vstupu na území ČR • při pobytu přesahujícím 3 měsíce potřebují národní, tedy české dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu

11. CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S POVOLENÝM POBYTEM NA ÚZEMÍ ČR • Na základě pobytového povolení vydaného ČR se cizinec ze třetí země může pohybovat po dobu až 3 měsíců v Schengenském prostoru • Rozšířením schengenského prostoru o ČR se tak cizinec ze třetí země dostává na stejnou úroveň jako cizinci ze třetích zemí s povoleným pobytem v jiném schengenském státě

12. CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S POVOLENÝM POBYTEM NA ÚZEMÍ ČR • Orgánem odpovědným za vydávání povolení k pobytu v ČR a kontrolu jejich dodržování zůstává i nadále Služba cizinecké policie • Podmínky pro vydávání povolení k pobytu, jejich prodlužování apod. zůstávají nezměněné

13. CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S JEDNOTNÝM SCHENGENSKÝM VÍZEM • Jednotné schengenské vízum vystavené jiným schengenským státem (tzv. krátkodobé vízum pro pobyt do 3 měsíců během šesti měsíců ode dne prvního vstupu na území schengenského prostoru), opravňuje automaticky k cestování po všech státech schengenského prostoru • Orgány ČR budou moci prodloužit platnost a dobu pobytu na schengenské vízum, které vydal jiný schengenský stát • Orgány ČR budou moci omezit jeho časovou platnost (např. z důvodu nedostatečných finančních prostředků potřebných k pobytu na českém území)

14. CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S JEDNOTNÝM SCHENGENSKÝM VÍZEM • Orgánům ČR bude náležet rovněž pravomoc zcela zrušit schengenské vízum vydané jiným státem tehdy, pokud přestanete splňovat některou z podmínek pro jeho udělení • Vstoupit na území ČR se schengenským vízem není možné v případě, že jeho územní platnost bude omezena a ČR bude z jeho platnosti vyloučena (např. v případě, že ČR neuznává cestovní doklad, kterým se bude cizinec prokazovat, jako platný doklad)

15. SCHENGENSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM • Od 1. září 2007 je při hraniční kontrole využíván Schengenský informační systém (SIS) • jde o společnou databázi smluvních států obsahující údaje o osobách hledaných za účelem zatčení, o pohřešovaných osobách, o nežádoucích cizincích, o hledaných věcech (např. odcizených motorových vozidlech) a o ztracených osobních dokladech • v případě, že při hraniční kontrole policista zjistí, že kontrolovaná osoba je vedena v databázi za účelem odepření vstupu (jako nežádoucí cizinec), odepře takové osobě možnost vstupu na území • stejně tak konzulární úředník ZÚ smluvního státu nevydá takové osobě vízum a policista Služby cizinecké policie nevydá (neprodlouží) pobyt na území

16. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je v cizineckém zákoně upraveno v § 42f • Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce ("výzkumný pracovník")

17. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Výzkumnou organizací se pro účely cizineckého zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí • Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

18. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území policii

19. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit: • dohodu o hostování, • náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), e) a f), • písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků, • na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 5

20. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu (to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2) • Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem

21. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • V souladu se Směrnicí Rady č. 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu je definován okruh cizinců, vůči kterým je uplatňován zvýhodněný režim vyplývající z této směrnice • Novelou se zavádí speciální druh povolení k dlouhodobému pobytu, které je vydáváno cizincům za účelem vědeckého výzkumu na území České republiky

22. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Stanovuje se, ve kterých případech může cizinec žádost podat na zastupitelském úřadu a kdy Policii České republiky na území • Stanovuje se okruh náležitostí požadovaných k vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu • Za účelem zachování jednoty rodiny je umožněno rodinným příslušníkům připojit se k výzkumnému pracovníkovi (§ 42 odst. 3)

23. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je totiž mj. oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá ("rodinný příslušník výzkumného pracovníka"). • K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5 • Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území (to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2)

24. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je vydáváno ve standardní formě, tj. cizinci je vydán průkaz o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1) • Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se nestanovuje výjimkou od stávajícího standardu • buď se stanoví na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu (při pobytech kratších než 1 rok) • nebo na dobu 2 let (v případech, kdy předpokládaná doba pobytu bude delší než 1 rok)

25. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Po kladném rozhodnutí o povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu zastupitelský úřad z moci úřední vydá cizinci vízum k pobytu nad 90 dnů, které ho bude opravňovat ke vstupu na území, kde mu bude Policií České republiky předán průkaz o povolení k pobytu (viz § 31 odst. 4) • V těchto případech bude uplatňován obdobný režim jako v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu nebo za účelem společného soužití rodiny podané na zastupitelském úřadu • Se zřetelem ke splnění ohlašovací povinnosti (viz § 93 odst. 1) je cizinec ve stejné lhůtě, tj. do 3 pracovních dnů po vstupu na území, povinen dostavit se na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu

26. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • V případech, kdy nebude výzkumný projekt realizován na základě „dohody o hostování“ (tj. zásady vyplývající ze Směrnice Rady 2005/71/ES), bude pobyt cizince podléhat standardnímu režimu • V případě pobytu delšího než 3 měsíce se bude jednat o pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů a dále o pobyt na základě povolení k dlouhodobému pobytu – v těchto případech však cizinec nebude mít výhody vyplývající z citované směrnice (nebude uplatňována zásada „rovného zacházení“, ani zásada tzv. „mobility mezi členskými státy“)

27. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Pokud jde o zdravotní pojištění výzkumných pracovníků v návaznosti na Směrnici 2005/71ES, cizinec bude podle zákona o veřejných výzkumných institucích povinen předložit pouze čestné prohlášení o tom, že uzavře zdravotní pojištění, ze kterého budou hrazeny případné náklady zdravotní péče ode dne vstupu na území České republiky do dne, kdy se bude na cizince vztahovat zákon o veřejném zdravotním pojištění (doklad o uzavření zdravotního pojištění nebude vyžadován v okamžiku uzavírání dohody o hostování) • Cizinec si následně sjedná tzv. cestovní zdravotní pojištění, ze kterého by byly hrazeny případné náklady zdravotní péče od okamžiku vstupu na území do převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

28. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění, které by pokrylo případnou úhradu nákladů zdravotní péče po vstupu na území, bude vyžadováno před udělením víza k pobytu nad 90 dnů • vízum se vydává z úřední moci a slouží k cestě na území České republiky, kde cizinec převezme povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu • Po převzetí zmíněného povolení cizinec bude v režimu veřejného zdravotního pojištění • s ohledem na platné znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je zajišťováno formou právní fikce trvalého pobytu, neboť Ministerstvo zdravotnictví nesouhlasilo s provedením přímé novely tohoto zákona; do zákona o veřejném zdravotním pojištění bude zapracováno v rámci další připravované novely

29. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • Pro účely cizineckého zákona se stanoví, které výzkumné organizace jsou organizací oprávněnou uzavírat s výzkumným pracovníkem dohodu o hostování, která bude ve smyslu Směrnice 2005/71/ES základní podmínkou vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu • Rejstřík veřejných výzkumných institucí v České republice vede MŠMT • http://rvvi.msmt.cz/ • Po kladném rozhodnutí o povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu zastupitelský úřad z úřední moci vydá cizinci vízum k pobytu nad 90 dnů, které ho bude opravňovat ke vstupu na území, kde mu bude následně Policií České republiky předán průkaz o povolení k pobytu (§ 31 odst. 4)

30. POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU • V těchto případech bude uplatňován obdobný režim jako v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu nebo za účelem společného soužití rodiny podané na zastupitelském úřadu • Se zřetelem ke splnění ohlašovací povinnosti (§ 93 odst. 1) je cizinec ve stejné lhůtě, tj. do 3 pracovních dnů po vstupu na území, povinen dostavit se na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu

31. DĚKUJI ZA POZORNOST