FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

1. FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

2. HLAVNÍ PROBLÉMY: • celková úroveň financování • ekonomické vlastnosti vzdělání • lidský kapitál • produkce vzdělání • finanční toky a objemy

9. MAKROEKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst – spojen s teorií lidského kapitálu Model Mankiw – Romer – Weil (1992 – A Contribution to the Empirics of Economic Growth. Quarterly Journal of Economics, 107, 2, pp. 407 – 437.) Doplněný Solowův model

10. nebo Benhabib – Spiegel po log úpravě

11. Např. Temple (1999) • JAKÉ JSOU ZDROJE RŮSTU Z LIDSKÉHO KAPITÁLU: • růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib, Spiegel 1994) • vzdělaná pracovní síla může přilákat zahraniční investice – přímo nebo nepřímo jako záruka politické stability • celková produktivita faktorů produkce prostřednictvím technologických inovací

12. MIKROEKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ • Smíšený veřejný statek: • vzdělání při spotřebě svým nositelem má soukromé efekty (výdělky, sociální pozice, orientace v komplexním prostředí apod.) • vzdělání má rovněž veřejné efekty, z nichž nositel vzdělání nemá výnosy; často se označují jako externality

13. Školné/rok MSC B A Z2 P MEB C Z1 F G MSB=MPB+MEB MPB 0 Np Ns Počet studentů/rok C…školné Np…počet studentů bez veřejného zásahu G…školné po veř. zásahu kde: MPB…mezní soukromý benefit MEB…mezní externí benefit=subvence, dotace MSB…mezní společenský benefit MSC…mezní společenský náklad

14. VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL

15. Teorie lidského kapitálu – jedna z nejrozšířenějších v teoretické reflexi i v praktické aplikaci • V této prezentaci: • LIDSKÝ KAPITÁL • JAKO ZÍSKÁVANÝ STATEK • NA TRHU PRÁCE • mikroekonomické souvislosti vzdělání • LIDSKÝ KAPITÁL JAKO FAKTOR HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU - • makroekonomické souvislosti vzdělání

16. Mikroekonomické souvislosti:

19. Modifikace pro nespojité S, kde roky vzdělání jsou nahrazeny dummy variables pro jednotlivé úrovně vzdělání – základní, sekundární a terciární

20. MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ • Dvě skupiny měření – podle využité formulace lidského kapitálu • plná metoda (někdy redukovaná vzhledem k nedostatku dat na "zkrácenou" metodu) • regresní rovnice Mincerova typu • VÝSLEDKY – velké množství naměřených návratností s mnoha různými specifikacemi a mnoho časových řad

21. V souhrnném pohledu lze říci, že návratnost investice do vzdělání je vysoká – při odlišení návratnosti soukromé a společenské se objeví další významné rozdíly. SOUKROMÁ NÁVRATNOST – měří osobní náklady a výnosy (i nepeněžní) SPOLEČENSKÁ NÁVRATNOST – měří náklady a výnosy pro celou společnost – problém je se zahrnutím externalit vzdělání FISKÁLNÍ NÁVRATNOST – měří zvýšení v porovnání s investicí do vzdělání

22. The World Bank 2002 – úplná metoda Autoři Psacharopoulos, Patrinos

25. OČEKÁVANÉ VÝDĚLKY A MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ • Měří se návratnost investice do vzdělání založená na výpovědích respondentů (obvykle studentů) o jejich očekávaných výdělcích • VÝSLEDKY – překvapivě přesné, konzistentně vykazují mírný optimismus • VÝHODY: • odstraní se metodologický problém srovnání dvou rozdílných skupin – např. středoškoláků a vysokoškoláků, pro něž se počítá návratnost jako pro stejnorodou kohortu • nahradí se obvykle chybějící longitudinální data

26. 3 2.5 2 Muži absolventi Muži po 10 letech 1.5 Očekávané mzdové zisky Ženy po absolventky Ženy po 10 letech 1 0.5 0 Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005 Roky výzkumu Výzkum provedený na několika českých vysokých školách mezi studenty ekonomických oborů

27. PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU • (Problémy financování vysokého školství jsou zde výrazně zastoupeny) • Měření (odhady) nákladů na vzdělání • Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější, mnoho typů výnosů • Externality • Výpočty návratnosti – problém s dobou využití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika • Asymetrie informací • Porovnání investičních možností – jiné finanční možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd. • Finanční trhy jsou nedokonalé

30. NÁKLADY NA VZDĚLÁNÍ Přímé – provoz vzdělávacích institucí, studijní literatura a pomůcky, zvýšené životní náklady během studia Nepřímé – odřeknuté výdělky během studia Externality během studia – pozitivní (univerzita je kulturním centrem) a negativní (studenti mohou obtěžovat okolí např. hlukem…)

31. VÝNOSY VZDĚLÁNÍ mnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…) Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

32. EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů , zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče. • DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný • technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepoužívání získaných dovedností) • ekonomické opotřebení – je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

34. ASYMETRIE INFORMACÍ • – různé projevy • - obtížné získávání informací o kvalitě vzdělávací instituce, o uplatnění – vzhledem k obvyklému vyhýbání se riziku může poptávka po vzdělání být suboptimální • signaling a screening – vzdělání slouží jen jako signál pro zaměstnavatele o schopnostech jeho nositele. V extrémní podobě to může znamenat, že vzdělání vůbec nepřineslo růst produktivity. • sheepskin efekt – signálem není vzdělání třeba i neukončené, ale jen diplom

35. PROBLÉMY FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁNÍ JAKO LIDKÉHO KAPITÁLU • SOUKROMÉ: • Vzdělávací dráha se začíná v době, kdy soukromý investor nemá prostředky • Tento druh kapitálu nemá obvykle na finančním trhu možnost protihodnoty (ručení) – ale: vznikají nové nástroje • Výnosy jsou dlouhodobé • VEŘEJNÉ: • Veřejné zdroje jsou omezené vzhledem k množství investic (mnoho studentů) • O zdroje soutěží mnoho veřejných nároků, zejména sociální sféra

36. FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ

37. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VZDĚLÁNÍ • Není jednoduché a všeobecné řešení • TENDENCE: • sdílení nákladů veřejných a soukromých • veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění • vouchery – o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel • soukromé zdroje – půjčky s odloženou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky

38. Future Earnings • Need is great, costs are great • Public finance – limited • Private funds – inequitable • Therefore, tap future earnings • Loans • Human capital contracts • Education savings accounts

39. Cost Sharing • Increases efficiency • Enhances equity • Expands source of revenue

40. Financování školství … co přidat nového • Cost-Sharing Mechanisms • Subsidization Mechanisms

41. Cost-Sharing Mechanisms

42. Student Loans • Mortgage-type • Specified period, fixed payments • Problems • Harms access • No additional resources • Costly • Defaults • Little private funding

43. Income Contingent Loans • Defer payments until working • Allows needy access • Adjust payments to capacity

44. Australia Higher Education Contribution Scheme • Income-related payments, income-tax • Repayment 2-4% of taxable income • Cost sharing in public higher education • 30% enrollment expansion in few years

45. Human Capital Contracts • Student pays % of future income for specified period • In exchange for funds • Investors determine % of future income • Varies: type of learning, investors’ judgment re: borrower’s likely income

46. 2. Subsidization Mechanisms

47. Individual Learning Account • United Kingdom • Holland • Sweden • Spain

48. Loan/Grant Combination • Related to wealth and needs • Similar to US GI Bill • Billions of dollars, millions of veterans (Spain) (Brazil) Today – Bolsa Família (Mexico)

49. Poskytování školského vzdělání produkce (čili vzdělávání) je proces, jehož produkční funkce není dobře známa kde At…dosažený výsledek vzdělání t, m, k, b… vstupy X… vektor studentových vlastností

50. Spending & Achievement TIMSS Ranking Maths Science 28 17 8 25 12 8 18 18 26 20 2734 3 3 96 24 22 31 27 6 2 2 4 14 9 United States Switzerland Austria Canada Norway Denmark Japan Netherlands New Zealand Spain Czech Rep. Korea Hungary 0 2,000 4,000 6,000 8,000 Expenditure/student Source: OECD, TIMSS