270 likes | 400 Views
FOTONÁSOBIČE. Fotonásobiče. slušná kvantová účinnost (zejména v UV a VIS) nízký šum rychlá odezva. Historie. 1887 – Hertz – objev vnějšího fotoefektu 1905 – Einstein – interpretace pomocí fotonů 1913 – Elster & Geitel – první fotonka 1929 – Koller & Campbell – Ag-O-Cs první fotokatoda
E N D
Fotonásobiče • slušná kvantová účinnost (zejména v UV a VIS) • nízký šum • rychlá odezva
Historie • 1887 – Hertz – objev vnějšího fotoefektu • 1905 – Einstein – interpretace pomocí fotonů • 1913 – Elster & Geitel – první fotonka • 1929 – Koller & Campbell – Ag-O-Cs první fotokatoda • 1902 – Austin – sekundární emise elektronu • 1935 – Iams et al. - první kombinace fotokatody a jedné dynody • 1936 – Zworykin et al. - multidynodový fotonásobič • 1939 – Zworykin & Rajchman – fotonásobič s elektrostatickou fokusací elektronů
Alkalická fotokatoda • Emax = hν – EG – EA • výstupní práce typicky > 2eV
III-V polovodičová fotokatoda • vytvoření povrchu s negativní elektronovou afinitou • výstupní práce typicky > 1,4eV
Uspořádání fotonásobičů • Reflexní – materiál fotokatody je nanesen na kovový substrát a elektrony se uvolňují proti dopadajícímu světlu (side-on)circular-cage
Uspořádání fotonásobičů • Transmisní – fotokatoda je nanesena na skleněné desce a elektrony se uvolňují ve směru dopadajícího světla (head-on) box-and-grid linear-focused žaluzie
Trajektorie elektronů • optimalizuje se pomocí numerické analýzy • zejména se optimalizuje sběrná účinnost první dynody (60-90%) • pro „rychlé“ fotonásobiče se provádí optimalizace také na čas průchodu • počet dynod – 1-19 • dynody mají zakřivený tvar a jsou vzájemné uspořádány tak, aby bránily zpětné vazbě iontů nebo světla
Elektronový násobič (dynody) • zesílení na jedné dynodě: 10x-100x • materiály Xsb, BeO, MgO, GaP, GaAsP na substrátu z niklu, oceli nebo CuBe slitin
Anoda • Optimalizována na co nejefektivnější sběr multiplikovaných elektronů • Většinou ve tvaru tyče, desky nebo sítě • Optimalizuje se zejména výše potenciálového rozdílu mezi poslední dynodou a anodou, aby se zabránilo tvorbě prostorového náboje
Zisk fotonásobiče • Kolekční účinnost efektivní plochy první dynody α (závisí na napětí ~100V) • Dynodový zisk δ = Uk (U je mezidynodové napětí a k=0,7-0,8) • Zisk fotonásobiče μ = α.δ1.δ2...δn = α.Ukn • Zisk citlivě závisí na napětí, je třeba dobrá stabilizace napěťového zdroje (<0,1%)
Materiály fotokatod • V současnosti asi 10 druhů, polovodičové směsi zejména z alkalických kovů (malá výstupní práce) • CsI (<200 nm), CsTe (<300 nm) – solar-blind • Sb-Cs – jen reflexní, pro velké proudy (malý odpor) • Bialkalické (Sb-Rb-Cs), (Sb-K-Cs) – vyšší citlivost a nižší šum • Vysokotpelotní bialkalické (Sb-Na-K) – až do 175˚C • Multialkalické (Sb-Na-K-Cs) – UV až 900 nm • Ag-O-Cs – 300-1200 nm ale menší citlivost ve viditelné oblasti • GaAs(Cs), GaAsP(Cs), InGaAs(Cs) – vysoká kvantová účinnost ve VIS • InP/InGaAsP(Cs), InP/InGaAs(Cs) – pomocí předpětí lze prodloužit citlivost až do 1700 nm, musí se chladit na -80˚C kvůli šumu
Časová odezva • dána zejména časem průchodu elektronů – nejlepší pro linear-focused a metal-channel (5-20 ns) • klesá s odmocninou napětí
Linearita • Obecně u fotonásobičů v širokém rozsahu • Horní hranice linearity 0,01-10 μA • Lepší je u reflexních fotokatod (díky malému odporu substrátu) • Linearita se zlepšuje, když narůstá napětí s rostoucím dynodovým stupněm
Temný šum (dark current) • únikový proud z dynod na anodu nebo na patici • termální emiseidark~T5/4e(-eW/KT) • scintilace, elektrony vytrhávané polem Náhodné šumy:ion-feedback (10-6-10-5 Pa), kosmické záření (Čerenkovovo záření z muonů), radioizotopy (40K ve skle, β)
Afterpulsing • Rychlé afterpulsy (jednotky až desítky ns)Zejména v důsledku elastických odrazů na první dynodě. Lze je sbírat speciální elektrodou, ale vzhledem k malému zpoždění zpravidla nejsou hrozbou. • Pomalé afterpulsy (stovky ns až μs)Zejména v důsledku iontové zpětné vazby (hlavně He ionty penetrující přes baňku), problém roste s rostoucím napětím.
Poměr signál/šum (SNR) • SNR = Ip/ip+d = (Ip+d-Id)/ip+d • SNR = Ip / [2eB.δ/(δ-1).(Ip+2Id)+NA2]1/2
Čítání fotonů • lepší stabilita (signál závisí jen slabě na stabilitě napětí) • lepší poměr signál/šumSNR = Ns/[2(Ns+2Nd)]1/2nezávisí na šumovém faktorunižší temný šum