LOM SVĚTLA

1. Jestliže dopadá paprsek světla na hladinu vody, částečně se odráží a část prochází do vody, přitom změní svůj směr, láme se. Úhel lomu je menší než úhel dopadu. Světlo se láme ke kolmici. LOM SVĚTLA kolmice dopadu k a vzduch Lom světla je způsoben změnou rychlosti světla. Ve skle nebo ve vodě má světlo menší rychlost než ve vzduchu . voda b

2. Lom světla nastává na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. Postupuje – li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří menší rychlostí (např. ze vzduchu do skla), nastane lom paprsku ke kolmici. k  1 – vzduch 2 – sklo 1 2  >  

3. Postupuje – li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří větší rychlostí (např. z vody do vzduchu), nastane lom paprsku od kolmice. k  1 – sklo 2 – vzduch 1  <  2 

4. Jestliže paprsek dopadá kolmo na rozhraní dvou prostředí, paprsek nezmění svůj směr, neláme se. k 1 – sklo 2 – vzduch 1 2  =  = 0°

5. Zvláštní případ lom paprsku od kolmice: Je-li úhel dopadu apřibližně 42°, láme se paprsek do rozhraní. Úhel, při kterém nastane lom do rozhraní, se nazývá mezní úhel. k  1 – sklo 2 – vzduch 1 90°  = 42° 2 

6. Zvětšujeme – li dále úhel dopadu a, už se všechno světlo odráží, žádné se neláme do vzduchu. Říkáme, že nastal úplný odraz. k  1 – sklo 2 – vzduch 1  > 42° 2

7. Díváme–li se na hladinu vody v akváriu zespodu, při vhodném úhlu zjistíme, že se leskne jako zrcadlo. Svíčka položená vedle nádoby nebo ryby v akváriu se v ní zobrazí jako v zrcadle. Je to proto že světlo dopadající na rozhraní voda – vzduch pod úhlem větším než mezní úhel (asi 49° ) se všechno odráží spět do vody, vůbec neprochází do vzduchu.

8. Úplný odraz se využívá ve světlovodech. Jsou to průsvitná skleněná nebo plastová vlákna. Světlo, které vstoupí pod vhodným úhlem do světlovodu, zůstává díky úplnému odrazu na jeho stěnách stále uvnitř světlovodu a vystoupí z něj až na konci vlákna. Využívá se v lékařství k zobrazení některých vnitřních orgánů.