Ústav biotechniky zeleně pavel.bulir@mendelu.cz

1. Ústav biotechniky zeleně pavel.bulir@mendelu.cz Hodnocení stavu a bezpečnosti dřevin v objektech sídelní a krajinné zeleně Ing. Pavel Bulíř, Ph.D.

5. Česká právní úprava – péče o dřeviny: - péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníka (114/92 Sb.) - každý je povinen předcházet hrozícím škodám – na zdraví, na majetku, na ŽP, přírodě (89/12 Sb.) - vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv (89/12 Sb.) - každý je odpovědný za škodu, kterou způsobil porušením nějaké právní odpovědnosti, ledaže prokáže opak (40/09 Sb.)

6. Hodnocení stavu stromů • - činnost odborná = nutnost výkonu kompetentní osobou • vysoké nároky na činnost vykonavatele – interdisciplinární charakter • -- aplikovaná dendrologie, • -- ekologie a fyziologie rostlin, • -- fytopatologie, • -- krajinářská architektura a management zeleně • --- (širší souvislosti péče, hodnocení, nadřazené cíle = pěstební, kompoziční, provozní, estetické a jiné společenské funkční, městské faktory, vliv na městský a krajinný ráz) • analýza široké škály faktorů, • certifikáty – mnohdy jen úzká specializace bez znalosti širších oborových souvislostí, neslouží jako nadstavba VŠ vzdělání, ale nadstavba SŠ či VOŠ nebo rekvalifikace např. Český certifikovaný arborista (ČCA), EuropeanTreeWorker (ETW) – spíše listiny k výkonu navržených opatření. • zvláštní odborné oprávnění: soudní znalci v oboru, autorizované osoby • forma:- základní inventarizace • dendrologický průzkum (územně plánovací podklad) = dendrologické posouzení, • specializované posouzení (biologické hodnocení, historická hodnota, • sadovnická hodnota…), • soudně znalecké posouzení dendrolog, arborista (lesník) krajinářský inženýr, krajinářský architekt

7. Hodnocení jednotlivých stromů a jejich skupin • - v lokalitách s vysokou hodnotou cíle pádu, • v lokalitách s vyšší a vysokou intenzitou pěstební péče, • Účel zpracování: • 1) evidence stromů a jejich stavu (systémový nástroj správy zeleně), • 2) podklad pro komplexní plány péče (systémový nástroj správy zeleně), • 3) individuální požadavky, detailní průzkumy (doplňkový nástroj správy zeleně) Dendrologický průzkum (SPECIALIZOVANÉ POSOUZENÍ, ZNALECKÉ POSOUZENÍ, ROZŠÍŘENÁ INVENTARIZACE) • evidenční údaje – lokalizace, unikátní číslo jedince, typ vegetačního prvku, název taxonu • dendrometrické údaje – výčetní tloušťka nebo obvod kmene, výška stromu, báze koruny (nasazení koruny), šířka koruny, fyziologické stáří (nebo věková kategorie) • bonitační údaje – fyziologická vitalita, biomechanická vitalita (zdravotní stav), • stabilita, provozní bezpečnost, biologická perspektiva, specializované hodnocení - sadovnická hodnota, historická hodnota, biologická hodnota apod. • -- zpravidla bodové hodnocení – stupnice 1-5

8. Interpretace dendrologického průzkumu - jednotlivé stromy a jejich skupiny- slovní shrnutí a souhrn zjištěných závěrů -- se zohledněním závažnosti zjištěných skutečností, -- naléhavosti zásahu v čase, -- stanovení frekvence eventuelních následných kontrol apod., - základní plochy a větší objekty zeleně – vyhodnocení dendrologického potenciálu a stanovení priorit pro další postup vždy: s respektem k: 1) pěstebnímu cíli, 2) kompozičnímu cíli, 3) provoznímu či funkčnímu cíli, 4) se zohledněním ekologických a společenských funkcí (dle zákona č. 114/92 Sb. a vyhl. č. 189/2013)

9. Návrh plánu zlepšujících a podpůrných opatření nebo projektu péče - není-li ujednáno jinak není součástí dendrologického průzkumu, - je součástí návrhu pěstebních opatření pro jednotlivé stromy a jejich skupiny nebo komplexních projektů péče, obnovy, regenerace apod. --- zpracovávaných v gesci oboru zahradní a krajinářská architektura (krajinářská architektura) dle zákona 186/2006 Sb. (stavební zákon) a č. 360/92 Sb. (autorizace ve výstavbě) dalších - (č. 20/1987 - o památkové péči, č. 326/2004 – o rostlinolékařské péči)…

10. BEZPEČNOST DŘEVIN • Stav dřevin nesmí způsobovat: • 1) poškozování či ohrožování majetku, • 2) zranění či usmrcování osob, • 3) ohrožovat bezpečnost na pozemních komunikacích • bezpečné x nebezpečné • strom je nebezpečný pokud je nespolehlivý či ve špatném zdravotním stavua současně je-li tento stav v rozporu s pěstebním cílem • není-li cíl není nebezpečí poškození jako přírodní daň (za konkurenční výhodu) stabilní x ohrožený (riskující)

11. STABILITA (ST) - stav (vlastnost), kdy vlivem obvyklého působení vnějších (voda, sníh, vítr, houby) a vnitřních faktorů (morfologie, vady) nehrozí možnost selhání jedince. • Míra stability – vyjadřuje úroveň predispozice a rizika statického selhání kořenů, kmene, koruny či silných větví • --- zohledňuje především parametry vitality, zdravotního stavu, negativní (pre)dispozice jedince, taxonu či stanoviště na kterém roste • (nepředvídá okamžik selhání) • - vizuální hodnocení – hodnocení odolnosti proti zlomu, jen omezeně riziko selhání kořenového systému (vývratu či vylomení) – dle pozorovatelných symptomů, • přístrojové hodnocení • - rozšiřují a zpřesňují vizuální metody hodnocení • - obtížná a často nejednoznačná interpretace, která vždy vyžaduje • zreálnění s kontextem stanoviště a výsledky vizuálního • hodnocení • -- metody nejsou všespásné, • -- metody nejsou masově použitelné (ekonomická a pracovní náročnost), • -- nebezpečí zneužití (interpretační zjednodušení, sofistikovaná „legalizace“ • kácení)

12. Mattheck and Breloer, 1994

13. Riziko selhání stromu mohou zvýšit některé (ne) předvídatelné vlivy • - vítr - 1) extrémní rychlost větru: obecně nad 32 m/s tj. silná či mohutná vichřice • (103-117 km/h) • 2) turbulentní prodění vzduchových hmot (namáhání • dynamické a proměnlivé), • -- plocha koruny, • -- aerodynamický odpor, • -- rychlost proudění, • vlastní hmotnost: Fg= m × g (hmotnost × gravitační konstanta), • voda (zvláště vyšší úhrny a přívaly), • sníh – až 500 (900) kg/m3, • námraza (jinovatka, zrnitá námraza, ledovka) – až 400 kg/m3 • zvlhčení a druh či typ půdy, • antropogenní činnost v okolí stromu a na stromě samotném prováděná v minulosti

14. Hodnota cíle pádu - charakterizuje intenzitu pohybu osob a automobilové dopravyv potenciálnídopadové vzdálenosti stromu, včetně průměrné(odhadované) hodnoty majetku (úhrnu objektů), který může být v případě selhání stromu nebo jeho části zasažen, - uvádí se formou odhadu převažující charakteristiky • 1 - >35 osob za hodinu, dálnice, silnice I. třídy, hlavní ulice v intravilánu, riziko škody na majetku > 2 mil. Kč, • 2 – 10-35 osob za hodinu, hřbitovy, parkoviště, silnice II. třídy, frekventované ulice v intravilánu, riziko škody na majetku 400 tis. – 2 mil. Kč, • 3 – 1-10 osob za hodinu, méně frekventované komunikace III. třídy a v intravilánu, riziko škody na majetku 80-400 tis. Kč, • 4 – do 1 za hodinu, málo frekventované komunikace v extravilánu a intravilánu, riziko škody na majetku 4 -80 tis. Kč, • 5 – do 1 za den, komunikace s omezenou nebo žádnou přístupností (uzavřené areály), zemědělské či jiné účelové komunikace, IV. třídy, riziko škody na majetku do 4 tis. Kč • Výslednice parametru stability a parametru hodnoty cíle pádu = PROVOZNÍ BEZPEČNOST ( v systémech hodnocení zpravidla 5-ti bodová stupnice: 1 – bezpečný jedinec – 5 – havarijní jedinec)

16. lípa ×hodnota cíle pádu

17. Dub – II.tř. Čáslav - veterán

18. HODNOCENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI zahrnuje: 1) hodnocení stromu - všechny stromy s potenciálem pádu (změny struktur, defekty) 2) hodnocení faktorů prostředí, které mohou přispět k pádu (současné i minulé) 3) hodnocení potenciálních rizik - frekvence pohybu osob či lokace a význam potenciálních objektů v potenciální dopadové zóně stromu (stanovení závažnosti možných škod) - ve většině případů nemůže být posuzován pád stromu náhoda, ale může být predikován, - nejčastější příčinou selhání stromů je kombinace strukturálních defektů a neobvyklých či extrémních vlivů povětrnosti