PERSONÁLNÍ FINANCE

1. PERSONÁLNÍ FINANCE • I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • DEFINICE • PŘEDMĚT A CÍL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • SHRNUTÍ DŮVODŮ PRO PLÁNOVÁNÍ PERSONÁLNÍCH FINANCÍ • II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES • III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY • ŽIVOTNÍ CYKLUS DOSPĚLÉHO JEDINCE • ŽIVOTNÍ CYKLUS DÍTĚTE • IV. PROSTŘEDKY FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • INSTITUCE A PRODUKTY FINANČNÍHO A KAPITÁLOVÉHO TRHU • MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED • MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - DLOUHODOBÝ POHLED

2. PERSONÁLNÍ FINANCE P O J I Š T E N Í Úvěrování Spoření a investování Stabilizace stávající životní úrovně Pravidlo : na spoření odkládat min 10% svého příjmu !!!! Pravidlo : rizikové pojištění sjednat ve výši 2-letého příjmu !!!!

3. I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • Definice • Plánování personálních financí je věda a zároveň umění, které nachází možnosti, jakým způsobem nechat pracovat majetek a peníze ve prospěch uspokojení současných a budoucích potřeb jednotlivce, respektive domácnosti. • Plánování PF je tudíž proces, ve kterém se ujímáte řízení a kontroly své finanční situace, finanční plánování vám dovoluje - v případě, že jej pojmete jako dynamický proces - sledovat stále stav vašeho majetku, vašich prostředků a vašich závazků a usnadňuje podstatnou měrou rozhodování v případě neočekávaných událostí.

4. I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • Předmět a cíl finančního plánování • Na straně aktiv: majetek movitý i nemovitý, vaše příjmy, úspory, pojištění (návratné), investice apod., • Na straně závazků: daně, sociální a zdravotní pojištění, další (nekapitalizovaná) pojištění, nájemné, splátky půjček, platby za spotřebu energií, vody, poplatky za odvoz odpadu, parkování apod. • Pozn.: Je nutné si uvědomit, že předmět finančního plánování se neodvíjí od výše příjmů, nýbrž od osobního rozvoje a jednoznačně definovaných potřeb.

5. I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • Důvody pro plánování personálních financí • Úspora času a finančních prostředků; • Zvýšení efektivnosti v získávání, používání a ochraně zdrojů po dobu celého života; • Snížení ekonomické nejistoty při rozhodování o finančních výdajích; • Zvýšení kontroly finančních záležitostí a ekonomické bezpečnosti; • Zlepšení rodinných vztahů; • Oprávněný pocit osvobození od finančních problémů.

6. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES • Osobní determinanty • Informační proces • Vzdělání a paměť • Osobní charakter a vzorce chování • Postoje • Motivace a zaujetí

7. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES • Proces finančního plánování • 1. Analýza současné osobní a finanční situace • 2. Vypracování finančních cílů • 3. Vytvoření dynamického finančního plánu • 4. Zavedení a realizace finančního plánu • 5. Hodnocení a revize přijatých opatření

8. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES1. Analýza současné osobní a finanční situace • Nekupuj to co je potřebné, ale to co je nezbytné - Seneca, 39 n.l. • Jakým způsobem vnímáte peníze? • Jak s nimi zacházíte a proč? • Je váš názor založen na faktických znalostech, na rodinném modelu, na praktických zkušenostech? • Vycházejí vaše priority ze sociálního tlaku, potřeb rodiny nebo touhy po luxusních službách?

9. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES1. Analýza současné osobní a finanční situace • Jak plánujete svoji kariéru? • Jakým způsobem hodláte dosáhnout příjmů nezbytných ke krytí vašich výdajů a úspor? • Jsou (budou) vaše cíle a kapacita vašich (potenciálních) příjmů ve vzájemném souladu? • Počítáte s tím, že každé vaše dílčí rozhodnutí ovlivní vaši finanční existenci a vyžádá revizi vašeho finančního plánu?

10. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES • 2. Vypracování finančních cílů • Pokud nevíte, kam jdete, možná skončíte ani nebudete vědět kde. • - přísloví • Rozhodování: • které z cílů prosazovat • které z determinantů jsou podstatné • Cíle se mohou pohybovat v rozmezí daném příjmy od běžných nákupů po rozvíjení rozsáhlých úspor a investičních programů k zajištění budoucí finanční jistoty. • Ať jsou příjmy jakékoli, nikdy nejsou dostatečné  náklady příležitosti  rozhodovací proces.

11. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES Ať jsou příjmy jakékoli, nikdy nejsou dostatečné Lidé nechápou, jak velký příjem je spořivost. Cicero, cca 40 př.n.l. 1. krok: analýza současného finančního stavu 2. krok: určení žádoucího stavu v budoucnosti (cílů) 3. krok: volba způsobu realizace zvýšení úspor  snížení výdajů na spotřebu  zvýšení příjmu prací navíc  daňová optimalizace  využití aktuálních informací  výběr vhodné alternativy

12. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES • Hodnocení a revize přijatých opatření • Je třeba, abys penězům rozkazoval, ne abys jim sloužil. • Publicius Syrus 1stol. př.n.l. • Revize finančních cílů a činností vyplývá ze změny: • příjmů • osobních hodnot • rodinné situace apod. • Dále též z málo kontrolovatelných případů: • ztráta zaměstnání • nemoc • finanční potřeba blízkého člověka apod. • Uvedené skutečnosti zároveň působí na stav • a strukturu osobních financí

13. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dospělého jedince • 18 - 24 let • příprava na budoucí povolání • založení domácnosti • získání finanční nezávislosti • vývoj plánu úspor a investic • sjednání pojištění

14. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dospělého jedince • 25 - 32 let • vytvoření efektivního modifikovatelného plánovacího systému • doba zásadních rozhodnutí • sjednání pojištění - sjednání vyššího pojistného krytí • rozvinutí životních cílů a povolání • přijetí opatření pro zabezpečení zvyšujících se potřeb domácnosti a životních nákladů • zabezpečení zvýšené potřeby úvěru

15. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dospělého jedince • 33 - 43 let • rozšíření vzdělání, zvyšování kvalifikace • maximalizace ochrany pro hlavní příjmové položky • optimalizace příjmů z hlediska budoucích potřeb • zajištění zvýšení příjmů pro pokrytí narůstajících potřeb

16. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dospělého jedince • 44 - 53 let • maximalizace příjmů • maximalizace investic • hodnocení a aktualizace penzijních plánů • zhodnocení budoucích potřeb rodičů, příp. jiných rodinných příslušníků

17. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dospělého jedince • 54 – 64 let • konsolidace finančního majetku, sjednocení aktiv • plánování částečného pracovního poměru během penze • plánování výdajů a příjmů v penzi • vyhledání místa pro bydlení v penzi

18. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dospělého jedince • 65 let a více • přizpůsobení životních podmínek a výdajů příjmu a zdraví • obstarání pomoci při řízení finančních záležitostí • finalizace majetkových a pozůstalostních poměrů

19. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dítěte • 0 - 5 let • obstarání základních potřeb dítěte • základní pojištění • tvorba rezervy na budoucí potřeby

20. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dítěte • 6 - 14 let • zajištění základních potřeb • tvorba a čerpání fondů “škola” a “volný čas” • tvorba rezervy na budoucí potřeby

21. III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLYŽivotní cyklus dítěte • 15 - 18 let • zajištění základních potřeb • rozšíření fondu “škola” • stimulace dítěte k samostatnosti a finanční zodpovědnosti • rozšíření základního pojištění • rozšíření spoření na budoucí potřeby (bydlení, rodina, vysoká škola atd.)

22. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍProstředky finančního plánování • daně • sociální a zdravotní pojistné • inflace • sociální zabezpečení • státní podpory

23. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍProstředky finančního plánování • instituce a produkty finančního a kapitálového trhu • běžné účty • bankovní služby • vklady do peněžních fondů • vklady do penzijních fondů • stavební spoření • pojištění kapitalizované • pojištění nekapitalizované

24. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • investice • nemovitosti • hypotéční zástavní listy • dluhopisy, obligace • akcie (BCP, RMS) • deriváty kapitálového trhu • podíly ve fondech kapitálového trhu • podíly ve fondech peněžního trhu RMS • bankovní služby (půjčky, úvěry)

25. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období • Příjmy: • Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky • Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti • Příjmy ze zdrojů v zahraničí • Příjmy z kapitálového majetku • Příjmy z pronájmu • Ostatní příjmy (mimořádné příjmy)

26. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období • Explicitní výdaje: • Bydlení • Nájemné • Ostatní výdaje na bydlení • platby do fondu oprav • splátky družstvu • hypotéční splátky • výdaje na údržbu vlastního RD... • Rekreační bydlení

27. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období • Explicitní výdaje: • Energie, voda, telekomunikace: • Platba za elektrickou energii • Platba za centrální vytápění • Jiné (platba za uhlí, dřevo) • Vodné a stočné • Platba za plyn • Platby za telefon (pevná linka, mobilní telefon)

28. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období • Explicitní výdaje: • Doprava • osobní • dálniční známka • povinné ručení • veřejná

29. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLEDSledovatelné údaje v krátkém období • Explicitní výdaje: • Další platby • daň z nemovitosti • Poplatky za odvoz odpadu • Koncesionářské poplatky • Platba za kabelovou televizi • Připojení k internetu • Parkovné • Ostatní poplatky

30. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období • Explicitní výdaje: • Pojistky • domácnosti • nemovitosti • automobilu • úrazové • životní • ostatní pojistky

31. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLEDSledovatelné údaje v krátkém období • Implicitní výdaje: • - odvodíme ze statistiky rodinných účtů: • potraviny • oblečení a obuv • bytové zařízení • provoz domácnosti • lékařská péče • kultura • sport • odložená spotřeba, úspory • výdajové fondy

32. IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - DLOUHODOBÝ POHLED • Příklady dlouhodobých cílů: • vyřešení bytové otázky • zaopatření dětí (vzdělání, volný čas, - viz životní cyklus FP) • pořízení automobilu • rekreační zařízení, nemovitost • pravidelná dovolená • možnost provozování nákladnějších koníčků • rezerva na penzi

33. Statistika rodinných účtů (Příjmy, vydání a spotřeba domácností)Statistika rodinných účtů má v ČSÚ mnohaletou tradici. Je v podstatě jediným zdrojem informací o příjmech, vydáních a spotřebě domácností. Kromě toho poskytuje také údaje o charakteristikách domácnosti, včetně vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby. Při analyzování výsledků je však neustále nutné myslet na to, že šetření je prováděno u zpravodajského souboru 3000 domácností vybraných záměrným výběrem, což do jisté míry omezuje možnost zobecnění údajů na celou populaci.

35. Pro výběr domácností do základního souboru se sledují sociální skupiny: zaměstnanců, zemědělců, osob samostatně činných, důchodců.

36. Prvotní údaje o peněžních příjmech, výdajích a spotřebě domácností se ve statistice rodinných účtů zjišťují metodou průběžných záznamů tak, že vybraná domácnost denně zapisuje veškeré peněžní i naturální příjmy a výdaje za všechny členy domácnosti do "Deníku zpravodajské domácnosti", což je tiskopis sešitového formátu na příslušný měsíc. Domácnosti se za řádně vyplněné a úplné záznamy vyplácí peněžitá odměna.