Zvukově-symbolický systém japonštiny

1. Zvukově-symbolický systém japonštiny

2. Zvukově-symbolický systém • v rámci lingvistického bádání představuje u indoevropských jazyků jen zanedbatelnou kapitolu (citoslovce obsaženy hlavně v dětské řeči: „bum, bác, haf-haf“) • naproti tomu v některých afrických či asijských jazycích je zvukově-symbolický systém velmi důležitou a nedílnou součástí jazyka (korejština – přes 8800 slov, japonština – přes 2000, svahilština) • vyskytují se v běžné řeči, v literatuře, v médiích (v rozhlase i v televizi, v reklamách) • nepoužívají se v oficiálních psaných dokumentech, ale není výjimkou je slyšet při oficiálních, formálních mluvených projevech • jsou vysoce expresivní a významově „nabitá“

3. podstata moderní vědecké lingvistiky, za jejíhož zakladatele je považován Ferdinand de Saussure, je arbitrárnost mezi zvukem a významem (x evolucionistické teorie „Bow Wow“, „Ding Dong“) • zvuková symbolika nebo také fonosémantika （音声意味論）- zkoumá vztah mezi zvukem a významem (Bloomfield: př. fl – flash, flare, flicker) • nejrozsáhlejší výzkum v oblasti japonské zvukové symboliky - Šóko Hamano (1998)

4. Základní klasifikace japonského zvukově-symbolického systému • 擬音語(gi = imitovat) zvony, zvonky – gón, don-don; zbraně, výbuch –zudan, ban-ban, doka(á)n; drnčení - gatan, katan; srážka, kolize – gacun • 擬声語 vrána – ká-ká; kachna – gá-gá ; myš – čú-čú;kohout –kokekokko; pes – wan-wan • 擬態語 (nejpočetnější skupina) paku-paku – jíst s široce otevřenou pusou; kuru-kuru – koulet očima; pjon-pjon – skákat, hopsat

5. Pro cizince obtížné z několika důvodů: • je jich mnoho • nezvyk vyjadřovat se v citoslovcích – přednost vazbě ～のように • slova vyjadřující city, pocity apod. obtížné pochopit v interkulturní komunikaci • (stále málo studijních materiálů)

6. Japonština má ve srovnání s ostatními jazyky jen málo verbálních a nominálních kořenů. Viz např. způsoby vyjádření různého typu chůze: dosa-dosa(-to) aruku = dupat doka-doka(-to) aruku = jít rázně kocu-kocu(-to) aruku = jít v botech s tvrdou podrážkou (klapat) saku-saku(-to) aruku= chodit v měkkém sněhu joro-joro(-to) aruku=belhat se, potácet se, klopýtat bura-bura(-to) aruku=procházet se dara-dara(-to) aruku=loudat se noro-noro(-to) aruku=jít pomalu uro-uro(-to) aruku =bloumat • dále např. sloveso „smát se“ = warau a k němu se pojící mimetická slova vyjadřující různé způsoby smíchu: niko-niko warau =smát se ňa-ňa warau=křenit se, zubit se gera-gera warau =vybuchnout v hlasitý smích kera-kera warau =chichotat se kusu-kusu warau =usmívat se hera-hera warau =culit se (zlomyslně)

7. Morfologická a sémantická charakteristika mimetických slov • Mo+CV+mo+CV nebo Mo+X • význam: nejasnost/tmavost/temnost/neslušnost • もごもご(mumlat), もっさり(netečný, liknavý), もやもや(mlhavý, temný, zmatek) • Ju+CV+ju+CV nebo Ju+X • význam: relaxující/nebýt pod tlakem • ゆっくり (pomalu, neuspěchaně), ゆらり(lehce se vlnět), ゆさゆさ(kolébat se, houpat se) • CV+Qčiri • význam: úspěšný/pozitivní/pevný/kompaktní • ばっちり(perfektní), がっちり(pevný), きっちり(pořádný, přesný) • C1V1+ča+C2V2+ča • význam: nepořádek/nepřitažlivost • べちゃくちゃ(tlachat), めちゃくちゃ(nepořádný), ぺちゃくちゃ(klábosit, švitořit)

8. Syntaktická charakteristika mimetických slov • Mimetická slova zastávají zejména f-ci příslovcí a jmenných přídavných jmen • méně i jako podstatné jméno Příklad: poppo = lokomotiva (podle jejího zvuku) pon-pon = břicho (zvuk, který je produkován, když někdo poklepe na břicho) wan-wan = pes (podle štěkotu psa) pika-don = bomba (podle záblesku a hlasitého výbuchu) • odvozená slovesa Příklad: beta-cuku = být lepkavý para-cuku = pokropit, posypat čira-cuku = kmitat, blikat gira-cuku = zářit, oslňovat aj.

9. Syntaktická charakteristika mimetických slov • gitaigo ve spojení se slovesem suru • partikule „to“ musí být použita pokud je mimetické slovo zakončeno geminovanou souhláskou, souhláskou „n“ nebo slabikou „ri“ Například: sassa to kotaeru (rychle, svižně odpovědět) Hanmá de iši wo gačči to tataita. (Tloukl silně kladivem do kamene.) • Pokud ovšem takovýto tvar použijeme samostatně, partikule „to“ nemusí být přítomna. Například: Iši wo hanmá de tataita. Gačči. Gačči. Hahen ga tonda. (… Prásk. Prásk. Úlomky létaly.)