270 likes | 513 Views
sociologie. ekonomie. ekologie. urbanismus. Geografie osídlení Geografie města. geografie. územní plánování. demografie. architektura. Urban geography, geography of settlement, urban and regional studies. geografie osídlení (geography of settlement) sídelní systém
E N D
sociologie ekonomie ekologie urbanismus Geografie osídlení Geografie města geografie územní plánování demografie architektura Urban geography, geography of settlement, urban and regional studies
geografie osídlení (geography of settlement) • sídelní systém • geografie města (urban geography) • město jako systém • geografie venkova (rural geography) • Venkovské osídlení není jednoznačně vymezeno – překrývá se
Shrnutí nejdůležitějších trendů • rozdělení na proudy (g. sídel, města a venkova) • do 2. sv. v. dominance morfologicko-genetického popisu sídel, po válce funkční klasifikace • pokrok ve výzkumných metodách: souvisí s kvantitativní revolucí od 50. let, modelování (gravitační modely, pravidlo vel. pořadí, teorie centrálních míst) • zvyšuje se aplikační funkce a interdisciplinarita (spolupráce s územním plánováním, urbanismem, sociologií, ale i marketingem)
Současný stav osídlení je výsledkem dlouhodobého vývoje • výrazná setrvačnost – inercie sídelního systému • Sídla vznikají a rozvíjejí se za určitých podmínek – impulzů. I přes jejich změny sídla přetrvávají. • horní města ve středověku potřeba historického přístupu ke studiu osídlení preindustriální – industriální – postindustriální
Časopisy a učebnice • Urban Studies • International Journal of Urban and Regional Research • Environment and Planning • European Urban and Regional Studies • City • Urban geography • Carter, Harold: The study of urban geography • Johnson, James H.: Urban geography : an introductory analysis • Knox, Paul: Urban social geography : an introduction • Pacione, Michael : Urban geography : a global perspective • Short, John R.: An introduction to urban geography • Musil J.: Sociologie soudobého města • Horská, Maur, Musil: Zrod velkoměsta • Hampl, Gardavský, Kühnl: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR.
Vývoj sídelního systému • zvyšování počtu funkcí, která sídla plní vede k jejich specializaci – k územní dělbě práce • roste potřeba vzájemných vztahů • od izolovaných sídel k propojenému systému • prohlubování strukturace systému • Struktura sídelního systému • horizontální (poloha) • vertikální (hierarchie)
Funkční specializace sídel • funkce • městoobslužné • městotvorné • Základní diferenciace sidelního systému • městská sídla X venkovská sídla
Vznik a vývoj měst - preindustriální období • neolitická revoluce • soustřeďování nezemědělských funkcí • především obchod, správa, vzdělání, postupně výroba (řemesla) • kvalitativní význam • kvantitativní význam • celosvětově do 5% v jádrových oblastech na malé ploše 20-40% • Řím 1 mil., Paříž 200 tis, severoitalská a španělská města do 100 tis, Praha 40 až 60 tis.
Funkční typy měst • města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) • obvykle základní a ostatní funkce • obranná • zemědělská a rybářská • průmyslová • dopravní • obchodní • kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea) • léčebná a rekreační funkce • administrativně-politická funkce
Vývoj měst – industriální období • prudký nárůst měst a městského obyvatelstva • aspekty ekonomické, technologické, politické, demografické • 1. fáze - velkovýroba + technologické změny = potřeba fyzické koncentrace pracovních sil • parní stroj – vazba na zdroj energie • železnice – koncentrace v rozvojových osách • 2. fáze průmyslové revoluce – elektřina, automobil, telekomunikace dekoncentrační trendy
Manchester Birmingham průměrný věk zemřelých 1842
Urbanizace • stav – stupeň urbanizace • proces • pojetí • užší – koncentrační proces • širší – změna způsobu života • Lampard – tři přístupy • demografický • strukturální • behaviorální
Hampl – urbanizace je prostorovou stránkou modernizace • Musil – teze o urbanizaci • změna prostorových forem uspořádání společnosti i změny způsobu života • historický proces spojený s industrializací • zásadní kvalitativní předěl ve vývoji osídlení • celosvětový proces • spojitost s technologickými změnami
Stupeň urbanizace – míra urbanizace • Jaký je stupeň urbanizace v Česku? • Podíl lidí žijících městským způsobem života • Podíl lidí žijících ve městech • 3 problémové okruhy • definice města • územní vymezení měst • stanovení počtu obyvatel
Kritéria pro definici města • velikostní • administrativně právní • středisková funkce • ekonomická struktura
Kritéria – zákon o obcích 2000 • Celkový počet obyvatel trvale bydlících na zastavěném území obce alespoň 3000 • Soustředěná městská zástavba středu obce (náměstí) se zpevněným povrchem a chodníky, převažující vícepodlažní nadzemní zástavba. Všechny ulice a veřejná prostranství v obci jsou pojmenovány • Celková zástavba obce se vyznačuje obytnými domy se dvěma a více byty a budovami sloužícími všeobecně potřebným službám. Větší část obce je vybavena veřejným vodovodem a kanalizací, místními komunikacemi a chodníky s bezprašným povrchem a veřejným osvětlením • Rozvinutá síť veřejných a všeobecně potřebných služeb, přesahující znatelně potřeby místního obyvatelstva a sloužící i pro spádové území • Udržovaná veřejná zeleň a stavební objekty, včetně kulturních památek, organizovaný svoz tuhých domovních odpadů
Kritéria – zákon o obcích 2000 • Obec je vybavena základní školou, zdravotním zařízením a alespoň třemi stálými lékařskými místy a lékárnou, společenským sálem, poštou a peněžními službami, sportovištěm, tělocvičnou, ubytovacím zařízením s nejméně 20 lůžky a vede obecní kroniku. Do stávající vybavenosti obce lze započítat i zařízení, které je ve výstavbě, případně v rekonstrukci. • Vzdálenost obce, která žádá o stanovení městem, od dalšího města v dané oblasti Zákona č. 234/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 • Zavádí titul městys • Obnovuje status historických měst a městysů
Velikostní kriterium (2001) • 2 tis. obyv. 74% • 5 tis. obyv. 63% • 10 tis. obyv. 54% • Administrativně-právní kriterium • 524 městských úřadů (2001) 71% • Středisková funkce • 348 měst (1991) 68% • Aglomerace • SRA + MR + zbylá města 80%
Vymezování městských aglomerací • Administrativní x funkční • Metody • Areály maximálního zalidnění • Vymezení na základě funkčních vztahů (např. dojížďka za prací)