Tlumení mastitid

1. Tlumení mastitid

2. mastitidy • Jeden z hlavních problémů chovu dojnic • Finanční ztráty způsobené mastitidami • Přímé • Vyřazení mléka z dodávek • Pokles mléčné užitkovosti • Náklady na veterináře a léčiva • Nepřímé • Vyšší % vyřazování dojnic • Riziko úhynu • Prodloužení mezidobí

3. Příčiny vzniku a šíření mastitid • Neinfekční vlivy • Mechanické • Fyzikální poškození • Závadné složky krmiv • Toxiny, léky • Infekční mastitidy • Primárním zdrojem – infikovaná mléčná žláza • Bakteriální infekce – 80% • 40 různých mikroorganismů • Streptokoky, stafylokoky – 85 – 90% mastitid • Mycoplasma (Corynebacterium)

4. Příčiny vzniku a šíření mastitid • Enviromentální mastitidy • Primárním rezervoárem – životní prostředí • Escherichia coli • Klebsiella spp. • Enterobacter spp. • Streptococus uberis • Méně často – Enterobacter, Pseudomonas, Serratia

5. Infekční mastitidy • Nakažení infekčními mastitidami • Doba nakažení zdravých čtvrtí limitována dobou dojení • Antibiotická léčba v zaprahlosti

6. Enviromentální mastitidy • 80 – 90% G- mastitid vyústí v klinicky manifestovanou mastitidu • 10% perakutní • Klinické mastitidy frekventnější na počátku laktace • Antibiotická léčba v zaprahlosti může incidenci enviromentálních mastitid výrazně snížit

7. Enviromentální mastitidy • Nárůst enviromentálních mastitid • Nakažení kdykoli • Spojeny s klinickým průběhem

8. Mechanismy kontroly enviromentálních mastitid • Snížení rizika infekce kontrolou struku • Redukce patogenů ve vnějším prostředí • Dezinfekce struku před dojením • 0,25% I (20 – 30s působit) • Aplikace vitaminu E a Se • Terapie – cefalosporinová ATB • Zvýšení celkové resistence krav proti infekci

9. Rozhodující momenty při tlumení mastitid • Zabránění dalšímu šíření nákazy ve stádě • Likvidace všech zdrojů • Asanace prostředí • Vyloučení vnášení infekce do stáda • Odstranění predispozičních faktorů • Dodržování důsledné prevence

10. Význam léčby při zaprahovánípro kontrolu mastitid • Intramamární preparáty s malým spektrem • Streptokoké a stafylokokové mastitidy • Není proti enviromentálním mastitidám • (penicilin, cloxacillin) • Intramamární preparáty širokospektrální • Vyléčit stávající infekci – subklinickou • Zabránit nové (hlavně koliformní mastitidě v prvních 100 dnech p.p.) • Mohou být použity i u jalovic • (penicilin, nafcillin, dihydrostreptomycin)

11. Alternativy k léčbě zaprahlosti • 1. bez přeléčení • Není léčena existující infekce • Nic neredukuje počet somatických buněk • 2. použití neantibiotických výplní struků (tmely) • Neovlivní existující infekci • Při neodborné aplikaci možnost zavlečení infekce • 3. léčba krátkodobě působícími produkty • Určeny pro léčbu v laktaci • 4. injekční aplikace s.c., i.m. • Hladiny ATB ve vemeni nižší než u intramamárních preparátů

12. Kombinovaná metoda tlumení mastitid • Využití dezinfekce • Léčby nakažených • Vyřazení chronicky nemocných

13. Kombinovaná metoda tlumení mastitid • Důkladná asance stáje • Dezinfekce stáje • Dezinfekce stájového a dojícího zařízení • Klinické vyšetření mléčných žlaz • Laboratorní vyšetření čtvťových vzorků • Rozdělení dojnic do skupin • Oddělení nemocných • S pozitivním bakteriologickým nálezem

14. Kombinovaná metoda tlumení mastitid • Oddělení personálu a nářadí pro práci s nemocnými a zdravými dojnicemi • Ošetření po bakteriologické dg. • Řádné označení léčených dojnic • Výluka mléka • Za 14 opakované bakteriologické vyšetření • Přiřazení ke zdravým až po druhém bakteriologickém vyšetření (za 14 – 20 dní)

15. Odzdravování stáda metodou vyřazování • Pozitivně zjištěné dojnice při • Počátečním vyšetření • Během pravidelných kontrol • Izolovat a následně brakovat

16. Vysávání skotu • Volná ustájení – až 25% ztrát • Ztráty přímé • Ztráty nepřímé – mastitidy • Pohmoždění vemene • Infekce miktoflóry • Ztráty mleziva a zhoršený vývoj telat • Vyrušování ostatních dojnic • Narušení fyziologické funkce mléčné žlázy • Předčasné rozdojování u jalovic • Problém zasušených dojnic

17. Charakter změn na vemeni • Protáhlé, různě tvarované nebo zdeformované struky • Kůže má často pergamenovitý vzhled • Viditelná asymetrie vemena • Poranění struků • Změny sekretu jalovic • Silnější osídlení vemen jalovic původci pozdějších mastitid

18. Etologie sání • Aktivní sání • Reciproké sání • Znak pevnějšího návyku • Sající jedinec se chová agresivně • Nechuť pasivního jedince a obrana • Postupný návyk • Vzájemná aktivita přitažlivá pro obě zvířata • Vyšší procento aktivních cvucalek má jednoho partnera • Zvířata dovolující sát – jsou rozhodující

19. Etologie sání • Existuje i řetězové sání • Ojediněle i samovysávání (1,5% z cucalek) • Se zdviženou končetinou • Vleže • Aktivně sající krávy výkaly jako telata • Případně trávicí potíže • Aplikace nosních zábran skončila n´úspěchem

20. Projevy sání v rámci dne • Před a po nakrmení • Od 5 do 11 hodin • Od 15 do 23 hodin • Cucalky agresivní při krmení • Začátek sání po vzruchovém podnětu • Není pravidelné každý den

21. Sociální pořadí a vliv genotypu • Sociálně výše postavený jedinec saje aktivně (jalovic), u krav není potvrzeno • Zvyšování počtu zvířat v sekci se zvyšuje počet cucalek • Náznaky genetické predispozice • Zjistil se vliv otce na sání dcer • Spíše jalovice než krávy • (Švýcarsko – 13,5% jalovic, 2% dojnic)

22. Vliv technologie chovu • Ustájení a krmení • Poměr zvíře – krmné místo • Nerespektování teritoriálních požadavků narušuje psychiku zvířat • Dlouhé čekací doby před dojírnou • Špatná organizace dojení

23. Prostředky zabraňující vysávání • Metody mechanické • Prostředky aplikované na nos a jazyk Snížení příjmu krmiva • Ne vždy trvalá účinnost • Metody chirurgické • Anatomická úprava jazyka k zabránění podtlaku • Nadměrná produkce slin • Nemožnost pasení • Akceptovatelný kovový nosní bodec

24. prevence • Multifaktoriální příčiny • Odstranění nedostatků v • Odchov telat • Sání je otázka návyku, nového podmíněného reflexu • Frustrace z nedostatku mateřské péče • Abnormální chování vyvolané nudou • Technologii ustájení • Krmení • Úprava KD