PEDOSFÉRA

1. PEDOSFÉRA Kvarta A Podle učebnice Ekologický přírodopis

2. Pedosféra – část zemského povrchu, kde se vytvořila půda • Hlavní vlastnost půdy – je to úrodná zemina (mohou tam růst rostliny) • Půda obsahuje – půdní částice (zrnka nerostů a hornin), půdní vodu, půdní vzduch (ve skulinách), humus (těla odumřelých organismů), živé organismy – půdní edafon (např. žižaly, hmyz, bakterie, plísně, kořínky rostlin) • Vlastnosti půdy závisí na činností tzv. půdotvorných činitelů • Půdotvorní činitelé: matečná hornina, podnebí, tvar a dispozice terénu (reliéf), organismy, čas, lidská činnost apod. • Matečná hornina – je původní hornina, ze které půda vznikla. Ovlivňuje: • Fyzikální vlastnosti půdy - její soudržnost, propustnost pro vodu a vzduch apod. • Chemické vlastnosti půdy - kyselost, zásaditost, obsah živin pro rostliny apod. (např. na vápencích vzniká půda zásaditá, na žule vzniká půda kyselá apod.); Dostatek živin mají půdy, kde matečná hornina je gabro, čedič, spraš aj. Nedostatek živin mají půdy, kde matečná hornina je žula, rula aj. • Podnebí – ovlivňuje proces zvětrávání hornin a vznik půdy z nich • Vliv teploty – při vyšší teplotě se urychluje zvětrávání, zvětšuje se výpar apod. • Množství vody – srážky, vsakování a výpar vody, zasolování apod.

3. Pedosféra • Tvar terénu (reliéf terénu) – nadmořská výška, svažitost, orientace ke světovým stranám apod. • Svažitost (sklon) má vliv na erozi a odplavování půdy • Obsah spodní vody – má vliv na zamokřování půd, vznik bažin apod. • Při orientaci k severu (na kopcích) bývají půdy mělké s malým obsahem živin • Působení organismů – způsobuje tzv. biologické zvětrávání • Půdní organismy (žížaly, drobní členovci, prvoci, sinice, bakterie aj.) jsou nejvíce zastoupeny v teplých krajích s kvalitní půdou • Chudší zastoupení organismů bývá na horách, v chladných oblastech, na pouštích • Rozkladem těl organismů vzniká tzv. humus • Humus – je hmota, která vzniká rozkladem těl organismů (hlavně těl odumřelých rostlin a půdních bakterií); • Tento rozklad je dlouhodobý a složitý proces, který závisí též na obsahu vody a teplotě půdy • Humus je především směsí různých organických látek, která se časem mění. Největší význam v nich mají dusíkaté látky • Obsah humusu v půdě podmiňuje především její úrodnost (schopnost živit rostliny, které v půdě rostou)

4. Rozdělení půd • Vznik a vývoj půd probíhá působením půdotvorných činitelů jako dlouhodobý proces (až tisíce let), při kterém vznikají různé půdní typy a půdní druhy • Půdní typy – se rozlišují na půdním profilu podle zastoupení jednotlivých půdních horizontů • Půdní horizonty jsou jednotlivé vrstvy půdy v zákonitém uspořádání; časté půdní horizonty jsou: zvětralá matečná hornina, horizont vyluhovaný (ochuzený), horizont obohacený, horizont humusový • Příklady půdních typů: černozem (nejúrodnější půda s mohutným svrchním humusovým horizontem, podklad tvoří spraše); hnědozem (středně úrodná půda, která má vyvinuté všechny hlavní horizonty, svrchní humusový horizont bývá středně silný); podzolová půda (málo úrodná půda, na živiny chudá, vyskytuje se často v podhorských a horských oblastech) • Půdní druhy – se rozlišují podle převažující velikosti půdních částic • Jílovitý půdní druh – převládají částice menší než 0,002 mm; je mazlavá obtížně opracovatelná půda, často zamokřená • Hlinitý půdní druh – převládají částice o velikosti 0,005 až 0,06 mm; je optimální pro pěstování rostlin • Pisčitý půdní druh – převládají částice 0,06 až 3 mm; je to sypká půda horských a podhorských oblastí; více propouští vodu, což vede k ochuzování o živiny

5. Pedosféra - obrázky

6. Člověk jako půdní činitel • Význam podzemní vody pro půdy a krajinu • Rašeliny a mokřady – význam pro hospodaření s vodou • Odvodňování zamokřených půd a zavlažování suchých půd – výhody a nevýhody • Hnojení půd (hnojiva statková a průmyslová) – výhody a nevýhody • Používání pesticidů při intenzivní zemědělské výrobě – rizika pro půdu • Devastace půd nevhodnými zásahy při jejich obdělávání - příklady • Úbytek rozlohy orné půdy při průmyslové činnosti, při zřizování nových průmyslových zón, při budování komunikací, sídlišť apod. – konkrétní příklady

7. Otázky pro klasifikaci učiva Pedosféra • Pedosféra – charakteristika, definice. Půdotvorní činitelé – konkrétní výčet a stručný popis jejich vlivu na vznik a vlastnosti půd • Matečná hornina – podrobně vysvětlit její vliv na vznik a vlastnosti půd; příklady • Podnebí – podrobně vysvětlit jeho vliv na zvětrávání matečné horniny a vznik půdy; příklady • Tvar a orientace terénu – podrobně popsat vliv na vznik a vlastnosti půd; příklady • Působení organismů – podrobně popsat jejich vliv na vznik a vlastnosti půd, uvést příklady; humus a jeho vliv na úrodnost půdy – podrobně popsat vznik, složení, význam, příklady • Půdní typy – popsat vznik a vlastnosti půdních horizontů, uvést příklady půdních horizontů; popsat základní půdní typy, jejich vlastnosti a výskyt • Půdní druhy – podrobně popsat tři základní půdní druhy, jejich vlastnosti a výskyt • Člověk jako půdotvorný činitel – popsat některé nevhodné zásahy člověka do vlastností půd při zemědělské činnosti; uvést příklady devastace a úbytku orné půdy při průmyslové výrobě, při budování dopravních tepen apod.

8. Otázky pro klasifikaci učiva Atmosféra • Atmosféra – charakterizovat a popsat její hlavní vrstvy • Význam kyslíku a oxidu uhličitého pro rostliny a živočichy – popsat • Troposféra – popsat její vlastnosti a složení • Skleníkový efekt – popsat a vysvětlit jeho vznik a možné důsledky • Ozon – popsat jeho výskyt, vznik a vliv na život na Zemi • Vodní páry v ovzduší – uvést jejich obsah v ovzduší; vysvětlit, jak se projevují, podíl na počasí apod. • Znečišťování ovzduší – konkrétně popsat znečišťování ovzduší, emise, vznik imisí, smog apod. (popř. předem vyhledat na Internetu)

9. Autor:RNDr. Miroslav TURJAP2013Zpracováno podle učebnice:Kvasničková, D. a kol.: EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS 9. Praha, Nakl. Fortuna 2002