330 likes | 523 Views
Montáž a údržba automatizačních prostředků . Automatizační technika. Tavná pojistka. Tavná pojistka je elektrický přístroj , který chrání elektrotechnické zařízení či obvod před poškozením nadměrným proudem . . Princip.
E N D
Montáž a údržba automatizačních prostředků Automatizační technika
Tavná pojistka • Tavná pojistka je elektrický přístroj, který chrání elektrotechnické zařízení či obvod před poškozením nadměrným proudem.
Princip • Princip jištění spočívá v tom, že pojistka tvoří nejslabší místo elektrického obvodu. Při zahřátí vyšším, než povoleným proudem se vodič uvnitř pojistky přetaví a elektrický obvod přeruší. • Pojistka (užívají se i výrazy pojistková patrona nebo pojistková vložka) funguje jednorázově, musí se vždy po přerušení vyměnit, nesmí se opravovat.
Obecně • Používané řady označené • DII (6 A, 10 A, 13 A, 16 A, 20 A, 25 A) • DIII (35 A, 50 A, 63 A). Před rokem 1970 se místo 16 A pojistky používaly 15 A. • Pojistky mají válcový tvar. Kontakt na širším konci má v konkrétní řadě stejný průměr pro všechny proudy. Uprostřed tohoto kontaktu je barevný signalizační terčík. Barva terčíku je přiřazena proudovému rozsahu. Při přerušení pojistky se terčík uvolní a odpadne. Druhý konec pojistky je zúžený a každému proudovému rozsahu je přiřazena konkrétní velikost keramické vložky v pojistkovém spodku. Barva vložky se shoduje s barvou terčíku na pojistce. • Přiřazení velikostí pojistek a vložek je takové, že do vložky lze zasunout vždy jen správnou (nebo slabší) pojistku, nikdy ne silnější. • Normalizované barvy jsou: 6 A zelená, 10 A červená, 13 A černá, 16 A šedá, 20 A modrá, 25 A žlutá, 35 A černá, 50 A bílá, 63 A měděná. • Dnes jsou tyto pojistky nahrazovány jističi.
Rozdělení • Válcové pojistky • Především pro jištění v rozvaděčích. • Pojistky jsou úplně symetrické. Oba konce jsou stejné. Proudové rozsahy jsou rozlišeny pouze potiskem, barevné, ani tvarové rozlišení není použito . • Pojistky se zasazují do pojistkových odpínačů. Ty jsou určeny výhradně k montáži na nosnou lištu (DIN lišta, nebo také TS-35).
Rozdělení • Nožové pojistky • Pro jištění výkonově silnějších obvodů (např.s trojfázovými motory, celé domy) se používají nožové pojistky. • Nožové pojistky jsou nejčastěji označeny PN... nebo NH... • Uvnitř jednotlivých velikostních řad je rozlišení pouze potiskem, tvarové ani barevné rozlišení se nepoužívá. • Pojistky těchto typů se vyměňují pomocí izolovaného držáku, tz. žehličky.
Rozdělení • Ostatní pojistky • Skleněné trubičkové pojistky se užívají k jištění výrobků spotřební elektroniky. Mají hodnoty od několika desetin do několika ampérů. Jsou rozměrově stejné, proto je třeba dbát na to, aby byla vyměněna pojistka stejné hodnoty. • V automobilech a dalších dopravních prostředcích se obvykle používají plastové pojistky s nožovými kontakty.
Rozdělení podle charakteristiky vypínání • V praxi se pojistky rozdělují také na tzv. rychlé (značeno F) a pomalé (značeno T) v závislosti na tom, jak rychle se přepálí při konstantním nadproudu. • Pomalejší pojistky se předřazují např. před elektromotory, u kterých při jejich startu dochází ke krátkodobému výraznému nárustu proudu.
Elektrický jistič • Jistič je elektrický přístroj, který při nadměrném elektrickém proudu automaticky rozpojí elektrický obvod a tím může chránit obsluhu před možným úrazem elektrickým proudem a chráněné elektrické zařízení před jeho poškozením. • Na rozdíl od pojistky, která musí být vyměněna, lze jistič znovu zapnout a obnovit tak dodávku proudu do elektrického obvodu. • Jedná se tedy o nedestruktivní jistící zařízení.
Vlastnosti • Charakteristickými hodnotami jističe jsou jmenovité napětí, pro které je určen, zkratový proud, který je schopen vypnout a vypínací charakteristika (podle rychlosti reakce na nadproud nebo zkratový proud udávaná v milisekundách). • Motorové jističe určené pro ochranu prakticky všech elektromotorů musí být konstruované tak, aby vysoké záběrové proudyelektromotorů v klidovém stavu (tedy při startumotoru z klidového stavu) nevedly k jejich nežádoucímu vypnutí, což je dáno právě správnou vypínací charakteristikou jejich jističe.
Jističe jsou vybaveny většinou dvěma nadproudovými spouštěmi: • Elektromagnetická spoušť (nadproudová, zkratová) vypíná ihned, nezávisle na velikosti nadproudu. Základem je elektromagnet. Protéká-li cívkou nadproud, přitáhne kotva a jistič vypne. Elektromagnetická spoušť zapůsobí okamžitě při zkratu • Tepelná spoušť reaguje po určité době pří tepelném přetížení spotřebiče. Pracuje na principu bimetalu, který se průchodem proudu ohřívá, posléze ohne a vypne jistič.
Příklad konstrukce jističe • ovládací páčka • aretační mechanismus • kontakty • přívodní šroubová svorka • bimetalový člen pro vybavení přetížením • regulační prvek nastavení citlivosti • elektromagnetická spoušť pro vybavení zkratem • zhášecí komora
Vypínací charakteristiky • B Jistič vedení • vypíná při 3-5 násobku jmenovitého proudu • C Univerzální jistič • vypíná při 5-10 násobku jmenovitého proudu • D Motorový jistič • vypíná při 10-20 násobku jmenovitého proudu
Stykač • Stykač je zařízení pro spínání nebo rozepínání elektrického spojení. Stykače se používají v ovládacích obvodech, např. jako řídicí stykače pro střední výkony. Zařízení s větším výkonem, například motory, jsou napájena přes výkonové stykače.
Princip • Stykače a relé mají podobnou konstrukci, princip i charakteristické parametry. Když přivedeme napětí na svorky cívky, vzniká magnetické pole. Kotva s pohyblivými kontakty je přitažena. Pohyblivé kontakty se spojí s pevnými kontakty nebo přeruší stávající spojení. • U stykačů jsou hlavní proudové kontakty spínací. • Pomocné kontakty jsou spínací nebo rozpínací. • Výměnou jednotlivých částí, například sady kontaktů nebo cívky, je možno stykač upravit pro jiné napětí, nebo vybavit jiným typem kontaktů.
Rozdělení • Podle použití rozlišujeme stykače na výkonové a pomocné, podle druhu spínaného proudu na stykače pro střídavý proud (AC) a stykače pro stejnosměrný proud (DC). • Stejnosměrný stykač je rozdílný v cívce, která je navinuta na magnetické jádro (tudíž nemá el. plechy), která má severní a jižní pól. • Střídavý stykač má vinutí navinuté na el. plechy tvaru E a I.
Údržba • Stykače nevyžadují téměř žádnou údržbu. Při 500 sepnutích za hodinu a provozu 8 hodin denně se doporučuje kontrola funkce stykače jednou za rok. • Doba údržby stykačů se většinou stanoví podle namáhání a podle životnosti udávané výrobcem.
Proudový chránič • Proudový chránič je elektrický přístroj, který odpojí chráněný elektrický obvod, pokud část přitékajícího proudu uniká mimo obvod, například při poškození izolace nebo při dotyku člověka. • Základní princip: • Pokud je přitékající proud I1 roven odtékajícímu proudu I2, zůstává relé sepnuté. V okamžiku, kdy dojde k poruše a část proudu (I3) začne téci např. přes lidské tělo do země, změní se intenzita magnetického pole vytvářeného superpozicí magnetických polí dolní cívky a horní cívky a dojde k rozepnutí kontaktů.
Proudový chránič • Proudové chrániče jsou velmi citlivé. Běžné typy pro zásuvkové obvody domovních instalací mají předepsanou citlivost 30 mA a fungují v rozsahu od 15 mA do 30 mA unikajícího proudu. • Ve většině domácností se proudové chrániče zatím používají spíše omezeně, jen pro některé obvody, jako doplněk ke standardním jističům. V nových instalacích je však použití chráničů povinné pro zapojení koupelen a pro zásuvkové obvody určené zařízením používaným mimo budovu. • Typicky tedy pro různé sekačky, drobné stavební stroje, čerpadla. Proudovým chráničem musí být povinně vybaveny také přemístitelné (staveništní) rozvaděče. • Od roku 2009 je používání proudových chráničů povinné pro všechny zásuvkové obvody v nových nebo rekonstruovaných domovních instalacích.
Napěťový chránič • Napěťový chránič vřazuje mezi zdroj a elektrický předmět s chráněnými částmi vypínací element, ovládaný elektromagnetem. • Jeho vinutí je provedeno tak, aby elektromagnet reagoval na určité napětí. Bývá to 42V nebo 24V. • Princip: • Cívka elektromagnetu je jedním koncem připojena na chráněnou část, druhým je uzemněna. Vyskytne-li se na chráněné části proti zemi napětí dosahující úrovně nastaveni elektromagnetu, chránič odpojí chráněné zařízeni od zdroje.
Napěťový chránič • Chráničový vodič se smí spojit pouze s chráněnými částmi. • Proti jiným neživým částem musí být izolován. • Na pomocný zemnič musí být použito samostatného zemniče, který je umístěn mimo oblast působení jiných zemničů. Zemní odpor pomocného zemniče nemá být větší než 200Ω.
Ochrana malým napětím SELV a PELV • Spočívá v použiti takového napětí. které je zárukou, že nezpůsobí úraz elektrickým proudem. Jmenovité napětí tedy nepřesahuje horní mez malého napětí (mn). • Velikost bezpečného napětí závisí na tom k čemu obvod slouží a kde je obvod používán. • Např. • u přenosných elektrických spotřebičů. používaných v bezpečných prostorech. může dosahovat až 50 V střídavých. V závislosti na druhu prostoru (na vnějších vlivech) lze požadovat i nižší meze napětí. např. ve zvlášť nebezpečných prostorech • U některých zdravotnických přístrojů. které jsou určeny pro styk s tělem a s jeho vnitřními orgány může být velikost bezpečného napětí jen několik desetin voltu. • Dalším příkladem použití této ochrany jsou dětské hračky. popř. i některé ‚hračky pro dospělé.
Podle účelu použití se volí provedení SELV nebo PELV, kde znamená: • SELV (Safety extra-low voltage) — bezpečnostní malé napětí. • PELV (Protective extra-low voltage) — ochranné malé napětí.
Rozdíl mezi obvody SELV a PELV: • SELV — živé i neživé části nesmí být spojeny se zemí nebo s ochrannými vodiči jiných obvodů • obvody PELV — jsou spojeny se zemí
Zdroje pro SELV a PELV • bezpečnostní ochranný transformátor • motorgenerátor • elektrochemický zdroj (např. baterie) • elektronický zdroj • Vodiče obvodů SELV a PELV musí být přednostně prostorově odděleny od vodičů všech ostatních obvodů. • Vidlice a zásuvky pro obvody SELV a PELV musí být nezáměnné s vidlicemi a zásuvkami pro sítě o jiném napětí. Zásuvky nesmí mít kontakt pro ochranný vodič.